Ekologická Odměna ve Hře SF Game: Co to je?

Náš mozek si neustále něco domýšlí - ať už pozitivně, nebo negativně. A podle toho v těle pracují hormony dopamin a kortizol. Když jsou v rovnováze, cítíme se dobře, zvládáme výzvy a umíme se radovat.

Každý máme dny, kdy jedeme na plný plyn, všechno nám jde od ruky a večer usínáme s příjemným pocitem, co všechno jsme zvládli. A pak jsou tu dny, které jsou takzvaně „na levačku", sotva se donutíme vstát z postele, všechno nás rozčiluje (děti moc křičí, šéf chce zase něco navíc a partner nám v ničem nerozumí) a máme chuť se na všechno vykašlat.

Možná to zní překvapivě, ale za tyto naše pocity můžou z velké části dvě chemické látky, které mají na naše tělo obrovský vliv: kortizol a dopamin.

Chemické látky v rovnováze

Kortizol společně s dopaminem naše tělo produkuje v reakci na různé vnější i vnitřní podněty. Možná se tedy vyplatí občas se zamyslet nad tím, jaké příběhy si ve své hlavě vytváříme. Protože pozor - i pouhé domněnky umí v mozku rozjet stejně silné chemické reakce jako skutečné události.

Jak v těle funguje dopamin a kortizol?

• Kortizol je takový vnitřní budíček. Podporuje bdělost a rychlou reakci těla, jeho hlavní funkcí je regulace metabolismu a imunity a řízení reakce organismu na stres.
• Dopamin nám zabarvuje emoce. Představuje zdroj dobré nálady a pocitu uspokojení, podílí se na regulaci motorických funkcí, motivaci a systému odměn.

Příliš kortizolu může za špatný spánek, úzkosti a oslabenou imunitu. Nadbytek dopaminu může vést k impulzivnímu chování nebo závislostem. Nedostatek obou látek pak vede k apatii, vyhoření nebo depresi.

Čtěte také: BMW a emise: Co dělat při zhoršení?

Kortizol: Bojuj, nebo uteč!

Kortizol je hormon, který produkují nadledviny a nejčastěji se spojuje se stresem. Ale ve skutečnosti je to pomocník, bez kterého bychom nepřežili. Tělo ho začne vyplavovat vždy, když vyhodnotí situaci jako ohrožující nebo náročnou. A nemusí jít o útěk před medvědem jako kdysi - mnohdy stačí i ranní zaspání a s tím spojený stres, protivný kolega v práci nebo dlouhá fronta na poště.

Kortizol funguje tak, že nám během pár minut zrychlí srdeční tep, zvýší krevní tlak a dodá tělu energii na zvládnutí „boje nebo útěku“. Zároveň potlačí trávení, imunitu a některé mozkové funkce, které v tu chvíli nepotřebujeme. Což je v krátkodobém stresu fajn -problém ale nastává, když je kortizol v těle zvýšený pořád. Pak se začnou objevovat potíže se spánkem, únava, přibírání na váze, oslabená imunita a celková psychická nepohoda.

Dopamin: Malý velký motivátor

Na druhé straně máme dopamin - často nazývaný hormon štěstí a odměny. Když se nám něco povede, máme radost z výkonu nebo se na něco těšíme, mozek uvolní přiměřenou dávku dopaminu. Ten způsobí, že se cítíme dobře a máme chuť pokračovat dál.

Dopamin je vlastně náš vnitřní „motivační kouč“ - říká nám: „Hele, tohle bylo fajn, pojď to udělat znovu!“ Zajímavé je, že dopamin se často spustí už ve chvíli, kdy něco očekáváme. Už jen tedy samotná představa dobré večeře, volného víkendu nebo nové pracovní výzvy rozjede v těle chemickou reakci, která nás žene kupředu.

Když se perou stres a odměna

Kortizol a dopamin spolu v našem těle ale hrají neustálou přetahovanou. Zatímco kortizol říká: „Pozor, hrozí nebezpečí, buď ve střehu!“, dopamin mozku šeptá: „Tady by mohlo být něco příjemného, pojď si pro to.“ A právě tahle dynamika určuje, jak se cítíme a jaký máme výkon.

