Postoje studentů ke změně klimatu: Průzkum a analýza

Změna klimatu se v posledních pěti letech stala pro Evropany vůbec nejžhavějším globálním tématem. V Česku je přesto vyhodnocovaná mezi nejvážnějšími světovými problémy nejmenším podílem občanů (45%) ze všech států Evropské unie.

Studentky a studenti, kteří dobře rozumí změně klimatu, častěji spoléhají na vědecké zdroje a usilují o formování vlastního názoru. Tito lidé jsou rovněž častěji orientovaní nematerialisticky, změnu klimatu hodnotí záporněji a pociťují za ni větší osobní odpovědnost. Ačkoli průměrně nejsou studentky v tématu lépe orientovány, jejich pocit vlastní odpovědnosti je větší, než-li u studentů.

Nejdůvěryhodnějšími zdroji informací o klimatické změně pro studenty jsou vědci, neziskové organizace a rodina. Vliv mediálních zdrojů, vědeckých autorit, politiků a státní správy se ve Velké Británii ukazuje jako větší, než v České republice. Dotazovaní studenti britských škol se cítí být více osobně odpovědní za svůj podíl na existenci změny klimatu.

Aktuální poznatky z průzkumů mezi studenty

Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; komunikace a zdroje informací; umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase.

"Vidíme další nárůst podpory členství v Evropské unii, kladně ho nyní hodnotí 79 % středoškoláků. V roce 2009 se přitom ke kladnému hodnocení přikláněla menšina studentů, pouze 43 %. Vyloženě záporně hodnotí nyní členství pouze 3 % dotázaných. Ještě vyšší podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci. S členstvím souhlasí 84 % respondentů," shrnuje závěry z aktuálního průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách a zároveň autor sady otázek průzkumu poprvé realizovaného v roce 2009.

Čtěte také: Výzkumy zaměřené na ekologické postoje

"Dlouhodobě se u studentů také zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu. Oproti dnešní demokracii ho považuje za horší 75 % studentů, v roce 2012 tomu bylo pouze u poloviny studentů. Neradostným trendem je prohlubující se dlouhodobá skepse středoškoláků ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice. Jestliže v roce 2020 věřilo 28 % středoškoláků, že tuto možnost mají, nyní je takových jen 15 %," říká Strachota.

"Celkově je patrný rozdíl v odpovědích podle typu škol, přičemž je často opravdu značný. Například 69 % gymnazistů považuje naši pomoc Ukrajině za přiměřenou nebo malou, což je o 29 procentních bodů více ve srovnání s učni," uzavírá hodnocení základních zjištění průzkumu ředitel JSNS.

Spokojenost se školou a životem

Mezi českými středoškoláky se zhoršilo hodnocení školy, kde studují. "Mezi studenty je významně méně těch, kteří své škole dali známku 1 nebo 2, 48 % ku 61 % v roce 2020," komentuje další ze zkoumaných oblastí ředitel vzdělávacího programu JSNS. Jako nejčastější důvod nespokojenosti se školou uvádí studenti středních škol pocit, že se zde učí něco, co poté nevyužijí v reálném životě (56 %). Ještě v roce 2017 tento důvod zmiňovalo 46 % studentů.

Podstatnou roli v hodnocení hrají učitelé: často zmiňované důvody jsou, že učitelé nepodávají látku zábavně (41 %) a přistupují ke studentům arogantně (28 %). Na otázku, co by měla škola naučit, nejčastěji uvádí finanční gramotnost (53 % studentů). Tento cíl školní výuky vybírali studenti častěji než v roce 2020, kdy jej za klíčový označilo 41 %.

A spokojenost s vlastním životem? "I u ní vidíme klesající trend (42 % ku 56 % v roce 2020). Stoupá zároveň podíl těch, kteří jsou na pomezí mezi spokojeností a nespokojeností," uzavírá hodnocení Strachota.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

Využití umělé inteligence

Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence. Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití. Téměř polovina všech dotazovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.

Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.

