Co sklízet v říjnu: Průvodce pro zahrádkáře

Podzim již barví listí do ohnivých odstínů a hlavní sezona na zahradě je nenávratně pryč. Pro někoho je to důvod k melancholické náladě, jiní se na toto období těší.

Měsíc říjen je posledním záchvěvem letního sběru ovocných plodů. Nabízí se nám poslední šance zakousnout se do čerstvě utrženého a nechat se unášet na vlnách plné chuti naší zahrádky. Taktéž se nám nabízí různé druhy zeleniny, které už volají po vyndání ze životadárné půdy.

Sklizeň v říjnu

Září i říjen jsou ve znamení uskladňování ovoce a zeleniny. Záhony jsou již většinou sklizené, pokud na nich neroste pór nebo růžičková kapusta, které lze sklízet čerstvé po celou zimu. Nastal hlavní čas pro sklizeň košťálové a kořenové zeleniny.

Během září i října sklízíme ve větším mrkev. Očistíme rukou od hlíny a skládáme do bedny s pískem. Dáváme je do písku tak, jak rostly na záhoně. Takto se dá průběžně kontrolovat, zda není nějaká špatná. To samé děláme s petrželí, pastinákem, celerem a červenou řepou. Celer si dáváme jednotlivě do většího květináče. Vždy vezmeme jeden květináč s celerem pro svoji potřebu do kuchyně a ve sklepě se udělá místo. Takto uskladněnou zeleninu průběžně kropíme vodou, aby písek zůstával vlhký. Zelenina mi vydrží do května i června.

Dál uskladníme očištěný česnek a cibuli do přepravek v jedné vrstvě a dáme do chladné a suché místnosti. U česneku je chlad velmi důležitý. Po celém světě je rozšířený vlnovník česnekový, který je aktivní v teple. Pokud si necháte česnek v teple, tak se vám může stát, že brzy jakoby vyschne. Ve skutečnosti nevyschne, ale vlnovník ho vysaje. Je to živočich, co není okem vidět. Stroužek česneku je po oloupání na pohled perleťový, není hladký. Tento škůdce se dá eliminovat tím, že česnek budeme na jedno a to samé místo dávat při výsadbě nejdříve za 4 roky.

Čtěte také: Ideální škola v přírodě

Dál sklízíme dýně všeho druhu. Dýně sklízíme, když mají v ideálním případě suchou stopku, což v našich podmínkách není úplně tak reálné, tak alespoň, když je stopka žlutá. No prostě dýně necháme na záhoně co nejdéle, ale musíme hlídat, zda se nám do nich nepouští myši a sledujeme noční teplotu, aby nám dýně neomrzly při prvních mrazech, které mohou přijít koncem září. Jednoho dne se prostě rozhodneme a všechny dýně sklidíme. Pro dýně je při uskladnění nejvhodnější stálá teplota kolem 15°C. U nás vydrží hokkaido tak do konce ledna a pak máme jednu dýni, GREY QUEEN, která i u nás vydrží až do května. Má silnější slupku, kterou je potřeba před vařením oloupat. Je výborná na jakékoli jídlo.

V průběhu celé sezóny sklízíme i patizony, které dáváme do sklepa. Je důležité patizony sklízet ve správnou dobu. A to je tehdy, když patizon přejde z mírně zelené barvy do bílé, v tu dobu ho sklidíme a dál nečekáme, zda vyroste. Patizony máme ve sklepě a takto vydrží asi do konce ledna.

Během září i října ještě budeme sklízet kedlubny, zelí, kapusty, brokolici, saláty, ředkvičky, červenou řepu a když se zadaří a vše nám nesežerou miniaturní slimáčci, tak by mohly být ještě vodnice a ředkve.

Listy stromů se barví do nejrůznějších odstínů, na větvích se pohupují poslední nesklizená jablka a hrušky. V říjnu byste ze stromů měli sklidit i nejpozdnější odrůdy hrušek a jablek. Při sklizni postupujte velmi opatrně, aby vám sklizené ovoce dlouho vydrželo a nezačalo hnít. Ze záhonu skliďte poslední hlávky pekingského zelí, hlávkové kapusty a salátu. Naopak ponechat zde můžete mrazuvzdorné druhy zeleniny - růžičkovou kapustu, špenát, zimní pórek...

Výsadba v říjnu

Pokud se budeme držet tematického okruhu spjatého s výsadbou, tak měsíc říjen je nejideálnějším časem pro zasazení okrasných dřevin, ale i těch klasických ovocných. Tento listopadový čas je vhodný i pro růže či česnek. Říjen je ideálním měsícem pro výsadbu většiny okrasných dřevin a také královen květin - růží.

