Recyklace odpadu v České republice: Procenta a statistiky

Každý obyvatel Česka loni vytřídil v průměru 78 kilogramů odpadu, v porovnání s předchozím rokem o zhruba šest kilogramů více. Z dat společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, vyplývá, že pravidelně třídí tři čtvrtiny obyvatel, meziročně o dvě procenta více.

Lidé v Česku mohou kromě barevných kontejnerů využívat ke třídění i sběrné dvory nebo výkupny druhotných surovin, někde je možnost třídit i rovnou doma do barevných pytlů. V posledních letech se v Česku využívá i takzvaný vícekomoditní nádobový sběr, kdy je možné například do žlutého kontejneru vyhazovat kromě plastu i nápojové kartony nebo kov.

Eko-kom má v Česku monopol na třídění a recyklaci obalů. Jeho služby využívají firmy dodávající na český trh balené zboží.

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky.

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy). Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Podle ministerstva životního prostředí vyprodukovala Česká republika v roce 2014 kolem 32 milionů tun odpadů, z toho 1,56 milionů tun tvořil nebezpečný odpad. Na jednoho obyvatele Česka tak vychází asi 3 043 kilogramů z celkového objemu odpadu.

Z celkové produkce odpadu bylo znovu využito přes 83 procent. Téměř 80 procent přitom bylo zpracováno materiálově, další 3 procenta energeticky. Skládky pohltily přes 10 procent odpadu. Přes polovinu z celkového objemu odpadu tvořily stavební a demoliční odpady, které ale byly znovu využity z 98 procent.

Produkce odpadů v Česku v letech 2009-2014 (v tisících tun)

Zdroj: MŽP

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

V roce 2014 bylo vyprodukováno asi 5,3 milionů tun komunálního odpadu, což znamená, že každý z nás vyhodil do popelnice asi 506 kilogramů odpadků. Podíl komunálního odpadu na celkovém objemu odpadu představuje asi 17 procent.

Je důležité zmínit, že opětovně využito bylo zhruba 46,5 procent vyprodukovaných komunálních odpadů. Recyklováno, tedy materiálově využito, bylo téměř 35 procent odpadu. Téměř 12 procent potom skončilo ve spalovnách a bylo zužitkováno pro výrobu tepla nebo elektřiny.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. „V této chvíli není takovým problémem v Česku třídění jako následné materiálové využití odpadu a recyklace, a tady zkrátka bude muset stát napomoct, abychom byli schopni těch cílů dosáhnout,“ podotkl primátor Olomouce a místopředseda Svazu měst a obcí ČR Miroslav Žbánek (ANO).

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce nabídnout nové dotace a úvěry, aby materiál nemířil do zahraničí. „Chceme vyrábět výrobky z druhotných surovin, z recyklátu na území České republiky. Proto v příštím roce přijdeme s tímto nástrojem tak, aby tady vznikaly nové technologie, nové výrobní areály, nové firmy,“ zdůraznil.

Vedle papíru, plastů a skla se už skoro deset let povinně třídí i kovy a bioodpad. Právě v tom ale podle ministerstva zůstávají rezervy.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Poslední dostupná data za předloňský rok ukazují, že komunální odpad končil nejčastěji na skládkách, a to z 45 procent. K recyklaci se ho dostalo 41 procent.

Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů - produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití a odstraňování odpadů.

Produkce odpadů v Česku celkem (mil. t)

V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t).

Téměř 13 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad, následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem (6,6 %). Nekovový odpad tvořil hlavně odpad z papíru a lepenky (1 277 201 t), odpadní plasty (546 513 t), skleněný odpad (314 147 t) a odpad ze dřeva (278 753 t).

Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. V této kategorii jsou zahrnuty i obce, které zajišťují sběr odpadu od občanů. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.

Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele. Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné.

Produkce odpadů podle původců (tis. t, 2021)

Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 60,5 % směsné odpady, 15,5 % odpady živočišného a rostlinného původu (zejména biologicky rozložitelný odpad) a 15,4 % nekovové odpady. Z nich bylo 46,6 % odpadu z papíru a lepenky, 22,5 % odpadních plastů a 19,7 % skleněného odpadu. Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 10 533 tun, přičemž téměř polovinou (5 124 t) se na tomto množství podílely barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky.

Produkce komunálních odpadů (mil. t)

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2021 nakládáno, činilo 33 884 852 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.

