Znečištění oceánů daty: Globální problém vyžadující okamžitou akci

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb.

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je dnes každá část oceánu zasažena tzv. trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, které mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, lidské životy a živobytí.

Dopady znečištění oceánů

Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních. Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Až 51 bilionů mikročástic plastů znečišťuje mořské ekosystémy a vážně ohrožuje život vodních organismů. Plasty mají negativní vliv i na lidské zdraví. Z moře se totiž mikroplasty prostřednictvím jídla dostávají zpět k lidem.

Oceán pohltil více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Změna klimatu ovlivňuje také druhy citlivé na klima. Korálové útesy jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře.

V současné době existuje v oceánu téměř 500 mrtvých zón, které celosvětově pokrývají více než 245 tisíc km², což odpovídá rozloze Spojeného království. V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. Mořský rybolov poskytuje 57 milionů pracovních míst. Každoročně přijde v důsledku destruktivních rybářských praktik vniveč více než 10 milionů tun ryb. Cestovní ruch přispívá k znečištění moří plasty. 80 % veškerého cestovního ruchu se odehrává v pobřežních oblastech. Zdravé korálové útesy přispívají k rozvoji cestovního ruchu a rybolovu, poskytují miliony pracovních míst a přispívají k rozvoji ekonomik po celém světě.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Odkud pochází plasty v oceánech?

Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše - pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno.

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Německá studie uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Ostrovy z plastového odpadu

Existuje Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří, který obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun. Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme. Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld.

Mikroplasty: Neviditelné nebezpečí

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Doba rozkladu cigaretových filtrů je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím… Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit.

Přibližně 94 % plastového odpadu, který vstupuje do oceánů, skončí na dně, kde se rozkládá na mikroplasty a nanoplasty. Tyto kontaminanty mají vážné negativní dopady na mořský život. V oblastech s vysokou biodiverzitou, jako jsou ústí řek, korálové útesy a mangrovy, je přítomnost mikroplastů zvláště problematická. Například až 68 % ryb ve Středozemním moři a 100 % planktonu v ústích evropských řek obsahuje mikroplasty. Mořské organismy často považují mikroplasty za potravu, což vede k jejich konzumaci, a to může způsobit místní blokády, záněty a poranění.

Možnosti řešení

Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny.

Je naléhavě nutné vytvořit standardizovaný rámec pro sledování produkce, složení a toků smetí. Mikroplasty (potažmo nanoplasty) jsou vážným globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí a potenciálně i lidské zdraví. Tyto drobné plastové částice se nacházejí ve vodě, v půdě i ve vzduchu, což znamená, že jsme jim neustále vystaveni. Omezování znečištění mikroplasty a podpora udržitelných postupů jsou klíčové pro ochranu našeho zdraví a životního prostředí.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Výzkum také ukazuje výrazné prostorové a časové rozdíly v emisích. Hustota obyvatel a slabá odpadová infrastruktura tak vedou k disproporčně vyšším emisím plastu, zejména v obdobích silných srážek, kdy povrchový odtok urychluje mobilizaci plastových částic. Zvlášť zranitelné jsou ostrovní a malé pobřežní státy, které vykazují extrémně vysoké lokální pravděpodobnosti úniku.

Studie Meijer et al. proto potvrzuje, že řešení plastového znečištění musí kombinovat mezinárodní regulace s lokálními opatřeními. Klíčem je prevence vzniku odpadu, zlepšení sběru a recyklace a cílené zásahy v oblastech s nejvyšším rizikem úniku. Každý kilogram plastu, který skončí v oceánu, je důsledkem rozhodnutí při výrobě, selhání systému nebo nedostatečné infrastruktury.

Na regionální úrovni přináší cenný pohled analýza společnosti Utility Bidder, která rozpracovává per capita rozdíly v úniku plastového odpadu do oceánů. Podle jejich dat je nejkritičtější situace na Filipínách, kde každý obyvatel v průměru přispívá do oceánu 3,30 kilogramy plastu ročně, což v souhrnu představuje více než 350 tisíc tun - tedy zhruba 36 procent světového úniku plastu.

Oceán nezná hranice - stejně jako plast, který do něj vplouvá. Úspěch v boji s tímto problémem závisí na schopnosti propojit data, modely a realitu: od místních kanálů až po globální obchodní toky.

Tabulka: Odhad ročního množství plastového odpadu končícího v oceánech podle zemí

tags: #znečištění #oceánů #data

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické pohřbívání: Lidský kompost
• Učebnice ekologie
• Definice a internalizace vynuceného environmentálního rizika
• Jak vybrat elektronický odpadkový koš
• Tipy na výlety vlakem