Recyklace baterií elektromobilů: Co to je a proč je důležitá?

Stále se objevují četné názory rozporující fakt, že elektromobily jsou čistší, než auta se spalovacími motory. Problematice elektromobilů (dále jen BEV - Battery Electric Vehicle) se věnuji již delší dobu. Sám jsem si proto kladl otázku, nakolik jsou BEV „zelené“. Proto jsem hledal studie, které se věnují problematice BEV a jejich vlivu na životní prostředí.

Seriózní mezinárodní studie označují BEV za lepší řešení pro životní prostředí, než vozidlo s pohonem na naftu nebo benzín. Čas od času se v tisku objeví informace o studiích, které tvrdí, že BEV jsou větší zátěž pro životní prostředí, než vozidla se spalovacím motorem. Pojďme se věnovat jedné takové německé studii - IFO, o které se objevily zprávy i v tisku.

Krátce po zveřejnění studie se ozvali odborníci i novináři a podrobili tuto zprávu ostré kritice. Prof. Dr.-Ing. A.E. Auke Hoekstra z Technické univerzity Eindhoven uvedl několik nesprávných předpokladů a neobjektivních porovnání uvedených ve studii a napsal, že není ani správné nazvat tento „kousek“ akademickou studií. „Je to názor tří lidí …, nikdo z nich nepůsobil v (elektrickém) automobilovém průmyslu nebo nepracoval s bateriemi.“

IFO studie nesprávně předpokládá, že baterie BEV se po 150 000 km stanou „nebezpečným odpadem“. Toto je kratší období, než normální záruční doba pro baterii BEV (federálně stanovena na 100 000 mil = 160 000 km v USA, nebo 150 000 mil v Kalifornii). EU dnes předepisuje kvótu recyklace 50 % pro lithium-iontové baterie.

Studie porovnává vozidlo Tesla Model 3 s 75 kWh baterií s dieselovým vozidlem Mercedes-Benz C220, což je porovnání jablek s pomeranči. V článku se používají data ze starého režimu testování emisí NEDC, který je opravdu nepřesný a je v procesu nahrazení novějším standardem WLTP. Wirtschaftswoche nazývá čísla použité v článku IFO „pohádkovými hodnotami, které nemají nic společného s realitou“ a ptá se, proč se Dr. Prof. Dr.-Ing. Markus Lienkamp Technische Univerzita München: snížení emisí při použití start-stop systému motoru vozidla: Systém start-stop se stal široce zavedeným a snižuje spotřebu během zastavení vozidla, což představuje významný podíl v cyklu provozu vozidla. To znamená, že vznětové motory střední třídy mohou nyní dosáhnout emisi výfukových plynů nižší než 90 g CO2/km.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Často je od obhájců fosilních paliv, kteří se snaží odradit lidi od nákupu elektromobilu, slyšet také o krátké životnosti baterií. Zkušenosti majitelů vozidel Tesla ale ukazují, že takové obavy nejsou opodstatněné. Viz.

Pokud by údaje uvedené v této studii byly pravdivé, dotovala by norská vláda nákup BEV tak, jak to systematicky dělá už od roku 1990, a výsledkem čehož jsou v podstatě stejné ceny BEV vozidel se spalovacím motorem v Norsku? Pokud by údaje uvedené v této studii byly pravdivé, zakazovala by velká města vozidlům s naftovým motorem vjezd do svých center?

Pokud chceme srovnávat BEV s vozidly se spalovacím motorem, musíme brát v potaz nejen výrobu samotného vozidla, ale i výrobu a dopravu pohonného média (nafta, benzín nebo elektrický proud). Na výrobu benzínu / nafty potřebujeme vytěžit ropu, s těžbou které je spojena i spotřeba energie. Ropu je potřeba dopravit do rafinerie, což je také spojeno s potřebou energie a s dopadem na životní prostředí (např.

Výroba elektrické energie může být „čistá“, nebo „špinavá“ (vodní elektrárny nebo uhelné elektrárny). Toto ale obvykle nedokážeme ovlivnit, protože o tomto rozhoduje stát. To má samozřejmě následně vliv na celkové působení BEV na životní prostředí.

Výroba vozidla se spalovacím motorem zahrnuje komplikovanější komponenty, jako při výrobě BEV - motor, převodovka, rozvodovka, což je samozřejmě opět spojené se spotřebou energie. Samotný provoz vozidla se spalovacím motorem má vliv na životní prostředí - vlastními emisemi vozidla během jízdy.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Provoz vozidla se spalovacím motorem vyžaduje i pravidelný servis s výměnou určených dílů a náplní (filtry, oleje, atd.). Díly je třeba také vyrobit a např. oleje se rovněž vyrábějí z ropy se všemi negativními následky. BEV během svého provozu pravidelný servis téměř nepotřebuje, nebo se omezuje pouze na výměnu kabinového (pylového) filtru, chladící a brzdové kapaliny. To je výrazně méně, než při servisu spalovacího motoru.

Vozidlo se spalovacím motorem kromě toho plýtvá energií v brzdách při potřebě zpomalení vozidla. BEV při ubrání „plynu“ samo zpomaluje (brzdí), protože rekuperuje = dobíjí baterie vozidla. Na mnoha BEV se dá intenzita zpomalování a tedy i rekuperace nastavovat podle požadavků řidiče.

Elektromotor nepotřebuje další stroj (startér) na uvedení do chodu. Spalovací motor svou konstrukcí podléhá opotřebení (pístní kroužky, vložky válců, ventily, …), které snižuje jeho výkon a co má také vliv i na emise. Spalovací motor se pro optimální fungování a kvůli správnému fungování čištění výfukových plynů (emise) musí zahřát na provozní teplotu.

Během ohřevu se zvyšuje opotřebení motoru, motor není vhodné zatížit na plný výkon a jeho teplota má rovněž vliv na emise. Nic z toho neplatí pro elektromotor, který může okamžitě podávat plný výkon. Na tomto místě je vhodné zmínit i velmi častý neduh mnohých motoristů: motor vozidla nechávají zbytečně nastartovaný, i když vozidlo není v pohybu (např. během delšího rozhovoru se známým), nebo když čekají ve vozidle (v zimě kvůli ohřátí se a v létě kvůli chlazení klimatizací). Kromě zbytečné produkce emisí si asi neuvědomují, jak dlouho musí „stromy a rostliny pracovat“ aby vyprodukovali tento zbytečně spálený kyslík.

Zmínit je třeba samozřejmě i nevýhody BEV.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

• Pořizovací cena BEV. Pro objektivní srovnání s vozem se spalovacím motorem je však třeba vzít v úvahu nejen pořizovací cenu vozidla, ale také provozní náklady - elektřina na nabíjení a minimální náklady na servis.
• Dojezd BEV. Ačkoliv aktuálně jsou k dispozici vozidla s dojezdem kolem 450 km podle nové metodiky WLTP, pro mnohé je to však „málo“. Je to však hlavně o plánování, protože nabíjecích stanic je v Čechách poměrne dostatek.
• Energie potřebná na výrobu baterií.

tags: #cuk #a #gek #recyklace #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Čištění odpadů: Složení a bezpečnost
• Třídění odpadu v ČR
• Pracovní sešity pro Člověka a jeho svět
• Řezání skla: Historie a využití
• Pravidla kuželek pro začátečníky