Dalajláma: Moudrost štěstí, meditace a soulad s přírodou

Tändzin Gjamccho, čtrnáctý dalajláma Tibetu, se i ve svém téměř devadesátiletém věku věnuje svému odkazu. Již před více než dekádou se vzdal veškeré politické moci ve prospěch premiéra zvoleného v rámci exilové vlády, aby stvrdil svůj zájem o demokratizaci Tibetu. Nadále plní roli náboženského vůdce, ale také člověka, který napříč světem prosazuje pacifismus a humanismus.

Historie a současnost Tibetu

Otázka Tibetu je pro západ stále poněkud nepřehledná, jistě i protože je často prezentovaná jako boj dobra se zlem. Snímek začíná krátkou, ale nutnou historickou exkurzí. Čínská strana přitom argumentuje tím, že odstranila feudální absolutistický systém praktikující nevolnictví a otroctví - stěží věc, proti níž lze s čistým svědomím protestovat. Nikdo tedy netvrdí, že Tibet měl zůstat takový, jaký byl.

Dalajláma tu osobně vypráví o krutém zacházení, jakého se dočkal, když z něj jako z chudého chlapce pocházejícího z negramotné farmářské rodiny prostřednictvím „svatého biče“ vychovávali náboženského vůdce. Chápe lépe než kdokoliv jiný, že poměry v jeho zemi se musely změnit. On sám rozhodně prohlašuje, že byl vždy otevřený blízké spolupráci s Čínou a předsedu Maa označuje za svou otcovskou figuru. Tedy než mu moc stoupla do hlavy.

Čínská strana tedy ke konečnému záběru poslušného území musela mít další motivace než nutné reformy, které se mohly uskutečnit tak i tak. Bez zbytečného a brutálního utrpení.

Filosofie a hodnoty dalajlámy

Když si dalajláma odbude historický úvod, přesune se k prezentaci své životní filosofie. Jedná se tak trochu o rétorické cvičení v tom, jak jeho buddhistické a socialistické hodnoty prezentovat formou stravitelných metafor a přirovnání. Dalajláma se vždy snaží mluvit jazykem, který míří k nalezení společného jmenovatele se svým publikem, aniž by však upadl do nicneříkající vágnosti. Projde si takhle všemi důležitými tématy od osobního naplnění přes pacifismus a feminismus až po ochranu přírody. Ačkoliv ve filmu to nepadne, dalajláma se otevřeně identifikuje jako Marxista.

Čtěte také: Dalajláma a meditace

Dalajláma ve Švýcarsku (foto: M. Právě soucit je pro dalajlámu velkým tématem. Vlastní tendenci k němu připisuje své matce, k níž se po hodinách biflování náboženských textů chodil vyplakat. I přes přísný zákaz nikdy neodolala a vždy ho k sobě přimkla, aby ho utěšila. Dalajláma to označuje za formativní okamžik svého života. Tím, že zrod svých hodnot připisuje své matce porušující příkazy, nikoliv svým učitelům, ještě víc zdůrazňuje, že soucit, a tedy zájem o druhé, si může vypěstovat každý. Nejde o věc unikátní pro buddhismus.

Asi proto ve filmu nepadají slova jako „socialismus“ či „kapitalismus“, protože při jejich zaslechnutí jsou lidé často naučeni zaujmout apriorní postoj a přestat naslouchat. Stejně tak by dalajlámu asi ani nenapadlo pohazovat termíny jako „toxická maskulinita“ a „patriarchát“. Místo toho prostě vypráví o tom, že když v mládí imitoval chování svého příkrého otce, byl nešťastný, kdežto když ke stáru přijal tichou přemýšlivost své matky, poznal mnohem větší rovnováhu.

Obecně tápe nad tím, proč páchají muži o tolik víc násilí a vyzývá k tomu, aby se ženy dostávaly častěji do pozice moci - včetně možnosti, že žena bude dalším dalajlámou. Na pohled může působit jako zasněný dědeček, který naivně přeříkává fráze příliš povrchní pro komplexitu současného světa. To je ale jen vědomě zvolený nástroj cesty k posluchačům.

