Emise akcií, změna formy a listinné informace v českém právu

27.11.2025

Akcie jako taková odpovídá podílu dle § 31 občanského zákoníku a představuje tak účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

Východisko, dle něhož každý společník může mít pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci, se rozhodně neuplatní pro účast v kapitálové společnosti, tj. každá jedna akcie, která je ve vlastnictví akcionáře, zásadně představuje jeden (samostatný) podíl.

Ostatně v případě akciové společnosti jakožto kapitálové společnosti je podíl společníka v obchodní korporaci představován právě cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem.

Základní dělení na cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry (u posledně uváděného jde v případě akciové společnosti o tzv. zaknihované akcie) je nutné zohledňovat a brát v potaz právě i u akcií, neboť pro každou z těchto dvou „dělících“ skupin platí pohledem zákonných (a tudíž i obligatorních) obsahových náležitostí určité odlišnosti.

Proto, aby akcie představovala platné právní jednání (právní jednání dle § 547 obč. zák. musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu), je zapotřebí, aby obsahovala veškeré náležitosti, které vyžaduje § 259 a 260 z. o. k.

Čtěte také: Emise akcií – definice

V konečném důsledku můžeme ohledně splnění, resp. důsledného dodržení (obsahového zohlednění), všech předepsaných obligatorních náležitostí akcie hovořit jako o podmínce nutné pro vůbec platnou existenci akcie jako cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru.

Jinak řečeno, bez důsledného splnění všech obsahových náležitostí pro akcii by se vůbec nemělo jednat o akcii s tím, že by v případě akcií neměl převážit ani koncept tzv. automatické „subsidiární náhrady“ nepojmenovaným cenným papírem (viz bezprostředně níže).

Pokud by snad akcie z nějakého důvodu, například z důvodu neznalosti nebo nedůslednosti, neobsahovala veškeré povinné obsahové náležitosti vyžadované zákonem pro akcii (nebo by některá učiněná obsahová náležitost akcie neobstála, zejména z důvodu zdánlivého jednání nebo neplatného právního jednání), nemělo by docházet k automatické „subsidiární náhradě“ tzv. nepojmenovaným cenným papírem dle § 515 obč. zák., pokud by emitovaný cenný papír (emitovaný jako obsahově „nezpůsobilá akcie“) z obsahového hlediska ve všem sice nevyhovoval akcii, ale naopak by jinak obsahově obstál v intencích právě nepojmenovaného cenného papíru.

Nepojmenovaný cenný papír by totiž neměl sloužit jako nástroj k „obcházení nebo snad nahrazování“ akcií; navíc zákonodárce dává možnost nastavit si poměrně širokou škálu akcií se zvláštními právy, které by tvořily jeden druh.

Obligatorní náležitosti akcie jako cenného papíru

Označení, že jde o akcii

V listině (tedy v cenném papíru) by měl být vhodným způsobem explicitně použit obrat „akcie“.

Čtěte také: Historie klimatických protestů

Jedná-li se o kusovou akcii, musí listina důsledně obsahovat označení „kusová akcie“.

Jednoznačná identifikace společnosti

Třebaže akcie zásadně nebude představovat tzv. obchodní listinu, ani informaci, kterou akciová společnost (jakožto emitent akcie) musí zpřístupňovat veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu, neměl by se přehlížet nejen požadavek na „jednoznačnou identifikaci“, ale především i případné právní dopady tzv. zdánlivého právního jednání (když navíc ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží) dle § 553 odst. 1 obč. zák. vázaného na aspekt určitosti nebo srozumitelnosti.

Aspekt určitosti bude o to více naplněn, pokud dotčená akciová společnost jakožto emitent akcie uvede v textu listiny (cenného papíru) nejen takové vhodné slovní spojení, z něhož bude zřejmé, že se jedná o akcii (vydanou) zcela konkrétní akciové společnosti, ale že takováto společnost bude z důvodu nezaměnitelnosti (a tudíž z důvodu zvýšené určitosti) vedle obchodní firmy a sídla zapsanými v obchodním rejstříku raději uvádět i své identifikační číslo (ideálně včetně údaje oddílu a vložky obchodního rejstříku).

Po přihlédnutí k výše uvedenému lze za spíše nedostatečné a právně velmi rizikové označit uvedení toliko obchodní firmy akciové společnosti, která (obchodní firma) je jinak plně v souladu se skutečností zapsanou v obchodním rejstříku.

Jmenovitá hodnota

U akciové společnosti se dle § 15 odst. 1 z. o. k. vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie, přičemž vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti.

Čtěte také: Datum a notářský zápis emise akcií

Pojmem jmenovitá hodnota cenného papíru je možno rozumět peněžní částku, která je na něm uvedena.

