Pro personalizaci obsahu a vyhodnocování používáme cookies třetích stran. S vaším souhlasem budeme schopni na webu i mimo něj zobrazovat relevantnější nabídky našich produktů. Sběr těchto dat nezačneme, dokud nám nedáte svůj souhlas. Při návštěvě naší webové stránky ukládáme do vašeho prohlížeče informace související s vaší návštěvou, většinou ve formě souborů cookie. Jde zejména o informace o vašich preferencích, zařízení, nebo o tom, co jste si prohlíželi. Zpravidla nesbíráme informace o vaší identitě. Informace z cookies používáme k tomu, abychom náš web vyladili k vaší spokojenosti, k vytváření relevantních marketingových kampaní a sdílení obsahu na sociálních sítích. Zde si můžete zvolit, jaké soubory cookies můžeme do vašeho prohlížeče uložit. Tyto cookies musíme uložit do vašeho prohlížeče, aby se vám naše stránka zobrazila správně a správně fungovala. Funkční cookies pomáhají naší stránce poskytnout vám pohodlnější zážitek z návštěvy. Můžeme je nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Pomáhají sledovat počet návštěvníků a také z jakého zdroje provoz pochází, což nám umožňuje zlepšovat výkon stránky. Můžeme s nimi určovat, které stránky jsou nejoblíbenější a které nejsou oblíbené, a také sledovat, jakým způsobem se návštěvníci na webu pohybují. Používáme pouze agregované údaje, ze kterých nepoznáme vaši identitu. Pokud používáme cookies třetích stran, může náš partner tyto informace propojit s jinými údaji, které o vás má třeba proto, že využíváte jejich služby. Tyto soubory cookies mohou na naší stránce nastavovat partneři z reklamy. Mohou je používat na vytváření profilů o vašich zájmech a podle nich vám zobrazovat reklamy i na jiných stránkách. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení.
Fosfor je jednou ze základních živin, zcela nezbytných pro růst a vývoj rostlin. Má mnoho funkcí v klíčových metabolických pochodech, především v procesech ukládání, transportu a využívání energie. Je rozhodujícím prvkem pro tvorbu generativních orgánu a rozhoduje tak o kvantitě i kvalitě výnosu. Fosfor je prvek, který stojí za vším živým. Nutně ho potřebujeme pro život, ale neumíme ho vyrobit. A jeho dostupné zásoby na planetě ubývají. Je fosfor ten prvek, který určuje úživnost planety? Tzn. Ano.
Problematika hnojení rostlin fosforem se může jevit jako triviální, mnohokrát popsaná a zcela jasná. Primárním zdrojem fosforu pro rostlinu je půda. Přirozený obsah je dán půdotvorným substrátem, přičemž orientačně lze konstatovat, že půdy například na spraších mají vyšší obsahy fosforu, než řekněme půdy na písčitých substrátech. Na obsahy přístupného fosforu, se zaměřuje Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP). V pravidelných šesti letých cyklech se odebírají vzorky zemědělských půd a hodnotí se základní agrochemické parametry, především hodnota výměnného pH a pak právě obsahy přístupných živin - P, K, Ca a Mg. V tzv. rozšířeném AZZP i vybrané mikroelementy. Uživatel pozemku má prostřednictvím speciální mapové vrstvy v LPIS k dispozici výsledky, tedy obsahy zjišťovaných živin a vyhodnocení výsledků.
Hodnota půdní reakce je pro výživu fosforem zásadní, účinnost dodávaného fosforu a jeho využitelnost rostlinami je nejvyšší v rozmezí pH 6,0 - 7,0. Při interpretaci výsledků AZZP je v určitých případech nutné vzít v úvahu specifika použité analytické metody. Výluh Mehlich III, který se používá, má omezené možnosti u karbonátových půd. Tak označujeme půdy s pH nad 7,3 a současně s obsahem přístupného vápníku nad 3500 mg.kg-1. Vysoký obsah uhličitanů zde vede k tomu, že jinak kyselé vyluhovací činidlo svou kyselost rychle ztrácí a uvolní ze vzorku méně fosforu, než u půd nekarbonátových. Tento efekt pak snižuje zjišťované hodnoty fosforu a de facto je podhodnocuje. Pak může nastat situace, kdy je obsah fosforu na pozemku hodnocen jako nízký, ačkoli je zde prováděno pravidelné hnojení fosforem a je zde dosahováno trvale velmi dobrých výnosů.
