Pokud hledáte rady k meditaci, nemůžete najít důvěryhodnější zdroj než J. S. Karmapa. Dnes bych vám ráda představila meditační techniky přímo od Dalajlámy.
Než začneme, třikrát vdechneme a vydechneme, abychom pročistili plíce. Při meditaci dýcháme nosem, ústa máme zavřená, jazyk se dotýká horního patra. Máme rovná záda, ale ne příliš strnulá.
J. S. Karmapa radí: „Když začneme, je lepší zavřít oči. Později, až budeme schopni podle vlastní vůle zklidnit mysl, můžeme oči otevřít, ale ne příliš.“ Pohled pak směřuje dolů pod úhlem 45 stupňů, do bodu zhruba 30 centimetrů od nosu.
Nejdříve bychom měli mysl zklidnit, nikoliv však násilně. Pro zklidnění Karmapa doporučuje počítat dech. Mysl je zvyklá na pohyb a počítáním dechu jí dáváme určitý rytmus a možnost neutrálně soustředit pozornost. Dýcháme spíše do břicha než do hrudníku.
Jak radí Gjalwa Karmapa: „Nezapomeňte, že v tomto okamžiku na ničem jiném nezáleží.“ Mysl přivedeme zpět, ať už odběhla kamkoliv. J. S. Karmapa připomíná, že již zmíněná jednoduchá forma soustředění na dech nám pomůže i u jiných, pokročilejších meditací: „Pokud máme problém s meditací, ať už děláme jakoukoliv praxi, toto cvičení nám pomůže.“ Naše mysl bude klidnější a flexibilnější a jakákoliv naše praxe pak bude snadnější.
Čtěte také: Soulad s přírodou: Dalajlámova cesta
Po staletí si meditující kladou otázku, jak najít motivaci k pravidelné každodenní praxi. J. S. Karmapa vysvětluje: „Pro správnou meditaci musíte pochopit, že je jako vitamíny, výživa nebo potrava.“ Tak jako naše tělo potřebuje pohyb a správnou výživu, mysl potřebuje totéž a meditaci je nutné udržovat. Jak říká Gjalwa Karmapa: „Není možné říct, že zítřejší oběd sním dnes. Nebo zítřejší večeři sním dnes. To nefunguje. Nikdy.“
Rozlišujeme dva druhy meditace. Analytická meditace používá analýzu a reflexi, zatímco při jednobodové meditaci mysl setrvává u toho, co má být pochopeno.
Když meditujete o lásce a soucítění, snažíte se kultivovat v mysli takový postoj a říkáte si: ,,Ať jsou všechny vnímající bytosti osvobozeny od utrpení“. Zde v praxi trénování mysli požadujeme předběžná cvičení, jako je meditace o smrti a pomíjivosti, aby nás přiměla zabývat se hlavním cvičením. Při provádění těchto meditací analyzujte nejprve téma. Jakmile dospějete k nějakému tématu, udržujte jej v mysli a nějakou dobu se na něj soustřeďte. Když zjistíte, že ztrácíte koncentraci, znovu použijte analýzu. Můžete opakovat stejnou meditaci znovu a znovu, pokud ve své mysli nezaznamenáte nějaký účinek.
Meditace probíhá jako několikastupňový vizualizační proces, jehož úkolem je naučit meditující najít cestu do svého nitra. Tato tantrická cesta ke spáse není útěkem ze světa, ale cestou do nitra světa, způsobem sjednocení protikladů. Všechna buddhistická meditace dosahuje svého vrcholu v rozjímání a pochopení neosobního charakteru vlastního těla a všech duševních funkcí i světa zkušenosti, všech elementů existence a egocentrismu.
Buddhistické texty hovoří o čtyřech základních překážkách, které musí člověk překonat, má-li být meditace úspěšná.
Čtěte také: Informace o Dalajlámovi
Když provádíte meditační cvičení, spíše než abyste sledovali svůj dech, raději se s ním postupně ztotožněte, jako byste se jím začali stávat. Dech, dýchající a dýchání pomalu splynou; dualita a rozdělení se rozpustí.
Aby meditace mohla nastat, musí být vytvořeny klidné a příhodné podmínky. Než získáte kontrolu nad svou myslí, potřebujete napřed zklidnit její prostředí. V této chvíli je mysl jako plamen svíčky - nestálá, mihotavá a stále se mění a třepotá v prudkých větrech našich myšlenek a emocí. Plamen bude hořet klidně jenom když zklidníte okolní vzduch. Začít spatřovat přirozenost mysli a spočívat v ní lze, až když utišíte neklid svých myšlenek a emocí.
