Co z přírody bylo inspirací pro slánku

Narazila jsem před několika měsíci při čtení v Pekařské technologii III z roku 2015 na zajímavou kraťoučkou kapitolu Nepřímá výroba kynutých těst „na sůl. I tak mě to ohromilo.

Víme moc dobře, že samotná sůl nasypaná na droždí způsobí jejich záhubu a těsto nevykyne. A nemusí to být ani dramaticky velké množství. Ale! Pokud se rozpustí sůl v určitém množství vody, všechno může být jinak… A nastane velmi zajímavý způsob možné fermentace těsta (kvašení, kynutí), když se použijí „slané kvasinky“, čili roztok s kvasinkami.

Zde předkládám jakým způsobem působí na vykynutí těsta.

Dále popsaný výzkum se týkal i kvasinek v koncentrovaných sladkých roztocích - při zrání vína. Výzkum se už vedl od sedmdesátých let minulého století, kdy za příčinu vykynutí těsta se braly enzymy v roztoku, vzniklé dehydratací (vysušením) kvasinek díky vyrovnávání tlaků v solném roztoku a buňkách, ukončené smrtí kvasinek.

Prostě, že kvasinky jsou zcela mrtvé a pouze enzymy by měly stačit ke kvasným procesům v těstě, které tato „drožďová slaná voda“ kupodivu velmi dobře nastartovala. Ale bylo potřeba právě to větší množství droždí.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Jenže …Mé znalosti z biologie nejsou excelentní, ale stačí na to, abych začala pochybovat o tom, že samotné enzymy (což jsou jinak katalyzátory, tedy urychlovače nebo zpomalovače chemických procesů) bez přítomnosti jediné živé kvasinky nastartují za velmi krátkou dobu jedné hodiny bouřlivý kvasný proces.

Začala jsem pátrat. A vždy, když potřebuji nějaký odborný náhled, hledám ve vědeckých nebo diplomových dostupných pracích.

Jedna anglická mě velmi zaujala (moc jich není, česky jsem bohužel nenašla konkrétně přesně na toto téma se solí nic) - ze skotské univerzity Abertay - Logothesis, S., Walker GM, and Nerantzis, ET (2007) - Effect of salt hyperosmotic stress on yeast cell viability. Pojednává o stresu kvasinek za působení koncentrací soli v roztoku.

Dávalo to smysl - stres je možno přeložit jako tlak, zátěž, námahu. Jinak to je funkční stav, který nastává za mimořádných podmínek. Může se týkat všech živých organismů. Tedy i kvasinek.

A měla jsem pravdu! Všechno je jinak. Kvasinky sice ztrácí tekutinu, mění své proteiny a další látky vlivem vyrovnávání osmotického tlaku, ale neumírají.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

Zjednodušeně řečeno - chemické reakce promění v nich obsažené bílkoviny a jiné látky na sloučeniny, ty pak poskytnou jakési náplasti na jejich poškozenou membránu (obal), kudy unikala tekutina a vnikala sůl.

Prováděly se pokusy se solnými roztoky různých koncentrací - 0, 4, 6 a 10 % za teploty 25°C. A co bylo naprosto nevídané, nejkratší dobu žily ty kvasinky, kde nebyla sůl žádná nebo solný roztok byl slabý.

Nejvíce životaschopné byly ty v 10% roztoku soli a to po velmi dlouhou dobu 180 hodin. Naopak u kvasinek ve fyziologickém prostředí samotné vody, klesla životaschopnost za stejnou dobu o 50 %.

Po 400 hodinách měly buňky ošetřené 6 a 10% roztokem největší životaschopnost, zůstala téměř konstantní. Čili světe div se - samotná sůl měla na životaschopnost nesporný vliv. Totéž se stalo i u vysokých dávek cukru v roztoku.

Že díky mocné touze po životě všech živých tvorů - a kvasinky jsou živí tvorové, pokud se dostanou opět do prostředí bohatého na živiny, začnou se bouřlivě množit. Co to znamená pro naše těsta?

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

Prakticky Do těsta se jako kvásek připraví 10% roztok slaných kvasnic. Přínosem pro těsto (díky uvolnění látek z kvasinek jako třeba glycerínu) je jemnost, dobře kyne, vzniká i více kysličníku uhličitého, který ovlivňuje kyprost.

Vše si odvažte. Nejprve si připravte uzavíratelnou skleničku. Nalejte do ní vodu a nasypte sůl. Míchejte, dokud se dobře nerozpustí. Pak teprve přidejte odvážené droždí.

Slánek uložte nejlépe do lednice (vlastní zkušenost) a nechte alespoň 4-6 hodin zrát. Maximální délku uložení neznám, ale 2-4 dny zcela bez obav. Pravděpodobně lze i déle, mám hlášení i o týdnu. Já používám nejraději druhý nebo třetí den.

Modelový příklad na 500 g mouky Budete potřebovat 10 g soli, tedy 10x více vody = 100 ml vody. Přidáte 2 % droždí = 10 g. Postačující dávka, prověřeno. A samozřejmě i potřebné množství vody (ta bývá u receptur různorodější), od které si ale musíte odečíst tu ze slaného kvásku. Přídavek trochy cukru vyhládlým kvasinkám na startu jen prospěje i u slaných těst 5-10 g .

I zde budete potřebovat sůl, ne tolik, doporučuji 1,2 - 1,25%, tedy 6-6,25 g soli. Málo osolené sladké těsto má mdlou chuť.

Sušené droždí raději ne. Stane se, že jiné není dostupné, můžete to zkusit asi s polovinou množství čerstvého. Ale ne vždy je spolehlivé a výsledek není tak jednoznačný jako s čerstvým. Někdy nekyne těsto vůbec.

Vysvětlení neznám, ale přisuzuji to jiné technologii výroby a hlavně vysušení kvasinek. Myslím, že již jeden velký stres zažily a na přežití dalšího vysoušení v soli už nemají (lidově řečeno) sílu.

SAMOTNÁ SŮL SE JIŽ DO TĚSTA NEPŘIDÁVÁ. Může být součástí zápary, k vůli nežádoucí fermentaci, v tom případě odečtěte ze soli, kterou potřebujete do těsta a přidáváte do kvásku.

Množství droždí se pohybuje většinou kolem 2% ve vztahu k mouce, ale lze připravit slánek i s 1%. Slaný kvásek se hodí do pšeničného pečiva typu bulek, rohlíků, toustových chlebů, ve kterých je menší množství tuku (není to ale limit).

Je to možnost , která stojí za vyzkoušení. Lze použít i do sladkých tučných těst - stále experimentuji, ale funguje to velmi dobře, viz Makovky.

Vše, co jste si zde přečetli o problematice vlivu soli na kvasinky, je můj překlad, vypracovaný výtah z odborné výše citované práce a čistě osobní poznatky z biologie, převedené do srozumitelné podoby pro vás všechny.

tags: #co #z #prirody #bylo #inspiraci #pro

Oblíbené příspěvky:

• Šumava: Co dělá tuto oblast jedinečnou?
• Likvidace vozidel v ČR
• Test ekologických plen pro dospělé
• Skládka Klobouky u Brna - provoz
• Prodloužená odpovědnost a recyklace