Daniel Vondrouš a Asociace ekologických organizací Zelený kruh

Mgr. Daniel Vondrouš je ředitelem Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Vystudoval obor Systematická biologie a ekologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pracoval v Hnutí DUHA, jako asistent v Poslanecké sněmovně, tajemník a vedoucí poradců šesti ministrů životního prostředí.

Zelený kruh je asociace, která sdružuje 26 významných ekologických nevládních organizací působících v České republice. Asociace se věnuje plošnému monitorování zákonů a politik, koordinuje legislativní kampaně a poskytuje aktivní podporu při advokační činnosti zaměřené na zachování kvalitní ochrany životního prostředí a vysoké úrovně občanských práv v rozhodovacích procesech. Dlouhodobě se zabývá problematikou účasti veřejnosti na rozhodování o záměrech a projektech s dopadem na životní prostředí.

Kritika Národního investičního plánu

Vláda Andreje Babiše schválila Národní investiční plán. Ministerský vánoční seznam obsahuje rovnou dvacet tisíc přání za 8 bilionů korun. Měli bychom se zamyslet, do čí kapsy vláda sáhne, aby svá přání splnila.

Jádro nebo uhlí? A kam se ztratily OZE?

Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí.

Temelín a jaderná energetika

Investor(ČEZ) požaduje státní garance ceny vyrobené elektřiny, přestože elektřina z nových bloků bude kvůli přebytku zdrojů nejméně deset let exportována. Za takových podmínek je Temelín hladovou zdí a dalším tunelem na peněženky občanů.

Čtěte také: Kácení stromů a svoz odpadu: Kontakt

Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké!

Mnozí zastánci starých dobrých časů v energetice rádi připomínají dobu před nástupem obnovitelných zdrojů, kdy údajně v Evropě vládl volný trh, rozuměj energetické monopoly či oligopoly. S vážnou tváří mluví o nutnosti zrušit “špatnou” podporu nových technologií a vrátit se k tzv. “tržním podmínkám” a férové soutěži všech zdrojů elektřiny. Jenže jak ve skutečnosti tento trh fungoval a stále ještě funguje? Jaké podmínky si elektrárenské firmy za ta desetiletí vynutily?

Státní fond životního prostředí a novela zákona

Politici vládní koalice našli v tichosti další zdroj, z něhož se může zalepit děravý rozpočet - Státní fond životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí přitom už chystá novelu zákona o státním fondu, která má umožnit, aby si ministr financí mohl od tohoto mimorozpočtového zdroje půjčovat peníze.

Podle kvalifikovaného odhadu by od ministra Tomáše Chalupy mohly pod ministra Miroslava Kalouska putovat až miliardy korun. Novela má dva paragrafy. Druhý paragraf pak vyřazuje z rozhodování o případné půjčce radu fondu, poradní orgán. Politici zatím o novele mlčí, byť její vznik nepopírají. Vedení ministerstva životního prostředí se k ní odmítlo vyjádřit.

"Novela zákona ještě není připravena. Nemůžeme proto poskytnout v současné době podrobnější informace," citoval Insider Martu Machkovou z tiskového oddělení.

Čtěte také: Udržitelnost v české firmě Kreiza

"Na základě pokynu náměstka ministra životního prostředí Libora Ježka dopisem ředitelce Fondu, zpracoval odbor legislativy Státního fondu životního prostředí uvedený návrh novely zákona, která umožňuje poskytování volných finančních prostředků ministerstvu financí ve formě půjčky," uvádí se ve zprávě pro vedení fondu, kterou se podařilo Insideru získat.

"V případě schválení uvedené novely se předpokládá datum její účinnosti nejdříve k 1.

"Ve věci případné novely zákona o Státním fondu životního prostředí nebylo ministerstvo financí dosud kontaktováno a není ani jejím iniciátorem," řekl mluvčí Ondřej Jakob. "V minulosti byla se zástupci obou ministerstev pracovně diskutována otázka možného využití volných prostředků fondu uložených u ČNB a jejich zapojení do souhrnného účtu státní pokladny. Toto však dosud nebylo realizováno," sdělil Jakob.