Čtěte také: Sběr v říjnu: Průvodce

Říjen je ideálním měsícem pro výsadbu okrasných dřevin i ovocných stromů. Při výběru rostlin nezapomeňte přihlédnout na klimatické podmínky, do kterých chcete okrasnou dřevinu či ovocný stromek zasadit. Do drsnějších podmínek vybírejte odolnější druhy rostlin. Při nákupu se vyplatí investovat do vůči chorobám rezistentních odrůd.

Nesmíme zapomenout na hladovějící zvěř, která velice ráda okusuje keře i stromky. Jakmile to se svou zahradou myslíte vážně a rádi se kocháte na upravenou scenérii, které nechybí impozantní monumenty a nejrůznější přírodní variace, tak to určitě jste zastánci okrasných dřevin a keřů. Užitkové stromy a keře společně s okrasnými dodávají zahradě sympatičtější tvář a neměly by u vás chybět. Pospěšte si, než přijdou první mrazíky a můžete vysadit jakékoliv ovocné stromky, až na broskvoně, které jsou náchylnější, s těmi začneme dříve. Stejně tomu je i u meruňky a ořešáku, jinak lze zasadit všechny ostatní bez sebemenších obav o jejich správný růst a odolnost vůči prvním námrazám.

Nebojte se nápaditých změn a zařaďte do svého pěstitelského repertoáru závan cizokrajných druhů. Zkuste zasadit kiwi, rakytník, muchovník, kanadské brusinky, borůvky nebo velice zajímavý zimolez kamčatský a oživte svou zahradu o zajímavé kousky. Sousedé vám budou závidět vaší kreativnost a odvahu. Mezi okrasné dřeviny patří např. japonský javor, který je velice vyhledávanou variantou oživení vizuální stánky venkovního prostoru. Ten můžete taktéž začátkem října zasadit na požadované místo, kde vám bude dělat radost. Prvním krokem k neúspěchu je podcenění vyhloubeného prostoru, udělejte ho dostatečně velký a prostorný, čím více budou mít kořeny pocit, že jsou sázené s láskou a dostatečně výživném substrátu, tím více se vám odvděčí následným růstem.

Měsíc říjen je ideální volbou pro mnohé okrasné květiny v podobě cibulovin. S výsadbou se zaměřte na tulipány, hyacinty, kosatce, okrasné česneky nebo venkovní bramboříky či modřence. Jestli jste ještě nezasadili narcisy, tak je tento měsíc poslední možností. Mezi nejpřednější květiny, které v říjnu sázíme, patří růže. V tomto případě se můžete uchýlit ke kterémukoliv druhu. Sáhněte klidně po malých záhonových nebo minirůžích, stejně jako po stromkovém typu.

Mnoho pěstitelů si pohrává s myšlenkou vstupu do vinařského světa. K dobré úrodě vína vám postačí dobrá lokalita a položení zahrady. Je zapotřebí teplejšího a úrodnějšího kraje, pak se můžeme bavit o vhodném úmyslu. Konec října je tím správným časem pro založení vlastní soukromé vinice.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Ano, říjen je i časem pro tolik oblíbený česnek. Položka v několika národních, ale i ostatních receptech. Bez něj by Češi nemohli existovat. Ideální terén pro výsadbu je hlinitopísčitá struktura půdy. Stejně tak je důležitá poloha. Zvolte dobře slunné místo bohaté na živiny. Jako předplodina se neosvědčily brambory, rajčata a veškerá cibulová zelenina, oproti tomu okurky nebo košťáloviny se řadí mezi velice vhodné předplodiny.

Hlávkový salát ozimý byste měli pěstovat jen tam, kde jsou k dis­pozici střední, nepříliš mokré půdy. V úvahu tedy přicházejí hlavně písčitohlinité nebo hlinitopísčité půdy, které jsou také hodně humózní. Vhodné odrůdy jsou 'Humil' a 'Altenburský'. Hlávkový salát ozimý byste měli vysévat od 1. do 10. září.

Nejpříhodnější doba pro výsadbu cibulí narcisů připadá na září. Pro narcisy na záhonech zvolte meziřádkovou vzdálenost asi 20 cm. V řádku dávejte cibule 10 až 15 cm od sebe. Při skupinové výsadbě stačí, když cibule budou od sebe vzdáleny 15 cm.

První polovina října je nejvhodnější dobou k výsadbě česneku. S určitým rizikem, že bude na jaře vybíhat do květu, můžeme ještě vysazovat cibuli šalotku, která je zvlášť vhodná do podhorských oblastí, kde se cibuli kuchyňské už špatně daří. Sázíme ji do řad vzdálených 30 cm a v řadách na 10 až 12 cm. Cibulky musejí v zemi pevně držet a nevadí, jsou-li vysázeny hlouběji.

