Dálkový přenos znečištění ovzduší: Studie a opatření

Kvalita ovzduší postupně nabývá na významu, a to především kvůli prokazatelnému vlivu na přírodu a zdraví lidí. Ovzduší je pro nás životně důležité, dýcháme ho, ovlivňuje nás a my ovlivňujeme jej. Je propojeno s ostatními složkami přírody, např. s lesy, půdou, vodou, živočichy. Mnoho mechanismů a procesů probíhajících v ovzduší je pro nás dodnes neznámých. Venkovní ovzduší posuzujeme dle hodnot daných legislativou (imisní a emisní limity). Tyto hodnoty jsou poplatné době a znalostem, které právě máme.

Legislativa a správa ochrany ovzduší

Právní základy ochrany ovzduší pocházejí až z 90. let. Mezi klíčové právní předpisy patří:

• Zákon č. 86/2002 Sb.
• Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění.
• Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, v platném znění.
• Zákon č. 383/2012 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, v platném znění.

Ochrana ovzduší je rozdělena do správy několika orgánů ochrany ovzduší (obec I., obec III., kraj, ČIŽP, MŽP). Vnitřní ovzduší spadá pod orgány ochrany veřejného zdraví (Hygienickou stanici, případně Zdravotní ústav).

Emise a Imise

Emise neboli látky vypouštěné do ovzduší se vždy vztahují ke konkrétnímu zdroji vypouštění. V praxi to znamená lepší uchopitelnost z hlediska regulovatelnosti jejich množství. Zdroje znečišťování ovzduší mají stanoveny tzv. emisní limity, případně emisní stropy. Imise jsou obvykle vyjádřeny jako hmotnostní koncentrace v µg na m3 vzduchu, případně v ng na m3 vzduchu, jejich koncentrace je mnohonásobně nižší než u emisí.

Monitorování kvality ovzduší

V devadesátých letech minulého století vznikla na celém území České republiky automatizovaná síť měření kvality ovzduší. V rámci této sítě jsou na jednotlivých místech ČR umístěny stanice automatického imisního monitoringu kvality ovzduší (AIM). Data z těchto stanic jsou shromažďována v Informačním systému kvality ovzduší ČR (ISKO), který spadá pod správu Českého hydrometeorologického ústavu. Sledovanými znečišťujícími látkami jsou SO2, NO2, NOx, CO, benzen, PM10, PM2,5, těžké kovy, benzo(a)pyren, O3, dále se sledují meteorologická data. V Olomouckém kraji je pouze 8 AIM stanic dodávajících data do ISKA.

Čtěte také: Bezpečnější práce se stavebními stroji

Stav imisního zatížení v daném území je popsán tzv. rozptylovou studií.

Smogové situace

Problematika smogu je velmi komplikovaná a týká se prakticky všech světových metropolí. Žádná z těchto metropolí ji zatím úspěšně nevyřešila. Smog lze rozlišit na tzv. zimní (londýnský) smog a letní (fotochemický nebo také kalifornský) smog. Základem pro vznik zimní smogové situace je meteorologický jev, který nelze ovlivnit a tím je teplotní inverze. Teplotní inverze se vyskytuje zejména v chladných obdobích roku. Na rozdíl od normálního stavu atmosféry se při zemi drží studený vzduch místo teplého.

Smogová situace se vyhlašuje při překročení stanovených imisních prahových hodnot u sledovaných znečišťujících látek daných zákonem. Nejčastěji se jedná o překročení u polétavých částic (PM10) nebo ozonu (O3). Při smogové situaci je kvalita ovzduší horší než při smogové situaci.

Regulace a opatření při smogových situacích

O tom, které stacionární zdroje budou podléhat regulaci, rozhoduje krajský úřad. Zdroje s omezením provozu v době regulace má v ČR pouze 7 krajů ze 14. Informace o smogové situaci jsou poskytovány prostřednictvím Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Příslušný krajský úřad pak tyto informace předává obcím s rozšířenou působností a do místních médií.

Statutární město Olomouc průběžně připravuje rozšíření SMS varovného systému s možností upozornění na smogové situace. Informace jsou také zveřejňovány na elektronických panelech DPMO, umístěných na zastávkách MHD.

Čtěte také: Slavnosti na Karlově mostě

Doprava a zóny s nízkými emisemi

Do roku 2012 byla doprava z působnosti zákona o ochraně ovzduší vyjmuta. Na dopravu jako celek bylo pohlíženo jako na tzv. liniový zdroj znečišťování ovzduší, který prakticky neměl z pohledu ochrany ovzduší žádná omezení. Obec může pro případy smogových situací vydat formou nařízení obce tzv. dopravní řád, který může omezit provoz některých motorových vozidel.

Doprava jako celek je v Olomouci řešena právě probíhajícím projektem pořízení Plánu udržitelné městské mobility (PUMMO). Závěrem stanoviska je konstatování, že NEZ v Olomouci vyhlásit lze, ovšem její vyhlášení jako samostatného opatření bez kombinace s dalšími opatřeními povede k ovlivnění kvality ovzduší jen nepatrně. Naproti tomu pro zavedení RX zatím nebyly splněny podmínky.