V případě kusové akcie se jmenovitá hodnota ovšem neuvádí, neboť pro kusové akcie se nepoužijí ustanovení zákona, jež se týkají jmenovité hodnoty (§ 257 odst. 4 z. o. k.), a navíc vydá-li společnost kusové akcie, nemůže vydat nebo mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou (§ 257 odst. 2 z. o. k.).

Obecně platí, že akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu.

Vzhledem k tomu, že akciovou společností se dle § 243 odst. 1 z. o. k. rozumí společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií a jednou z povinných náležitostí stanov je mimo jiné i určení počtu akcií a jejich jmenovité hodnoty, musí součet všech jmenovitých hodnot všech akcií společnosti odpovídat základnímu kapitálu (jmenovitá hodnota se neuvádí u kusových akcií viz výše, když u těchto se podíl kusové akcie na základním kapitálu určí podle poměru základního kapitálu k počtu všech kusových akcií).

Jmenovitá hodnota se na akcii jako cenném papíru uvádí buď v korunách českých, popřípadě v eurech, a to podle toho, v jaké měně je v souladu s § 246 odst. 1 z. o. k. vyjádřen základní kapitál společnosti.

Jmenovitou hodnotu je nutno důsledně odlišovat od tzv. emisního kursu akcie, přičemž emisním kursem se dle § 15 odst. 4 z. o. k. rozumí vklad a případné emisní nebo vkladové ážio s tím korektivem, že emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie, nebo v případě kusové akcie nesmí být emisní kurs nižší, než je její účetní hodnota.

Označení formy akcie

Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele, kdy akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele (§ 263 odst. 2 z. o. k.) a akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno (§ 263 odst. 3 z. o. k.).

Tím, že akcie vydaná jako cenný papír musí dle § 259 odst. 1 písm. c) z. o. k. obsahovat údaj o formě akcie, nemůže se uplatnit podpůrné pravidlo dle věty druhé § 518 odst. 2 obč. zák., která jinak normuje o tom, že neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele.

Nebude-li tudíž akcie jako cenný papír jednoznačně obsahovat údaj o formě, nemůže být tento podstatný nedostatek „zhojen“ odkazem na „přeci“ podpůrné použití věty druhé § 518 odst. 2 obč. zák. ohledně jinak předpokládané formy cenného papíru na doručitele.

U akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře

I zde se požadavek na „jednoznačnou identifikaci“ překrývá s možnými dopady tzv. zdánlivého právního jednání (když navíc ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží) dle § 553 odst. 1 obč. zák. vázaného na aspekt určitosti nebo srozumitelnosti.

U akcie na jméno jakožto cenného papíru bude u akcionáře právnické osoby aspekt určitosti o to více naplněn, pokud vedle názvu právnické osoby (je-li právnická osoba jako podnikatel zapsána do obchodního rejstříku, hovoříme o obchodní firmě) a sídla právnické osoby bude raději uvedeno i její identifikační číslo.

Po přihlédnutí k výše uvedenému lze za spíše nedostatečné a právně velmi rizikové označit uvedení pouze názvu právnické osoby nebo pouze jména a příjmení fyzické osoby.

Údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy

Významnou novinkou v oblasti práva akciových společností je fakt, že akciová společnost se může rozhodnout pro vydání akcií se zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva, čímž takovéto akcie tvoří jeden druh.

Mají-li být vydány akcie různých druhů, musí být ve stanovách dle § 250 odst. 2 písm. d) z. o. k. uveden i jejich název a popis práv s nimi spojených.

Důsledně vzato by s akciemi tvořícími jeden druh měla být spojena toliko zvláštní „práva“, tj. takovéto akcie (odpovídající jednomu druhu) by zásadně měly svého akcionáře v něčem pouze zvýhodňovat a přisuzovat mu prostřednictvím stanov v něčem více „práv“.

V textu akcie jako cenného papíru by měl být v případě existence různých druhů akcií ideálně obsažen jejich přesný, resp. doslovný, název uvedený ve stanovách spolu s bezprostředně navazujícím dostatečně přesným a správným odkazem na dotčenou část stanov upravující daný druh akcie.

Spíše nepřijatelná a tedy nedostatečná by měla být zásadně ta varianta, kdy (a) bude v textu listiny zcela absentovat přesný, resp. doslovný, název (dotčeného „zvláštního“ druhu akcie) uvedený ve stanovách; nebo kdy sice v textu bude figurovat přesný, resp. doslovný, název (dotčeného „zvláštního“ druhu akcie), avšak (b) bez bližšího a konkrétního rozepsání (přímo v listině) oněch zvláštních práv (resp. veškerých práv), která se s daným druhem akcií pojí nebo (c) bez přesného a správného alespoň odkazu na dotčenou část stanov upravující předmětný druh akcií.

Je totiž nutné vidět dikci, dle níž: „…, popřípadě i s odkazem na stanovy.“, když použitý obrat (resp. spojka) „i“ znamená, že odkaz na stanovy je zde navíc, a nikoliv jenom sám o sobě (nikoliv tedy zcela „osamocený“ odkaz bez souběžně uvedeného a přesného názvu druhu akcie).

