Výskyt muflonů v přírodě České republiky

Muflon (Ovis musimon) patří do čeledi turovití a je jediným zástupcem zdivočelé ovce na našem území. Původem je z Korsiky a Sardinie.

V prehistorické době obývali mufloni celou Evropu, v době historické pak už jen Sardinii a Korsiku. V pravěku byla tato zvířata domestikována a stala se základem chovu domácích ovcí. Muflony chovali i staří Řekové a Římané.

Jako lovnou zvěř se muflony poprvé pokusil chovat v oborách Evžen Savojský. Od 18. století byli intenzivně a úspěšně vysazováni v Německu, ve Francii, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku. Nelze vyloučit, že v českých zemích se první mufloni chovali již během 18. století. Patrně se však u nás objevili až v padesátých letech 19. století.

Muflon evropský se do Čech se dostal přibližně v polovině 18. století do staré Obory u Hluboké nad Vltavou. Za rozšíření do Čech a celého Rakousko Uherska mohla hlavně šlechta, která v něm viděla nový druh zvěře k lovu v oborách. I když se jedná o nepůvodní druh zvěře, je Česká republika světovou špičkou v chovu mufloní zvěře, a to hlavně díky oboře lesního závodu Židlochovice. V chovu mufloní zvěře je světovou špičkou bezpochyby Česká republika.

V současné době u nás žije asi třetina světové populace a mufloni v Česku evidentně skvěle prospívají. S ohledem na jejich rozšíření je potřeba zdůraznit, že v lesním prostředí mufloni dorůstají větších rozměrů i hmotnosti než v místech svého posledního přirozeného výskytu, tedy v horách Sardinie a Korsiky.

Čtěte také: Produkce mufloní vlny

Mufloní zvěř se ostrůvkovitě vyskytuje prakticky po celém území České republiky. Nejčetnější je v severozápadních, západních a místy i v jižních Čechách, v Orlických horách, v Hrubém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině, na severní Moravě a ve Slezsku. Obývá celé skalnaté středomoří a samozřejmě se nachází ve střední Evropě, kde byli postupně vysazování. Jejich areál ovšem z části zasahuje i do Francie nebo Bulharska.

Muflon má rád smíšené lesní porosty se skalnatým podložím, což je jeho přirozeným prostředím. Měkká půda mu příliš nevyhovuje. Vyskytuje se od nížin až po pahorkatinu. V celé České republice je hojně zastoupen v oborách a to napříč celé zemi. I jeho výskyt je od západu po východ, avšak vždy ostrůvkovitý.

Muflon po celý rok žije ve stádech čítajících několik desítek kusů jedinců. Vůdčí tlupy je zkušená muflonka. Tlupu uzavírají staří berani. Při ohrožení vydává vůdčí muflonka varovný hvizd (syknutí), který po celé stádo znamená okamžitý úprk. Staří mufloni se raději zdržují samotářsky nebo ve skupinkách stejně starých beranů ve dvou a více kusech.

Listopadová říje muflonů je v lesích nepřehlédnutelná. Mufloní říje probíhá okolo listopadu. Někdy probíhá ještě v prosinci. Říje se projevuje hlasitých, dutými ránami, které jsou slyšitelné na velkou vzdálenost. Dva soupeřící samci od sebe nejprve poodejdou na dvacet až třicet kroků. Poté obřadně skloní hlavy a na pokyn neviditelného sudího se vyřítí proti sobě. Následuje příšerný náraz čely. Hlasitý třesk je v tom okamžiku slyšitelný do vzdálenosti stovek metrů. Ti do sebe robustními čely a mohutnými rohy narážejí jako rozjeté nákladní vagóny.

Mufloní zvěř není vybíravá a jejich potravou jsou byliny, různé plody, letorosty. Muflona je dle české legislativy možné lovit od 1.7. V oborách je lov povolen po celý rok, jako u každé jiné zvěře. Muflona lze lovit individuálně a to buď na čekané nebo formou šoulání. K lovu muflona je zapotřebí kulové zbraně s ráží například řady 6,5 mm, 7 mm, 7,62 mm, nebo řada 8 mm. Jinými slovy, dopadová energie střely musí být dle legislativy minimálně 1 500 J/ 100 m, ale pro lepší efektivitu střely se udává 2 000 J/ 100 m.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Muflon je lovným druhem, jehož odstřel je u nás povolen v posledních pěti měsících roku. Každoročně tak lovecké vášni padne za oběť šest až osm tisíc muflonů, ale tento fakt se nijak neprojevuje na nebojácnosti rohatých bojovníků. V zimě u krmelců se mezi ostatní spárkatou zvěří chovají velmi hrdě a sebevědomě.

