Snižování CO2 emisí v Plzeňském Prazdroji

19.04.2026

Plzeňský Prazdroj se dlouhodobě zaměřuje na snižování dopadu svého podnikání na životní prostředí. Společnost investuje do obnovitelných zdrojů energie, snižuje spotřebu vody ve výrobě, inovuje stáčecí linky a přechází na plně automatizované sklady.

Strategie a cíle udržitelnosti

Nová technologie na lisování mláta je další z investic do oblasti trvale udržitelného rozvoje, které se řídí přesně definovanou strategií. Ta definuje deset priorit, z nichž jedna je právě snižování uhlíkové stopy,“ říká Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace v Plzeňském Prazdroji.

Plzeňský Prazdroj ve Zprávě přesně monitoruje produkci emisí v rámci celého řetězce od pěstitelů přes výrobu až po dopravu a gastronomii. Prazdroj všechny klíčové údaje shrnuje už po osmnácté ve své nefinanční Zprávě o udržitelnosti, v níž se věnuje tomu, jak naplňuje svoji strategii udržitelnosti s názvem „Na budoucnost! 2030“.

Prazdroj se proto výrazně angažuje v environmentálních inciativách mimo pivovar. Jeho projekt „Chytrej výčep“ měří spotřebu vody a energií ve výčepech a letos přinesl první výsledek - úspornější chladič, který snižuje spotřebu energií výčepu o více než 30 %. Projekt „Pro chmel“ je zaměřen na efektivnější hospodaření s vodou na chmelnicích a letos nabídl chmelařům aplikaci, která jim radí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat.

10 priorit firemní odpovědnosti Plzeňského Prazdroje:

Podpora odpovědné konzumace alkoholu
Snižování spotřeby vody
Snižování spotřeby energie a úrovně emisí
Používání recyklovatelného a vratného obalového materiálu
Směřování k provozu s nulovým odpadem
Spolupráce s partnery sdílejícími naše hodnoty
Respekt k lidským právům
Přispívání ke snižování HIV/AIDS
Podpora rozvoje regionů

Investice do obnovitelných zdrojů energie

V loňském roce Prazdroj realizoval významné investice do fotovoltaiky, kterou instaloval ve všech svých pivovarech. Díky vlastním solárním elektrárnám tak dokáže pokrýt část spotřeby svých pivovarů. Na solární elektrárnu spuštěnou ve Velkých Popovicích navázal loni výstavbou fotovoltaické instalace na střeše centrálního skladu v Nošovicích.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Solární panely ve Velkých Popovicích jsou na ploše 5 850 m2, což odpovídá zhruba 30 tenisovým kurtům. Solární elektrárna v Pivovaru Radegast je nejrozsáhlejším fotovoltaickým projektem v rámci pivovarů Plzeňského Prazdroje v Česku. Dosahuje celkového výkonu 725 kW, zahrnuje 1 576 fotovoltaických panelů na ploše téměř 10 000 m2 a přinese snížení emisí CO₂ o přibližně 340 tun ročně.

Snižování spotřeby vody

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě snižuje spotřebu vody ve všech svých pivovarech. V roce 2023 dosáhl historicky nejnižší úrovně spotřeby 2,8 litru na jeden litr piva, přičemž například ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Světový průměr spotřeby vody na jeden vyrobený litr piva se přitom udává kolem 4,5 l. Premiantem v úsporách je pivovar Radegast, kde se na 1 litr piva spotřebuje 2,29 litru vody.

Díky dlouhodobým opatřením na úsporu vody jsme dokázali snížit spotřebu na 2,79 litru vody na jeden litr piva, zatímco ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Světový průměr je přitom 4-5 litrů vody na jeden litr vyrobeného piva. Radegast se stal prvním pivovarem v Česku, který detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu - od semínka ječmene a chmele, přes obaly, výrobu až po načepované pivo v hospodách a restauracích.

Modernizace a nové technologie

Dalším krokem ke snižování emisí je plně automatizovaný sklad v Plzni, který minimalizuje používání vysokozdvižných vozíků na plyn a nahrazuje je autonomním kolejovým systémem přepravujícím palety ze stáčírny do skladu a k nákladnímu vozu.

