Environmentální modelování: Co to je?

05.04.2026

Již ze samotného názvu se dá odvodit, že obor Environmentální modelování se zabývá životním prostředím a jeho modelováním. To se v současné době provádí především za pomoci počítačových programů a exaktních metod. Proto by zájemci o obor měli být alespoň mírně zdatní v matematice a výpočetní technice. Modelují se situace a procesy, které v přírodě mají nebo by měly nastat.

Obor pod názvem Environmentální modelování se v současné době studuje pouze na Katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování na České zemědělské univerzitě. Předměty, které se týkají modelování v geologii nebo obecně v životním prostředí, nalezneme však i v rámci jiných oborů.

Studium Environmentálního modelování na ČZU

Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity vyučuje obor Environmentální modelování ve dvouletém prezenčním magisterském programu. Obor studenty naučí programování a modelování přírodních procesů, které jsou spjaty s neživou přírodou. Konkrétně se na ČZU zaměřuji na procesy hydrologické a hydraulické, dále na modelování chemických procesů a procesů v atmosféře. Obor přímo navazuje na tříleté bakalářské studijní obory Fakulty životního prostředí.

Na realizaci studijního oboru se podílejí i externí firmy a instituce, jejich zástupci a odborníci se podílejí i na samotné výuce. Jsou jimi například DHI - Danish Hydraulic Institute nebo Hydroinform, a. Podmínkou pro přijetí do navazujícího magisterského oboru Environmentální modelování je absolvování jakéhokoli bakalářského studijního programu.

Předměty jsou postaveny na kombinaci teoretických a praktických dovedností, mnohé nabyté znalosti studenti aplikují v semestrálních pracích. V prvním roce studia se především prohlubují znalosti z matematiky, matematického modelování a programování. Studenty by mohl zaujmout například předmět Aplikovaná hydroinformatika nebo Výpočetní hydraulika v říčních systémech. Oba předměty jsou vyučovány zaměstnanci DHI a přinášejí tak propojení teoretických znalostí a praxe. Dalšími předměty jsou například Geochemie, Hydraulika podzemních vod, Hydraulické modelování nebo Aplikovaná hydropedologie. Kdo má rád programování, bude jistě spokojen s předměty Počítačové modelování I.

Čtěte také: Environmentální Modelování v Trutnově

Uplatnění absolventů

Jelikož je celé studium zaměřeno na vodní procesy a hydraulické a hydrologické modelování, naleznou absolventi uplatnění ve firmách, které jsou tímto směrem zaměřeny. Po celé studium jsou studenti v kontaktu se zástupci takových firem, mohou tedy hledat uplatnění například tam. Výuka klade důraz také na mezinárodní uplatnění.

Mezi další oblasti, kde budou moci absolventi hledat zaměstnání, patří obory provozní, správní a řídící, dále poradenství, prognostika nebo výzkum. Co se týče výzkumu, absolventi se uplatní např. jako specialisté v hydroinformatice, matematickém modelování proudění povrchových a podpovrchových vod a hydrologických procesů.

Zkušenosti studentů s oborem

„Na oboru Environmentální modelování mě zaujala především spolupráce katedry s externími firmami, které se zabývají právě hydrologickými a hydraulickými modely. Některé předměty u nás učí opravdu velké kapacity, i z jiných vysokých škol. Dále mi vyhovuje malý kolektiv studentů, který s sebou přináší jakousi rodinnou atmosféru. Na přednáškách i cvičeních je nás vždy přibližně deset. Ze začátku mě obor moc nebavil, a to kvůli programování, ke kterému jsem měla snad odjakživa odpor. A v prvním ročníku jsme o programování slyšeli snad v každém předmětu a ještě vždycky v jiném softwaru a programovacím jazyce. Ve výsledku nám však vždycky spíš jen ukázali, jak se dělají základní věci a mělo nás to inspirovat v případě hlubšího zájmu. Pokud bych měla uvést nějakou kritiku, tak snad jedině to, že je obor moc zaměřený na vodu. Víc by se mi líbilo dělat třeba ekologické modely nebo abychom měli třeba nějaké volitelné předměty a mohli si zvolit zaměření na něco jiného než hydrologii.

Cíle předmětu Environmentální modelování

Absolvent předmětu by měl získat rozšiřující teoretické i praktické znalosti v problematice matematického modelování ve vybraných přírodovědných disciplínách. A to zejména v meteorologii, klimatologii, hydrologii, oceánografii, pedologii a erozi půdy, transportu sedimentů a rozpuštěných látek. Dále pak v ekologii jedinců, populací, společenstev a ekosystémů. Teoretické aspekty jsou aplikovány v rámci tvorby vlastních modelů a simulacích zájmových geosystémů či jiných entit ve vybraných programových prostředcích matematického modelování (DHI MIKE, USACE/HEC, SIMILE, ECO Lab, SWAT) a GIS (ArcGIS, GRASS, SAGA, IDRISI). Absolvent předmětu by tak měl absorbovat teoretické zázemí i praktické dovednosti nad úrovní běžných předmětů tohoto typu v rámci magisterského studia přírodovědného či technického směru.

Doporučená literatura

JANDORA, J., STARA, V., STARÝ, M. (2002): Hydraulika a hydrologie. Skriptum. Brno, CERM. 186 s.
JANEČEK et al. (1999): Ochrana zemědělské půdy před erozí.
STARÝ, M. (2005): Hydrologie. Skripta VUT Brno. CERM.
ŠTĚRBA, O. et al. (2008): Říční krajina a její ekosystémy. Olomouc, PřF UP. 391 s.
TKADLEC, E. (2008): Populační ekologie. Struktura, růst a dynamika populací. Olomouc, skripta PřF UPOL.
UNUCKA, J. (2010): Možnosti propojení GIS a environmentálních modelů pro potřeby krizového řízení a ochrany přírody. Habilitační práce. Ostrava, VŠB-TUO.
VÁŠKA, J.et al. (2000): Hydromeliorace. Praha, ČKAIT.
BEGON, M., HARPER, J.L., TOWNSEND, C.R. (1997): Ekologie. Jedinci, populace, společenstva. Olomouc, PřF UP. 949 s.
JAROŠÍK, V. (2005): Růst a regulace populací. Praha, Academia. 170 s.
KANTOR, J et al. (2003): Lesy a povodně. Praha, MŽP.
LEOPOLD, A. (1999): Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky. Sand County Almanac. Tulčík, Vydavateľstvo Abies. 264 s.
NACHÁZEL, K., STARÝ, M., ZEZULÁK, J. et al (2004): Využití metod umělé inteligence ve vodním hospodářství. Praha, Academia.
ZEZULÁK, J., NACHÁZEL, K. (1998): Operativní hydrologie a řízení vodohospodářských soustav. Úloha hydroinformatiky. Sborník z konference. Praha, ČZU.