Metody ekologického výzkumu

Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab) zjišťuje, jakým způsobem může lepší pochopení vazeb mezi lidskou společností a přírodním prostředím pomoci v hledání cest k udržitelnosti. Práce oddělení vychází z řady disciplín na pomezí společenských, humanitních a přírodních věd, mj. vědy o udržitelnosti, sociální geografie, rozvojových studií, mezinárodních vztahů, environmentálních studií, antropologie, environmentální psychologie a designu. Oddělení se orientuje na transdisciplinární a participativní výzkumné přístupy.

Sociálně-ekologické přístupy

Sociálně-ekologické scénáře zachycují budoucí vývoj vazeb mezi společností a přírodou. Cesty k udržitelnosti jsou konkrétní typ scénářů, který nám pomáhá pochopit, jaké kroky k udržitelnosti jsou možné a pro které aktéry. Příklad vizualizace různých scénářů možného vývoje turismu, ochrany přírody v CHKO, zadržování vody v krajině, vzdělání, krajinného managementu a společnosti (Harmáčková et al.

Sociálně-ekologická resilience je schopnost provázaných systémů lidské společnosti a přírodních prostředí vyrovnávat se se změnami a šoky a zachovat si při tom své funkce. Její výzkum nám umožňuje pochopit, jaké společenské procesy resilienci ovlivňují, nakolik jsme odolní vůči globální změně a jejím projevům, či která přírodě blízká opatření (např. zelené oblasti ve městech) zároveň pomáhají budování společenské odolnosti.

Role znalostí, jejich spoluvytváření a přenosu je klíčová pro formování sociálně-ekologických systémů okolo nás a pro dosahování udržitelnosti. Výzkum v rámci oddělení zjišťuje, jak se získané znalosti o souvislostech mezi společenskými a přírodními procesy reálně propisují do fungování společnosti, jak je možné efektivitu získaných znalostí zvýšit či jak v tomto ohledu fungují vědecko-politická rozhraní (např.

Výzkumné projekty

Projekt BIONEXT: The Biodiversity Nexus - Transformative Change for Sustainability (Horizon Europe) je výzkumný a inovační projekt, který přináší nové poznatky umožňující lepší pochopení procesu úbytku biodiverzity v širších souvislostech, včetně nenahraditelné role biodiverzity pro život na Zemi. Projekt ukazuje, jak úbytek biodiverzity souvisí s mnoha klíčovými aspekty našich životů: s vodou, kterou pijeme, s potravinami, s dopravou, s naším zdravím, s energetikou a také se změnou klimatu.

Čtěte také: Zkoumání ekologie

Projekt TRANSPATH: Transformative pathways for synergising just biodiversity and climate actions (Horizon Europe) má za cíl identifikovat pákové body a s nimi související možné intervence, které by umožnily a iniciovaly transformační změny na úrovni spotřebitelů, výrobců i organizací.

Projekt AdAgriF: Advanced methods of greenhouse gases emission reduction and sequestration in agriculture and forest landscape for climate change mitigation CZ (MŠMT, OP JAK) se zaměřuje na mitigační klimatická opatření v zemědělské krajině a v lesích.

Tématu resilience se náš tým aktuálně věnuje v rámci projektu s názvem Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik - SYRI (Next Generation EU, MŠMT, NPO). Cílem našeho týmu, který se na projektu podílí spolu s výzkumníky a výzkumnicemi z dalších institucí, je rozvoj resilienčního myšlení u aktérů snižování rizik katastrof a zvyšování systémové odolnosti vůči přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí v kontextu klimatické krize. Národní institut SYRI je virtuální vědecký hub sdružující vědkyně a vědce z oblasti společenských věd. Zaměřuje se na výzkum rizikových situací a možností zmírnění problémů, které přinášejí náhlé neočekávané události jako změna klimatu, pandemie, válka apod. Projekt SYRI je součástí Národního plánu obnovy, č.

Just Scapes: Environmental justice analysis to advance rural landscape transformations in the face of climate change (JPI Climate Solstice) byl transdisciplinární a mezioborový výzkumný projekt zaměřený na environmentální spravedlnost. Zaměřoval se na hledání cest, jak realizovat „spravedlivou transformaci“ v různých oblastech Evropy. Případové studie projektu byly zpracovány v České republice, Francii a Skotsku.