Příjmy Státního fondu životního prostředí jsou tvořeny především z poplatků za znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Směřují sem rovněž peníze získané z ekologické likvidace autovraků. Státní fond rovněž platí zateplování v rámci Zelená úsporám. Právě tyto peníze pro tuto akci jsou příkladem vázaných prostředků, které se nesmí použít na nic jiného - jinak by je Česko muselo vrátit.

Někdejší ředitel fondu Petr Štěpánek nevidí v případné půjčce ministerstvu financí nic špatného. "Jsou to veřejné peníze," řekl Insideru.

Čtěte také: Ekologická firma a klima

Daniel Vondrouš z asociace ekologických sdružení Zelený kruh upozorňuje, že půjčka není podle navrhované novely omezena výší ani délkou. Vadí mu i to, že rozhodnutí bude výlučně na ministrovi a rada fondu bude mimo hru. "Myslím, že případná půjčka je mimořádně riskantní krok," řekl Insideru Vondrouš.

S kritikou se připojila i mimoparlamentní Strana zelených, za jejíhož působení ve vládě se na Státním fondu životního prostředí rozjel projekt Zelená úsporám. Zelení tvrdí, že prostředky vybrané na poplatcích a pokutách za znečišťování by se měly do životního prostředí vrátit.

Vláda a Uhelná komise

Vláda ČR neschválila termín konce spalování uhlí dle loňského usnesení Uhelné komise, která doporučila rok 2038. Část členů vlády se v předchozích dnech vyjádřila pro dřívější termín, tedy rok 2033.

Mezi nimi byl i ministr životního prostředí Richard Brabec, ale také členové vlády za ČSSD, zejména ministr zahraničí Tomáš Petříček, ministr kultury Lubomír Zaorálek a vicepremiér Jan Hamáček, který avizoval podporu rychlejšího odklonu od uhlí od všech ministrů za ČSSD. Po co nejrychlejším konci těžby uhlí volal i ministr zdravotnictví Jan Blatný [2].

Ekologické organizace od začátku kritizovaly samotné doporučení Uhelné komise [3], které bez řádných podkladů a s nesprávnými čísly narychlo protlačil ministr průmyslu Karel Havlíček. Hlavním problémem doporučení Uhelné komise je, že počítala s příliš nízkým odhadem ceny emisní povolenky. Rok 2033 je podle ekologických organizací, které po prosincovém hlasování Uhelnou komisi opustily [5], realističtější a zodpovědnější. Dává větší smysl z hlediska ochrany klimatu a zdraví lidí, energetické bezpečnosti i modernizace energetiky.

“Vláda dala za pravdu ekologickým organizacím, když dnes nepřijala doporučení Uhelné komise, proti kterému jsem v komisi hlasoval já i kolega Jan Rovenský z Greenpeace. Usnesení bylo vytvořené narychlo a bez dostatečných podkladů. Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033.

“Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček prosadil v Uhelné komisi své stanovisko, aniž by byly řádně vypracovány podrobné podklady a splněny úkoly, které vláda Uhelné komisi zadala. Není divu, že toto usnesení hodili Havlíčkovi ostatní ministři a ministryně na hlavu. Vadilo jim také, že se nemohli k materiálu vyjádřit, proto teď půjde do řádného meziresortního připomínkování.

“Uhelná komise nezvládla připravit vládě požadované podklady k rozhodování o konci uhlí. [4] Podklady pro Uhelnou komisi počítaly s cenou emisní povolenky - která nejvíce ovlivňuje jestli má pro firmy smysl vyrábět energii z uhlí - 30 Eur v roce 2030. Ale již v současnosti je cena kolem 33 Eur a očekává se další růst. Renomovaná konzultační společnost Bloomberg New Energy Finance (BNEF) spočítala, že takové zvýšení evropského cíle pro emise zvedne cenu povolenky do roku 2024 na 45 EUR a do 2030 již na 80 EUR.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu

Vládní pracovní skupinu pro dialog o hlubinném úložišti jaderného odpadu po obcích a spolcích z několika lokalit opouštějí také dva zástupci celostátní asociace ekologických organizací Zelený kruh. Důvodem je porušování dohodnutých pravidel a ignorování návrhů pracovní skupiny ze strany zodpovědných státních úřadů.

