Dávkovaná hnojiva do kůrového kompostu

Kompost je organické hnojivo vyráběné homogenizací a kompostováním látek obsahujících rozložitelné organické látky a rostlinné živiny. Dodává se jím do půdy aktivní humus, mikroorganizmy k oživení biologické činnosti půdy a základní rostlinné živiny ve vyváženém poměru. Hodnota pH kompostu přispívá k úpravě nežádoucí kyselé reakce půd.

Kompost upravuje strukturu lehkých, zvláště písčitých půd, zlepšuje jejich schopnost držet vláhu a omezuje vyplavování živin z nich, u těžkých půd upravuje jejich nevhodnou hutnost a s ní související nedostatečnou provzdušněnost.

Složení a vlastnosti kompostu

Substrát je vyroben z rašeliny a kvalitního vyzrálého kůrového humusu. Má nízkou hodnotu pH, tedy je ideální pro pěstování borůvek, brusinek a dalších kyselomilných rostlin (jako např. azalky, rododendrony, vřesy apod.).

Podle typu použité suroviny k výrobě se od sebe jednotlivé komposty liší též obsahem živin. Čím vyšší je obsah živin, tím menší dávky průmyslových hnojiv je třeba aplikovat. Organická hmota v půdě zlepšuje strukturu půd, biologický život v nich, vododržnost a využití živin z průmyslových hnojiv. To v konečném důsledku vede k zvyšování výnosů a kvality produkce a úrodnosti půdy.

Černošínský venkovský kompost (číslo registrace ÚKZÚZ 5616) je organické hnojivo nejvyšší kvality s vysokým obsahem postupně uvolňovaných živin a mikronutrientů. Kompost do půdy dodá kvalitní organickou hmotu, která obnovuje přirozené biologické procesy v půdě, dlouhodobě zásobuje rostliny živinami a příznivě ovlivňuje strukturní vlastnosti půdy. Kompost je tříděný přes 20 mm síto.

Čtěte také: Kůrový kompost a slepičí trus

Použití kompostu

Používá se ke hnojení při zřizování, výsadbě veřejné zeleně, a ke hnojení zemědělských pozemků. Dále se používá pro zlepšení vlastností půd, polí a zahrádek, při výsadbě stromů i okrasných dřevin (kromě kyselomilných).

Doporučené dávkování:

Při hnojení půd se používá dávka 30 až 50 tun na hektar (3 až 5 kg na 1 m2) jednou za tři roky. Dávka se určí podle následné plodiny, obsahu živin v půdě a nároků pěstované plodiny. Aplikuje se zpravidla na podzim pomocí rozmetadel na chlévskou mrvu tak, aby došlo k rovnoměrnému rozprostření hnojiva na hnojenou plochu.

Výhody a přínosy používání kompostu

Přínosy využívání kompostů podobně jako všech druhů hnojů z chovů hospodářských zvířat jsou dostatečně známé a popsané ve snadno dostupné zemědělské literatuře. Organické hnojení jako takové přispívá zejména ke stabilitě systému hospodaření na orných půdách po stránce vyrovnané uhlíkové bilance v rámci zemědělské soustavy.

Organická hnojiva včetně kompostu jsou zdrojem základních živin (NPK), mikroživin pro výživu rostlin a v neposlední řadě právě uhlíku, s jehož obsahem v sušině souvisí jejich kvalita. Čím vyšší je obsah organických látek v sušině hnojiva (kompostu), tím vyšší je zpravidla i užitná hodnota.

Z agrotechnického hlediska jsou přínosy natolik známé, že je není třeba připomínat. Dovolím si připomenout jen lepší absorpci vody, okysličení půdního profilu a zlepšení pH. Jelikož jsme dlouhou dobu využívali kompost pouze pro vlastní potřebu, jednalo se o investici do půdy.

Čtěte také: Rostliny a kompost

V současné době redukce živočišné výroby v českém zemědělství se stávají komposty prakticky jedinou možnou alternativou k udržení vyrovnané uhlíkové bilance a zachování úrodnosti půd spolu se zeleným hnojením a zaorávkami slámy.

Negativa používání kompostu

Jediným negativem ve vy­užití kompostu může být nedostatečně rozložená dřevní hmota, zejména štěpky a piliny z tvrdých dřevin, což způsobuje vázání vody a její znepřístupnění rostlinám. Takovýto druh kompostu by však neměl být v zemědělské praxi využíván.