Největší problémy podle studentů

Mezi největší problémy obce či města, kde bydlí, řadí středoškoláci nejčastěji drogy (32 %), bezdomovectví (29 %), soužití s romskou menšinou (28 %) nebo dopravní situaci (26 %). Za největší problémy České republiky považují studenti zadluženost ČR (46 %), ekonomickou situaci (36 %), nekvalitní školství a vzdělávání (35 %) a rasismus (30 %). Zadluženost ČR uvádí mnohem méně často studenti učilišť (35 %) oproti studentům gymnázií (54 %). K nejvýraznějšímu posunu došlo v hodnocení politické reprezentace. V roce 2020 politickou reprezentaci vnímalo jako problematickou 61 % studentů, aktuálně 29 %.

V případě největších problémů světa označilo 58 % dotázaných války a konflikty, což je výrazný nárůst (o 12 procentních bodů) oproti minulé vlně šetření. I zde je patrný rozdíl mezi hodnocením problémů z pohledu studentů učilišť a gymnázií: první označují války a konflikty za největší světové problémy významně méně než studenti gymnázií (45 % ku 67 %). Z dalších světových problémů uvádí necelé dvě pětiny studentů (38 %) globální oteplování a změnu klimatu a terorismus (35 %). Vnímání změny klimatu a globálního oteplování přitom zaznamenalo výrazné snížení oproti roku 2020 (38 % ku 55 %).

Angažovanost studentů

Mezi studenty středních škol převládá skepse ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů v obci, kde bydlí, či v ČR. Konkrétně pouze 15 % dotázaných si myslí, že na tato řešení mohou mít nějaký vliv. Jde o velmi výrazný pokles oproti roku 2020, kdy možnosti něco změnit vlastní aktivitou věřilo 28 % studentů.

Čtěte také: Environmentální výchova a postoje

Skepse vůči možnosti ovlivnit řešení problémů v místě bydliště či ČR se promítá i do skutečného zapojení studentů do jejich řešení. Pouze desetina (11 %) se aktivně angažuje při hledání řešení těchto problémů, drtivá většina (70 %) se neangažuje. Ve srovnání s předchozím šetřením stoupá počet studentů, kteří se nezapojují a ani neplánují angažovat v budoucnu.

Postoje k demokracii

Oproti posledním měřením z let 2017 a 2020 můžeme vidět jednoznačný nárůst postojů studentů ve prospěch demokratického smýšlení. V letošním roce více než polovina (52 %) deklaruje, že „demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. V roce 2017 s tímto názorem souhlasilo pouze 37 % dotázaných.

Válečný konflikt na Ukrajině

Většina studentů (61 %) pokládá válku v Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou mírovou situaci. Za ohrožení pro sousední státy jako Polsko nebo Slovensko považuje ruskou invazi převážná většina studentů (71 %). Za hrozbu pro Českou republiku, tedy nesousední stát, považuje konflikt v Ukrajině 36 % studentů. Polovina studentů středních škol (50 %) považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Za příliš malou ji považuje 3 % studentů, 38 % považuje pomoc za příliš velkou.

Hodnocení československé historie

Současná generace studentů nahlíží na období socialismu daleko kritičtěji než jejich vrstevníci v minulosti. Život v socialismu oproti dnešní demokracii považuje za horší 75 % studentů. V roce 2012 tomu bylo pouze u 50 % studentů. Liší se ovšem hodnocení studentů podle typu školy. Pouze 5 % gymnazistů v letošním roce uvádí, že život za socialismu byl ve srovnání s dnešní dobou lepší. Ze středních odborných učilišť tento názor sdílí až 21 % studentů.

Studenti nejčastěji čerpají informace o období československého socialismu ze školní výuky (59 %). Dále se informace nejčastěji dozví od svých rodičů (46 %) a prarodičů (42 %). Více než polovina studentů (54 %) se chce o socialismu dozvědět více.

Zdroje informací a komunikace

Ať jde o jakékoli téma, celkově se studenti necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Dokonce zde můžeme vidět pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %. U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Vidíme ovšem rapidní pokles (o 14 proc. bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.

Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích (57 % často a 31 % občas), důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.

Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více jak polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).

