Průmyslová hnojiva vs. kompost: Co je lepší pro vaši zahradu?

Správná výživa zahrady jako celku je důležitá, ať jde o statková nebo průmyslová hnojiva, velké úrody dosáhnete pouze vhodně načasovanou a přiměřenou aplikací. Do půdy dodáváme organickou hmotu, která je zdrojem humusu a rostlinné výživy v takovém množství, aby půda mohla poskytnout dostatečnou a vyrovnanou výživu pro celý rok.

Základní hnojiva pro zahradu

Základní hnojiva pro zahradu velmi široce zastupuje především organické hnojení. Část hnojiv dodáváme do půdy na podzim před rytím. Je to tak zvané hnojení do zásoby. A část hnojiv dodáváme půdě na jaře před setím a výsadbou.

Organické hnojení v popředí zájmu

To se aplikuje v několika různých druzích, přičemž efekt má vždy přibližně stejný. Organická hnojiva jsou základem hnojení. Jsou potřebná pro tvorbu organické hmoty v půdě, která dodává půdě sílu a úrodnost. Zapravení těchto živin pomáhá oživit působení mikroorganismů v půdě, které hmotu přetvářejí na humus, nejdůležitější složku. Humus na sebe váže vláhu a živiny.

Kompost

Nejčastějším organickým hnojivem je kompost. Ten vzniká tlením zbytků rostlin, a tak během několika měsíců máte k dispozici vysoce kvalitní materiál, který lze jak zarývat do půdy, tak přihnojovat během sezóny. Pokud si jej vyrábíte sami z odpadu ze zahrádky, ušetříte při nákupu prostředků pro zlepšování půdy (např. I v nádobách, kde pěstujete například rajčata, by kompost chybět neměl. Pokud vysvitlo sluníčko a povolily mrazy neváhejte ani chvilku a překopejte kompost. Kompost se rozhazuje na povrch půdy nebo se jen mělce zapracuje do půdy např. hráběmi.

Další možnosti organického hnojení

V zahradě často využijete posekanou trávu. Nadrobno posekaná hmota je vhodná nejen k zapravení jako výborný organický odpad, hodí se ale i k mulčování nebo podestýlání na dno nádob při výsadbě nejrůznější zeleniny. Při kompostování ji smíchejte s dalšími složkami a vrstvěte maximálně do 20 cm. Uplatňují se i různé zbytky rostlin, které rozsekáte pomocí sekačky nebo drtiče zahradního odpadu. Takto rozsekanou drť přímo zarývejte a kompostujte.

Čtěte také: Minimalizace dopadů průmyslu

Velmi populární je zelené hnojení v podobě využití luskoobilní směsi, případně svazenky, hořčice nebo řepky. Tyto rostliny velice rychle vytvoří značné množství zelené hmoty, které se rozseká sekačkou, křovinořezem nebo vyžínačem přímo na ploše, nechá se zavadnout a zapraví se do půdy. Zelené hnojení představuje hnojivo přírodního původu s fytosanitárními účinky, brání totiž erozi půdy, zlepšuje půdní vlastnosti už při svém růstu a po zapravení se z něj stane humus.

K zelenému hnojení lze použít i přezimující výsevy např. ozimé obiloviny (žito, ozimé vikve apod.). Během zimy chrání půdu a na jaře se zapracují do půdy. Ozim se vysévá do konce října.

Tradičním a celá desetiletí využívaným hnojivem je kravský hnůj. Aplikace se provádí zapravením půdy na podzim, a to i v poměrně vydatném množství až kolem 7 kg/m², které je nutné pro dobrý růst plodin 1. trati. Brambory, okurky, papriky, rajčata, celer, květák, zelí, kapusta a brokolice - to jsou základní druhy plodin této trati, kde by půda měla být řádně vyhnojena. Kromě kravského hnoje se využívá i koňský, který najde uplatnění především ve skleníku pro svoji výhřevnost. V zahradách se také používá hnůj králičí nebo zkvašené slepičince, ale u nich pozor na přehnojení rostlin, které často končí spálením kořenů.

