Klimatický summit mládeže: Co to je a proč je důležitý?

Bára Kvasničková se jako delegátka zúčastnila několika významných událostí spojených s klimatickou změnou a programy OSN pro mladé lidi. Mezi tyto události patří:

• Mládežnický klimatický summit (Youth Climate Action Summit) - reprezentace ČR v roli „Mladé delegátky“ - spolu s Lucií Smolkovou, září 2019 New York
• Klimatický summit (Climate Action Summit) - reprezentace ČR v roli „Mladé delegátky“ - s českou delegací (Babiš, Havlíček, Brabec…), září 2019 New York
• COP25 - zástupkyně Evropského fóra mládeže - prosinec 2019, Madrid
• SOCHUM - Třetí výbor (Sociální, humanitární a kulturní) Valného shromáždění OSN - reprezentace ČR v roli „Mladé delegátky“ - spolu s Alžbětou Filipkovou, říjen 2019
• Mládež za klima - summit preCOP26 (Youth 4 Climate PreCOP26) - zástupkyně ČR - spolu s Lucií Vodvářkovou, září 2021

Blíží se další klimatický summit OSN a řada lidí doufá, že by mohl přinést kýžený průlom v globální snaze o dosažení cíle Pařížské dohody. Má ale šanci na úspěch? Jaká očekávání jsou do 26. konference OSN o změně klimatu (COP26) vkládána?

Co je COP?

COP je zkratka z anglického “Conference of Parties”, tedy konference smluvních stran. Smluvními stranami jsou myšleny země podepsané pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC). Právě od jejího vzniku v roce 1992 se představitelé těchto zemí každoročně setkávají a snaží se hledat spravedlivý způsob, jak snížit globální emise skleníkových plynů a “vyhnout se nebezpečné změně klimatu”. Letošní setkání je už 26. v pořadí, odtud tedy zkratka COP26.

Minulé konference

Jednotlivá zasedání v minulosti přinesla větší či menší úspěchy. Mezi neúspěšné patřila například konference v Kodani v roce 2009. Naopak největší posun ve vyjednáváních přinesla konference v Paříži v roce 2015. Právě jejím výstupem je tzv.

Pařížská dohoda

Podpisem Pařížské dohody se jednotlivé státy zavázaly udržet nárůst globální teploty „významně pod“ 2 °C (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) a zároveň se pokusit globální oteplení zastavit na hranici 1,5 °C.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Kdy a kde se COP26 koná?

Konference COP26 proběhla ve dnech 1. - 12. listopadu 2021 ve skotském Glasgow. Prvních dnů summitu se podle očekávání zúčastnilo více než 120 světových lídryň a lídrů. Následně byla zahájena složitá vyjednávání, která politici nechali na svých zástupcích, hlavně ministrech a ministryních pro životní prostředí či pro klima, nebo na podobně vysoce postavených úřednících. Rozhovory měly podle plánu skončit v pátek 12.

V předsednictví, které letos připadlo Velké Británii, se pravidelně střídají rozvinuté a rozvojové země po celém světě. V minulosti se tak konference uskutečnila například v Kodani, Kjótu, Marrákeši, Limě nebo Durbanu. Příští zasedání by se mělo konat v Egyptě. Spojené království pořádalo letošní konferenci ve spolupráci s Itálií, která hostila několik souvisejících setkání, například tzv. pre-COP a summit mládeže se uskutečnily v Miláně.

Vnitrostátně stanovené cíle (NDCs)

Ve snaze o dosažení cílů Pařížské dohody si jednotlivé země určily tzv. vnitrostátně stanovené cíle (NDCs). Každý stát si zvolil míru vlastního přispění ke snížení globálních emisí. Původně ohlášené závazky ale k dosažení cílů Pařížské dohody nestačí. Pařížská konference tento rozpor vyřešila tím, že do smlouvy začlenila i mechanismus, díky němuž se musí signatářské země každých pět let vrátit k jednacímu stolu s novými závazky. A to se děje právě teď!

Význam COP26

Aktuální klimatická konference v Glasgow je tak významnou příležitostí nedostatečné závazky z Paříže revidovat, resp. Podle vědců musí globální emise skleníkových plynů do roku 2030 klesnout o 45% (ve srovnání s rokem 2010). Kromě toho je třeba, aby se globální emise skleníkových plynů dostaly už v roce 2050 na tzv.