Návrhy starostů, nevládních organizací a expertů po šest let trpělivě vznášené v Pracovní skupině pro dialog o hlubinném úložišti (PS Dialog) neměly žádný konkrétní dopad na postup Správy úložišť radioaktivních odpadů, MPO či MŽP. Nevládní organizace sdružené v asociaci Zelený kruh proto po diskusi rozhodli o stažení svých zástupců Edvarda Sequense a Petry Humlíčkové z pracovní skupiny.

Kritéria výběru lokality pro hlubinné úložiště jsou účelově vágní. Nový zákon o zapojení obcí do výběru úložiště, jehož věcný záměr vzešel z několikaleté práce členů pracovní skupiny, je zdržován. Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii jej odsouhlasila v září 2015, vláda jej ale dodnes neprojednala. Stát odmítá diskusi o jiných možnostech řešení problému jaderných odpadů, než je jejich trvalé uložení.

Pracovní skupina byla zřízena v roce 2010 původně za účelem „transparentního procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva produkovaného na území České republiky s respektováním zájmů veřejnosti“. Zástupci Zeleného kruhu se velmi aktivně zapojovali do její práce i do práce zřízených pracovních podskupin pro přípravu návrhu zákona pro posílení práv obcí či návrhu socioekonomických kritérií výběru úložiště. Stát však tyto návrhy nebere vážně a vynaložená práce tím ztrácí smysl.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Nadále trvá náš zájem vést se státem poctivě míněný dialog o hledání řešení problému jaderného odpadu.

Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu řekl: „Je škoda, že stát odmítá vést férový dialog s dotčenými obcemi o tak závažné věci.

Koncepce nakládání s radioaktivními odpady

Asociace ekologických organizací Zelený kruh a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí přípravu koncepce dlouhodobě kritizují. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) totiž odmítá připravit a posoudit vedle konečného úložiště i další možné varianty, jak naložit s nebezpečným radioaktivním odpadem. Ignoruje tak nejen názory dotčených obcí a veřejnosti, ale také závěry ministerstva životního prostředí (MŽP), které proces posuzování podle zákona vede [2].

MPO více než rok nedokázalo dodat podklady k vyhodnocení dopadů návrhu koncepce na životní prostředí a zdraví. Nakonec v rozporu se závěry zjišťovacího řízení odmítlo předložit reálné varianty nakládání s radioaktivním odpadem. MPO předložilo jedinou variantu trvalého hlubinného uložení. Znemožnilo tak odborníkům i veřejnosti diskutovat např. o možnosti dlouhodobého skladování v zabezpečených povrchových skladech, kde je možné (na rozdíl od hlubinné varianty) kontrolovat neporušenost ochranných obalů. Není možné porovnat ani variantu umožňující snadné vynětí a využití části odpadu v případě technologického pokroku či variantu spolupráce na mezinárodním řešení.

Předložený návrh koncepce je navíc již zastaralý. Některé navržené cíle již měly být splněny v roce 2015, jiné ztratily smysl. MPO přistupuje s neuvěřitelnou liknavostí i k přípravě samotné koncepce. Jen příprava podkladů pro hodnocení jejích dopadů mu trvala víc než rok. Na první pohled viditelná je také snaha státu vyhnout se jakékoliv debatě s veřejností. Zatímco veřejné připomínkování zjišťovacího řízení probíhalo těsně před vánoci, veřejné projednání vyhodnocení dopadů koncepce je načasováno na začátek letních prázdnin.

Stát při rozhodování o nakládání s nebezpečným radioaktivním odpadem postupuje nedůvěryhodně. Daniel Vondrouš z asociace ekologických organizací Zelený kruh řekl: „Stát rozhoduje, jak bude nakládat s radioaktivním odpadem na statisíce let dopředu. Odmítá připravit jakékoliv varianty a možnost vyjádření nabídne lidem jen na pár dní v době, kdy hromadně odjíždějí na dovolenou.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Požadujeme, aby ministr Brabec vrátil celé hodnocení k přepracování.

tags: #daniel #vondrous #reditel #asociace #ekologickych #organizaci

Oblíbené příspěvky:

• Biologie a ochrana organismů
• Duchové přírody v české literatuře
• Pohled na Šumavu z vědeckého hlediska
• Test ekologických čističů koupelen
• Společenská odpovědnost