V takovém případě je nutné se podívat právě na dlouhodobé výnosy plodin a dále na reálný stav rostlin na poli. Pokud na nich nejsou patrné žádné známky deficitu fosforu (známým projevem je třeba nafialovělé zbarvení listů, především starších), není nutné se hned znepokojovat. U výživy fosforem se často hovoří o potenciálu plodin mobilizovat, tedy zpřístupňovat fosfor z půdní zásoby. Je skutečně pravda, že některé plodiny mají vyšší schopnost si osvojovat fosfor z půdy, než jiné. Mezi tyto „dravější“ plodiny řadíme například pohanku, hořčici, bob, lupinu, hrách a jeteloviny. Tyto rostliny vylučují z kořenů agresivní výměšky, které dokáží uvolňovat fosfor i z málo přístupných vazeb. Tohoto jevu lze velmi dobře využívat vhodným sestavením osevního sledu, kdy tyto plodiny mohou zajistit dobrý výchozí stav pro plodiny následné, stejně tak je možné je úspěšně využívat jako meziplodiny k zelenému hnojení.
Čtěte také: Výskyt fosforu v přírodě
Literatura uvádí, že plodiny pěstované v režimu ekologického zemědělství, musí „investovat“ více energie do osvojování živin (nemají je dostupné ze snadno rozpustných hnojiv), jsou tedy schopny si zajistit podíl fosforu i z méně dostupných forem. Musíme však vždy vyjít z jedné základní premisy. Chceme-li využívat jakoukoli formu zpřístupňování fosforu, musíme mít jistotu, že v půdě je dostatečná zásoba tohoto prvku obecně. K orientačnímu ověření nám může posloužit geologická mapa pozemků, exaktnější je pak analýza na celkový obsah fosforu. Celá výživa (nejen) fosforem by pak měla stát na klíčovém principu bilančního hnojení. Jakýkoli systém, kde bude docházet k čistému exportu živin, je dlouhodobě neudržitelný!
Můžeme úspěšně vést debatu, jak dlouho je možné hospodařit formou čistého odběru živiny, ale nutně musíme dojít k závěru, že takto nelze konat věčně. Každá půdní zásoba se jednou vyčerpá, není-li doplňována. Jedinou výjimku tvoří dusík, který může být v určitém množství doplňován z atmosféry, a to srážkami, spady či fixací. Schodkovou bilanci fosforu (a pochopitelně také dalších živin), tedy odběr živiny převyšující její vstup je možné akceptovat jen na pozemcích, kde je zásoba fosforu vysoká. Tam není nutné po určitou dobu fosfor dodávat a lze čerpat z půdní zásoby. Jakmile se však zásoba sníží, je třeba zahájit hnojení, nejlépe na bilančním principu, tedy navracet do půdy množství živiny, jež byla odebrána sklizní.
Dostáváme se nyní k tomu, co tedy dělat v praxi, jak s fosforem pracovat na poli. Je třeba uvažovat ve dvou rovinách. Jedna je udržování dobrého podílu přístupného fosforu. Toho dosahuji správnou agrotechnikou, udržováním vhodného rozpětí pH, organickým hnojením, osevním sledem a samozřejmě, hnojením. Při hnojení fosforem pak vyjdeme z toho, zda potřebujeme provést spíše rychlý zákrok na řešení tíživé situace, nebo spíše pracujeme na udržování dlouhodobě dobrého stavu.