Hnojení vyzrálým chlévským hnojem se provádí především na podzim jeho zapravením do půdy. Do lehkých půd jej můžeme zapravit i na jaře. Nevyzrálý hnůj se dává do kompostu. K hnojení lze použít hnůj velkých zvířat (hovězí dobytek, koně, prasata, kozy, ovce) i malých zvířat (králíci, slepice, kačeny, husy…). Hnůj většiny menších zvířat, zejména trus drůbeže, obsahuje více živin než velkých zvířat, je často sušší a obsahuje více organických látek. Je však „ostřejší“ a buď se dává do kompostu, nebo se nechá vykvasit (zalijeme vodou a necháme 14-21 dní kvasit - pevné části dáme do kompostu a tekutou část rozředíme a můžeme použít k hnojení). Používá se i močůvka, tou se hnojí ve zředěném stavu v zimě a na jaře přes sníh. Vyzrálý chlévský hnůj se v těžkých půdách zarývá mělčeji, v lehkých naopak hlouběji do půdy.

Není hnůj, jako hnůj: Používáte-li hnůj, je velmi důležité vědět, jaký hnůj se kam hodí a kdy ho lze vůbec použít. Mnoho lidí si totiž stále myslí, že je hnůj jako hnůj, a jakmile mají nějaké hospodářské zvíře, domnívají se, že mají vyhráno. Není to ale pravda a chcete-li docílit opravdu úrodné půdy a sklízet co nevyšší možnou úrodu svých oblíbených plodin, musíte se v jednotlivých druzích hnoje alespoň trochu orientovat.

Čtěte také: Průmyslová revoluce a ovzduší

Průmyslová hnojiva

K přírodním hnojivům jsou vhodným doplňkem hnojiva průmyslová. Průmyslová hnojiva se vyznačují vysokým obsahem hlavních živin. Lze jimi poměrně rychle a velmi účinné doplnit chybějící živiny v půdě. Obsahují živiny ve větší míře než hnojiva statková. Průmyslové hnojiva se dělí podle počtu zastoupených živin na jednosložkové hnojiva či více složkové hnojiva.

Podle účinku můžeme hnojiva dělit na hnojiva rychle působící (ledky, superfosfáty a draselné soli) a na hnojiva pomalu působící (např. Některá průmyslová hnojiva můžeme používat společně, jiná se naopak nesmí míchat. Vždy si pozorně prostudujte informace od výrobce.

K těm klasickým granulovaným, která nacházejí poměrně široké využití v celé zahradě, patří různé typy sušených a peletovaných hnojů. Pokud klasický hnůj nemůžete sehnat, použijte pelety v podobě kravského hnoje, slepičinců a podobně. Tato hnojiva mají dobrý vliv i na půdu, vlhkostí nabydou, uvolní živiny a pomáhají držet vláhu v půdě.

Klasickým případem granulovaného hnojiva je NPK, obsahující vyrovnaný podíl dusíku, fosforu a draslíku. V zahradě je použijte třeba na jarní přihnojení trávníku v užitkové zahradě, nebo je rozhoďte na záhony před jarním kypřením půdy.

Mezi základní hnojiva pro zahradu patří například i dusíkaté vápno, které přináší dvě výhody. Při svém rozkladu uvolňuje látky, které zlikvidují škůdce i zárodky chorob, takže tedy půdu desinfikuje. Zároveň ale obohacuje půdu o vápník, který je nezbytnou složkou pro úspěšné pěstování rajčat a paprik. Při nedostatku vápníku dochází k černání špiček plodů. Aplikace tohoto hnojiva se provádí tři až čtyři týdny před výsadbou při důsledném dodržování návodu k použití.

Čtěte také: Průmyslová ekologie a český průmysl

Mezi vhodná hnojiva, která byste měli určitě mít, patří hnojiva se zvýšeným obsahem draslíku. Tento prvek je nezbytný pro růst podzemních orgánů plodin a používá se především jako hnojivo pro brambory a cibuli. Po přiměřené aplikaci rozhozem je zapravte do půdy ještě před výsadbou tak, aby jeho účinek byl rovnoměrný.

Jak správně hnojit

Určitě se nedoporučuje hnojit pouze průmyslovými hnojivy. Pokud se používají pouze tato hnojiva, dochází k znehodnocení půdy a vytváří se tzv. hladová půda, která neudrží vláhu ani živiny. Je tedy nutné používat oba typy hnojiv. Avšak klasická granulovaná hnojiva organiku nenahradí, nejlepší je jejich vzájemné kombinování tak, aby půda byla stále úrodná a obsahovala dostatek pro rostliny vstřebatelných živin.

