Česká republika má již rok a pět měsíců novou odpadovou legislativu. Podle Ministerstva životního prostředí je právě ona klíčovým předpokladem, aby se věci pohnuly tím správným směrem. Jan Maršák na letošní konferenci ENVIRO okomentoval stávající legislativu, ale i aktuálně projednávanou.
Nové zákony v odpadovém hospodářství
Hned na začátku své přednášky ředitel odboru odpadů MŽP, Jan Maršák, pozitivně zhodnotil, že ministerstvo doposud nemuselo do legislativy zasahovat a ta dostala prostor se usadit. MŽP tak vydalo pouze metodická sdělení k věcem, které potřebovaly upřesnit.
Mezi nejdůležitější části nového zákona o odpadech patří podle ředitele odboru odpadů podpora recyklace, dále dosud chybějící ekonomické nástroje a omezení namířené proti skládkování a to zejména komunálních odpadů. „Podle dat, která máme k dispozici, by skládkování bez legislativních změn pokračovalo ve stejně vysoké úrovni. Tu potřebujeme výrazně změnit,“ říká Jan Maršák.
Do nového zákona o výrobcích s ukončenou životností bylo přesunuto vše, co se týká výrobků s ukončenou životností. Pro pneumatiky, elektro, autovraky a baterie bylo totiž zapotřebí samostatného zákona.
V poslední novele zákona o obalech byly důležité zejména tři věci: nové cíle pro obalové materiály, přísnější dohled nad autorizovanými obalovými společnostmi a princip ekomodulace. Ta by měla pomoci s tím, aby se na trh uváděly recyklovatelnější obaly.
Čtěte také: Průvodce montáží odpadní hadice
„V případě obalů se ekomodulaci podařilo dostat do života, funguje a budeme ji dále prohlubovat. Jedná se totiž o cestu, kterou bychom se měli vydat, tzn. zvyšovat tlak na výrobce v uvádění takových výrobků na trh, které jsou recyklovatelné, protože na konci řetězce už je často pozdě s nerecyklovatelným výrobkem něco dělat,“ vysvětluje Maršák.
Prováděcí předpisy - stávající a nové
Ministerstvo se v rámci nové legislativy snažilo snížit počet prováděcích předpisů k zákonu o odpadech, proto jsou v tuto chvíli pouze dva prováděcí předpisy. Stěžejní je vyhláška, která pokrývá oblast nakládání s odpady. „Museli jsme k vyhlášce udělat drobnou novelu vztahující se ke zdravotnickým odpadům. Ukázalo se totiž, že ambice zamezit skládkování neinfekčních zdravotnických odpadů - byla příliš vysoká,“ doplňuje ředitel odboru odpadů.
Ministerstvo v tuto chvíli připravuje vyhlášky, které se zaměří na konec režimu odpadů pro určité druhy odpadů. Patří mezi ně asfaltové směsi, dále určité druhy stavebních odpadů a paliva z odpadů. „Paliva z odpadů jsou kontroverzním tématem, o kterém se v Česku diskutuje již velmi dlouho, a které rozděluje zainteresované subjekty,“ říká Jan Maršák. Vyhlášky se budou zabývat přechodem z odpadu na neodpad, což je podle ministerstva další způsob, jak zlepšit v České republice nakládání s odpady.
Zákon o jednorázových plastech a diskuze
Legislativním procesem v tuto chvíli postupuje zákon o jednorázových plastech. Transpozice evropské směrnice měla být hotová již v červenci 2021, ale kvůli loňským volbám a covidové pandemii se ji nepodařilo dokončit. Evropská komise proto s Českem vede řízení o nesplnění termínu transpozice. Zákon se nyní znovu projednává v Poslanecké sněmovně, ovšem i tato legislativa vyvolává vášnivé diskuze, proto není podle Maršáka projednávání jednoduché.
„V médiích se někdy omezují na to, že nová legislativa přinese zákaz vatových tyčinek, ale to je spíše jednodušší část zákona,“ doplňuje Jan Maršák. Zmíněné diskuze vyvolávají například cíle týkající se nápojových lahví. V zákoně se ale objevuje i rozšířená odpovědnost výrobců pro výrobky, které doposud pod rozšířenou odpovědnost nespadaly, například cigaretové produkty. Ministerstvo by si přálo, aby účinnost zákona byla od poloviny letošního roku, ale podle ředitele odboru odpadů dojde spíše k jejímu posunutí.
Čtěte také: Stav ohrožení v České republice
Největším tématem legislativy je zálohování PET lahví a plechovek. Zákon sice přináší možnost dobrovolného zálohování, nicméně ministerstvo pociťuje velký tlak na zavedení povinného zálohování. „Vedeme s dotčenými stranami diskuze, ale prozatím nebyl v tomto opatření nalezen konsenzus, protože strany se dosud nedokázaly dohodnout,“ vysvětluje Maršák a dodává: „Nápojový průmysl se k zálohování staví pozitivně, naproti tomu města a obce mají obavy. I ministerstvo by potřebovalo některé věci dořešit a prodiskutovat, zda vůbec může povinné zálohování přinést, co od něj někteří očekávají, tzn. plnění cílů dle směrnice o jednorázových plastech.“
Evropská legislativa a české předsednictví
Evropská komise je v oblasti odpadů, obalů i výrobků s ukončenou životností pilná. Připravuje zcela nový předpis, kterým je nařízení o bateriích. Nařízení je podrobné a soustřeďuje se na celý životní cyklus baterií.