Specifika Olomouce

Kvalita ovzduší ve městech Olomouc, Prostějov a Přerov je obdobná, ovlivněná spojnicí Moravy a Slezska, Moravskou bránou. V Olomouci začíná převládat vliv lokálních topenišť a dopravy. Na CZT je v Olomouci napojeno 58 % domácností. Komín olomoucké teplárny, vysoký 120 metrů, se nachází nad případnou inverzní vrstvou a v případě smogové situace nepřispívá ke zhoršení stavu ovzduší pod ní.

Olomouc je evidována jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), kam byla zařazena již v roce 2003. Jsou zde překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren. Nelze pominout ekonomickou situaci, jejímž důsledkem může být spalování nekvalitních paliv nebo dokonce odpadů. Ke znečišťování ovzduší přispívá i uspěchaná doba, rychlé přesuny z místa na místo a s tím spojené nadměrné využívání individuální automobilové dopravy.

Zdroje znečištění ovzduší

Mezi faktory ovlivňující kvalitu ovzduší patří:

Čtěte také: Rakouské dny v ČR

• Meteorologické podmínky (sluneční svit, tlak apod.)
• Tvar terénu a zastavěnost území
• Emise ze stacionárních a mobilních zdrojů
• Dálkový přenos znečištění
• Sekundární prašnost
• Chemické procesy v ovzduší

Zdroje znečištění lze rozdělit na:

• Velké zdroje: Jedná se o větší technologické celky (teplárny, slévárny, spalovny, úprava kovů a plastů, chemické procesy, potravinářský průmysl, chovy hospodářských zvířat atd.). Město má velmi omezené možnosti, jak je ovlivnit.
• Střední zdroje: Zařízení s kapacitou nižší než u velkých zdrojů (čistírny odpadních vod, technologie obrábění kovů a plastů, udírny, natírání a odmašťování, stolařské provozy apod.). V tomto případě je možný i zásah přenesené státní správy města.
• Mobilní zdroje: Především doprava. Město nemůže zasahovat do produkce emisí jednotlivých dopravních prostředků.
• Sekundární prašnost: Zvíření prachových částic z povrchu.
• Dálkový přenos: Znečištění z jiných měst, které je z pohledu samosprávy prakticky neovlivnitelné.
• Chemické procesy: Různé chemické procesy, jejichž principy mnohdy ani neznáme.

Aktivity města Olomouce

Město Olomouc realizuje řadu aktivit pro zlepšení kvality ovzduší. Mezi klíčové patří:

• Aplikace opatření z Programu zlepšování kvality ovzduší Zóna Střední Morava - CZ07 atd.
• Systém Řízení kvality ovzduší města Olomouce (SŘKO).

Od roku 2005 je realizován a aktualizován Systém Řízení kvality ovzduší města Olomouce (SŘKO) ve spolupráci s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava. SŘKO je tvořen rozptylovými modely za jednotlivé roky. Tento systém poskytuje informace o kvalitě ovzduší v různých částech města a je cenným zdrojem informací, které nemá k dispozici žádné jiné město v ČR. Interaktivní mapa je aktualizována a doplňována rozptylovou studií každý lichý rok.

Historie monitoringu ovzduší v Olomouci

Již v roce 1994 nakoupilo město Olomouc, jako jedno z prvních v republice, zařízení pro 3 stanice měření kvality ovzduší. Později však byly tyto stanice zrušeny, a to z důvodu nízkých naměřených hodnot a zastaralosti přístrojů.

Projekt CLAIRO v Ostravě

Více než pět desítek milionů korun z evropských fondů získala Ostrava na projekt CLAIRO, který pomůže zlepšit ovzduší ve městě. Stává se tak prvním městem v republice, které získalo grant z komunitárního programu Evropské unie. Projekt s názvem CLAIRO (z anglického názvu: CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava and other cities) má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů.

První část výzkumu začala již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící senzory monitorující stav ovzduší. Senzory umožňují sledování naměřených koncentrací prachových částic, ozonu a oxidů dusíku online bez složité analýzy v laboratoři. Senzory budou v lokalitách měřit průběžně téměř osm let, umožní tak posoudit, jak se změnily koncentrace znečišťujících látek v ovzduší před, při i po výsadbě nové zeleně.

Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů byly vytvořeny modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň. Podle výsledků měření vědci ze Slezské univerzity v Opavě vybrali pro výsadbu takové druhy dřevin, které jsou odolnější a jsou schopny dlouhodobě zachytávat více prachových částic.

Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na EXPERIMENTÁLNÍ OŠETŘENÍ vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky něj se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší. Díky aplikaci ošetřujícího přípravku s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažku z mořských řas mohou sledovat, jak se rostlinám daří překonat negativní vlivy vnějšího prostředí, zejména vysychání nebo výrazné výkyvy teplot.

Vědci předpokládají, že stromy a keře budou po aplikaci ošetření v lepším zdravotním stavu, budou lépe fotosyntetizovat a tvořit hustší a kvalitnější listovou plochu. Základní principy výzkumu vědci shrnuli v tzv. Inovativním návrhu zeleně. Ten se spolu s dalšími vzniklými podklady promítne do metodiky, odborné publikace, jejíž součástí budou podrobnosti o měření, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně.