Jak ale upozornilo nedávné hodnocení OSN ze září tohoto roku, aktuálně předložené národní cíle jednotlivých států jsou stále nedostatečné. V roce 2030 by vedly nikoli ke snížení emisí o 45 %, nýbrž k jejich růstu o 16 %. V této souvislosti lze hodnotit jako nedostatečný i aktuální závazek Evropské unie snížit emise EU do roku 2030 o 55 %.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Největším světovým emitentem skleníkových plynů je v současné době Čína. Právě k ní se proto v souvislosti s konferencí upírají zraky světa. Čína v loňském roce oznámila cíl dosáhnout klimatické neutrality v roce 2060 s tím, že počítá s růstem svých emisí ještě do roku 2030. Dosud není jisté, zda se summitu v Glasgow zúčastní i čínský prezident, který od propuknutí pandemie covid-19 z Číny zatím nikam nevycestoval.

John Kerry, zvláštní vyslanec USA pro otázky klimatu, ale nedávno vyjádřil velkou naději, že i čínský prezident je v této věci připraven spolupracovat a že COP26 by mohl být “velkým skokem kupředu”. Kromě Číny se čeká na závazky řady dalších zemí. Své závazky zatím odmítají posílit hlavní producenti fosilních paliv, např. Saúdská Arábie, Rusko nebo Austrálie. A například brazilský prezident Jair Bolsonaro není ochoten učinit přítrž postupujícímu kácení a ničení Amazonie. Otazníky visí rovněž nad postojem japonské vlády.

Indie se chystala přijmout závazek klimatické neutrality už loni na jaře, ale nakonec k tomu v souvislosti s pandemií covid-19 nedošlo. I role Indie bude přitom klíčová. Indická ekonomika, která rychle roste, je totiž do značné míry závislá právě na uhlí. Důležitý bude i postoj dalších rozvojových zemí, např.

Zpráva IPCC

V srpnu letošního roku vyšla nová hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která potvrdila, že stále existuje naděje udržet globální oteplení na hranici 1,5 stupně. Vyžáduje to ale okamžitou akci a skutečně velké společné úsilí. Zásadní je přitom už toto desetiletí, během kterého by světové emise měly klesat každý rok zhruba o 7 %.

Už dřívější zprávy IPCC přitom potvrdily, že mezi důsledky oteplení o 1,5 a o 2 stupně by byl velký rozdíl a náš cíl by tedy měl být co nejblíže právě hodnotě 1,5 °C. Nedávná zpráva IPCC upozornila i na to, že nestačí věnovat pozornost pouze emisím CO2. Zdrojem antropogenních emisí metanu je především chov hospodářských zvířat, zemědělský odpad nebo těžba ropy a dalších fosilních paliv. EU a USA proto 17. září 2021 oznámily cíl snížit globální emise metanu do roku 2030 o 30 %. Další státy se k této výzvě budou moci připojit právě na nadcházející konferenci v Glasgow.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Ačkoli ústředním tématem 26. konference OSN o změně klimatu bude snaha udržet ve hře dosažení cíle Pařížské dohody, COP26 si klade i další cíle. Jedním z dalších stěžejních témat budou i tzv. klimatické finance. Na konferenci v Kodani (2009) se bohaté země zavázaly přispívat do roku 2020 rozvojovým zemím částkou ve výši 100 miliard dolarů ročně. Tyto peníze z veřejných i soukromých zdrojů mají sloužit k realizaci mitigačních a adaptačních opatření.

Bohaté země navíc do Zeleného klimatického fondu nepřispívají v dostatečné míře a finanční závazek ve výši 100 miliard dolarů tak dosud ani nebyl naplňován. Zpráva OECD z letošního září uvádí, že loni bylo v rámci této pomoci mobilizováno pouze 80 miliard dolarů. Pro obnovení a udržení důvěry rozvojových zemí je proto zásadní dosavadním klimatickým závazkům dostát.

Pro udržení teploty co nejblíže kritické hranice 1,5 °C je zásadní především odklon od uhlí. Po “umíráčku pro uhlí” volal v srpnu v souvislosti s vydáním poslední zprávy IPCC i generální tajemník OSN Antonio Guterres. 24. září tohoto roku byla vyhlášena iniciativa No New Coal Power Compact, která volá po zastavení výstavby nových uhelných elektráren už v tomto roce. Za vznikem iniciativy stojí sedm zemí, Velká Británie, Německo, Francie, Srí Lanka, Chile, Dánsko a Černá hora.

