Co víme o změně klimatu: Fakta a důkazy

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka, čímž se výrazně liší od změn klimatu v minulosti.

Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje.

Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2. Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Čtěte také: Účast občanů na klimatu

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny.

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné.

Změna klimatu přináší vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní výkyvy počasí, což vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření požárů.

Čtěte také: Jak zrušit poplatek za odpad

Extrémní vlny veder 21. století postihující opakovaně Evropu odborníci často dávají do souvislosti se změnami klimatu. Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.

Riziko horkých vln (počasí s velmi vysokými teplotami trvající více dnů) roste a jejich výskyt úzce souvisí i se suchem. Vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad jak na vodní režim v krajině, tak na stav vegetace, zemědělskou produkci a také lidské zdraví.

Letošní extrémně a rekordně vysoká teplota Středozemního moře jako důsledek klimatických změn přináší citelné změny nejen do života obyvatel Středomoří, ale i do střední Evropy.

Vedra, sucho, bouřky, povodně. Evropa zažívá extrémní červenec. Vlny veder lámou teplotní rekordy, lesní požáry trápí řadu oblastí a silné bouřky působí rozsáhlé škody. Extrémní projevy počasí potvrzují rostoucí vliv klimatické změny. Podle klimatologů se budou podobné výkyvy počasí objevovat častěji.

V květnu byl na observatoři Mauna Loa na Havaji zaznamenán nový rekord v atmosférické koncentraci CO₂, a to 427 ppm a to přes všechny dohody, plány a závazky jak zvyšování koncentraci zabránit a taky to přesto, že celosvětově emise z fosilních paliv v posledních dvou letech zřejmě přestaly stoupat.

Čtěte také: Změna klimatu očima studentů

Na velké částí území Česka pozorujeme extrémní sucho. Miroslav Trnka ve Studiu ČT24 komentuje aktuální stav, to jaké jsou vyhlídky na změnu v příštích dnech a mluví i o tom, jaké adaptační opatření jsou v krajině nutná do budoucna.

Vlna velmi vysokých teplot zasáhla velkou část Evropy. Výhled do konce století předpokládá, že oproti současným podmínkám vzroste počet tropických dní až na čtyřnásobek, do poloviny století pak ‚jen‘ na trojnásobek,“ nastiňuje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Problémem jsou zejména tzv. tepelné ostrovy měst, kdy v prostředí městské zástavby vznikají výrazně vyšší teploty než v okolních oblastech. Jaké možnosti se nabízejí, pokud se chceme na vlny veder lépe adaptovat?

Počet tropických dnů a nocí v důsledku klimatické změny narůstá. Ještě před padesáti lety byly tropické dny v České republice spíše výjimečné a vyskytovaly se v jednotkách za rok. Dnes jich klimatologové evidují desítky ročně, a podle predikce modelů jich v budoucnu bude stále přibývat.

Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se Česko od 60. let oteplila o 2,4 °C. „Za posledních deset až patnáct let je počet tropických dnů zhruba trojnásobný oproti období 1961 až 1990,“ uvádí.

Na pětině českého území panuje v hloubce do jednoho metru extrémní půdní sucho. Na další desetině území je pak sucho výjimečné. Situace se bude dál zhoršovat a přispívají k tomu i aktuální vysoké teploty, které sebou nesou zdravotní rizika.

Na Sibiři a v kanadské tundře má globální oteplování dvojí efekt - dochází k rozsáhlým lesním požárům a také k tání perfamofrostu. Město Norilsk se potápí do bažin a tající permafrost a rozsáhlé požáry komplikují těžbu surovin. Na ruskou Sibiř dopadají následky klimatické krize, Moskva ji ale neuznává a považuje za nástroj Západu.

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.

V posledních dnech sice místy i silně prší, půda ale zůstává suchá. Na povrchu přitom krajina vypadá zeleně a zdravě. Odborníci tento jev označují jako zelené sucho. „Z pohledu zemědělství a lesnictví jsou dopady větší, než si připouštíme,“ přibližuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

V Česku pochází 75 procent emisí z fosilních paliv. Evropská komise navrhla, aby členské státy do roku 2040 snížily emise o 90 procent proti roku 1990.

Velkou část emisí, které zhoršují klimatickou změnu, zachycují systémy obchodování s emisními povolenkami. Stávající EU ETS 1 se vztahuje na největší znečišťovatele a pokrývá 38 procent emisí. Nově zaváděný EU ETS 2 má zasáhnout i dopravu a vytápění, a tím pokrýt dalších zhruba 47 procent.

Evropská unie si v roce 2019 stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Extrémní události a jejich atribuce

Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější.

Moderní přístup proto spočívá ve využití několika různých definic, přičemž výpočet se provede pro každou z nich zvlášť. Díky tomu vědci získají představu, jak se určitá definice extrémní události promítá do výsledků, a mohou tak svou studii lépe zaměřit na ten aspekt dané události, který je nejvíce spojen s dopady.

Dnešní atribuční analýza se skládá ze tří samostatných, ale navzájem souvisejících metod. Jedna z nich je popsána výše uvedenými kroky: jde o simulaci a srovnání současného a předindustriálního klimatu pomocí mnoha různých klimatických modelů. Druhá část metodiky pracuje s daty o počasí z minulosti a současnosti a zjišťuje, nakolik se změnila pravděpodobnost extrémních událostí.

V tabulce jsou uvedeny příklady extrémních událostí a jejich souvislostí se změnou klimatu:

Nejjednodušším případem jsou vlny veder. Je-li v atmosféře více tepla, je i vyšší pravděpodobnost horkého počasí. U srážek je to rovněž poměrně jednoduché, protože v teplejším vzduchu bývá větší vlhkost. Se sněhovými a tropickými bouřemi, suchem a požáry v přírodě je to však složitější.

I bez existující atribuční studie je však možné o souvislostech mezi meteorologickými událostmi a změnou klimatu nějaké informace poskytnout. Čerpat se dají ze dvou zdrojů. Prvním je dřívější výzkum: pro řadu nových událostí už je po téměř 20 letech existence oboru atribuce k dispozici nějaká studie popisující podobné události v minulosti. Tam se lze o možném vlivu změny klimatu na tento typ události dočíst. A pak je tu Šestá hodnotící zpráva IPCC, resp. její část sestavená tzv. Pracovní skupinou 1, která byla zveřejněna v roce 2021. Ta poskytuje podrobný přehled změn, jež v současnosti u počasí pozorujeme.

Globální oteplování se měří jako průměr pro celý svět, je to tedy něco jiného, než co lidé zažívají. Jak se ale průměrná teplota postupně zvyšuje, mění se i rozsah možných teplot v určitém místě v určitém čase. To znamená, že všude na světě se mírně teplejší dny stávají o něco pravděpodobnějšími a mírně chladnější dny o něco méně pravděpodobnými.

Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 10 let, se nyní za stejné období vyskytne 2,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 50 let, se nyní za stejné období vyskytne 4,8krát a bude o 1,2 °C teplejší.

Atribuční studie tak znovu a znovu ukazují trend, jehož důsledkem jsou intenzivnější a častější vlny veder. Souvislost mezi globálním oteplováním a intenzivnějšími a častějšími vlnami veder je ve všech částech světa mimořádně silná - přílišná opatrnost tedy v tomto případě není při komunikaci nutná.

tags: #co #víme #o #zmene #klimatu #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Citroen ZX 1995 a Eko Daň
• Nábytek a design na MENDELU
• Charakteristika radikálních ekologických hnutí
• Podrobný postup montáže pisoáru Geberit
• Klima třídy a učitel