Koncem měsíce už je možné vysévat karotku a kuchyňskou cibuli. Pokud tyto výsevy dobře přeztmují, budeme z nich mít v příštím roce rané a vysoké sklizně. V teplejších oblastech je lépe tyto druhy vysévat později, to je od konce listopadu do ledna, není-li zamrzlá půda, aby semena před příchodem mrazů nenaklíči la.

Pokračujeme ještě ve výsadbě cibulových květin, především tulipánů. Čím dřív je dáme do půdy, tím lépe, neboť do příchodu zimy musejí ještě zakořenit a zpravidla na-raší. V takovém stadiu přečkají zimu a brzo na jaře pokračují v růstu. Chceme-li v zimě rychlit tulipány a hyacinty, musíme nyní jejich cibule nasázet do květináčů. Ty postavíme do vyvezeného pařeniště, zakryjeme asi deset až dvanáct centimetrů vysokou vrstvou písku nebo rašeliny a necháme přemrz-nout.

Od poloviny října až do prvních mrazíků můžete vysazovat ovocné stromy i keře. Kromě jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní či ořešáků určitě doporučujeme vyzkoušet i méně obvyklé druhy - například borůvky a kanadské brusinky, kiwi, moruše, zimolez kamčatský, muchovník, fíkovník i léčivé keře, jako je rakytník nebo hloh. Pro vysazení stromku zvolte takové místo, aby měl v budoucnu dostatečný prostor pro růst (do šířky i do výšky). Doporučená vzdálenost od plotu bývá kolem 5 metrů, tím se můžete i do budoucna vyvarovat případným sporům se sousedy. Do vyhloubených jam nejprve zatlučte kůly, které by měly končit pod prvními větvemi. Nově vysazené stromky či keře ke kůlům přivažte, aby byly chráněné před případným poničením.

Od poloviny října je vhodný čas na výsadbu bobulovin. Pro podzimní výsadbu se hodí maliníky, rybíz, angrešty, josta i borůvky. Keře a stromky bobulovin vysazujte nejméně tak hluboko, jako rostly ve školce.

Ano, například ozimé druhy česneku a hlávkového salátu, který je třeba vysadit do zhruba 10 cm hlubokých brázd, aby byl chráněn před zimním větrem. Pro výsadbu česneku vyčkejte na období od poloviny do konce října.

Měsíc říjen je obzvlášť vhodný pro výsadbu listnatých i jehličnatých okrasných dřevin. Půdu před výsadbou dobře zpracujte, vyčistěte od kamenů a případných jiných nežádoucích předmětů či plevelů a přimíchejte zahradnický substrát či kompost. Říjen je ideálním měsícem, pokud uvažujete o založení nové skalky. Stejně tak můžete ještě celý říjen zakládat trvalkové záhony či je ve starších záhonech doplňovat (stejně jako ve skalce).

Pokud jste nestihli v září, můžete v teplých dnech první poloviny října stále ještě vysazovat okrasné cibuloviny - například tulipány, modřence, krokusy a hyacinty pro zimní i jarní rychlení, kosatce tvořící cibule, okrasné česneky a venkovní bramboříky. Počátkem října je za příznivého počasí ještě poslední vhodná doba též pro narcisy. Tulipány vysazujte do hluboce zrytého záhonu. Hloubka jamky by měla trojnásobně převyšovat výšku cibule.

Příprava zahrady na zimu

Prázdné záhony je třeba vyčistit od plevele a zapravit do půdy organické hnojivo. Bez něj by se nevytvořila organická hmota a půda by byla hladová, neudržela by vláhu ani živiny.

Na záhonech nám zůstanou listové kapusty, růžičková kapusta, kadeřávek, zimní pórek (letní je vhodné před mrazem sklidit a uložit taky do písku).

V říjnu pomalu zahradu zazimováváme. Stále ještě plejeme, ale také doséváme na volné plochy zelené hnojení. Záhony na kterých máme sklizeno, ale plánujeme do nich ještě něco sít osejeme co nejdřív, aby rostlinky ještě stihly vzejít. Záhony, které budete osazovat později (třeba česnekem) je dobré dočasně zakrýt, aby nezaplevelily. Zakrýt je můžeme třeba kartonem (pokud jde o menší plochu), plachtou nebo netkanou textilií nebo zeleným hnojením. Před osazováním stačí pokrývku sejmout, přidat menší vrstvu kompostu a záhony osadit. Dočasný pokryv na záhonech nenecháváme přes zimu. Leda by váš záměr byl odplevelit větší plochu záhonu bez práce. Tam se pak pokrytí hodí i na déle než půl roku. Ale v zimě se pod plachtami a kartonem rádi drží hlodavci.