Kompostárny a jejich činnost

Kompostárna SAP Mimoň spol. s r.o. zpracovává bioodpady (tráva, listí, dřevní štěpka) na produkt „zelený kompost“ a ten dále zhodnocuje do zahradních substrátů (směs zeminy, zeleného kompostu a kopaného. Největší zájem o vyrobené produkty je ze strany zemědělců, stavebních firem, firem zajišťující údržbu zeleně obcí, provozovatelů sportovních hřišť (fotbal, golf).

Kompostárna byla již od svého prvotního záměru koncipována jako výrobna organického hnojiva pro zemědělskou půdu a byla budována v symbióze s duchem farmy. Samotnou realizaci projektu kompostárny nám urychlilo zrušení chovu prasat v roce 2001, kdy jsme řešili, jak nahradit výpadek organické hmoty (pozn.: prasata byla chována na hluboké podestýlce) a také snížení obratu farmy. Záměr vybudování kompostárny byl připravován od roku 1996, a tak bylo nejsnazší tento projekt nastartovat, neboť řešil oba problémy - organickou hmotu i obrat farmy. Provoz kompostárny byl zahájen v roce 2003.

Jedním z významných nákladů pro kompostárnu je, kromě nákladů spojených s dodržením všech zákonných norem a nařízení, včetně všech evidencí a legislativy, především mikrobiální testy kompostů, a to i v případě stabilní receptury kompostu. Důležitým momentem celého procesu je také kontrola a výpočet obsahu živin, které pěstovaná rostlina přijme, a kolik živin s kompostem do půdy přinášíme. Prostě nesmíte zapomenout, že jste ho do půdy dali a počítat s ním nejen z hlediska obsahu dusíkatých látek.

Čtěte také: Hnojiva a kompost: Srovnání

Kompostárna je zařízením na zpracování odpadů, část příjmů tedy činní poplatky za uložení odpadu asi 35-40 %. Další části příjmu se skládají ze služby pro obecní kompostárny, služby vymývání sběrných nádob a nádob na bioodpad a drcení asi 30 %. Ostatní příjmy tvoří prodej kompostů. Z obecného hlediska se jedná o diverzifikaci zemědělských příjmů, které zvláště v těžkých dobách nízkých cen komodit tvořily alespoň nějaký příjem pravidelných a spolehlivých plateb.

Různé metody kompostování

Není kompostování jako kompostování. Způsobů je mnoho a nástrojů ještě více. Pustit se do toho tak může v dnešní době skutečně každý. A je jedno, jestli chcete jen snížit množství vyprodukovaného odpadu nebo toužíte po kvalitním hnojivu pro vaší zahradu. Kompostovat můžete bez ohledu na to, jestli nějakou zahradu vůbec máte, nebo ne.