Britské předsednictví klade důraz rovněž na podporu přírodních úložišť uhlíku. Konkrétně je třeba zachovat stávající a obnovovat narušené lesy, rašeliniště či mokřady a dále zlepšovat jejich kvalitu. Devastace a rozpad stávajících ekosystémů hrozí postupující klimatickou krizi dále zhoršovat. Degradace přírodních ekosystémů je navíc velkou hrozbou i pro druhovou rozmanitost.

Ačkoli například výsadba nových lesů může být za určitých podmínek krokem dobrým směrem, je třeba mít stále na paměti, že i zde je nutné postupovat s rozvahou, volit vhodnou druhovou skladbu a zakládat nové porosty pouze na vhodných územích.

Role mládeže

Zvláštní vyslanec Číny pro změnu klimatu Sie Čen-chua zdůraznil význam podílu mládeže na synergistickém pojetí problematiky klimatu: „Klíčem k zelené revoluci lidstva v duchu ‚Klima X' je průnik mezi řešeními změny klimatu a dalšími cíli udržitelného rozvoje.

Během akce představili vyslanci mládeže z GAUC jménem studentů ze šesti kontinentů dopis globálním lídrům, v němž zdůraznili potřebu využít schopnosti a odhodlání mladých lidí k urgentním krokům v oblasti klimatu. "Kromě toho, že jsme pozorovatelé a vyjadřujeme se, jsou mladí lidé schopni svou moudrostí a řešeními přinést převratné změny," přidává se Cchan-jang Sie, ambasador GAUC z university Čhing-chua.

„Využijeme rozmanité příležitosti a platformy, posílíme své postavení v oblasti klimatu a rozšíříme své perspektivy," dodává ambasadorka GAUC z London School of Economics Mara Andreea Ghilanová.

Michael R. Bloomberg, zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro ambice a nalézání řešení v boji za ochranu klimatu a zakladatel společností Bloomberg L.P. a Bloomberg Philanthropies, řekl: „Při řešení změny klimatu mají mít mladí lidé místo u jednacího stolu. Globální aliance univerzit pro klima jim toto místo pomáhá zajistit a zároveň je podporuje v úsilí o vytváření udržitelnější budoucnosti.

Kampaň podpořila také Rockefellerova nadace. Její výkonná viceprezidentka Elizabeth Yeeová uvedla: „GAUC ztělesňuje globální úsilí napříč generacemi a sektory, které je k zastavení změny klimatu nezbytné. Nejezděte na klimatický summit s projevem - přivezte plán.

Klimatický summit OSN 2019

Především je nutné podotknout, že je trochu obtížné se vyznat v tom, co vše se vlastně v OSN v New Yorku v týdnu od 20. do 29. září dělo - bylo zde zorganizováno více velkých akcí, které nějakým způsobem souvisely s klimatickou změnou - dohromady pět různých summitů a k tomu zde probíhala také všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN, kde se hodně klimatická změna též probírala. Uskutečnilo se například zvláštní zasedání k Cílům udržitelného rozvoje OSN, byl zde také Klimatický summit mládeže.

Přímo ke klimatické krizi zde však proběhla akce s názvem 2019 UN Climate Action Summit a toto zasedání trvalo pouze jeden den (pondělí 23.

Klimatický summit, svolaný generálním tajemníkem OSN Antonio Guteressem, měl inspirovat jednotlivé státy světa, aby zvýšily své závazky na řešení klimatické krize. Zasedání mělo proto neobvyklou režii.

"Nejezděte na klimatický summit s projevem - přivezte plán," vzkázal generální tajemník OSN hlavám států a vlád před summitem a na plenárním zasedání měli mluvit pouze zástupci států, regionů a firem, kteří se řídili jeho pokyny. I když náš pan premiér prohlašoval před novináři, že na summitu nechce mít prázdná prohlášení, skutečnost byla taková, že mu možnost vystoupení nebyla nabídnuta, protože nemohl slíbit nic v rámci stanovených pravidel. Jeho neustále opakované tvrzení, že my Pařížskou dohodu plníme, na rozdíl od jiných, je velmi zavádějící - v roce 2019 není žádný termín, ve kterém by se hodnotilo plnění závazků a především závazky jsou dané dobrovolnými (ale právně závaznými) sliby jednotlivých zemí. Pokud si některá země stanoví nízké závazky, jednoduše je plní.

