Pražská čtvrť Troja nabízí barokní zámek, zoologickou i botanickou zahradu, krásné vily i vodní slalomovou dráhu.
Název Troja získala čtvrť až podle zámku, který tu na konci 17. století nechal postavit Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Původ názvu je však starší a je odvozen od ovcí, respektive podle knížecího ovčince, který tu byl. Ov totiž znamená staroslověnsky beran.
Za to, že jsou v Troji turistické atrakce jako zoo, botanická zahrada a zámek, vděčí tohle atraktivní místo štědrému dárci. Velkostatkář Alois Svoboda totiž městu věnoval v říjnu 1922 rozsáhlé pozemky včetně trojského zámku. A to u příležitosti oslavy 70. narozenin Tomáše Garrigua Masaryka a 250.
O pár let později, 28. září 1931 se pražská zoo skutečně otevřela. Jejím prvním obyvatelem byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany kalifornské Hýtu a Batula. V 70. letech se v zoo otevřela lanovka. Tehdejší ředitel zoo Veselovský prohlásil: „Je snazší dostat do zoo pár goril z Afriky než jednoho klempíře".
Pražskou zoo zasáhly i ničivé povodně v srpnu 2002, kdy ztratila 134 zvířat. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul. Kromě povodní byla pražská zoo uzavřená i za covidu. Ke konci roku 2023 už bylo v Zoo Praha skoro 6300 zvířat. Zahrada patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům Česka a v roce 2015 se podle hodnocení uživatelů serveru TripAdvisor umístila mezi světovými zoo na 4. místě.
Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
Hned vedle je Botanická zahrada, která sahá od zoo až na Bohnickou plošinu. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana a vinice sv. Kláry s kapličkou a viničním domkem. Vinice pochází zřejmě už ze 13. století, ale v průběhu staletí byla několikrát zrušená a znovu obnovovaná.
Povodně a strmé zahrady byly v minulosti příčinou, proč se do Troje lidé příliš nehrnuli. S tunelem Blanka a mostem do Holešovic ale lokalita stoupla na ceně. Vily a pozemky se tu prodávají málokdy, a pokud ano, tak za astronomické ceny.
V 60. letech si v Troji postavili vlastníma rukama vilu například manželé Zátopkovi. V roce 1930 tu němečtí architekti Mühlstein a Firth postavili funkcionalistickou vilu pro generálního ředitele pekáren Odkolek Alexandra Schücka. Celkovou modernizaci funkcionalistické vily od architekta Františka Kavalíra pro Michaela Kocába zpracovali Architekti Zachar. Dům si ve čtvrti postavila i režisérka Věra Chytilová. Stojí tu také zdaleka viditelná bílá konstruktivistická vila od architekta Františka Thoře z roku 1932, kde bydlí zpěvák Michael Kocáb. Nejnovější dominantou je sídlo developera Luďka Sekyry. Autorkou stavby je známá architektka Eva Jiřičná. Skleněnou krychli doplňují plasticky tvarované terasy.
Troja ale nejsou jen vily. Čtvrť se totiž rozkládá i na Bohnické plošině, kde bylo vybudováno sídliště Bohnice. První zmínky o obci Čimice máme již z roku 1334. Tehdy byla ves v majetku pražského probošta. Uvádí se, že název je odvozen od osobního jména Čám a že to tak byla ves lidí Čámových. V 19. století však bylo ve vsi pouze 79 obyvatel, a tak byla připojena k Dolním Chabrům.
Větší nárůst obyvatel zaznamenaly Čimice až ve třicátých letech, kdy se zde začaly stavět prvorepublikové vily a obytné domy. Až do 20. let sem vedla pouze jedna silnice, a to dnešní ulice K Ládví, spojující Čimice s Bohnicemi. Čimickou idylu přerušilo až připojení vsi k Velké Praze roku 1960. Byla přiřazena k Praze 8 a ihned se začala plánovat výstavba.
Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky
Projektová příprava severní části Pražského okruhu (D0) pokračuje navzdory zastaralosti vlastní koncepce, neekonomičnosti plánované stavby i zničení cenné přírodní a rekreační lokality. Občané proti tomu sepsali již druhou petici. Dokumentace pro stavbu Pražského okruhu v úsecích 518 a 519 Ruzyně-Suchdol-Březiněves bude v blízké době projednána v rámci procesu EIA - posuzování vlivů na životní prostředí.
Přírodní park Drahaň-Troja je nenahraditelný - neporušená krajina na severním okraji Prahy s chráněnými přírodními památkami a archeologickou lokalitou hradiště Zámka s tisíciletou historií. Je rekreačním místem pro Pražany a pro přilehlá sídliště Bohnice a Kobylisy, kde žije asi 50 000 lidí. Přes tuto chráněnou lokalitu je plánována šestiproudá trasa Pražského okruhu, která má propojovat jednotlivé dálnice.
Vedení Pražského okruhu touto trasou si navíc žádá výstavbu tunelů a několika mostů - z toho ten nad Vltavou bude vysoký 80 metrů, to je dvojnásobek Nuselského mostu. Řešení tak bude neuvěřitelně drahé na výstavbu i na provoz, který navíc bude rizikový - tunelové úseky je v případě sebemenší nehody nutné uzavřít.
Pro tranzitní dopravu lze využít stávající či připravované vzdálenější propojky D7-D8 (I/16, aglomerační okruh), případně tzv. severní variantu, kterou však ŘSD nerozpracovává. Pro městskou a příměstskou dopravu je žádoucí rozvíjet a zkvalitňovat MHD, příměstské železnice, dobudovat parkoviště P+R a B+R, pro kratší vzdálenosti zlepšovat podmínky pro chodce a cyklisty.
Posuzování vlivů na životní prostředí severní části Pražského okruhu (úseků 518 a 519 Ruzyně - Suchdol - Březiněves) bude zahájeno 3. července. Součástí posuzování je rovněž veřejné projednání v rámci něhož mohou jednotliví občané i spolky podat připomínky.
Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?
tags: #dar #z #prirody #bohnice #historie