• Kompostování v zahradě: V současnosti asi nejpopulárnější kompostování v zahradě. Kompostér nezabírá moc místa, je jednoduchý na složení i následnou obsluhu, nabízí vhodné podmínky pro kompostování, kryje obsah proti dešti i proti nezvaným návštěvníkům a navíc i dobře vypadá. Je vhodný pro kombinování zahradního i kuchyňského bioodpadu. Ty by měly být dodrženy ve správném poměru, aby kompost co nejlépe prospíval. Stejně tak je důležité dbát na správný poměr zahradního kompostu ve smyslu trávy, suchého listí a větví.
• Kompostovací silo: Pokud vás neomezuje prostor v zahradě a nechcete, aby vás omezoval objem kompostéru, může být silo vaším řešením. Princip kompostování je stejný jako v uzavřeném kompostéru. výhodou je, že nejste omezeni zmíněným objemem kompostéru a je snadné prohrabávání kompostu i přístup k němu.
• Vermikompostér: Vhodná metoda pro ty, kteří nemají zahradu, ale chtějí se zbavit svého bioodpadu jinak, než vyhozením do popelnice. Vermikompostér se skládá ze 3 vrstev a za procesem kompostování stojí žížaly. Kompostér po správném založení vyžaduje jen malou péči a je tak nenáročný na čas. Žížaly vyžadují pouze pravidelný přísun potravy, tedy vašeho kuchyňského odpadu. Aby šel celý proces kompostování rychleji, doporučujeme bioodpad nakrájet na menší kousky. Žížalám to pak půjde lépe. Výsledkem kompostování je žížalí kompost a také tzv.
• Podzemní kompostér: Podzemní kompostér, nebo též vermikompostér pro vaši zahradu! Podzemní kompostér je perfektně skryt před zraky návštěvníků vaší zahrady, zároveň v něm ale probíhají velká kouzla. Kompostér se zapustí do země kdekoliv na zahradě, ideálně však přímo do záhonu, kde se uvolňují živiny ze vznikajícího kompostu. Díky izolaci okolní zeminou se kompost zahřívá a tím je proces kompostování rychlejší. Navíc snadno přiláká žížaly a další hmyz, kteří se podílí na rozkladu bioodpadu.
• Bokashi kompostér: Tuto metodu kompostování také oceníte, pokud nemáte zahradu. Ale i se zahradou a zahradním kompostér může být Bokashi trefa do černého. Kompostování v Bokashi kompostéru spočívá v přeměně organického odpadu principem ferementace za pomocí speciálních bakterií. Výsledná hmota není klasická zemina, jako je tomu u běžného kompostování, ale zfermentovaný základ, který je následně určený k dalšímu použití. Má podobu tuhé fermentované směsi a fermentované tekutiny, tzv. Fermentovanou směs můžete po dvou týdnech smíchat se zeminou a nechat 4 týdny odležet, než ji využijete jako hnojivo. Bokashi čaj je tekutina plná živin, kterou ocení vaše domácí květiny. Můžete čaj ale také využít jako urychlovač kompostu a nebo jím doma pročistit trubky, když jej vylijete do kanalizace.

Co patří a nepatří do kompostu

Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva. Zjistěte, které materiály patří na kompost.

• Zelený materiál: je bohatý na dusík.
• Hnědý materiál: je bohatý na uhlík.

Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky. Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu. Podobně jako vaječné skořápky se avokádo rozkládá delší dobu. Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky.

Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci. Obsahují spoustu živin a na kompost patří. Dobře je však omyjte: melouny a dýně ze supermarketu bývají ošetřeny chemicky - tyto látky jsou pro kompost škodlivé. I tráva na kompost patří. Čerstvě posečenou trávu ale nechte oschnout. Obsahuje draslík, hořčík a jiné minerální látky, které jsou pro půdu prospěšné. Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu.

Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců. Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky. Tiskoviny mohou obsahovat tiskařskou čerň, která může být - zejména ve větším množství - škodlivá. Materiál využijete při mulčování i kompostování. Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Chemicky neošetřené a nadrcené dřevo se do kompostu také hodí. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné. Proto jej můžete přidat i do kompostu.

Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří. Skořápky z vajec na kompost patří. Poměrně dlouho se však rozkládají, proto je předtím nadrťte na drobné kousky. Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování. Slupky bývají ošetřeny chemicky. Větší větve nebo štěpku nadrťte. Skořápky ideálně nadrťte.

Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků.

Kompostárna Černošín - Příklady produktů a ceník

Kompostárna Černošín společnosti EKODEPON s.r.o. je výrobcem ekologických a environmentálně šetrných organických hnojiv a substrátů, jež nacházejí uplatnění v zemědělství a zahrádkářství.

Pro intenzifikaci procesu kompostování je na kompostárně v Černošíně využívána technologie kompostování v halách s nucenou aerací a následným dozráním kompostu na volné ploše. Jedná se zejména o odpady skupin 02 01, 02 03, 02 06, 02 07 a 20 02.

Kompost do půdy dodá kvalitní organickou hmotu, která obnovuje přirozené biologické procesy v půdě, dlouhodobě zásobuje rostliny živinami a příznivě ovlivňuje strukturní vlastnosti půdy.

Příklady produktů a ceník Kompostárny Černošín:

Kůrový humus

Kompostovaná smrková kůra - kůrový humus je vedle rašeliny druhým hlavním komponentem používaným pro přípravu pěstebních substrátů v zahradnické a školkařské praxi v ČR. Testované substráty byly připraveny na výrobní lince firmy AGRO CS Česká Skalice. Tato firma vyrábí kůrový humus ve velkých objemech při použití poměrně náročné technologie (drcení, aplikace dusíkatých hnojiv, prosev), výsledný produkt má standardní vlastnosti.