Výsadou mufloní trofeje jsou jejich rozložité toulce, které běžně dosahují 80 cm a více cm v délce. Jejich zbarvení je tmavě hnědé s výrazným vrubováním. Každý lovec ocení mít vybělenou bílou lebku v kontrastu s tmavými toulci muflona jako památku z lovu. Pokud lovec nestojí o vyčiněnou kůži, rozhodně by měl pamatovat na malou trofej, tzv. štětku, která se dává za klobouk. Jedná se o pesíky z rouna, které jsou vázány do ozdobného toulce.

Mufloní maso je velmi aromatické maso, které se vyznačuje tmavě červenou barvou. Jedná se o jemně vláknité maso velmi podobné skopovému masu. V tomto případě je velmi důležité, jak starý kus byl uloven a zda se jednalo o samčí či samičí pohlaví. Jednoznačně maso z mláďat nebo mladých samic patří mezi delikatesy. U starších kusů, především samčího pohlaví, je doporučeno maso nakládat na do nálevů a zbavit ho tak typického aroma, které může masu dodávat nelibou chuť a vůni. Maso lze využít na guláš nebo třeba perkelt. Především se jedná o maso z krku, či ořezy. Mufloní kýtu nebo hřbet lze péct v celku, nebo připravit steaky.

V Praze se nachází unikátní stádo mufloní zvěře v Krčském lese, ale většina lidí je zná spíše jako obyvatele Thomayerovy nemocnice, kde přes den nacházejí útočiště před velkou návštěvností Krčského lesa, ale i proto, že zde vždy najdou dost potravy od personálu nemocnice, tak jejich návštěvníků. Krčtí mufloni si v areálu nemocnice přivykli na člověka tak, že se nechají nakrmit z ruky.Ale při návratu do lesa se z nich jako mávnutí proutkem stává opět divoká zvěř. Aby se mufloni v Krči nekontrolovatelné nepřemnožili, tak i zde probíhá redukční odstřel. Tato zvěř je velkým konkurentem naší původní srnčí zvěře a v honitbách s výskytem muflona dochází ke snižování stavu zvěře srnčí.

V listopadu dochází svého naplnění mufloní láska, kterou provázejí líté boje samců. Duté údery rohů jsou v tichém lese slyšet až několik stovek metrů daleko. Někdy se do souboje připlete i zaparkované auto. To když muflon na autě uvidí svůj vlastní obraz.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Například v oboře pod hradem Roštejnem lesníci a myslivci nahnali stovku muflonů, aby zachránili tisíce stromů pod Javořicí před zničením. "Vysoké stavy muflonů pustošily lesy. Množství zvěře ničilo porosty smrků. Zvířata spásala všechno, co vyrostlo, stromy byly okousané jak od bobrů. Bez izolace muflonů do obory by se nikdy nepodařilo obnovit přirozené stavy listnatých stromů a jedlí," přiblížil správce Lesní správy Telč Vladimír Dolejský. Na ploše téměř 130 hektarů za dřevěným ohrazením mezi osmi sty originálními žulovými sloupy z doby před rokem 1592 našlo domov stohlavé stádo muflonů. Dalšími obyvateli jsou desítky divokých prasat.

Škody zvěří se nejvíce projevuje okus srnčí zvěří a spásání přirozené obnovy muflonem. Poškození mufloní zvěří se projevuje v širším okolí Vonoklas a v PR Karlické údolí. Stavy mufloní zvěře v tomto území dosahují cca 100 ks a lokálně způsobují problémy nejen ve vztahu k obnově lesa, ale i z hlediska ochrany přírody zejména v PR Karlické údolí, kde se mufloní stádo zdržuje na skalních výchozech a v jejich okolí a způsobuje škody na bylinné vegetaci. Druhou oblastí výskytu mufloní zvěře je nejzápadnější výběžek Českého krasu.

tags: #mufloni #výskyt #v #přírodě #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Emise LPG v Evropě
• TFA monitor klimatu - recenze
• Ochrana žab v kontextu predace
• Retenční nádrž a legislativa
• Tipy na koupání v přírodě