Daň z komunálního odpadu: Sazby a poplatky v České republice

07.03.2026

V platbách občanů za komunální odpady došlo v posledních letech k podstatným změnám, které soustředily pozornost občanů a obecních úřadů na tento druh úhrady.

Sazby DPH u zpracování komunálního odpadu

S účinností od 1. ledna 2021 došlo ke snížení sazby DPH u zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití z 21 % na 15 %.

V rámci novelizovaného znění zákona o DPH je tedy nově zařazena do přílohy č. 2 položka CZ-CPA „38.3 - Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny“.

K této změně vydalo GFŘ informaci s č.j. 12199/21/7100-20116-050822, ve které upozorňuje, že první sníženou sazbu daně 15 % lze aplikovat pouze na službu zpracování komunálního odpadu, tj. nikoliv na samotný pouhý prodej druhotné suroviny, při kterém se z pohledu principů DPH jedná o dodání zboží, nikoliv o poskytnutí služby.

V případě dodání druhotných surovin tedy nedochází od 1. ledna 2021 k žádné změně v uplatňování sazby daně (21 %).

Čtěte také: Jak se odhlásit z poplatku za odpad?

V případě nejistoty či nejasností, jakou sazbu daně v případě zdanitelného plnění uplatnit, lze i nadále využít institutu tzv.

Dle GFŘ je s ohledem na vysokou harmonizaci daně z přidané hodnoty v rámci Evropské unie nezbytné pojem „komunální odpad“, vykládat v duchu evropského práva.

Komunálním odpadem se z hlediska eurokonformního výkladu dle GFŘ myslí právě a jen domovní odpad, který vyprodukuje domácnost běžnou nepodnikatelskou činností (příloha III bod 18 směrnice Rady 2006/112/ES o společném sytému daně z přidané hodnoty).

Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. Určení sazby DPH u nakládání s odpady se týká rovněž výklad Ministerstva financí k platbám za likvidaci léčiv odevzdaných fyzickými osobami.

Podle přílohy č. 2 k zákonu o DPH podléhají snížené sazbě DPH ve výši 15 % mj. i činnosti uvedené v položce CZ-CPA 38.2, pokud se týkají komunálního odpadu.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Komunálním odpadem se pro účely DPH myslí veškerý domovní odpad, který vyprodukuje domácnost a její členové běžnou nepodnikatelskou činností, tedy i neupotřebená léčiva.

Poplatky za komunální odpad

Předmětem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je podle ust. § 10f zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána:

přihlášením v této obci
vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území obce.

Podle ust. § 10h odst. 1 zákona o místních poplatcích činí poplatek za systém odpadového hospodářství nejvýše 1 200 Kč za kalendářní rok.

S ohledem na předmět uvedeného poplatku, lze při stanovení jeho výše vycházet z nastaveného obecního systému upraveného v § 59 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je podle ust. § 10j zákona o místních poplatcích odkládání směsného komunálního odpadu z nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obce.

Čtěte také: Třídění odpadu Mělník

Podle ust. § 10l zákona o místních poplatcích činí sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci nejvýše 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu a 1 Kč za l, pokud je základem objem odpadu, nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je založen na skutečném množství vyprodukovaného odpadu, který byl odložen do sběrných nádob nebo na obcí určená místa.

Kdo platí poplatek za komunální odpad?

Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt, a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby.

Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.

Kdo je osvobozen od poplatku?

Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let.

Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě. Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Rozhoduje trvalý pobyt

Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.

„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,” říká Michal Hrbatý.

Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. „Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, kteří v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu,“ dodal Michal Hrbatý.

Kdy a kolik platíte za odpad ve vybraných krajských městech

Poplatky za komunální odpad jsou většinou splatné v prvním pololetí daného kalendářního roku - konkrétní letošní termíny pro Prahu, Brno, Olomouc a Plzeň, kde služba Ideální nájemce působí, uvádíme níže.

Pro poplatkové povinnosti vzniklé v období od 1. 5. do 31. 12. je poměrná část poplatku splatná do posledního dne v měsíci následujícího po měsíci vzniku poplatkové povinnosti.

