Znečištění půdy v České republice a Evropské unii

Po dvou stech letech industrializace je znečištění půdy v Evropě významným problémem. Nejčastějšími kontaminanty jsou těžké kovy a minerální oleje. Podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA, 2007) počet míst potenciálně znečištěných kontaminanty se v EU blíží třem milionům, z toho 250 tisíc míst potřebuje rychlý zásah.

I přes významný vliv znečištění půdy na vodu, vzduch, a koneckonců i na společnost, v EU dlouho neexistovala legislativa, která by se specificky zaměřovala na ochranu půdy. K její ochraně však přispívaly různé složkové politiky, týkající se například vody, odpadů. Evropská komise přijala strategii týkající se půdy v roce 2006 [COM (2006) 231]. Jejím cílem bylo ochránit půdu před více hrozbami, mezi nimi i znečištěním (kontaminací).

Znečištění půdy v Praze

V hl. m. Praze bylo ukončeno hodnocení městských povrchů a zeleně na celém území hl.m. (katastrálních územích - 1 500 mapových listů měřítka 1 : 1 000). Data jsou evidována a bilancována. Katastrální úřad hl. m. Prahy zajišťuje prezentaci pořízených dat.

Regionální i místní systém ekologické stability (SES) hl. m. Prahy je obsažen v mapových podkladech 1:10000 a 1:25000. Systém má význam pro zpracování Generelu zeleně v hl. městě Praze.

V Praze se nachází třicet tři přírodních parků (viz loňská ročenka) o rozloze 100 km² (20% území hl. m.).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

V průběhu odběrů byl zjištěn plošný charakter narůstání koncentrací toxických kovů v půdě se středem v centrální části města. Např. Karlovo náměstí, Nám. J. z Poděbrad, Smetanovo nábřeží, Nám. 14. Šárka, Palmovka, Riegrovy sady. Půda je nabohacena o Pb, Cd, Zn, Cu.

V letech 1985-1989 probíhalo v hl.m. mapování hnízdního rozšíření ptáků. Ornitologická data (RNDr. R. Fuchs CSc., RNDr. J.Škopek a RNDr. Řezníček) mají význam pro monitorování živé složky prostředí.

Znečištění půdy po povodních

Zahrada Čech se změnila ve skládku. Oblast Litoměřicka, která zásobuje zeleninou celou republiku, je stále pod vodou. Obrovské jezero slité z rozvodněné Ohře a Labe ustupuje jen pomalu, navíc nikdo nedokáže odhadnout, jaké škodliviny půda při záplavách nasákla.

"Někteří zdejší obyvatelé přišli o celou úrodu, jiní o část. Nejhorší je to pro ty, kteří se tu živí například pěstováním a prodejem květáku, celeru, cibule, brambor a špenátu, tedy tím, co bylo těsně před sklizní. Celá naše vesnice teď sepisuje škody na úrodě, které nám velká voda napáchala. O rozboru půdy jsme zatím neuvažovali, nevíme ani, zda se to musí a kolik to stojí," popisuje nejistou situaci Pavlína Křováková, obyvatelka Nučniček, které patří mezi nejpostiženější obce na Litoměřicku. Ještě do dneška tu nefunguje autobusové spojení do Litoměřic, silnice spojující Nučničky s Terezínem je stále zaplavena.

Ze zákona má každý zemědělec, i soukromě hospodařící, jednou za šest let právo na základní rozbor půdy zdarma. Pokud mu půdu poškodila živelní pohroma, může si zažádat o rozbor mimořádný.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

"Povinností samotných podnikatelů je dodávat potraviny na trh nezávadné. Každý podnikatel odpovídá za svou produkci. Jestliže mu povodně způsobily nějakou škodu na úrodě, může požádat o náhradu škody," uvedl Pavel Kovář z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství České republiky. "Ministerstvo provede odběr vzorků půdy v zaplavených oblastech," dodal.

Na pokyn Ministerstva zemědělství České republiky se již odebralo několik vzorků půdy z Litoměřicka, které budou ihned převezeny do Brna, kde bude provedena jejich analýza. Zjistí se, zda nejsou v půdě obsaženy těžké kovy a další anorganické látky, například zbytky pesticidů, ropné látky, DDT a podobně.

"Po zkušenostech se záplavami na Moravě v roce 1997 ale nepředpokládáme v těchto oblastech nějakou větší kontaminaci půdy. Výsledky těchto rozborů by měly být k dispozici v průběhu příštího týdne," uvedl Jaroslav Staňa, ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně, který je rozborem půdy pověřen.

Drobní zemědělci a zahrádkáři postižení povodní se nemusejí obávat velkého znečištění půdy. Podle Karla Trávníka z odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin z brněnského ústavu není kontaminace půdy plošnou záležitostí, ale bude pravděpodobně jen v okolí chemických podniků, například neratovické Spolany.

Jaroslav Staňa z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně doporučuje povodněmi postiženým zemědělcům, aby po opadnutí vody ze svého pole odstranili všechny naplaveniny a zorali jej. Pole se tak provzdušní a může se zjistit, zda nedošlo ke kontaminaci. Náplavové bahno bylo dříve v zemědělství velmi ceněno, dnes však povodeň splachuje i toxické látky z továren a další škodliviny.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Integrovaný registr znečišťování (IRZ)

V Integrovaném registru znečišťování (IRZ), který spravuje Ministerstvo životního prostředí, lze nalézt základní fakta o tom, jak toxické látky mohou ohrožovat zdraví. Najdete zde především informace o tom, kdo a jaké toxické látky produkuje ve vašem okolí.

Znečištění nahlašují organizace do Integrovaného registru znečištění (IRZ) od r. roku. MŽP data uvolní pro veřejnost v poslední dny září. Znečištění nahlašují organizace za provozy, nikoliv za celé organizace. Proto není zkresleno sídlem organizace.

Znečištění nahlašují organizace za konkrétní látky, které jsou povinně sledovány podle zákona č. 25/2008 Sb. Aktuálně je na seznamu 93 škodlivých látek. Limity stanovuje zákon pro každou látku zvlášť. Jsou to přenosy v odpadech, úniky do ovzduší, úniky do vody, úniky do půdy. S jejich pomocí pak můžeme společně vytvářet účinný tlak na největší špindíry, aby víc investovali do čistších technologií. Svým dnešním darem pomůžete lidem žijícím ve stínu průmyslových provozů.

Eroze půdy

Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci.

Stav je řešen standardem DZES 5. Motivací pro plnění podmínek DZES zemědělci je vyplácení dotací. Jsou stanoveny plochy silně (SEO) a mírně (MEO) erozně ohrožených půd a stanoveny požadavky na způsob pěstování vybraných hlavních plodin.

tags: #znečištění #půdy #graf

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální bezpečnost v ČR
• Účinky CBD u psů
• Kontejnery na tříděný odpad
• Odbor ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy
• Likvidace azbestu v ČR