Politické preference

U středoškoláků by v hypotetických volbách zvítězila Česká pirátská strana (22 %). Na druhém místě by se umístilo hnutí ANO 2011 (20 %) a těsně za ním ODS (19 %). Na čtvrtém místě by se nacházelo STAN (13 %). Poslední stranou, která by v tomto modelu hypotetických voleb přesáhla hranici 5 % je TOP 09.

Oproti roku 2020 vzrostla podpora hnutí ANO (o 12 procentních bodů) a ODS (o 6 p. b.). Naopak pokles podpory vidíme u Pirátů (z 30 % na 22 %), STAN (z 24 % na 13 %) a TOP 09 (z 24 % na 8 %). Je zde zároveň poměrně velká skupina mladých voličů, které aktuálně neoslovuje žádná strana. V kontextu všech dotázaných studentů tvoří tato skupina dvě pětiny. Tento podíl významně stoupl i oproti minulému šetření z roku 2020, tehdy se jednalo o 28 %.

Hlubší analýza postojů ke klimatickým změnám

Tato studie analyzuje povědomí o změně klimatu u českých dospívajících studentů a zabývá se jejich souvisejícími postoji. I když většina studií popisuje vliv dostupných informací na skutečné chování jako poměrně malý, autor chce upozornit na to, že vliv znalostí na určité chování může být významný z dlouhodobého hlediska, přičemž pro tento závěr dosud chyběly akademicky podložené argumenty, a to z metodologických důvodů (Bas, 2010). Hlavním cílem této explorativní studie je tak ukázat názory českých adolescentů na problematiku klimatických změn, a to ve vztahu k informačním zdrojům, jimž důvěřují, a také ve vztahu k určitým druhům informací v oblasti změny klimatu - jež jsou součástí dokumentů, procesů, podmínek nebo číselných údajů.

Vzorek studentů z Masarykovy univerzity a z několika středních škol v České republice se (dle vlastního výběru) zúčastnil kvantitativní studie zaměřené na jejich znalosti změny klimatu, na informační zdroje, které používají, a na pro-environmentální postoje.

Šetření odhalilo extrémně nízkou úroveň znalostí studentů. Byla nalezena úzká spojitost mezi množstvím studentům dostupných informací a jejich hodnocením závažnosti klimatických změn. Důvěra studentů ve vědecké poznatky a jejich snaha se neopírat pouze o jediný zdroj informací korelují s jejich povědomím. Studenti, kteří velmi dobře rozumí změnám klimatu, jsou většinou post-materialisté.

Na druhé straně, dobře informovaní studenti necítí větší obavy a nejsou více globálně orientovaní než ostatní. I když jasná korelace mezi vědomím a úrovni spotřeby nebyla nalezena, platilo, že čím lépe jsou studenti informováni, tím více se cítí osobně zodpovědni za změnu klimatu. Ženy nemají v průměru lepší informace než muži, ale pocit osobní odpovědnosti je mnohem silnější u žen.

Klimatické vzdělávání a postoje žáků

Abychom se dobře rozhodli, na co se především zaměřit v klimatickém vzdělávání, je více než užitečné vědět, jak na tom dnešní žáci jsou. Odpověď na tuto otázku nám přináší různé výzkumy, základní seznámení s jejich zjištěními představuje dobré vstupní východisko.

Na dalších řádcích tak čerpáme především z reprezentativního průzkumu České klima 2021, v rámci něhož byly zpracovány také výsledky pro věkový segment 15-20 let. Zároveň je ale třeba mít stále na paměti, že znalosti a postoje mladých lidí ke změně klimatu se mohou dále rychle vyvíjet a také že tyto znalosti a postoje se mezi různými jednotlivci i celými skupinami dospívajících velmi liší.

Co si myslí generace ve věku 15-20 let?

• 84 % mladých lidí si uvědomuje, že změna klimatu už reálně probíhá, dalších 10 % ji očekává v budoucnu. Pouze 0,5 % změnu klimatu zpochybňuje!
• 73 % mladých uznává, že lidská činnost je hlavní příčinou změny klimatu.
• Pro 80 % je řešení změny klimatu extrémně, vysoce nebo středně naléhavé.
• 70 % souhlasí s tím, že bych se měl(a) snažit snižovat svůj dopad na klima bez ohledu na to, jestli to dělají ostatní.
• 69 % mladých uvádí, že Česká republika má snižovat emise bez ohledu na snižování emisí v jiných zemích. Opačný názor zastává 12 % oslovených.