Čtěte také: Ekologie: Definice a vysvětlení

Odborníci se shodují na tom, že trocha nárazového stresu je vlastně dobrá- nakopne nás, zlepší soustředění a výkon. Pokud k tomu navíc přidáme dopaminovou odměnu ve formě pochvaly, odměny nebo splněného cíle, tělo i mozek fungují jako dobře namazaný stroj. Když je ale stresu moc a odměn málo, rychle se dostáváme do začarovaného kruhu vyčerpání, podrážděnosti a ztráty motivace.

Faktory ovlivňující hladinu kortizolu

Například za zvýšenou hladinu kortizolu může řada faktorů, jako je špatný životní styl i nevhodné prostředí, kterým se člověk denně obklopuje, určitou roli navíc hraje také genetika.

„Zvýšené vylučování kortizolu může být výsledkem například genetické predispozice k vyšší reaktivitě HPA osy neboli hypotalamo-hypofyzární-nadledvinové osy, jež je laicky označována také jako stresová osa nebo osa boje a útěku. Tělo v tomto případě produkuje více kortizolu i při menších podnětech. Takový člověk na stres proto reaguje daleko rychleji a intenzivněji než ostatní, což může souviset s únavou, úzkostí nebo potížemi se spánkem," popisuje genetička, Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom.

Dlouhodobě zvýšený kortizol způsobuje chronický stres, oslabení imunitního systému, poruchy spánku a může vést až k rozvinutí takzvaného Cushingova syndromu, jenž se projevuje například obezitou v oblasti břicha, vysokým krevním tlakem a úbytkem svalové hmoty. Ani v případě dopaminu však vyšší hladiny nejsou žádoucí, jelikož mohou vést k impulzivnímu a nekontrolovatelnému chování. „Nadbytek dopaminu v určitých mozkových oblastech může v extrémních případech přispět ke vzniku schizofrenie,“ varuje vědkyně z Chromozoom.

Jak mít hormony v symbióze

Je na místě dát si pozor na to, čím zaměstnáváme hlavu - negativní domněnky a představy jsou spouštěčem problémů. Náš mozek na ně totiž reaguje podobně silně jako na skutečnou situaci. Stačí si jen myslet, že něco bude špatné, a tělo už začne zvedat kortizol. Funguje to ale i obráceně - když se zasníte a začnete si živě představovat vaši ideální dovolenou, mozek spustí vyplavování dopaminu. Dobrou zprávou tedy je, že tyto procesy můžeme do velké míry ovlivnit sami. Jak?

Čtěte také: Ochrana životního prostředí právní cestou

• Dopřejte si odměny - a nemusí to být nic velkého. Káva na terase, procházka, chvilka klidu nebo oblíbený seriál. Každá malá radost zvyšuje dopamin a zlepšuje náladu.
• Naučte se pracovat se stresem - dýchejte, hýbejte se, choďte ven, zkuste mindfulness nebo jógu. Vše, co snižuje kortizol, vám pomůže cítit se líp.
• Nečekejte na velké věci - učte se radovat z drobností. Mozek totiž nerozlišuje mezi „malou“ a „velkou“ odměnou - pokud se cítíte dobře, dopamin se vyplaví tak jako tak.
• Hlídejte si balanc - náročné dny a výzvy jsou v pořádku, pokud jsou vyvážené odpočinkem a chvílemi pohody.

Když se naučíme jejich hru lépe chápat a ovlivňovat, budeme mít nejen lepší náladu, ale i víc energie a odolnosti na všechno, co nám život přinese. Kvalitní spánek, vyvážená strava, pohyb, čas pro sebe a relaxace dělají s hladinou těchto látek v těle zázraky. Pomoci můžou i kvalitní přírodní doplňky stravy, které pomáhají udržet kortizol a dopamin ve zdravé rovnováze a zvyšují duševní výkonnost. Například ashwagandha a maca patří mezi nejznámější adaptogenní rostliny, které vyrovnávají fyzické a emoční projevy způsobené stresovými situacemi a pomáhají tak tělu zvyknout si na nepříznivé podmínky.

A jestli máte pocit, že váš stres vítězí nad odměnami, je možná ten správný čas zpomalit, vypnout notifikace a jít se projít nebo si dopřát něco příjemného.

tags: #ekologicka #odmena #sf #game #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Katedra Fyzické Geografie a Geoekologie
• Právní aspekty náhrady škody a ekologické újmy
• Člověk a živá příroda
• Změny v poplatcích za odpad v Kroměříži
• Jak správně zlikvidovat auto