Zelená voda v bazénu nevypadá vůbec lákavě a pro pokožku rozhodně není zdravá. Obsahuje škodlivé bakterie, kterých byste se při plavání mohli nalokat. Kluzké usazeniny jsou známkou přítomnosti řas. V létě nabízejí přírodní koupaliště, rybníky a biotopy ideální příležitost k osvěžení. Ne všude je ale voda vhodná ke koupání a někdy může mít i zdravotní následky. Mluvíme o situaci, kdy je voda plná sinic, které se shlukují na hladině, voda je zelená a tzv. kvete.
Příčin zvýšeného výskytu sinic v přírodních nádržích je hned několik. Nejčastěji jsou to minimální přítok vody, zahřátí vody a znečištění minerálními látkami, zejména fosforem, které se do vody dostávají především z hnojiv. Jednou z hlavních příčin zelené vody v bazénu bývá nedostatečná chemická údržba. Ani pečlivě udržovaný bazén není imunní vůči znečištění po zimě. Vlivem změn počasí a růstu řas se po zimním období může objevit zelená voda. Používání solinátoru, který je určen k úpravě vody, může paradoxně vést ke vzniku zelené vody, pokud není správně nastaven nebo používán. Zelenání vody může být způsobeno nesprávným udržením pH, které by mělo být pod pravidelnou kontrolou.
Ne každá zelená kvetoucí voda je nebezpečná. Někdy nemusí jít o sinice, nýbrž o řasy. Ty se nejčastěji vyskytují v odbahněných rybnících, kde se sluneční paprsky dostanou do větší hloubky. Láhev, třeba běžnou petku, naplníme vodou z rybníka a necháme zhruba 20 minut stát v klidu na světle. Když u hladiny vytvoří zelený prstenec v podobě sekaného jehličí nebo ve formě krupice a voda přitom zůstane čirá, jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně, aby se nezvířily usazeniny ze dna, a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky.
Při posuzování stupně znečištění vody v bazénu je užitečné věnovat pozornost odstínu zelené barvy. Pokud voda v bazénu má světlezelený nebo zelenomodrý odstín, znamená to, že se v ní nachází jen malé množství řas. Pokud je voda zelená nebo tmavozelená, naznačuje to střední množství řas. Černozelená voda značí vážnější problém. Tento odstín vody obvykle ukazuje na přítomnost mrtvých řas, které filtrační systém nedokáže zachytit. Průzračně zelená voda v bazénu není způsobena řasami, ale nadbytkem mědi. V takovém případě je důležité zkontrolovat pH a koncentraci volného chloru.
Jakmile si všimnete, že voda v bazénu získává nazelenalý odstín, je důležité okamžitě jednat. Čím intenzivnější zelená barva, tím složitější je následné čištění. Zelenou vodu v bazénu nelze vyčistit během jednoho dne. Náprava zeleného bazénu může vypadat snadně, ale ve skutečnosti vyžaduje určité úsilí a počítat musíte s tím, že na čistou vodu a možnost koupání si budete muset počkat jeden až dva dny.
Čtěte také: BMW a emise: Co dělat při zhoršení?
Pro účinné čištění bazénů můžete využít konkrétní přípravky, jako jsou Savo Chlor Šok, Savo Vločkovač nebo Savo Projasňovač. Přípravek, označovaný jako „chlor šok“, nejdříve rozpusťte v oddělené nádobě a poté jej přidejte do bazénu. Počkejte alespoň 24 hodin a podle objemu bazénu přidejte vločkovač. Ten pomůže odstranit zákal vody a zlikvidovat zbytky řas, které pak snadno odstraníte pomocí filtrace nebo vysavače.
Pravidelná péče a údržba jsou zásadní pro prevenci vzniku zelené vody v bazénu. Minimálně jednou týdně zkontrolujte hodnotu pH vody a upravte ji na ideální rozmezí 6,8-7,2. Také byste měli pravidelně měřit obsah volného chloru, který by se měl pohybovat mezi 0,5 a 1,5 mg/l. Jednou týdně věnujte čas důkladnému mechanickému čištění bazénu. Vykartáčujte stěny a dno a odstraňte všechny nečistoty. Prevence je proto nejlepší strategií - pravidelná péče o bazén, průběžná kontrola pH a investice do kvalitního filtračního systému vám pomohou udržet vodu čistou a nezávadnou. Zastřešení bazénu navíc přispívá k ochraně před znečištěním z okolí.
Voda v bazénu by měla být čistá, průhledná a bez zápachu. Pokud ve vodě najdete mastné skvrny, cítíte z ní zápach nebo už zdálky vidíte zelené stěny bazénu, zpozorněte.
Sinice (= cyanobakterie) se v přírodních vodách vyskytují přirozeně, a dokud se nepřemnoží, ani o nich nevíme. Pokud je sinic ve vodě málo a netvoří na hladině vodní květ, není pravděpodobné, že by člověk po jednom vykoupání měl problémy. Pokud kvetoucí vodu se sinicemi spolkneme, což při plavání a vodních hrátkách není nic neobvyklého, může náš organismus podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, reagovat nevolností, zvracením a průjmem, bolestmi hlavy i poškozením jater. Kůže může na přítomnost sinic zareagovat u alergiků, dětí a těhotných žen nepříjemnou vyrážkou a dalšími kožními problémy, rýmou nebo záněty očí a spojivek.
Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, pamatujte, že kontakt těla s vodou při plavání by neměl být delší než 10 minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka a nepřímo se dá stanovit „rozmočenou kůži prstů“, která více přijímá látky ze svého okolí. Pokud už se stane, že se v rozkvetlé vodě plné sinic vykoupete, neutírejte se hned ručníkem, abyste toxiny nezatřeli do kůže.
Čtěte také: Ekologie: Definice a vysvětlení
Stav rybníků a přírodních nádrží u nás pravidelně sledují krajské hygienické stanice.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí právní cestou
tags: #zelená #barva #znečištění #vody #koupaliště #příčiny