Prezident k novele zákona o ochraně přírody: Spor o národní parky pokračuje

08.04.2026

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny v České republice, která upravuje pravidla fungování národních parků, vyvolala rozsáhlé diskuze a spory mezi politiky, ekology, vědci a místními obyvateli. Norma prošla složitým legislativním procesem, zahrnujícím projednávání v Poslanecké sněmovně a Senátu, prezidentské veto a následné přehlasování tohoto veta poslanci.

Schválení novely a její cíle

Vláda schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny na své schůzi. Rozhodování o povolení výzkumných záměrů v rezervacích se tak z kabinetu přesunuje na správní úřady. Vláda bude o výjimkách rozhodovat pouze ve sporných případech. Novelu musí ještě posoudit sněmovna.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky novela snižuje nadbytečnou ochranu přírody tam, kde je to možné, a naopak zdůrazňuje potřebu přísné ochrany u nejcennějších lokalit tím, že jasněji vymezuje plochy pro jednotlivé způsoby péče. „Posiluje i práva obcí vyjadřovat se k problematice, která se jich bezprostředně týká tím, že se stanou ve svém územním obvodu dotčeným orgánem podle správního řádu při projednávání všech návrhů opatření obecné povahy,“ uvedl.

Poslanci schválili novelu o ochraně přírody a krajiny, která podle ministerstva životního prostředí umožní více otevřít parky turistům. Vymezí se například klidová území, zóny ochrany přírody, cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Jiné podmínky budou platit i pro developery.

Kontroverze a spory

Normu podle očekávání Miloš Zeman vetoval, budou ji tedy muset poslanci znovu odhlasovat. To už přitom jednou absolvovali, když ji do sněmovny vrátili senátoři. Stejně jako většina z nich i prezident se domnívá, že novela o ochraně přírody a krajiny nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku.

Čtěte také: Novela zákona o ochraně přírody - analýza

Kritici senátních úprav tvrdili, že by mohly vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území. Proti senátní verzi byla vedle ředitelů národních parků i platforma Vědci pro Šumavu. Odpůrci sněmovního znění se ale naopak obávají dopadů zejména na šumavské obce, hrozí podle nich i jejich vylidnění.

Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly čelili poslanci při projednávání novely enormnímu tlaku zastánců divočiny a výhrůžkám nezvolení v příštích volbách. Doufá ale, že prezident splní svůj slib a přijatý zákon vetuje.

Senátní verzi zkritizovali i ředitelé národních parků. Podle nich tento návrh pravidel pro všechny čtyři národní parky ohrožuje existenci národních parků a právní situaci v ochraně národních parků by vrátil o 30 let zpátky.

Podle poslance Jana Zahradníka (ODS) je ústavní stížnost na místě, protože „jsou porušena práva obcí na samosprávu a jsou porušena práva občanů na to pohybovat se v přírodě“.

Šumavské obce se totiž obávají, že jim zákon znemožní rozvoj. „Je to vítězství ekologických aktivistů a naplnění jejich snu o přeměně Šumavy na divočinu. Zároveň je to bohužel i trpká porážka obyvatel Šumavy, jejich obcí a starostů,“ řekl České televizi poslanec a opoziční jihočeský zastupitel Jan Zahradník (ODS).

Čtěte také: Bill Clinton a impeachment: Co se stalo?

Poslanci počátkem března odmítli senátní návrh změn, který měl podle stoupenců původní vládní verze odsunout ochranu přírody na vedlejší kolej. Naopak autoři pozměňovacích návrhů ujišťovali, že jedině tak je možné zajistit budoucí prosperitu obcí na Šumavě.

Zóny ochrany přírody

Zóny ochrany přírody mají být čtyři:

zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji

Poté, co je svojí vyhláškou stanoví ministerstvo životního prostředí, zůstane podoba národních parků dlouho neměnná. „Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze (…) zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky,“ stojí totiž v zákoně.

V první zóně (tj. přírodní) je podle zákona „cílem zachovat (přirozené ekosystémy) a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů“. Zákon povoluje v přírodní zóně „pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny“.

Nejde tedy vysloveně o bezzásahovou zónu. Lidé by mohli v přírodních zónách zasahovat například v případě požárů, zabezpečování turistických cest či kvůli výzkumu. Povolené jsou i „zásahy proti šíření geograficky nepůvodních druhů organismů“ a regulace spárkaté zvěře.

Čtěte také: Podrobný pohled na novelu zákona o ochraně přírody

Dopady na turisty a obyvatele

Podle zákona je posláním národních parků mimo jiné „k přírodě šetrné turistické využití“. S tím, že se do národních parků vydají turisté, počítá řada ustanovení, která právě potřebám turistiky dávají výjimku například ze zákazu terénních úprav nebo zákazu staveb.

Zákon umožňuje vyhradit turistické trasy i v klidových územích, ačkoli zřejmě nebudou přístupné celoročně. Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený interpretoval nový zákon tak, že klidová území budou jedinými místy, kam bude možné nadále vstup omezit. „Výsledkem bude, že národní park by měl být průchodný prakticky po celé ploše,“ předpokládá ředitel Hubený.

Práva obcí a jejich obyvatel byla hlavním argumentem senátorů či kritiků zákona z řad poslanců. Jednak se jim nelíbil zákaz změn vodního režimu - ačkoli ten se na Šumavu vztahuje v mírnější verzi - ale především se obávají, že po účinnosti novely vůbec nebude možné obce rozvíjet.

Reakce na schválení novely

Poté, co poslanci zákon prosadili i proti vůli Hradu - a také osmnácti odpůrců zákona ve sněmovně - ozval se Svaz obcí Národního parku Šumava, který ohlásil, že podá ústavní stížnost. Podle jeho předsedy a starosty Modravy Antonína Schuberta tak starostové učiní „prostřednictvím minimálně 17 senátorů“.

Naproti tomu ministr životního prostředí Richard Brabec míní, že konečným schválením zákona zvítězil „zdravý rozum nad demagogií“ a snahou nechat po další léta národní parky v nejistotě. Upozornil přitom, že zonace ještě není stanovena. Stanoví ji rady národních parků, ve kterých mají své zástupce i obce.

Účinnost novely

Část novely bude účinná dva měsíce po vyhlášení, a to i v případě, že šumavští starostové podají ústavní stížnost. Podat ji může i prezident.

Shrnutí

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny představuje významný krok v regulaci národních parků v České republice. Přináší nové zóny ochrany, pravidla pro turisty a obyvatele, ale také vyvolává kontroverze a obavy z dopadů na životní prostředí a rozvoj obcí. Její účinnost a dopady budou nadále sledovány a diskutovány.