Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je největším muzeem svého druhu v České republice. Je tematicky rozčleněno na tři areály - Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu - v nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov. Již jeho zakladatelé usilovali o vytvoření živého muzea - areály proto během celého roku ožívají pořady a akcemi zaměřenými na prezentaci běžného života, folkloru, obřadů, zvyků a rukodělných technologií. Poznejte laskavý a přitom drsný život malebného Valašska na přelomu 19. a 20. Jak se Vám u nás líbilo?
Třeboňsko bylo zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace už v roce 1977, což svědčí o velkém významu tohoto unikátního území. Třeboňsko je jedním z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině, jedinečné je ale i v mnoha dalších směrech.
Outdoorové oblečení můžeme rozdělit do tří skupin podle jeho vlastností. Některé chrání před větrem, jiné vzdoruje vodě a další dobře udržuje teplo. Hitem jsou membránové materiály, vyrobené z ultra tenkého teflonu. Ty chrání před větrem. Také funkční prádlo je vhodné oblečení vyrobené z polypropylenu a polyesteru. Fleecovou bundu má určitě každý a ta je vyrobená z polyesteru, který se pro tyto účely vyrábí recyklací PET lahví.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena.
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici.
Čtěte také: Jakub Vágner a příroda
Jakým způsobem lze dezinfikovat vodu v rozvojových zemích? Metoda je jednoduchá. Do plastové lahve nalijeme znečištěnou vodu a položíme ji na slunce. Vědci zjistili, že rovníkové slunce dokáže zahřát vodu až na teplotu 55° C. Působením ÚV záření se voda zbaví všech nebezpečných bakterií.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Jídlo roste na poli. Neboli potraviny se rodí v půdě. Proto potřebujeme, aby byla zdravá. A ve zdravé a úrodné půdě bují život. O úrodnou půdu však přicházíme, a to především kvůli erozi a chemizaci zemědělství. Co s tím? Podívejte se sami.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Čtěte také: Televizní program: příroda na National Geographic
Čtěte také: Legendární přírodovědec Attenborough