V pokusech byla hodnocena řada substrátů s různým podílem rašeliny a kůrového humusu (1-6) od čistého rašelinového (směs vrchovištní a slatinné rašeliny) po čistý kůrový substrát. Dále byl připraven substrát (7) s podílem biokompostu (kůra kompostovaná s organickým hnojivem) a kůrorašelinový substrát (10) bez aplikace draselného hnojiva.

Při přípravě substrátů byla aplikována jednotná dávka (0,8 kg/m3 substrátu) hnojiva PG MIX se stopovými prvky (14 % N, 16 % P2O5, 18 % K2O). U substrátu 10 bylo aplikováno pouze NP hnojivo, u substrátu 7 s biokompostem nebyla minerální hnojiva použita. U testovaných substrátů byly stanoveny fyzikální vlastnosti.

Se stoupajícím podílem kůrového humusu v substrátech klesal obsah spalitelných látek (od 89 % u rašelinového substrátu 1 po 75 % u kůrového substrátu 6) a vodní kapacita (od 70 % obj. po 59 % obj.) a stoupala vzdušná kapacita (od 16 % obj. do 23 % obj.). Vyšší vodní a nižší vzdušnou kapacitu (hodnoty srovnatelné s rašelinovým substrátem 1) měl substrát 7, kde byla použita rozložená kůra (25 % obj.) ve formě biokompostu.

Vyšší objemovou hmotnost (nad 300 g/l) a nižší obsah spalitelných látek (57, resp. 38 %) spojené s relativně vyšší vodní (63, resp. 66 % obj.) a nižší vzdušnou kapacitou (17 % obj. resp. 14 % obj.) měly profesionální substráty 8, 9 s podílem jílu. U pěstebních substrátů jsou optimální hodnoty 50-65 % obj. pro vodní a 15-30 % obj.

Kůra zpracovaná technologií používanou v AGRO CS je dobře rozložená, i čistý kůrový substrát (6) se fyzikálními vlastnostmi příliš neliší od rašelinokůrových substrátů (2, 3). Pro srovnání kůra kompostovaná ve VÚOZ méně intenzivním způsobem (menší počet drcení a přehazování) má výrazně vyšší vzdušnou kapacitou (36 % obj.). Kompostovaná kůra těchto vlastností není pro přípravu kůrových nebo kůrorašelinových substrátů (podíl kůry nad 50 % obj.) příliš vhodná.

Ve VÚOZ je s tímto komponentem používán rašelinokůrový substrát s jílem s (40 % obj. rašelina, 40 % obj. kompostovaná kůra, 20 % obj. Chemické vlastnosti substrátů byly stanoveny podle metodiky VÚOZ, hodnoty pH a elektrické vodivosti (EC) ve vodním výluhu w/v = 1/10.

Hodnoty pH většiny substrátů se pohybovaly kolem hodnoty 5. Pouze u substrátů s vyšším podílem kůrového humusu (5, 6 a 10) byly hodnoty pH nad 5,5. Hodnoty EC (charakterizují obsah rospustných solí) se u většiny substrátů pohybovaly v rozmezí 0,7-1,1 mS/cm.

Nižší EC (0,5 mS/cm) spojenou s nižším obsahem přijatelného dusíku (pod 100 mg N/l) měl substrát 5. Vyšší hodnotu EC (1,9 mS/cm) spojenou s vyšším obsahem nitrátového dusíku (250 mg N-NO3/l) a vysokým obsahem draslíku (755 mg K/l) měl naopak substrát 7 (25 % obj. biohumusu). Vyšší obsah přijatelného draslíku (nad 340 mg K/l) měly i další substráty (5, 6, 10) s vyšším podílem kůrového humusu. U těchto substrátů není potřeba při přípravě používat draselná hnojiva, tento komponent má přirozeně vysoký obsah přijatelného draslíku. Postačuje aplikovat pouze NP hnojivo jako v případě substrátu 10 s 80 % obj. kůrového humusu. I v tomto případě byl obsah draslíku u tohoto substrátu poměrně vysoký (390 mg K/l).

S pěstebními substráty byly založeny vegetační pokusy s rostlinami pěstovanými ve sklenících (Cissus rhombifolia, Dendranthema grandiflora - minichryzantémy a neřízená kultura, Cyclamen persicum a Euphorbia pulcherrima) a na venkovním stanovišti (Petunia hybrida, Pelargonium peltatum v truhlících a lesnické sazenice Picea abies, Pinus silvestris a Tilia cordata v kontejnerech). Většina kultur byla pěstována v substrátech 1 až 8 a 10. Substrát 9 byl testován u poinsetií (Euphorbia pulcherrima) a petúnií.