Po spuštění nové automatické stáčecí linky v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun začal Plzeňský Prazdroj plnit veškerá piva a cidery určené pro český trh do vratných skleněných lahví. Tím se posiluje cirkularita obalů a snižuje závislost na jednorázových obalech.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Recyklace a odpadové hospodářství

V roce 2024 Prazdroj vyprodukoval celkem 195 319 tun odpadů. Téměř 94 % z toho tvořily vedlejší produkty z výroby - mláto, kvasnice nebo sladový prach, které se stoprocentně recyklují. Mimo vedlejší produkty Prazdroj v Česku recykluje 93 % odpadu a na Slovensku 99 %. Na Slovensku tak Prazdroj již druhým rokem odpad na skládky vůbec neukládá a v Česku za poslední dva roky snížil jeho objem o polovinu.

Varny plzeňského pivovaru vyprodukují cca 80 000 tun mláta ročně. Pivovarské mláto vzniká jako vedlejší produkt při výrobě piva, v surovém stavu obsahuje přibližně 80 % vody a v současnosti se používá především jako krmivo v zemědělství. V souladu s cíli v oblasti trvale udržitelného rozvoje se Plzeňský Prazdroj rozhodl instalovat novou technologii na odvodnění mláta odstředivým lisováním a dopravovat do blízké teplárny surovinu připravenou k výrobě energie a páry.

Lisování a spalování mláta přispěje k dalšímu snižování uhlíkové stopy, kterou se nám podařilo za posledních 5 let snížit o 20 %. Příznivý vliv na životní prostředí má také fakt, že se mláto už nepřepravuje na velké vzdálenosti, ale využívá se v zařízeních Plzeňské teplárenské, která je v přímém sousedství pivovaru. Upravené mláto má téměř srovnatelnou výhřevnost jako například lesní biomasa z probírek a prořezávek. Plzeňská teplárenská, a.s. tak vyrobí více páry a následně elektřiny s úsporou fosilních paliv. To má pozitivní dopad na snížení produkce CO2, takzvané uhlíkové stopy.

Spolupráce a iniciativy v zemědělství

Letos výzkumníci nabídli pěstitelům první aplikaci na světě, která chmelařům radí, kdy a jak mají zavlažovat. Plzeňský Prazdroj se pustil i do regenerativního pěstování chmele. Na deseti žateckých chmelnicích vysel mezi řádky květiny, traviny a víceleté plodiny. Na chmelnicích, kde se pěstuje regenerativně, se půda na podzim nezaorává.

Dosavadní poznatky ukazují, že zejména v sušších obdobích je na regenerativních plochách zřetelné, že mají více vláhy než plochy s konvenčním pěstováním. Více půdní vláhy v době sucha potvrzuje také agronom ze zemědělské skupiny JTZE Tomáš Sojka.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Výsledky a ocenění

Podle údajů Plzeňského Prazdroje se za posledních pět let emise ve výrobě snížily téměř o polovinu. Zatímco v roce 2019 pivovary produkovaly 19 procent všech emisí CO2 z celého hodnotového řetězce, v roce 2024 to bylo 13 procent.

V prvním období Národního alokačního plánu se Plzeňskému Prazdroji podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 %. Hlavní úspory emisí přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, která nyní šetří až 87 % emisí. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen 4% emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Plzeňský Prazdroj získal 1. místo v kategorii TOP odpovědná velká firma roku 2011 za dlouhodobý odpovědný přístup k podnikání, ekologické inovace a přínos místní ekonomice. Dalším oceněním je Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost 2011, kterou vyhlašují hejtman Moravskoslezského kraje spolu s předsedou Rady kvality ČR.

Zpráva o udržitelnosti

Celkové emise ve výrobě snížil Prazdroj od roku 2019 už o 46 %. Zatímco ještě v roce 2019 jeho pivovary produkovaly 19 % všech emisí CO2 z celého hodnotového řetězce, v roce 2024 to bylo už jen 13 %.

Zpráva o udržitelnosti 2023 se ale také věnuje dodavatelsko-odběratelskému řetězci, protože drtivá většina emisí pochází z činností mimo pivovary, a projektům, kterými Prazdroj podporuje pěstitele chmele a ječmene.

Graficky je Zpráva o udržitelnosti za rok 2023 ztvárněna jako dialog mezi Plzeňským Prazdrojem a přírodou. Koncept, který připravila agentura Boomerang Communication, vychází z myšlenky, že k pivu neoddělitelně patří diskuse.Zpráva se řídí mezinárodními standardy GRI (Global Reporting Initiative) a částečně reflektuje i evropské standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards) dle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).

Podíl jednotlivých oblastí na celkových emisích: