Vznik odpadů je neodmyslitelnou součástí lidské činnosti. Odpady, včetně těch nebezpečných, představují zátěž pro životní prostředí i ekonomiku. Ideální stav by byl, kdyby odpady vlastně ani nevznikaly. Nicméně, s růstem entropie vznikají vedlejší produkty, a stoprocentní využití surovin bez vzniku odpadních produktů je v podstatě nemožné. Přeměnou surovin na odpad dochází k rozptylování látek, což vede k poškozování životního prostředí.
Proto je klíčové omezit neúčelnou spotřebu surovin a nedostatkových materiálů. Zákon o odpadech 185/2001 Sb. a Vyhláška MŽP 384/2001 Sb. o nakládání s PCB atd., spolu s dalšími novelizacemi a prováděcími předpisy, stanovují pravidla pro nakládání s odpady. Tyto předpisy zahrnují členění odpadů podle různého účelu, například ve stavebnictví nebo při nakládání s komunálními odpady. Zákon definuje původce odpadů a stanovuje kritéria pro posuzování nebezpečných vlastností odpadů.
Nakládání s odpady zahrnuje širokou škálu činností, které se mohou navzájem překrývat, doplňovat a ovlivňovat. Mezi tyto činnosti patří:
Pro podporu efektivního nakládání s odpady se využívají různé nástroje:
Historie nakládání s odpady sahá až do dob, kdy se odstraňovaly nečistoty z vozovky a čistila kanalizace. Teprve v 18. a druhé polovině 19. století se začaly objevovat snahy o organizaci a technické řešení. Na počátku 20. století se začaly budovat vodovody a kanalizace, a metody nakládání s odpady zahrnovaly kompostování, spalování a řízené skládkování. První spalovna komunálního odpadu byla postavena v Brně v roce 1905.
Čtěte také: Vše o vnitřní kanalizaci
Mezi současné metody zpracování odpadů patří:
Převážná část recyklace odpadů se provádí separovaným sběrem. Dlouhodobým cílem je snížit objem odpadních obalů až o 90%. Podle definice ze zákona 185/2001 Sb. se komunální odpad skládá z odpadu ze společenské sféry (papír, sklo, textil) a ze soukromých domácností. Změny životního stylu vedou k tomu, že se jejich množství stále zvyšuje. Třídění odpadu je běžnou součástí pro 73 % obyvatel ČR.
Systém třídění a recyklace obalových odpadů, které jsou významnou složkou tříděného komunálního odpadu, je v ČR rozvíjen už 25 let. Díky třídění odpadů může dojít k jeho dalšímu využití a recyklaci. Díky dotřídění odpadů vzniká tzv. druhotná surovina, kterou můžeme nahrazovat primární suroviny při výrobě nových produktů. Vytříděný odpad můžeme použít také jako zdroj energie. Tříděním a recyklací obalových odpadů pomáháme snížit zátěž životního prostředí - každoročně společně zachráníme přibližně 30 km2 přírody, šetříme přírodní zdroje, energie a také předcházíme rozšiřování skládek.
Češi mohou třídit své odpady prostřednictvím více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů - v loňském roce jsme měli k dispozici 558 000 nádob. Dobré vědět, že při třídění odpadu je důležité sledovat vždy informace na samolepkách, kterými jsou sběrné nádoby označeny. V případě, že si nejsme jisti, kam a jak odpady třídit v konkrétní obci, můžeme se s dotazy obrátit na příslušnou svozovou společnost či obecní úřad.
Biologicky rozložitelné obaly jsou vyrobeny z materiálů, které se mohou biologicky rozložit, například kompostováním. Nejvhodnější je bramborový škrob. Existují i odbouratelné obaly z polyvinylalkoholu, které jsou rozpustné ve vodě. Tyto obaly se rozloží působením mikroorganismů ve vodách a v půdách na oxid uhličitý a vodu nejpozději do třiceti dnů.
Čtěte také: Czech coin emissions
Energetické využívání odpadů zaujímá v hierarchii nakládání s odpady až čtvrté místo. Vždy je kladen důraz především na předcházení jeho vzniku, opětovné či materiálové využití. Spalování odpadů jako technologický proces má více jak stoletou tradici, zatímco však tehdejším cílem bylo odpady především hygienicky odstranit, je v současné době při termickém zpracování odpadů využíván i jejich energetický a materiálový potenciál. Dnes představuje energetické využívání odpadů hospodárnou alternativu k fosilním palivům a spalování komunálních odpadů spolu s jejich látkovým využitím nejvýznamnější způsob využití odpadů, který je schopen zajistit v reálném čase a místě minimalizaci jeho objemu. Energetickým využíváním odpadů se získává elektřina a teplo a dochází rovněž ke snižování množství vypouštěných skleníkových plynů.
Důvody pro energetické využívání odpadů:
Za energetické využívání odpadů se spalování odpadů považuje pouze tehdy, jestliž použitý odpad nepotřebuje pro vlastní zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší. Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, jedná se jen o odstraňování odpadů, tedy prosté spalování odpadů bez dalšího užitku.
Opětovné použití je jedním z institutů zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, kdy příprava k opětovnému použití je v hierarchii způsobů nakládání s odpady na druhém místě. Opětovné využití elektra, tedy tzv. systém reuse, je citlivým a stále častěji skloňovaným tématem. Proč vyhazovat starou elektroniku, oblečení, sportovní nástroje či nábytek, když často může mít ještě nějaké další využití? Jde jen o pohodlnost každého z nás nebo o nedostatečné podmínky…? Opětovné použití je zatím v České republice stále lidově řečeno v plenkách. Samozřejmě, obrovský posun byl zaznamenán díky projektu CERREC, ale přesto stále chybí zkušenosti i pevnější ukotvení tohoto nového způsobu nakládání s odpady.
Oblečení je často vyřazováno, když uplyne teprve část doby jeho potenciální životnosti. Řada charitativních organizací pak použité oblečení sbírá a opět prodává v second-handech, např. ve východní Evropě nebo v Africe. Oranžové kontejnery, do kterých se dá odložit nepotřebné oblečení, boty a doplňky, zná dnes většina Pražanů, většina je také již někdy použila. Firma Potex, jíž nádoby patří, dokáže nepotřebné šatstvo dále využít a dát mu další život.
Čtěte také: Proč Benátky tonou?
V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celkovém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství odpadů určených k odstranění činilo 769 milionů tun. V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a skládkováno bylo 30,2 % odpadu.
Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných výsledků, neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití. Jiné způsoby odstranění nejsou v tuzemsku relevantní.Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU.
Speciální kategorii odpadů tvoří nebezpečné odpady, mezi které patří odpady vykazující alespoň jednu z patnácti nebezpečných vlastností (toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další). Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu.
Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat
V Česku se mohou rozjet další projekty zaměřené na materiálové využití odpadů a celostátní systémy včasného varování před povodněmi či suchem.Jedná se o zařízení, do nichž vstupuje odpad a vystupuje „neodpad“ ve formě konkrétního výrobku (např. kompostér, paleta) nebo ve formě materiálu k dalšímu zpracování (např. regranulát). Podpora může dosáhnout až 100 % u příspěvkových organizací či 85 % v případě státních podniků.