V průběhu pěstování se rostliny pravidelně přihnojovaly rozpustným hnojivem Kristalon Modrý (19 % N, 6 % P2O5, 20 % K2O) a některé kultury (Cyclamen, balkónové rostliny, lesnické sazenice) ke konci vegetace hnojivem Kristalon Bílý se zvýrazněným obsahem draslíku. Ve vegetačních pokusech se jako kvalitní ukázaly profesionální substráty s jílem (8 u chryzantém, rostlin Cissus a dřevin v kontejnerech, 9 u poinsetií).

U rašelinokůrových substrátů 2 a 3 byly ve všech pokusech stabilně dobré výsledky. Obsah kůrového humusu 20 a 40 % obj. představuje optimální podíl tohoto komponentu pro pěstební substráty. Např. u všech druhů dřevin v kontejnerech se vedle substrátu s jílem 8 osvědčil rašelinokůrový substrát 2. Dobré výsledky, především u poinsetií a balkónových rostlin, byly dosaženy v substrátu 7 s biokompostem s vyšším obsahem přijatelných živin a obsahem solí - EC. Horší růst v tomto substrátu byl zaznamenán pouze u minichryzantém, nezakořenělé řízky se píchaly rovnou do substrátu v květináčích.

Substráty s vyšší elektrickou vodivostí do 2 mS/cm jsou obecně použitelné pro sázení a přesazování zakořenělých rostlin. Pro přepichování semenáčků nebo řízkování mohou být tyto hodnoty příliš vysoké. V rámci pokusů nebyla u substrátů s vyšším podílem kůrového humusu přizpůsobena závlaha a ve většině případů ani dusíkaté hnojení. V těchto substrátech (5, 6, popř. 10, 4) byl růst u některých kultur horší.

U neřízené kultury chryzantém a poinsetií byl od počátku výrazně horší růst v substrátech 5 a 6, resp. 5, 6 a 4. Rostliny v substrátu 5 (u poinsetií i v substrátu 4) musely být na počátku kultury přihnojeny dusíkatým hnojivem. Rozdíly v růstu, především u poinsetií, přetrvaly až do vyhodnocení pokusů. Horší růst v substrátu 5 byl i u minichryzantém.

Tyto výsledky byly způsobeny nižším obsahem přijatelného dusíku na počátku pokusu (substrát 5) a pravděpodobně i imobilizací dusíku během vegetace. Pokusy ukázaly, že rašelinu lze nahradit dobře zkompostovaným kůrovým humusem až ze 100 %. Obecně lze konstatovat, že i v substrátech s vyšším podílem kůrového humusu lze vypěstovat hrnkové rostliny s dobrou tržní kvalitou a u balkónových rostlin dosáhnout dobrého růstu, kvetení a celkového vzhledu.

Vyšší podíl kompostované kůry v substrátech s sebou nese ale i určitá, výše zmíněná, rizika. V současné době, kdy není, i vzhledem k dovozu kvalitní rašeliny za poměrně příznivé ceny, velký ekonomický tlak na snižování podílu rašeliny v substrátech, používají výrobci substrátů kompostovanou kůru v optimálních poměrech. Výrobce substrátů AGRO CS používá kůrový humus v pěstebních profesionálních substrátech do 30-40 % obj.

Fyzikálním vlastnostem substrátů je nutné přizpůsobit zálivku. U pěstebních substrátů připravených ze standardních komponentů (rašelina, kůrový humus, jíl) a minerálních hnojiv je účelné před použitím překontrolovat alespoň hodnoty pH a EC. U kůrových a kůrorašelinových substrátů je nutné věnovat zvýšenou pozornost hnojení dusíkem. I přes kvalitní proces kompostování kůry se může během pěstování projevit biologická sorpce dusíku na nerozložené organické hmotě tohoto komponentu, tzv. imobilizace dusíků.

tags: #davkovani #hnojiva #do #kuroveho #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Jizerské hory: Klimatické pásmo
• Více o Tělesné Výchově, Cestování a Pravidlech
• O přirozeně se vyskytujících kovech: chrom
• Odpadové služby Kutná Hora
• Bambusový koš: Proč si ho pořídit do WC?