Praha

Termíny splatnosti: 15. června a 15. prosince
Výše poplatku za 120litrovou nádobu: 1 560 Kč v případě svozu jednou za 14 dní. V případě svozu jednou týdně 3 180 Kč

Poplatky jsou v Praze rozčleněny do kategorií dle velikosti popelnice a frekvence odvozu. Sazba poplatku je stanovena na 0,50 Kč za litr sběrné nádoby na směsný komunální odpad.

Brno

Termíny splatnosti: 31. května
Výše poplatku: 670 Kč

Poplatníci v Brně mohou využít online portál Brno iD, kde lze zaplatit rovnou za celou rodinu.

Olomouc

Termíny splatnosti: 31. května
Výše poplatku: 804 Kč

Poplatek za svoz komunálního odpadu v Olomouci je letos nastaven na 804 Kč na poplatníka a kalendářní rok.

Plzeň

Termíny splatnosti: 31. května
Výše poplatku: 1 932 Kč

Výši poplatku za svoz komunálního odpadu v Plzni ovlivňuje frekvence svozu a objem nádoby. V případě popelnic o objemu 120 litrů a týdenního svozu je poplatek stanoven na 1 932 Kč ročně.

Poplatek nebo daň?

V platbách občanů za komunální odpady došlo v posledních letech k podstatným změnám, které soustředily pozornost občanů a obecních úřadů na tento druh úhrady.

Nejčastěji se diskutuje o nejvhodnějším druhu platby, a to jak z pohledu naplňování povinností, vyplývajících pro obce ze zákona č.

Při využití úhrady za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu je tedy třeba vycházet z faktu, že se v podstatě jedná o cenu sjednávanou ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona č.

V krátké době se však začaly projevovat negativní stránky tohoto ekonomického nástroje, především obtížná vymahatelnost, ke které přistupovala i snaha některých občanů prokázat, že neprodukují žádný odpad.

Výsledkem byl značný podíl občanů, kteří úhradu za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu odmítali platit.

Z uvedených důvodů se proto začala připravovat novela, respektive nový zákon o odpadech, který by tento nedostatek odstranil.

Při formulaci návrhu na nový druh platby zaznívaly hlasy volající po poplatcích a daních.

Poplatky jsou na druhé straně méně standardní platbou využívanou například k úhradě správních úkonů (správní poplatky), k platbám za znečišťování životního prostředí nebo čerpání přírodních zdrojů.

Daně, na rozdíl od poplatků, se vyznačují plošným působením a relativně vyššími výnosy.

V případě plateb za komunální odpad jde spíše o typ daně, už z toho důvodu, že je velmi blízká dani z nemovitosti.

Důležité je, což je vlastností daně jako nástroje, oprostit se při úvahách o přechodu na jiný druh plateb od účelového využití plateb za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu.

Poplatky a daně jsou však vždy příjmem veřejného rozpočtu, kde není předurčeno jejich účelové využití a dochází k přerozdělení finančních prostředků.

Výdaje tedy s daňovými příjmy nesouvisí a záleží na obci, jaké zvolí priority pro výdaje z rozpočtu obce.

V oblasti nakládání s komunálním odpadem přitom musí vycházet z povinností vyplývajících ze zákona č.

K zásadnímu posunu v platbách fyzických osob došlo přijetím zákona č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Účelem této novely mj. bylo změnit systém úhrad (cen) za poplatky, tedy zákonné platby založené na povinnosti úhrady a tomu odpovídající formě jejich případného vymáhání.

V souvislosti s tímto zákonem se umožnilo, aby obec přijala buď systém úhrad, nebo systém poplatků.

Není však možné obojí na území jedné obce.

Stanovení a vybírání poplatků za komunální odpad je v působnosti obce na základě vydané vyhlášky ve své samostatné působnosti s tím, že se však obec musí předem vyrovnat s nároky, které plynou z právních vztahů vzniklých před účinností zákona č.

Současně odpadá možnost fyzickým osobám prokázat, že odpad využily nebo zneškodnily jinak.

Poplatníkem je každá fyzická osoba a plátcem vlastník nebo správce budovy či nemovitosti, kde vzniká komunální odpad.

tags: #daň #z #komunálního #odpadu #sazby