Dalším důležitým aspektem projektu je osvěta, zapojení obyvatel a šíření know-how. Organizace SOBIC a RSTS zpracovaly STUDII zabývající se vztahem veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, do které se zapojilo více než 1 200 respondentů.

Program Teplice

Pánevní oblasti severních Čech byly koncem osmdesátých let považovány za jednu z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Odumírání lesů koncem šedesátých let jako důsledek účinku exhalací, především oxidu siřičitého, doprovázely v sedmdesátých letech zprávy o změnách zdravotního stavu populace. Za první signály poškození byly označovány zvýšený výskyt alergií, imunodeficiencí a onemocnění dýchacích cest u dětí.

Zhoršování kvality životního prostředí v severních Čechách v osmdesátých letech se stalo zdrojem politické nespokojenosti obyvatel tohoto regionu a růstu jeho ekologického uvědomění. Neřešení uvedených problémů se pak v listopadu 1989 stalo významným impulsem k vyjádření protestu proti totalitnímu režimu.

Proto iniciovalo Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR přípravu projektu, který měl analyzovat situaci, stanovit typ a závažnost poškození zdravotního stavu a odhalit jejich jmenovité příčiny. Protože některá taková šetření byla již v minulosti uskutečněna pracovníky hygienické služby v okrese Teplice, byl vybrán za modelovou oblast okres Teplice. Později byl za srovnávací oblast určen okres Prachatice.

Na základě usnesení české vlády z roku 1990 o řešení problémů pánevních oblastí severních Čech tak vznikl rozsáhlý výzkumný program "Důsledky znečištění životního prostředí na zdravotní stav populace (Program Teplice)". Smyslem programu bylo objektivně zjistit, jaký má vliv znečištění životního prostředí, v prvé řadě ovzduší, na zdravotní stav populace v pánevních oblastech.

Monitorování ovzduší Programu Teplice II bylo kvalitní. Znalost expozice jednotlivým polutantům umožnilo hodnotit vztah mezi expozicí, použitými biomarkery a změnami zdravotního stavu. Proto se kontinuálně monitoroval SO2, NO, NO2, NOx, CO, O3, PM2.5, PM10 a PAU (Beneš a Novák, 1999). Odsíření a odprašnění elektráren, jakož i systematická likvidace lokálních topenišť vedly k poklesu koncentrací oxidu siřičitého a polétavého prachu ve frakcích PM2,5 a PM10 (respirabilní prachové částice, < 2,5 a < 10 µm).

Velmi důležitou součástí úkolu bylo i sledování koncentrací ve vnitřním prostředí ve srovnání s prostředím vnějším (indoor/outdoor). Získané výsledky prokazují, že v našich klimatických podmínkách tráví obyvatelé převažující část života (90 - 95 %) ve vnitřním prostředí. Znečištění je výrazně ovlivňováno životním stylem členů domácnosti, zejména kouřením. Jak vyplývá z hodnocení expozice PM10, zátěž v nekuřáckém bytě představuje 60 - 80 % koncentrací zjišťovaných ve vnějším ovzduší, zatímco v kuřáckém bytě to mohou být i násobky těchto koncentrací. Podobně byly zjištěny v kuřáckých bytech i násobky koncentrací volatilních organických látek (VOC).

Dýchací funkce u dětí

Během zimy a jara 1992 byly v pilotní studii vyšetřovány dýchací funkce u dětí z 8. tříd, u 235 dětí v každém okrese. U dětí z Teplic byly hodnoty vyšetřovaných parametrů sníženy. Při analýze výskytu symptomů chorob dýchacího traktu (kašel, zahlenění, dušnost, sípání) byla zjištěna vyšší prevalence všech příznaků u dětí ze znečištěné oblasti, dále u dětí z kuřáckých rodin a u dětí, jejichž matka kouřila před těhotenstvím. U teplických dětí byl zjišťován i vyšší výskyt alergických onemocnění a chronických bronchitid.

Neuropsychické funkce u dětí

Předpokládali jsme, že expozice in utero znečišťujícím látkám v ovzduší indukuje funkční změny nervového systému, které se projevují jako poruchy vývoje CNS nebo poruchami chování. Monitorování ovzduší v Teplicích prokazovalo zvýšené koncentrace arsenu, rtuti a kadmia ze spalování hnědého uhlí. Proto jsme provedli několik studií na dětech ve 2., 4., 7. a 8. třídách . Výsledky reaktivity dětí z Teplic byly horší a častěji byly u nich zjišťovány poruchy učení než u dětí z Prachatic a Znojma. Rozdíly mezi okresy byly nejvýznamnější u dětí ze 7. a 8. tříd.

tags: #dálkový #přenos #znečištění #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• Opatření pro čistší ovzduší ve Zlínském kraji
• Udržitelná výroba oken
• Měření emisí CO – průvodce
• o problémech Země
• Jak vybrat odpadkový koš Victoria