Coop4Wellbeing: The role of participatory social-ecological research in strengthening international development cooperation (TA ČR) je příkladem projektu, jehož cílem bylo posílení vazeb mezi vědou, aplikovaným výzkumem a rozvojovou spoluprací. Hlavním cílem našeho týmu bylo nastartovat proces přenosu znalostí ze společného výzkumu sociálně-ekologických vazeb do rozvojové praxe v Zambii. Výzkum se zaměřoval na témata spojená s přístupem k půdě, s aspiracemi drobných zemědělců či na vnímání systému společenské správy v Západní provincii Zambie. Dalším důležitým komponentem bylo také zkoumání přenosu znalostí mezi aktéry rozvojové spolupráce a účastníky rozvojových projektů.

Čtěte také: NOx a metody denitrifikace

Metodika dlouhodobého sociálně-ekologického výzkumu

Metodika stanovuje základní východiska a postupy dlouhodobého sociálně-ekologického výzkumu (LTSER) v biosférických rezervacích ČR. Cílem metodiky je poskytnout základní rámec pro výzkum sociálně-ekologických systémů v České republice a integrovat společenskou dimenzi do dlouhodobého ekologického výzkumu (LTER). Zachycení dopadů globálních změn vyžaduje dlouhodobé sledování vývoje základních ukazatelů postihujících dynamiku sociálně-ekologických systémů. Vzhledem k zásadní roli lidské společnosti při přetváření přírodního prostředí dochází k větší integraci společenských a ekologických věd. Cílem metodiky je poskytnout základní přístupy, indikátory a metody pro dlouhodobý sociálně-ekologický výzkum.

Ekologické zemědělství a biodiverzita

Druhová bohatost většiny skupin organizmů (od ptáků po půdní mikroorganizmy) je vyšší na farmách využívajících metody ekologického zemědělství. Podobné je to s početností těchto skupin organizmů. Nicméně početnost škůdců je naopak vyšší na klasicky obhospodařovaných farmách. Změna způsobu hospodaření z klasického na ekologický může přinést zvýšení druhové bohatosti, což je nejvíce patrné v krajině s rozlehlými zemědělsky využívanými plochami.

Existují podněty poukazující na to, že ekologické zemědělství zvyšuje druhovou diverzitu společenstev organizmů obývajících prostředí ekofarem. Přechod k ekologickému zemědělství by tedy mohl představovat cestu ke zvýšení biodiverzity a kompenzovat tak ztráty způsobené například meliorací.

Pomocí metanalýzy 63 vědeckých prací publikovaných před rokem 2002, zabývajících se výzkumem vlivu ekologického zemědělství (v kontrastu s tradičním zemědělstvím) na druhovou diverzitu, se autoři pokusili zodpovědět následující otázky: Zvyšuje obvykle ekologické zemědělství druhovou bohatost různých skupin? Zvyšuje se také početnost jedinců?

Podle studie je druhová bohatost v ekologicky obhospodařovaných farmách v průměru asi o 30% vyšší. Nicméně výsledky jednotlivých výchozích výzkumů jsou značně různorodé. Proto byl vliv vyhodnocen také napříč jednotlivými skupinami organizmů. Většina výchozích studií poukazuje na větší počty organizmů na farmách obhospodařovaných systémem ekologického zemědělství.

Čtěte také: Metody prevence

V případě nekulturních rostlin - „plevelů“ se všechny studie, které se jejich pokryvností zabývaly (n=5, viz Tabulka 2), shodují, jak by se dalo předpokládat, na nárůstu jejich pokryvnosti na farmách s ekologickým zemědělstvím. Pozitivní efekt má ekologické zemědělství také na početnosti houbových organizmů, půdních mikroorganizmů, hmyzích predátorů a pavouků.

Početnost škůdců (např. motýlů, mšic, býložravého hmyzu a hlístů) není ekologickým zemědělstvím nijak průkazně navyšována, naopak, záporná hodnota indexu naznačuje vyšší početnosti škůdců na klasicky obhospodařovaných farmách.

Výše popsané výsledky se nejvíce uplatňují v homogenní krajině plné velkých zemědělských ploch. V různorodém prostředí s velkým podílem zemědělsky nevyužívaných ploch je vliv ekologického zemědělství na druhovou bohatost menší, nebo zcela chybí. Od změny z klasického na ekologické zemědělství lze tedy očekávat nárůst druhové bohatosti, nejvíce se ovšem projeví ve velkých obhospodařovaných oblastech.

tags: #metody #ekologickeho #vyzkumu

Oblíbené příspěvky:

• Určení data v přírodě
• Informace o úklidových službách v Neratovicích
• Informace o úklidových službách v Neratovicích
• Berounský svoz odpadu
• Dieselové motory a emisní normy