Naskýtá se otázka, zda je tedy lepší aplikovat k plodinám pouze hnůj, nebo některá z průmyslových hnojiv, nebo je to zkrátka jedno a dáme, co máme. Bylo by tedy dobré vysvětlit, z jakého důvodu se doporučuje pro hnojení plodin používat organická hnojiva v podobě hnoje nebo kompostu, kterým můžeme hnojit celoročně. Průmyslová hnojiva se samozřejmě používají také, ale nikdy by se nemělo stát, že používáte pouze průmyslová hnojiva. Ta totiž vytváří hladovou půdu, která neudrží ani vláhu ani živiny.

Organickými hnojivy, kam patří hnůj a kompost, hnojíme většinou na podzim. Močůvkou se pak hnojí hlavně v zimě a máme-li k dispozici granulovaná organická hnojiva, ta je možné používat celé vegetační období. Uvádí se, že jeden kilogram granulovaného hnoje má stejnou vydatnost jako vrchovatě naložené kolečko chlévské mrvy. Kvalitním a dobře rozleželým kompostem můžeme hnojit celoročně.

Kde se hnůj doporučuje nejvíce?

Hnůj se hodí pro všechny typy a druhy půd, ale doporučuje se zejména pro půdy těžké, které jsou hůře propustné pro vodu a živiny a mají vysoký obsah jílu. Díky přídavku hnoje se tyto vlastnosti zlepší a rostliny tak mohou lépe a snáze přijímat vodu i dodané živiny.

Typy chlévského hnoje

V našich končinách nejčastěji používáme hnůj koňský, ovčí, hovězí, králičí nebo drůbeží. Vepřový hnůj je takovou zvláštní kapitolou.

• Koňský hnůj - Hnůj od koní obsahuje velké množství dusíku a hodí se k hnojení těžkých a studených půd, které prohřeje. Používá se do pařenišť a přidává se do kompostu. Nikdy s ním ale nehnojíme přímo záhony, je třeba ho nechat ještě dozrát v kompostu.
• Ovčí hnůj - Hnůj od ovcí má největší záhřevnost, oproti koňskému obsahuje méně dusíku a má použití jako koňský. Nehnojíme jím záhony přímo, ale přidáváme jej do kompostu.
• Hovězí hnůj - Hnůj od krav či býků je vhodný pro všechny typy půd a patří mezi ty nejhodnotnější, především co se týče obsahu živin pro rostliny. Vyzrálý ho zarýváme na podzim do záhonů, nevyzrálý dáváme do kompostu.
• Králičí hnůj - Máte-li doma plnou králíkárnu těchto užitkových zvířat, máte doma vše potřebné pro bohatou úrodu. Králičí hnůj je totiž naprosto ideální, co se týče vhodné teploty a optimálního složení živin. Je vhodný k okamžitému přihnojení záhonů.
• Drůbeží trus - Trus od slepic, ale i kachen, má vysoký obsah živin. K přímému hnojení je nevhodný, protože jeho koncentrace živin je natolik vysoká, že by došlo k popálení rostlin. Používá se proto do kompostu nebo se z něj vyrábí výživná jícha, která se před použitím ředí s vodou. Drůbeží trus je vhodný nejen ke květinám, ale i k ovocným stromům a zelenině.
• Vepřový hnůj - Chováte-li ve chlívku pašíka, určitě vás napadne, že jeho hnůj použijete na svoji zahradu. Tento druh hnoje však není vůbec vhodný, je studený, poměr jednotlivých živin také není úplně ideální a není možno jej ani použít k přímému hnojení. Nehledě na to, že ze všech druhů hnoje úplně nejvíce zapáchá. Pokud jej ale máte, neznamená to, že se ho musíte hned zbavit, použít ho můžete třeba do kompostu.

tags: #průmyslová #hnojiva #vs #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o dvojitých HT odbočkách
• Ekologické zemědělství a prodej
• Postupy měření emisí Zetor 25
• Mýty o biopotravinách vyvráceny
• Udržitelná budoucnost Francie