Program snižování emisí v České republice: Cíle, opatření a výzvy

Národní program snižování emisí ČR je strategický dokument, jehož zpracování vyžaduje ustanovení § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění.

Ustanovení § 8 společně s přílohou 12 zákona o ochraně ovzduší vymezují i rámec pro rozsah programu a frekvenci jeho zpracování. Program plní roli národního programu omezování znečištění ovzduší, jehož zpracování požaduje evropská legislativa, článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (dále jen „směrnice 2016/2284(EU)“).

Uvedená směrnice stanoví, kromě jiného, i tzv. národní závazky ke snížení emisí pro roky 2025 a 2030. Program jako strategický dokument určuje postup a opatření k dosažení těchto závazků.

Aktualizace programu a zapojení veřejnosti

Ministerstvo životního prostředí se chystá aktualizovat Národní program snižování emisí ČR. Nyní se může široká veřejnost zapojit se svými podněty do přípravy aktualizace tohoto strategického dokumentu.

Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR probíhá obvykle v pravidelných čtyřletých intervalech v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. Aktualizace vždy staví na národní emisní projekci zpracovávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

Čtěte také: Středočeský kraj a emise

Na domovské webové stránce ministerstva je umístěn odkaz na návrh aktualizace Národního programu snižování emisí. Nejdete zde i všechny předchozí verze tohoto dokumentu, včetně souvisejících usnesení Vlády ČR nebo např. K návrhu aktualizace programu může odborná i laická veřejnost v termínu do 20.

Předem upozorňujeme, že náměty nebudou vypořádány jednotlivě. Souhrn všech obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude současně s výsledným návrhem dokumentu zveřejněn na webových stránkách MŽP.

Současný stav a plnění závazků

Aktualizace Národního programu snižování emisí (NPSE) konstatuje, že Česká republika dodržela v roce 2020 národní závazky snižování emisí u všech znečišťujících látek, které stanoví Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284, o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NOx a SO2, a to mezi lety 2005-2020. Oproti tomu emise NH3 a PM2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NOx se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily.

Tabulka ukazuje vývoj emisí NOx (oxidy dusíku), NMVOC (nemetanové těkavé organické sloučeniny), SO2 (oxid siřičitý), NH3 (amoniak) a PM2,5 (jemné částice menší než 2,5 μm) v kilotunách (kt) v roce 2020 a 2021 a srovnává tyto hodnoty s referenčním rokem 2005.

Čtěte také: Deset let programu Blíž přírodě od NET4GAS

Hodnoty národních závazků ke snížení emisí pro roky 2020, 2025 a 2030 (kt). Zdroj tabulky: Návrh aktualizace Národního programu snižování emisí ČR, str.

Jak je z tabulky patrné, klesly emisní hodnoty NOx (oxidy dusíku) a SO2 (oxid siřičitý) ve skutečnosti v 2021 oproti referenčnímu roku 2005 velmi výrazně. Přesněji došlo ke snížení emisí NOx o 48 %, čímž se již k roku 2021 téměř podařilo naplnit závazek stanovený pro rok 2025. U emisí SO2 je pokles ještě výraznější, a to o 70 % oproti roku 2005, čímž se České republice opět prakticky podařilo naplnit budoucí závazek, tentokrát stanovený pro rok 2030.

Další tři kontrolované látky (NMVOC, NH3 a PM2,5) bohužel tak pozitivní trend nevykázaly, přestože se i u nich podařilo České republice dostát svým závazkům. Oproti dlouhodobým trendům nejsou ty krátkodobé (mezi roky 2020 a 2021) bohužel tak pozitivní. Mezi roky 2020 a 2021 klesla pouze hodnota SOx, emise NH3 a PM2,5 stagnovaly a koncentrace NOx se dokonce v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšila.

Vzhledem k těmto ne příliš pozitivním trendům je překvapující závěr národní emisní projekce, která je součástí NPSE, a která indikuje, že i v roce 2025 a 2030 se bez problémů podaří dodržet všechny stanovené národní závazky snižování emisí, ačkoliv by Česká republika měla tyto hodnoty do konce roku 2025 snížit ve stejném objemu, v jakém je snižovala mezi lety 2005-2020.

Závazku stanoveného pro rok 2025 se podařilo téměř dosáhnout pouze u látek SOx a NOx. U dalších látek (NMVOC, NH3 a PM2,5) bude nutné emise snížit zcela zásadním způsobem, aby bylo dosaženo závazků pro rok 2030.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Problémové oblasti a klíčové sektory

Aktuální NPSE mezi nejproblematičtější oblasti mající negativní vliv na NMVOC, NH3 a PM2,5 řadí: lokální vytápění domácností, zemědělství a dopravu.

• Sektor „lokální vytápění domácností“ - zahrnující spotřebu paliv pro vytápění, vaření a ohřev teplé vody - představuje v současné době více než 56 % celkových emisí NMVOC, více než 83 % celkových emisí primárních částic PM2,5 (asi 71 % celkových emisí primárních částic PM10) a 95 % celkových emisí benzoapyrenu. Tento sektor je rovněž největším zdrojem emisí „černého uhlí“.
• Zemědělství je nejvýznamnějším producentem emisí amoniaku. Ze sektoru „Chov hospodářských zvířat“ pocházelo v roce 2021 přibližně 40 % emisí amoniaku, ze sektoru „Pěstování plodin a zemědělské půdy“ pak přibližně 55 % emisí.
• Sektor „Silniční doprava“ představuje v současné době přibližně 28 % celkových emisí oxidů dusíku, 4 % celkových emisí NMVOC, téměř 5 % celkových emisí primárních částic PM2,5 a PM10, z nichž téměř polovina pochází z otěru brzd a pneumatik. V uplynulých letech výrazně klesl vliv nákladní a autobusové dopravy na emise většiny sledovaných znečišťujících látek.

Ačkoliv NPSE zahrnuje tzv. SWOT analýzu, jež identifikuje silné a slabé stránky těchto tří sektorů a seznam opatření sloužících ke snížení emisí znečišťujících látek, nelze odhadnout, jaký reálný přínos budou mít již přijatá a budoucí opatření.

Nová legislativa a doporučení WHO

Vedle koncentrace rizikových látek v ovzduší by se ovšem analýza Národního programu snižování emisí měla také zabývat otázkou, zda dosažení imisních limitů v současné době stanovených je v souladu s novým doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší z roku 2021 a jestli je zaručena dostatečná ochrana lidského zdraví.

Analýza o vývoji kvality ovzduší a dosažení imisních limitů, která rovněž tvoří součást NPSE, nereflektuje probíhající revizi Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (dále jen „Směrnice“), která stanovuje hodnoty pro látky znečišťující ovzduší tak, aby bylo chráněno lidské zdraví.

Aktualizace NPSE se revizí Směrnice nezabývá, protože panují nejistoty ohledně jejího výsledného znění, které prozatím názorově rozděluje členské státy EU. Přestože návrh Směrnice ještě není finální, lze při predikování finálního znění revize vycházet z aktuálního doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2021 (tzv.

Aby byla zajištěna adekvátní ochrana zdraví, doporučuje Světová zdravotnická organizace snížit hodnoty pro částice PM2.5 a PM10 a hodnoty oxidu dusičitého přibližně na čtvrtinu současného limitu. V tuto chvíli sice návrh směrnice počítá s přibližně polovičními hodnotami oproti aktuálním evropským standardům kvality ovzduší, toto snížení je však z pohledu WHO stále nedostačující a můžeme proto předpokládat, že se Evropská unie bude snažit prosadit limity přísnější.

Klimatický cíl EU pro rok 2040

Zavedení nového klimatického cíle EU pro rok 2040 - snížení emisí o 90 % oproti roku 1990 - představuje klíčový milník na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Evropský parlament tento týden schválil svůj vyjednávací mandát a potvrdil, že ekologická transformace musí probíhat ruku v ruce s posilováním konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

Poslanci zároveň podpořili flexibilnější přístup, který členským státům umožní dosáhnout stanovených cílů hospodárnějším způsobem. Parlament také podpořil odložení zavedení systému EU ETS2 o jeden rok, z roku 2027 na 2028. Toto nové schéma se má týkat emisí z budov a silniční dopravy, tedy sektorů, které jsou citlivé na cenové dopady.

Poslanci zdůraznili, že EU musí umožnit využití domácího pohlcování uhlíku a dalších nástrojů napříč odvětvími, aby bylo možné snižovat emise co nejefektivněji a současně chránit evropský průmysl i občany.

K zajištění efektivního plnění nového cíle požaduje Parlament dvouleté hodnoticí cykly. Evropská komise by měla každé dva roky vyhodnocovat technologický pokrok, vývoj globální konkurenceschopnosti, ceny energií i celkovou trajektorii pohlcování uhlíku. Na základě těchto zpráv by mohla navrhovat revize právních předpisů, včetně případné úpravy cíle pro rok 2040.

Schválené usnesení otevírá cestu k vyjednávání s členskými státy o konečné podobě legislativy - klíčového dokumentu, který bude určovat směřování evropské klimatické politiky v příštích dvou desetiletích.

Evropský parlament a snižování emisí

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá.

Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP), tedy Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN), Luděk Niedermayer (TOP 09), Ondřej Kolář (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Proti hlasovalo čtrnáct českých europoslanců, devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo! Europoslanec Ivan David (SPD) se hlasování neúčastnil.

Uhlíkové kredity

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

„Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.

Změny v podávání zpráv o udržitelnosti

Europoslanci ve čtvrtek odsouhlasili také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Pro zjednodušení pravidel hlasovalo 382 europoslanců, 249 jich bylo proti a 13 se zdrželo hlasování.

Unijní směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) byla přijata loni a vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí v EU i mimo ni v rámci svých dodavatelských řetězců. Jestliže se tak nestane, hrozí jim pokuty až do výše pěti procent celosvětového obratu.

Evropský parlament rozhodl, že by směrnici měly dodržovat pouze společnosti s alespoň pěti tisíci zaměstnanci a obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy korun), a odstranil rovněž nutnost, aby stanovily své plány na plnění závazků v oblasti změny klimatu.

O konečném znění předpisu budou nyní zástupci Evropského parlamentu jednat s Radou EU, která zastupuje členské státy Evropské unie. Jednání začnou 18. listopadu s cílem dokončit legislativní proces do konce roku 2025.

tags: #program #snizovani #emisi

Oblíbené příspěvky:

• Odbor životního prostředí: Aktuality
• Harmonogram svozu odpadu Hlučín
• Uhlík v českém zemědělství
• Ohrožené druhy
• Likvidace autovraků Úvaly