V konvenčním zemědělství lze volit z široké nabídky hnojiv, včetně minerálních. Výborným zdrojem fosforu jsou pochopitelně statková a organická hnojiva, jsou-li k dispozici. Zmínit můžeme kromě hnoje či kejdy i kvalitní komposty či digestáty. Využít lze i kvalitní kaly z čistíren odpadních vod. Poměrně rychle působí minerální hnojiva s vodorozpustnou formou fosforu, například známé Amofosy či superfosfáty. V ekologickém zemědělství jsou však rychle rozpustná minerální hnojiva či kaly zapovězeny. Musíme si tedy vystačit především s již zmíněnými statkovými a organickými hnojivy. Z minerálních hnojiv je povolena např. Thomasova moučka či přírodní měkký fosforit, což však jsou hnojiva s fosforem velmi málo rozpustným. Lze s nimi tedy hnojit zásobně a vhodnou agrotechnikou (kypření, vápnění atd.) napomáhat uvolňování fosforu. Mohou se také přidat do povolených kompostů či statkových hnojiv, kde se dá i pomocí speciálních mikrobiálních preparátů poměrně významně zlepšit podíl dostupnějšího fosforu.
V obou režimech hospodaření se nabízí ještě jedna poměrně zajímavá možnost. Jedná se o kostní a zvláště masokostní moučky. Tato organická hnojiva mají především vysoký obsah fosforu (a masokostní i zajímavý obsah dusíku), navíc v přístupných formách. Kompost obohacuje půdu o fosfor pomocí přímého dodání do půdy (20-40 % fosforu je okamžitě přístupné pro plodiny). Organický fosfor v kompostu z rostlinných materiálů je snadno rozložitelný a je uvolňován ve formě orthofosforečnanu, který je snadno přístupný pro plodiny. Organická hmota neposkytuje pouze zdroj fosforu z mineralizace, ale rovněž může snížit kapacitu kyselých zemin fixováním fosforu. Fosfor se v kompostu stane téměř dostupným pro plodiny v průběhu tří vegetačních období po aplikaci kompostu.
Čtěte také: Fosfor a ekosystémy
V průměru obsahuje kompost z biologického odpadu celkem 5-16 kg dusíku v 1 t kompostu. V sušině je to v rozmezí 0,5 - 2,5 %. Více než 90 % celkového množství dusíku v kompostu je vázáno v organických látkách. Přibližně jedna až dvě třetiny celkového množství dusíku v kompostu je přítomné v huminových kyselinách. Proto velká část dusíku přítomného v kompostu není okamžitě přístupná rostlinám, ale může být postupně mineralizována a následně rostlinami využita. Např. organický dusík v kompostu, který pochází z rostlinných pletiv, je mnohem více odolný vůči mineralizaci než organický dusík, který pochází z živočišných tkání.
Příjem dusíku u polních plodin závisí rovněž na požadavcích rostlin na dusík a na dynamice příjmu dusíku. Koncentrace fosforu v kompostu z biologického odpadu se standardně pohybují mezi 2,5 - 13 kg v 1 t kompostu, v sušině je to 0,25 - 2,0 %. Koncentrace draslíku v kompostu se pohybuje mezi 3-13 kg na 1 t kompostu, v sušině 0,3 - 2,0 %. Kompost ze zelených rostlin často vykazuje zvýšený obsah draslíku. Z důvodu vysoké rozpustnosti draslíku ve vodě může docházet ke ztrátám vyluhováním, pokud je kompost vystaven dešti. Obsah dostupného draslíku v půdě se typicky zvyšuje při aplikaci kompostu, který je vyrobený z rostlinných zbytků. Okamžitá dostupnost draslíku pro plodiny může přesáhnout 58 % z celkového množství přítomného v kompostu, zbytek draslíku pak lehce mineralizuje.
Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva. Zjistěte, které materiály patří na kompost.
A jakým materiálu se při zakládání kompostu obloukem vyhnout? Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří. Slupky bývají ošetřeny chemicky. Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků.
Závěrem můžeme říci, že tak, jako v celém zemědělství, ani u hnojení fosforem neexistují jednoznačná a univerzální řešení. Vždy je třeba vyjít z konkrétní situace, především z půdních a klimatických podmínek pozemku, a také dostupnosti různých hnojiv (například lokální). Pro ČTPEZ připravil: Ing.
Čtěte také: Fosfor v přírodě
tags: #davka #fosforu #do #kompostu