Ve skutečnosti neodkrývá nějakou dávnou východní moudrost, což ostatně podotýká v prvních větách filmu - vyjadřuje se k moderním problémům a společenským, politickým a ideologickým otázkám současnosti. A to od mezinárodní politiky po individuální čelení stresu. Jeho přístup možná sdílí slovník ezo šarlatánů, nicméně jeho motivace jsou přesně opačné. Kde oni hledají zmatečná přirovnání, aby legitimizovali lenost, nicnedělání a pohodlí, tam dalajláma zjednodušuje, aby směřoval pozornost k zájmu o druhé a k činům.

Prohlašuje se ostatně za obdivovatele vědy, pokroku, kritického myšlení a intelektuální zvídavosti. Smyslem života je pro něj radost a štěstí, což však neznamená bezmyšlenkovitost a sobectví. Štěstí není možné bez altruismu. A už vůbec ne pod vlivem strachu a nenávisti. Opět platí, že takto velikášské myšlenky jsme se naučili poněkud vytěsňovat jako příliš obecné.

Čtěte také: Informace o Dalajlámovi

Při poslouchání jeho monologu však tvoří dostatečně pevný systém, aby nešlo o prázdná slova. Moudrost štěstí působí na první pohled poněkud nedůvěryhodně. Dalajláma ale není náhodný recitátor mouder. Jeho přístup je otevřený a smířlivý, jeho cíle jsou ale tak konkrétní, jak při snaze o zachování univerzality mohou být.

Meditace a příroda jako cesty k vnitřnímu klidu

Léčivá síla meditace prezentuje ve vší úplnosti třináctý dialog Mind and Life, diskuzi zabývající se celou řadou závažných otázek, které se týkají vědeckého a klinického uplatnení meditace: Jak meditační praktiky ovlivňují bolest a lidské utrpení? Jakou roli hraje mozek v naší emocionální rovnováze a zdraví? Do jaké míry může naše mysl skutečne ovlivňovat fyzickou nemoc?

Kniha editovaná světoznámými vědci Jonem Kabat-Zinnem a Richardem j. Davidsonem přináší tuto úžasně dynamickou výměnu názorů spolu se zajímavými výzkumnými objevy, které vrhají světlo na povahu mysli, její schopnost zdokonalovat samu sebe prostřednictvím tréninku i na to, jakou hraje roli ve fyzickém a emocionálním zdraví.

V knize Tao te ťing se píše, že pokud se honíme za penězi a materiálními statky, nebude naše srdce nikdy naplněno štěstím. V dnešním světě je spousta pozornosti věnována získávání materiálního bohatství a představě, že čím více budeme mít, tím šťastnější a spokojenější budeme.

Štěstí může přijít jen zevnitř. Nejcennější věci v životě nelze měřit penězi. Pokud věnujeme čas Přírodě a vezmeme si z ní ponaučení, naučíme se toho spoustu o životě - věci, které se nedají naučit z knih či slov. Když pozorujeme Přírodu, pociťujeme klid a mír prostupující vším.

Čtěte také: Diskuse o Dalajlamovi

Cílem meditace je ovládání mysli. Jen v klidu sedět a dívat se dovnitř. Cvičte tímto způsobem každý den a pociťujte, jak ve vás roste klid. Stále více si budete uvědomovat, že vše, co potřebujete, je uvnitř vás, a že nic nemusíte hledat vně.

Mladší generace progresivních intelektuálů a aktivistů sdílející jeho pohled na svět bude o stejné hodnoty bojovat s větším smyslem pro specifika a doslovnost. Stejné nasazení a taktiku ale nejde očekávat od téměř devadesátiletého buddhistického mnicha. U něj je naopak obdivuhodné, jak ostrou mysl a jak pevný kontakt se současností dokázal udržet.

Dalajláma tu své charisma a rétorické schopnosti ždíme na maximum a předává apel ohledně zodpovědnosti a altruismu, na jehož konci je osobní štěstí každého člověka. Dělá vše, co může, aby nalézal univerzální hodnoty uplatnitelné i mimo hranice buddhismu.

tags: #dalajlama #meditace #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Jednotný evropský akt: Environmentální perspektiva
• Vybavení do přírody: Recenze
• Likvidace Odpadu: Technické Služby
• Brazilské emise a globální dopad
• Význam a dopady profesionálního přístupu k přírodě