Podstatné ovšem je to, že podle vědeckého hodnocení současných závazků v rámci Pařížské dohody tyto přísliby naprosto nestačí. Zatím se odhaduje, že pokud by byly naplněny, tak povedou k oteplení o 3 °C do konce století, což je oteplení, jehož následky vědci neumí dobře odhadnout, protože v takovém případě očekávají překročení mnoha “bodů zvratu” a nastartování nevratných procesů kladné zpětné vazby.

Je odhadováno, že současné závazky bude třeba zpřísnit třikrát, abychom snížili oteplení do roku 2100 na hodnotu 2 °C, a pětkrát, pokud bychom chtěli udržet nárůst teploty na hodnotě 1,5 °C.

Summit samotný zahájil generální tajemník OSN António Guterres, a po něm následovala zdravice papeže, který zdůraznil, že situace je vážná, ale že musíme napnout své úsilí a a že při zapojení všech je krize určitě řešitelná.

Poté následovala sekce s mladými lidmi - zatímco u druhých dvou zástupců mládeže z Brazílie a Indie se nedají dohledat ani jejich jména, vystoupení aktivistky Grety Thunbergové vyvolalo celosvětovou mediální smršť - vyjadřovali se k němu politici, novináři, obyčejní lidé. A hodnocení se pohybovalo od toho, že projevy byl označen za geniální přes to, že se jednalo o hysterii nemocné osoby bez vlastního názoru.

Já osobně projev hodnotím velmi dobře, ale beru ho v kontextu, ve kterém byl přednesen - kdy Greta Thunbergová zastupovala mládež celého světa a před projevem se setkala se zástupci rozvojových zemí, kde je již dnes klimatická změna otázkou života a smrti, a také v kontextu toho, že v době svého projevu již věděla, že summit žádné přelomové výsledky nepřinese, což zdůrazňuje ve třetí minutě svého vystoupení - poté, co ve své řeči uvede konkrétní bilance uhlíkových emisí, které nám zbývají k tomu, abychom nepřekročili hranici oteplení 1,5 °C, přímo říká: “Vy tu dnes nepřednesete žádné sliby, žádné plány, které by byly v souladu s těmito zjištěními”.

Musím ale dát hodně za pravdu našemu premiérovi (či Marku Prchalovi), který řekl, že obsah vystoupení Grety Thunbergové se mu v podstatě líbil, ale že díky jejímu velmi emotivnímu podání se budou zase lidé zabývat šestnáctiletou slečnou, a ne problémy klimatu.

Světové agentury a různí komentátoři většinou výsledky summitu hodnotí záporně - komentáře se dají shrnout do věty “Ještě horší, než jsme čekali”.

Na druhou stranu na od řečnického pultu zazněly mnohé velmi nadějné sliby - ať už se jedná o slib uhlíkové neutrality ze strany Německa, Francie, Spojeného království a dalších zemí - v současnosti již počet zemí, které slibují uhlíkovou neutralitu v roce 2050, překročil šedesátku a dále roste. Podstatné jsou také závazky na navýšení příspěvků do Zeleného klimatického fondu - například Německa a Spojeného království na dvojnásobek, ale také přísliby odchodu od uhlí od více států - mimo jiné také od Slovenska, jehož prezidentka Zuzana Čaputová (na rozdíl Andreje Babiše) měla možnost vystoupit za řečnickým pultem. Zazněla také velmi podstatná informace od ruské delegace, že Rusko již Pařížskou dohodu ratifikovalo.

Velmi pozitivní jsou také výrazné závazky různých regionů, měst, nadnárodních firem a filantropů.

Pro mne osobně je velmi zajímavý především závazek Německa, které po dvacetihodinovém jednání vlády přijalo svoji novou klimatickou strategii - do roku 2030 chce své emise snížit o 55 % proti roku 1990, do roku 2050 chce být uhlíkově neutrální. A to vše chce udělat s vyrovnaným státním rozpočtem a bez jaderné energetiky. Jedním z řešení jsou velké investice do železniční dopravy a její zlevnění a také zavedení národního trhu emisních povolenek a zdražení letecké dopravy. Můj názor je, že toto rozhodnutí spolkové vlády ve skutečnosti ovlivní klimatickou politiku našeho státu daleko více, než si naši současní politici myslí s ohledem na velké provázání naší ekonomiky s německou.

Dovedu si představit, že se brzy objeví mnoho komentářů, že se němečtí politici zbláznili, že to bez jádra zvládnout nejde atd.