Přidání kompostu na záhony (vrstvu 5-10 cm) na podzim (nebo možná ještě lépe až na jaře) je pro zahrady bez rytí důležitá podzimní činnost. Nejen že tím na záhony doplníme potřebné množství živin, které jsme ze záhonu odnesly společně s vypěstovanou zeleninou, ale záhon tím připravíme na pěstování pro další sezónu. Není tedy potřeba podzimního rytí, ale jen přikrýváme záhony vrstvou kompostu. Obohacujeme půdu, vylepšujeme její strukturu, půdní život, krmíme půdní organismy a tímto jednoduchým úkonem si zajistíme lepší růst pro zeleninu v následujícím roce. Bude méně náchylná ke škůdcům, poroste lépe a zdravěji a bude mnohem chutnější - to vše jen pokud, PŘESTANETE RÝT A NA ZÁHONY NA PODZIM JEN PŘIDÁTE VRSTVU KOMPOSTU - to je jednoduše celé. A na tomhle způsobu je taky skvělé to, že na podzim se záhony nemusíte dělat vůbec nic, pokud nechcete nebo na to nemáte energii nebo čas. Prostě záhony nechte do jara a na jaře je odplevelíte a přidáte k nim vrstvu kompostu a pak hned sázíte. Abyste ale předešli zbytečnému zaplevelení na podzim, je dobré po sklizni osít záhony zeleným hnojením (hořčice, svazenka, řepka… nebo směsi) a to nechat klidně přemrznout a zasněžit. Do jara se rozloží a přes setím shrábnete jen suchou vrstvičku organické hmoty, která z něj zbyde. A jestli chcete mít záhony krásné, tak zelené hnojení můžete před koncem sezóny posekat, kořeny nechat v půdě (ty se přes zimu bezpečně rozloží) a nadzemní část hoďte na kompost. Ten pak zjara na záhony před osazováním přidáte.

Veškerá zelenina už by měla být v záhonech a připravená k zazimování. První důležitý krok je na záhony místo rytí přidat vrstvu kompostu. Druhým krokem je záhony se zeleninou zazimovat. Volné záhony necháme tak jak jsou. Záhony se zeleninou, která je určená k zimní sklizni zakryjeme. Nejjednodušší způsob jak je zakrýt je vytvořit polyetylenové tunely a zeleninu pod ně schovat. Do skleníku můžeme přidat vrstvu netkané bílé textilie - na zvlášť choulostivé druhy nebo na rostlinky, které teprve klíčí a ujímají se. Některé druhy zeleniny snesou i lehké mrazíky a lze ji sklízet čerstvou ze záhonů ještě chvíli po tom, co poprvé mrzlo. Přikryjte netkanou textilií třeba kořenovou zeleninu, červenou řepu, kedlubny, celery (bulvový i řapíkatý), čínské zelí, ledové saláty a všechny druhy přezimující zeleniny (vypsané o kousek dál v textu - přesný seznam najdete v Zahradním kalendáři). Jen dejte pozor na to, že zelenina, která přemrzne se nehodí k dlouhodobému uskladnění.

Také pozdní košťáloviny můžete nechat na záhoně až do listopadu, zejména pak hlávkové zelí a hlávkovou kapustu - proti případným mrazům je však raději chraňte netkanou textilií. Růžičkovou kapustu, kadeřávek a pórek nechte v záhoně až do jara. Pokud je ochráníte před mrazem, budete je moci čerstvé sklízet po celou zimu. Nejlepší je je přikrýt - pórek silnou vrstvou suchého listí a kapustu s kadeřávkem provizorní stříškou zakrytou suchou slámou, přes kterou můžete dát igelit.

Po sklizni všechny prázdné zeleninové záhony zryjte a připravte je tak na další sezónu. Promoklou půdu můžete zlehčit rašelinným substrátem, kompostem s větším obsahem humusu nebo pískem.

V říjnu není boj s chorobami a škůdci tak náročný jako v období plné vegetace. Většina plodin je již sklizena, takže choroby a škůdci nemají své hostitelské rostliny a nemohou škodit. Na prevenci by se nemělo zapomínat ani v říjnu. Pravidelně kontrolujte přezimující rostliny, jestli je nenapadli nějací škůdci.