Emoce spojené se změnou klimatu

• Obavy ze změny klimatu prožívají přibližně tři čtvrtiny dospívajících.
• Když pomyslí na změnu klimatu, přes 40 % mladých pociťuje extrémně nebo silně bezmoc a kolem 30 % strach, smutek a vztek. Další zhruba čtvrtina cítí tyto emoce středně. Jen kolem 20 % žáků nemá tyto pocity vůbec.

Mezery ve znalostech

• Hlubší znalosti souvislostí se změnou a ochranou klimatu jsou velmi slabé.
• Například jen každý dvacátý pátý z oslovených správně odpověděl, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Indie, Čína nebo Velká Británie, dvě třetiny si chybně myslely opak.
• Téměř dvě třetiny mladých lidí také neví, jak se mohou zapojit do ochrany životního prostředí. Podobně bezradní jsou i s ohledem na ochranu klimatu. Tuto bezradnost dále prohlubuje jejich nízké přesvědčení o vlastním vlivu: většina z nich si nevěří, že je v jejich moci takové otázky řešit.
• Zajímavé je také zjištění, že pouze něco málo přes čtvrtinu dotazovaných uznává, že jim s rozvojem různých kompetencí a dovedností, využitelných i pro řešení změny klimatu, rozhodně nebo docela hodně pomohla škola. Ostatní dospívající si myslí, že jim s rozvojem takových dovedností škola pomohla docela málo nebo jim rozhodně či vůbec nepomohla.

Co z toho vyplývá pro klimatické vzdělávání?

• Opravdu už nemusíme děti informovat o tom, že změna klimatu probíhá, přesvědčovat je, že je to problém, a dělat diskuze, zda je zapříčiněna činností člověka. To je passé. Potřeby dětí jsou jinde.
• Důležité je věnovat pozornost řadě nepříjemných emocí spjatých s dopady změny klimatu, mluvit o nich, nezlehčovat je a zvyšovat psychickou odolnost a schopnost se s takovými emocemi vyrovnávat.
• Potřebujeme prohlubovat detailnější znalosti související se změnou klimatu, především znalosti o možných řešeních klimatické krize a příležitostech každého přispět k ochraně klimatu a k adaptaci na jeho změnu.
• Klíčové je skutečné zapojení mladých lidí do ochrany klimatu a rozvoj kompetencí, které jim takové zapojení usnadní.

Podpora studentských stávek vědci

Zítřejší stávku středoškolských studentů "Fridays For Future" za ochranu klimatu podpořila řada českých vědkyň a vědců, včetně mnoha z Akademie věd ČR. Jsou mezi nimi i vědkyně a vědci Sociologického ústavu AV ČR. Klimatická změna je však rovněž tématem, o které se naši vědci a vědkyně zajímají po odborné stránce, ze sociologické perspektivy.

Více než sto vědkyň a vědců podepsalo prohlášení, jehož iniciátorem je fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR: „My, níže podepsaní vědci a vědkyně, podporujeme klimatickou stávku středoškolských studentů svolanou na 15. 3. 2019. Vítáme, že se apel švédské školačky Grety Thunberg, aby politici nezavírali oči před alarmujícími vědeckými fakty shrnutými v loňské zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN, rozšířil nyní i do České republiky. V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká. Jsme vděčni aktivním středoškolákům za jejich výzvu politikům i nám všem, abychom neodkladně začali plnit ,domácí úkoly', vyplývající pro nás z Pařížské dohody o ochraně klimatu. Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků, týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost."

Výzkum klimatické změny v Sociologickém ústavu AV ČR

Téma klimatické změny však není cizí ani Sociologickému ústavu AV ČR po odborné stránce. Již třetím rokem například probíhá projekt Lokální reakce na změnu klimatu v České republice sociologickou perspektivou pod vedením socioložky Slávky Ferenčuhové, jehož cílem je přispět k porozumění tomu, jak česká společnost vnímá „globální změnu klimatu“, jak je toto téma zobrazováno v mediálním diskursu a jaké mechanismy, praktiky a politiky se prosazují v reakci na rizika spojená se změnou klimatu, a to především na místní úrovni.

K naplňování tohoto cíle probíhá prostřednictvím výzkumu kombinujícího kvalitativní a kvantitativní metody v šesti komparativních případových studiích. V nich se blíže zaměřuje na politický obsah a procesy implementace mitigačních a adaptačních politik a strategií zaměřených na zvýšení odolnosti vůči změnám klimatu. Pro rozpoznání bariér a potenciálů při zavádění těchto nových politik je nezbytný výzkum politického zarámování, postojů a interpretací různých aktérů, institucionálního kontextu a adaptačních kapacit (procesy učení, způsoby vládnutí) a role místních samospráv.

Dílčími tématy, kterými se účastníci zmíněného workshopu zabývali, bylo vnímání klimatické změny širokou veřejností, města a lokální projevy klimatických změn, adaptace na tyto změny na úrovních měst i jedinců, praktiky a životní styly ohleduplné k přírodě, nerovnost a zranitelnost (vulnerability) populací či environmentální nespravedlnost.

V rámci zmíněného programu probíhaly o dvě konkrétní aktivity, které se věnovaly současné environmentální situaci: Globální výzvy a lokální řešení environmentální situace a Environmentalismus chudých - odpověď lokálních sociálních hnutí na globální ekologické problémy.

Téma klimatické změny se objevilo také v mezinárodním šetření European Social Survey Round 8 (2016/17), v jehož rámci byli respondenti v Česku a v dalších 24 evropských zemích tázáni na názory na změnu klimatu. Analýza dat ukázala, že země Evropy se daly rozdělit do čtyř základních skupin:

• Země, jejichž obyvatelé jsou relativně skeptičtí ohledně odpovědnosti člověka za klimatickou změnu, obávají se jí relativně méně a zároveň jsou relativně skeptičtí k opatřením a omezením, která by mohla vést ke zmírnění změny klimatu. Do této skupiny patří Česko, Estonsko a Rusko. I v této skupině zemí však většina obyvatel připouští existenci změny klimatu.
• Druhou skupinou jsou země, jejichž obyvatelé relativně častěji připouštějí odpovědnost člověka za změnu klimatu a obávají se jí relativně více, ale stále jsou relativně skeptičtí k opatřením a omezením, která by mohla vést ke zmírnění změny klimatu. Do této skupiny náleží Německo a Slovinsko.
• Ke třetí skupině náleží země, jejichž obyvatelé jsou relativně skeptičtí ohledně odpovědnosti člověka za klimatickou změnu a obávají se jí relativně méně a zároveň jsou relativně optimističtí ohledně opatření a omezení, která by mohla vést ke zmírnění změny klimatu. Do této skupiny náleží např. Izrael či Polsko.
• Konečně čtvrtou skupinou zemí jsou ty, jejichž obyvatelé relativně častěji připouštějí odpovědnost člověka za změnu klimatu, obávají se jí relativně více a zároveň jsou relativně optimističtí ohledně opatření a omezení, která by mohla vést ke zmírnění změny klimatu. Do této skupiny lze zahrnout např. Island či Belgii.

Segmentace postojů ke změně klimatu u mladé generace

Autoři reprezentativního výzkumu České klima 2021 na základě odpovědí respondentů na mnoho otázek stanovili pět charakteristických segmentů české společnosti, které se vyznačují podobnými postoji k předkládaným tématům. Takovou segmentaci výzkumníci zvlášť provedli i pro věkovou skupinu 15-20 let.

Dvě třetiny mladých lidí patří do segmentů Angažovaných a Sympatizujících, pokud musíme volit, zaměřme výuku na jejich potřeby. Pro zvýšení ochrany klimatu v České republice je prvořadým úkolem posunout velkou skupinu Sympatizujících k větší angažovanosti.

tags: #postoje #studentů #ke #změně #klimatu #průzkum

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry malých odpadkových košů
• Aktuality z AOPK ČR
• Tolerance organismů k faktorům prostředí
• Regulace Smogových Situací v Konici
• Tipy pro podzimní piknik s mazlíčky