Naopak v případě akcií, což bude v praxi představovat většinu případů, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou tyto označovány jako akcie kmenové (věta druhá § 276 odst. 1 z. o. k.), a navíc kmenové akcie vůbec nemusí obsahovat údaje o druhu (§ 259 odst. 2 z. o. k.).

Číselné označení

Každá akcie vydaná jako cenný papír musí obsahovat údaj o číselném označení, čímž takováto akcie získává na určité „exkluzivitě“ a především nezaměnitelnosti; v rámci dotčené akciové společnosti jakožto emitenta nesmí existovat napříč identického druhu akcií (tedy v rámci skupiny akcií se stejnými zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva) dvě akcie se stejným číselným označením.

Naopak si lze představit případ, kdy akciová společnost jakožto emitent vydá některé kmenové akcie (tedy akcie bez zvláštních práv), tak i některé akcie se zvláštními právy tvořící jeden (samostatný) druh; zde ovšem nastane přípustná situace, kdy budou existovat v akciové společnosti některé akcie jako cenné papíry se zcela shodnými číselnými označeními, avšak v rámci jiných druhů akcií, což nezapříčiní „konkurenci“, resp. nezapříčiní zaměnitelnost.

Podpis člena nebo členů představenstva

Přichází do úvahy v případě dualistického systému řízení akciové společnosti; v případě monistického systému řízení odpovídá statutárnímu orgánu společnosti tzv. statutární ředitel, kterým navíc může být pouze fyzická osoba.

Vzhledem k tomu, že akcie v konečném důsledku není ničím jiným než právním jednáním, lze se důvodně domnívat, že na listině by měly (v případě kolektivního statutárního orgánu) figurovat především podpisy těch členů představenstva, kteří jsou oprávněni jednat za právnickou osobu.

Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně - pokud se tedy akciová společnost s kolektivním statutárním orgánem rozhodne ve stanovách nastavit zastupování (jednání) za akciovou společnost, že takto například mohou činit jenom jeho někteří členové samostatně (například předseda představenstva nebo místopředseda představenstva) nebo pouze někteří členové společně, měly by být na akcii jako na cenném papíru minimálně zastoupeny podpis/podpisy takových členů představenstva, kteří jsou jinak oprávněni zastupovat akciovou společnost (ve výpisu z obchodního rejstříku akciové společnosti označeno jako „Způsob jednání“).

Z důvodu opatrnosti a právní jistoty lze pouze jenom doporučit, aby na listině akcie byly raději přítomny podpisy zcela všech členů představenstva, kteří jsou ve výkonu funkce k datu emise akcie (tedy zcela bez ohledu na v obchodním rejstříku zapsaný „způsob jednání“), resp. k „datu“ učinění vlastního podpisu všech členů představenstva, třebaže datum emise rozhodně není povinnou obsahovou náležitostí akcie jako cenného papíru.

Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

Byla-li vydána hromadná akcie, obsahuje také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje

Hromadná akcie je samostatným (zvláštním) pojmem, který používá zákon o obchodních korporacích.

Nemělo by přesto být žádných pochyb, že se v konečném důsledku nejedná o nic jiného, než o tzv. hromadnou listinu dle § 524 obč. zák.

Hromadná akcie by tak vedle náležitostí dle § 259 a 260 z. o. k. měla navíc obsahovat i údaje dle § 262 z. o. k., což koresponduje s požadavkem, dle něhož pro emisi a vydání hromadné listiny platí stejné podmínky jako pro vydání jednotlivého cenného papíru.

Hromadná listina obsahuje alespoň ty náležitosti, které zákon stanoví pro jednotlivý cenný papír včetně jeho čísla.

U hromadné akcie nalezneme některé obsahové odlišnosti oproti akciím, které spočívají jednak v tom, že by hromadná akcie měla obsahovat označení „hromadná akcie“ a (nebudou-li hromadnou akcií nahrazovány kusové akcie) také by hromadná akcie měla obsahovat rovněž údaj o „souhrnné“ jmenovité hodnotě všech akcií (představujícími jinak zastupitelný cenný papír), jež jsou nahrazovány právě hromadnou akcií.

V neposlední řadě by neměla být opomenuta i čísla jednotlivých nahrazovaných akcií.

Opětovně z důvodu opatrnosti a právní jistoty lze pouze jenom doporučit, aby hromadná akcie raději obsahovala rovněž číselné označení, třebaže se mohou vyskytnout i ty právní výklady, které takovouto náležitost hromadné akcie odmítají.

Přestože existují některé právní pohledy, dle nichž není ve stanovách vůbec zapotřebí mít výslovně upravenu otázku přípustnosti vydávání hromadné akcie, lze takovouto úpravu včetně souběžného zakotvení pravidel v intencích dle § 254 obč. zák. jenom doporučit.