Smyslem meditace není její délka. Smyslem je to, jestli vás cvičení skutečně přivádí do jistého stavu bdělosti a přítomnosti, ve kterém jste trochu otevření a schopní spojit se s podstatou svého srdce. Při meditaci musí být mysl upřena na jediný předmět, aby se vyvinula "jednobodovost mysli".
Mysl nemůže nalézt mysl. Mysl jako taková neexistuje. Její povaha je prázdná - prázdná a bez hranic, všechno ozařuje. Při duchovním praktikování užíváme meditaci k tomu, abychom se obeznámili s daným objektem. Tímto objektem nemusí být nějaká fyzická věc, jako třeba Buddhův obraz. Tímto objektem může být duševní stav, jako třeba trpělivost, kterou v sobě kultivujeme právě meditativní kontemplací.
To, mniši, prostupuje mnich myslí naplněnou dobrotivostí nejprve jeden směr, pak druhý, pak třetí, pak čtvrtý, právě tak nahoru, jako dolů, a všechno kolem. Všude se ztotožňuje se vším, a prostupuje celý svět myslí plnou dobrotivosti, myslí širou, rozvinutou, neohraničenou, prostou nenávisti a zlovůle.
Čtěte také: Diskuse o Dalajlamovi
Meditace jsou pro mnoho lidí každodenním rituálem stejně tak jako čištění zubů nebo jídlo. Někdo jen na pár minut tiše sedí se zavřenýma očima a pozoruje své myšlenky. Jiný zpívá mantry a vizualizuje si nadechování slunečních paprsků a vydechování všeho starého a nepotřebného. Meditačních technik je nespočet. Co učitel, to jiný přístup, co člověk to jiná cesta.
Během skutečného meditačního sezení a v obdobích po meditaci se provádějí různé činnosti. Běžně se snažíme soustředit se během meditace. Jestliže po meditování necháme mysl bez dohledu a rozptýlenou, poškodí nás to v našem postupu. Meditace je kontinuální seznamování se s vhodným předmětem meditace, jehož cílem je transformovat Mysl. Pouhé pochopení některého předmětu meditace, nepromění naší Mysl. Musíme rozumově pochopit výhodu altruistického probuzení mysli, ale to ve skutečnosti samo o sobě nezmění Váš egocentrický postoj. Ten lze odstranit pouze pomocí neustálého seznamování se s tímto chápáním.
Zkoumejte své pocity, abyste zjistili, kdo z nich je vám blízký a vůči komu si uchováváte odstup. Přirozeně se cítíte bližší svému příteli; když myslíte na nepřítele, pociťujete nejen odstup, ale i hněv nebo podrážděnost; vůči neutrální osobě necítíte nic.
Zamyslete se nad tím, že v rámci tohoto životního období není vůbec jisté, že určitý jedinec bude stále vaším přítelem, nepřítelem nebo neutrální osobou.
A tak ať o tom uvažujete z kteréhokoli hlediska, svého nebo jejich, nemá přehnané pojímání přátelství či nepřátelství žádný smysl. Neměli byste hodnotit nikoho jako v podstatě dobrého a jiného jako špatného, i když je třeba jejich nynější chování pro vás dobré nebo špatné, prospěšné nebo škodlivé. Není proč být k jedné osobě vlídný a k jiné nevlídný.
Zamyslete se nad tím, že když jste se narodili z lůna jako zvíře nebo člověk nebo z vejce jako pták či pavouk, potřebovali jste matku. A protože počet vašich zrození je nekonečný, museli jste mít za mnoha životů nesčetné matky.
Při úvahách o těchto věcech pochopte, že každá cítící bytost z vašeho nynějšího života byla mnohokrát vaší matkou. Neuspěchejte tyto kroky; cílem tu není přijmout povrchní logiku, ale dát své mysli a postojům pocítit plný dopad perspektivy reinkarnace.
Ať už to tedy vezmete z kterékoli strany, své či jejich, nemá smysl zveličovat city intimity nebo cizosti. Nesmíte hodnotit některou osobu jako v podstatě dobrou a jinou jako špatnou, i když může být jejich nynější jednání dobré či špatné, pomáhat vám nebo škodit. Není důvodu k tomu být v srdci k jednomu hodný a k druhému nehodný.
Připomeňte si, že ať už jste se narodili z lůna jako zvíře či člověk nebo z vejce, potřebovali jste matku. Protože vaše zrody byly nesčíselné, museli jste mít v průběhu oněch mnoha životů bezpočet matek. Z toho vyplývá, že každá živá bytost byla kdysi vaší matkou.
tags: #dalajlama #meditace #techniky