Pro účely kompostování bylo předloni použito2,9 % odpadů. Podíl odpadů využitých k zasypávání, tedy na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek, činil 31,2 %. Dalších 11,1 % odpadů bylo skládkováno a pouze 0,3 % bylo spáleno bez energetického využití.

Nakládání s odpady celkem (tis. t, 2021)

Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %.

Každý rok se v České republice podaří díky třídění a recyklaci papíru zachránit spousty stromů, značně snížit množství odpadu a ušetřit obrovské množství vody. Podle posledních výsledků třídění a recyklace odpadů v ČR se uvádí, že každý z nás vytřídil cca 22,5 kg papíru.

V ČR tak třídí již ¾ obyvatel a díky nim se v roce 2023 podařilo vytřídit a předat k dalšímu využití téměř 565 000 tun papírového odpadu. Díky tomu šetříme přírodní zdroje a hlavně snižujeme množství odpadu ukládaného na skládkách.

Více než 90 % papírových výrobků, které denně používáme, obsahuje alespoň část recyklovaného materiálu, což svědčí o kvalitě našeho recyklačního systému. A co víc, neuvěřitelných 98 % novin vyrobených v ČR obsahuje podíl recyklovaného papíru.

Každým cyklem recyklace se papírová vlákna zkracují a slábnou, což snižuje pevnost a kvalitu recyklátu. Než se vlákna stanou příliš krátkými na další využití, lze papír recyklovat 5-7krát.

Recyklace papíru má významný ekologický přínos. Každý rok tímto způsobem ušetříme více než 2,2 milionu stromů. Vytříděním jedné tuny odpadu z papíru je možné ušetřit až 2 tuny dřeva a 31 000 litrů vody. Tento proces zároveň přispívá ke snížení emisí oxidu uhličitého - recyklací papíru se zabrání vypuštění více než 517 000 tun CO2 ekv.

Cesta papíru od modrého kontejneru na papír k novému výrobku zahrnuje několik fází. Po vytřídění je papír svezen na dotřiďovací linky, kde se podle typu rozdělí a přepraví k dalšímu zpracování. Dále dochází k jeho rozvlákňování ve vodě a k hrubému a jemnému čištění, kdy jsou odstraněny kovové sponky, plastová okénka z obálek, barviva apod.

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů. Za posledních deset let toto množství vzrostlo o více než čtvrtinu.

Zatímco však množství plastového odpadu roste, podíl toho recyklovaného zůstává v Evropě dlouhodobě podobný. V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu. Nejčastěji je to proto, že výrobní průmysl nemá o řadu druhů plastů zájem pro použití do výroby ve formě druhotné suroviny.

Řada jiných plastů, jako třeba PVC (polyvinylchlorid), není v recyklaci příliš častá. Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky.

Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují. V České republice působí několik odpadových recyklačních firem, které se dlouhodobě zaměřují na recyklaci plastů do řady různých způsobů využití.

I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče. Na prvních místech je Slovinsko (nikoli Slovensko), Belgie a Nizozemí, s cca polovinou, naopak na Maltě recyklují mírně přes pouhou pětinu plastových obalů.

Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. V čem jistě Česká republika rezervy má, je systémová podpora odbytu recyklovaných výrobků na území ČR, a to minimálně v oblasti veřejných zakázek. Tam by se mělo zaměřovat úsilí politiků, neboť zde má národní nastavení ještě velké rezervy oproti některým jiným státům v EU.

Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít. Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

S ohledem na rostoucí vědecké poznání bude v dalších letech nutné některé typy recyklačních aplikací podrobit větší míře předběžné opatrnosti, a to zejména s ohledem na nové objevy obsahu mikroplastů v některých výrobcích. To se netýká plastů používaných jako kostrukční materiály pro využití v klasickém prostředí (stavebnictví, nábytek, automotive, apod.), ale týkat se to může například plastů, ze kterých jíme, či pijeme.

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.

Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.

Nejvyšší míra recyklace byla podle firmy tradičně u papírových obalů, u nichž dosáhla recyklace 91 procent. Následovaly skleněné obaly, u kterých míra recyklace dosáhla 85 procent. Lidé také recyklovali 63 procent kovových obalů. U plastových obalů se míra materiálové recyklace zvýšila ze 43 na 46 procent, což je podle firmy dobrá zpráva.

Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. „Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

„Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

tags: #cr #recyklace #odpadu #procenta #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Druhy a výhody ekologických výplní
• Co je ekologická likvidace vozidel?
• Výskyt uranu
• Česká dobrovolnická činnost
• Archiv dokumentů