Zklamáním bylo naopak Turecko, které nadále pokračuje v obstrukcích a Pařížskou dohodu neratifikuje, a místo toho (i s pomocí Česka) pokračuje ve stavbě nové uhelné elektrárny. Také další uhelné státy, od kterých byl očekáván slib odchodu od tohoto fosilního paliva, nové závazky nepřinesly.

Že studenti a další lidé nejsou s reakcí politiků nadále spokojeni se ukázalo hned v pátek 27. září, tedy v den, kdy vyšla v roce 1962 přelomová kniha ekologických hnutí Mlčící jaro Rachel Carsonové.

Závazky a cíle

Generální tajemník OSN António Guterres sleduje spoušť na Bahamách. Věda mluví nespornou řečí. Na mnoha místech ale lidé ani nepotřebují grafy či tabulky k tomu, aby pochopili, že klima je v krizi. Klimatický chaos se odvíjí právě teď v reálném čase od Kalifornie po Karibik, od Afriky k Arktidě i mnohde jinde. Platí přitom, že ti, kdož na způsobení problému nesou nejmenší vinu, strádají nejhůř.

Svolali jsme klimatický summit proto, aby posloužil jako odrazová plocha, která by mezinárodní společenství navedla na správnou cestu před zásadními závazky k roku 2020, stanovenými Pařížskou dohodou. Vznikla široká koalice - nejen vlád a mladých aktivistů, ale také zástupců byznysu, měst, investorů a občanské společnosti.

Více než sedmdesát zemí se zavázalo, že k roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů, a to i tehdy, když se nepřipojí největší znečišťovatelé. Totéž udělalo přes sto měst včetně několika z těch největších. Nejméně sedmdesát států oznámilo záměr v rámci Pařížské dohody ohlásit ambicióznější plány na ochranu klimatu ještě před rokem 2020. Malé ostrovní země se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a stoprocentního přechodu k obnovitelným zdrojům energie do roku 2030.

K urychlení přechodu na zelenou ekonomiku se zavázalo i přes sto vedoucích představitelů soukromého sektoru. Skupina největších světových investorů disponujících kapitálem přes dva biliony dolarů přislíbila, že do roku 2050 učiní svá investiční portfolia uhlíkově neutrálními. Mezinárodní klub financování rozvoje (International Development Finance Club) přislíbil, že shromáždí do roku 2025 bilion dolarů pro financování přechodu k čisté výrobě energie ve dvaceti nejméně rozvinutých zemích světa.

Summit navíc představil způsoby, jimiž mohou dosáhnout výrazného omezení emisí skleníkových plynů města i ekonomické sektory, jako je mezinárodní doprava. Poukázalo se i na nové iniciativy zaměřené na ochranu lesů a vody.

Od první chvíle bylo záměrem summitu postrčit svět k rychlejším krokům a ve větším měřítku. Současně měl sloužit jako místo, kde zazní zásadní nepříjemné pravdy naší doby a ukáže se, kdo pomáhá a kdo ne.

Nepolevím ve své snaze, aby toho všichni podnikali ještě mnohem víc jak ve svých zemích, tak na poli mezinárodní spolupráce. Naše planeta totiž potřebuje činy, a to skutečně v planetárním měřítku.

Pokud se náš svět nemá zřítit z útesu klimatické krize a máme adekvátně odpovědět na apely vědy, musíme toho vykonat ještě mnoho: omezit emise skleníkových plynů o pětačtyřicet procent do roku 2030, v dalších dvaceti letech pak dosáhnout plné uhlíkové neutrality, a tak zamezit tomu, aby nárůst teploty ke konci století přesáhl 1,5 stupně Celsia.

Přitom se zdá, že ještě příliš mnoho zemí vězí ve své závislosti na uhlí, i když jsou již k dispozici levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme pohnout s uhlíkovou daní a zajistit, že od roku 2020 se už neuvede do provozu žádná nová uhelná elektrárna. Současně je nezbytné, aby vyspělé státy dodržely svůj slib a do roku 2020 poskytovaly sto miliard dolarů z veřejných i privátních zdrojů ročně na zmírnění dopadů klimatických změn a na adaptace v rozvojových zemích.

tags: #klimatický #summit #mládeže #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Porovnání cen za odvoz nebezpečného odpadu
• Stroj na sběr odpadu v Disney pohádce
• Využití škváry ve stavebnictví a průmyslu
• Nejvyšší Skupina Systému Přírody
• Odpadkový koš DUO pro třídění