Ve většině případů bude vhodné, když tři až čtyři dny před vysazením plodin určených pro podzimní sklizeň půdu důkladně zavlažíte (30 až 40 l na m2). Doplníte tak množství vody, jíž bývá nedostatek, a rostlinám tím usnadníte zakořeňování.

Starší výsadby všech ovocných dřevin i bobulovin důkladně po-hnojíme kompostem nebo hnojem a půdu opatrně zryjeme, abychom nepoškodili kořeny. Budeme-li vápnit, vynecháme hnojení chlév-ským hnojem. Ovocné stromy už také můžeme v té době ošetřit zimním postřikem, který bývá na podzim neprávem opomíjen, ke škodě pěstitele.

Do mrazáku ukládejte zeleninu a ovoce (jak na uskladnění mražením se podívejte zde >>). Ukládejte také zeleninu do komory nebo sklepa. Fermentujte, zavařujte a zavírejte. Sušte, vyrábějte marmelády, povidla, kompoty, zavařeniny, ale hlavně….dělejte to jen tehdy, pokud vás to opravdu baví, máte z toho radost a nevyčerpává vás to.

Snad nejvíce práce v tomto měsíci zařídí pomalu padající listí, které je nutné posbírat.

Říjnem nastupuje podzim do své plnosti. Počátkem měsíce si ponechává dozvuky babího léta, ale ke konci již může připomínat dušičkové počasí. V zeleninové zahradě dokončujeme sklizeň plodové zeleniny (rajčata, paprika, dýně, patizony, cukety...). Průběžně sklízíme saláty, ředkvičky, ředkve, kedlubny, pekingské a čínské zelí, květák, brokolici, zelí, kapustu (hlávkovou, růžičkovou, kadeřavou), čekanku, špenát, mrkev, petržel, pastinák, celer, pórek, mangold, červenou řepu, tuřín, vodnici... Pro uskladnění sklízíme za sucha, očistíme zeleninu a uskladníme. Pokud jsme nuceni zeleninu umývat, pak ji necháme řádně oschnout. V menším množství můžeme košťáloviny uskladnit i s kořeny.

Bylinky v říjnu

Dosklízejte ze zahrady všechny květy kvetoucích bylin (měsíček, divizna,…) a bylin ze kterých se sbírají natě - při teplém počasí naposledy sestřihněte mátu, meduňku, dobromysl,… Na jaře je síla v listech a květech, v létě v plodech a na podzim a v zimě v semenech a kořenech.

Chcete-li si nasušit pro zimní po­třebu listy libečku, musíte je sklidit v září. Listy se nesmějí sušit na slunci, protože potom ztrácejí značnou část aromatických látek. Koncem září nasušte majoránku z druhé sklizně. Při druhé sklizni nemají rostliny většinou nasazena poupata.

Petrželku přesaďte v září do koře­náčů, budete ji moci celou zimu průběžně sklízet. Pro tento účel je možné využít listovou i kořeno­vou petržel. Kořenová však nemá kadeřavé listy. Budete pro ni potřebovat hlubší, tedy větší koře­náče, protože její kořeny jsou o hodně delší, než je tomu u kadeřavé listové petržele. Rostliny vyryjte opatrně ze země, dávejte přitom pozor na kořeny a okamžitě je zasaďte. Na vzduchu trpí. Sázejte je pouze tak hluboko, jak rostly před výsadbou. Pro listovou petržel stačí kořenáče o průměru 12 cm, pro kořenovou asi 14 cm. Do každého kořenáče natěsnejte co nejvíc rostlin. Vzdálenost mezi nimi postačí 3 cm u naťové a 5 cm u kořenové petržele. Vysazenou petržel ponechte až do příchodu mrazů pod širým nebem nebo v pařeništi. Kořenáče zapusťte do země až po okraj. Po zapuštění musíte petržel důkladně zalít, aby ko­řeny získaly těsné spojení se zeminou. V kořená­čích pod širým nebem nesmí vyschnout substrát.

V říjnu máte poslední šanci k vyzvednutí trsů bylinek, které můžete rychlit či používat i v zimě. Po vyrytí ze záhonů je zasaďte do květináčů a uchovávejte v chladu. Pokud je budete v zimě potřebovat, stačí je přenést do tepla, umístit na co nejsvětlejší místo a vydatně zalévat. Pro tento účel se zvlášť hodí máta, pažitka, šalvěj, listová petržel, rozmarýn a tymián.

tags: #co #v #říjnu #sklízet #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost ve Švýcarsku
• Co je klimatický summit mládeže?
• Univerzální batoh: Test a hodnocení
• Kulturní dějiny klimatu: Recenze
• O stromových solitérech