„Je rozsáhlejší než stávající směrnice a bude mít velký dopad na oblast průmyslu, která se v budoucnu dostane do popředí a bude důležitou součástí Green dealu,“ říká Maršák. Nařízení je v evropském legislativním procesu projednáváno v rámci tzv. trialogů a za českého předsednictví v radě EU se by mělo dojít k posunu ve vyjednávání.
Další významnou legislativou je předložení nového nařízení o přepravě odpadů. Během českého předsednictví bude o revizi debata pokračovat, ale Jan Maršák s ohledem na rozsah nařízení nepředpokládá, že by mohlo dojít k jejímu rychlému posunu. Revizi směrnice o obalech Komise několikrát odložila a v tuto chvíli je termín posunut na červenec. „Revize bude rozsáhlá a z hlediska projednání náročná, jelikož se bude projednávat značné množství bodů,“ komentuje Jan Maršák.
České předsednictví bude z hlediska odpadů, obalů a cirkulární ekonomiky náročné a bohaté na různé událostí.
Čtěte také: Dopad počasí na stavební projekty
Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025-2035
Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.
„Příštích deset let bude pro přechod na moderní odpadové hospodářství kritických. Plán odpadového hospodářství představuje konkrétní cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Klíčovou roli v tom má sehrát rozšířená odpovědnost výrobců. To je podle ministra reálná cesta, jak dosáhnout opravdové cirkularity.
„Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby,“ vyjmenovává Petr Hladík. „Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat.
„Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství. Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím tedy minimalizovat plýtvání,“ komentuje vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.
Pro dosažení stanovených priorit je tak součástí plánu i Program předcházení vzniku odpadů, Program předcházení vzniku potravinového odpadu a rovněž je reflektována oblast kritických surovin a jejich vzrůstající význam. Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů.
Plán odpadového hospodářství na více než 400 stranách detailně vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství ČR, podrobně analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů a modeluje potenciální scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady. Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady.
Oproti předchozímu plánu odpadového hospodářství je součástí této nové strategie i robustní „Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035“, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z legislativy EU.
Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld. Významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje stávající Operační program Životní prostředí 2021-2027.
„Cíle jsou jasně dané. Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes 4 miliony tun. Maximálně 2 miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu.
Konference Odpady 21 v Olomouci
12. Je možný konec skládkování v roce 2024, nebo v nedohlednu? - budou hledat odborníci na odpadové hospodářství na konferenci Odpady 21, která se koná již podevatenácté, letos 17. a 18. dubna v Hotelu Flora v Olomouci. Organizátorem akce je Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, společnost FITE a Technické služby města Olomouc.
Během prvního konferenčního dne představí postoj krajů k ukončení skládkování v roce 2024 náměstkyně moravskoslezského hejtmana Jarmila Uvírová a náměstek olomouckého hejtmana Milan Klimeš. O omezování skládkování komunálních odpadů v Olomouci budou hovořit Jana Matzenauerová ze statutárního města Olomouc a Radim Plachý z Technických služeb města Olomouc. O zkušenostech ze zahraničí s ukončováním skládkování promluví zástupci partnerského města Krakowa.
Zda nový zákon o odpadech posune zákaz skládkování z roku 2024 na pozdější termín, odpoví Jaromír Manhart z ministerstva životního prostředí. Druhý jednací den jsou potom na programu například otázky bezpečnostních rizik skládkování. O environmentálních rizicích spojených se skládkováním bude hovořit Vilém Žák, autorizovaný odborník E.I.A, o požárech skládek odpadů Radim Kuchař z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a o environmentálních dopadech požárů skládek Jiří Staš z Technology Hunter.
Jana Suzová ze společnosti SAKO Brno bude porovnávat domnělá a skutečná rizika energetického využívání směsného komunálního odpadu se skládkováním. Jaké budou environmentální dopady a důsledky pokračujícího skládkování po roce 2024, přiblíží Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky. Postoje a názory krajů k případnému posunutí termínu ukončení skládkování představí náměstek hejtmanky Středočeského kraje Miloš Petera a Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí.
„Konference Odpady 21 je pořádána od roku 2001 a je dlouhodobě zaměřena na klíčové problémy odpadového hospodářství, zejména komunálního odpadu,“ uvedl Pavel Bartoš s tím, že na konferenci probíhají odborné diskuze ke strategickým národním dokumentům, které souvisí s možností využívání komunálních odpadů jako surovinového zdroje. Od roku 2012 patří konference Odpady 21 do cyklu Odpadové dny. Součástí letošního ročníku je návštěva společnosti Cement Hranice.
Konferenci podpoří ze svých rozpočtů Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.
tags: #ct #prodlouzeni #terminu #zakazu #skladkovani #diskuze
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]