Komposty se používají především pro doplnění organických látek do půdy. Dají se využít i pro přípravu pěstebních substrátů a zemin. Pro přímou aplikaci do půdy se dá využít i digestát, fermentovaný zbytek z provozu bioplynové stanice.
Separací je možné digestát rozdělit na tuhou složku - separát a na tekutý fugát, který se rovněž aplikuje na zemědělskou půdu (Váňa, 2010). Separát je možné využít pro přípravu kompostů, ale i pěstebních substrátů a zemin. Pro aplikace do půdy se u kompostů i u odpadů z bioplynových stanic hodnotí obsah organických látek a celkových živin (tab. 1).
Převážná část celkového dusíku v kompostu, okolo 90 %, je vázána v organických látkách, které v půdě podléhají mineralizaci. Kompost významně obohacuje půdu o přijatelný fosfor, 20-40 % fosforu je okamžitě přístupných pro rostliny.
V zemědělství se pro přímou aplikaci na půdu používá digestát nebo fugát, které mají nízký obsah sušiny, 5-8 %, resp. 3-4 %. Pro úpravu zahradnických půd je perspektivní separát, který obsahuje 20-35 % sušiny. Separát obsahuje tuhou nerozloženou frakci organických látek vláknité povahy, které v půdě podléhají intenzivní mineralizaci (Kolář et. al., 2009).
Pro stanovení dávek kompostu do organických substrátů a zahradních zemin jsou rozhodující hodnota pH, obsah rozpustných solí charakterizovaný hodnotou EC vodního výluhu a z přijatelných živin obsah draslíku (Wilson et al., 2002). Pro hodnocení těchto vlastností jsou vhodné normy EU, které se používají pro hodnocení substrátů i komponentů. Hodnoty pH (EN 13037) a EC (EN 13038) se stanovují ve vodním výluhu 1v:5v.
Čtěte také: Kůrový kompost a slepičí trus
Podle hodnot EC a obsahu přijatelného draslíku lze komposty rozdělit do tří skupin (Dubský a Šrámek, 2008) (tab. 2). Do skupiny A patří komposty s nižší hodnotou EC (<0,6 mS/cm) a nižším obsahem přijatelného draslíku (<1000 mg K/l substrátu). Pro přípravu substrátů se dají použít ve větším podílu (do 50 % obj.), limitujícím faktorem může být vyšší hodnota pH směsi.
Do skupiny B jsou zařazeny standardní zahradní komposty, zakládka (biologický odpad vzniklý při údržbě zeleně - tráva, listí, štěpka) je kompostována 3 až 4 měsíce a 3 až 4× přehozena. Hodnota EC se u nich pohybuje v rozmezí 0,9-1,1 mS/cm a obsah přijatelného draslíku v rozmezí 2000-3500 mg/l substrátu. Pro přípravu substrátů se dají použít v podílu 10-30 % obj.
Ve skupině C jsou komposty, u kterých jsou do zakládky přidávána organická hnojiva, především separovaná kejda. Hodnota EC se pohybuje v rozmezí 1,4-1,9 mS/cm a obsah přijatelného draslíku v rozmezí 4000-6000 mg/l substrátu a pro přípravu substrátů se dají použít v podílu 5-15 % obj.
Pro přípravu substrátů a zemin je možné použít i separát. Obsah přijatelného draslíku není ve srovnání s komposty vysoký (tab. 2), ale separát s původní vlhkostí má vysoký obsah amonného dusíku. Ten limituje jeho podíl v pěstební směsi na max. 10 % obj. Pokud se separát vysuší v bioplynové stanici s využitím odpadního tepla, obsah N-NH4 výrazně poklesne a podíl separátu v substrátu může být vyšší, 20-50 % obj., u rostlin náročných na živiny až 60 % obj.
Základní složku organických substrátů v zemích EU tvoří rašelina. Většinou se používá samostatně nebo v kombinaci s minerálními komponenty, především jíly v dávce do 10 % obj. (100 kg/m3). Ve školkařské produkci se vedle organických substrátů používají i směsi s vyšším podílem (20-50 % obj.) minerálních komponentů (zeminy, sprašové hlíny apod.). Jejich hlavní uplatnění je při předpěstování dřevin v kontejnerech pro výsadby v krajině. Používají se i pro pěstování rostlin ve větších nádobách a trvalek pro extenzivní výsadby.
Čtěte také: Hnojiva pro kůrový kompost: správné dávkování
Pokud je podíl minerálních komponentů vyšší než 50 % obj., jedná se o zahradní zeminy, které se používají pro přípravu záhonů, nebo pro výměnu zeminy ve výsadbové jamce. U substrátů s vysokým podílem minerálních komponentů (> 20 % obj.) je možné, vzhledem ke zvýšené sorpci živin, zvýšit dávky kompostů, oproti organickým substrátům o 5-10 % obj. (tab.
Vzhledem k vysokému obsahu draslíku v kompostech se pro základní hnojení směsí s komposty používají pouze dusíkatá a fosforečná hnojiva bez stopových živin (Carlile, 2008), totéž platí při použití sušeného separátu. Podle dávky kompostu se snižuje dávka vápence, případně se vápenec nepřidává.
Optimální hodnoty pH a EC jsou u substrátů s komposty mírně vyšší než u substrátů rašelinových (tab. 4) a obsah přijatelného draslíku zpravidla výrazně přesahuje optimum pro rašelinové substráty (180 mg/l substrátu). Optimální obsah přijatelného draslíku v organických substrátech s komposty je 300 mg/l, maximální hodnota je 500 mg/l substrátu. Použití substrátů s obsahem přijatelného draslíku vyšším než 600 mg/l je rizikové. Jeho obsah lze snížit přídavkem minerálního komponentu s vysokou sorpční kapacitou, např. zeolitu.
Modelový rašelinový substrát (RZ) s podílem 20 % obj. zahradního kompostu pro výsadbu letniček na zavlažovaný záhon měl před aplikací zeolitu >630 mg K/l substrátu. V případě sušeného separátu je optimální dávka do rašelinového substrátu 20 % obj. (R20S). U zemin s vyšším podílem minerálních komponentů se dávky zahradních kompostů mohou pohybovat v rozmezí 25-30 % obj. Obsah přijatelného draslíku pak může dosahovat hodnot 700-800 mg K/l, viz zemina (zem-30Z) s podílem 30 % obj. kompostu. Ta byla úspěšně použita pro výsadbu dřevin na trvalé stanoviště.
Aplikace kompostů zvyšuje v půdě obsah organické hmoty, doplňuje živiny a zlepšuje půdní strukturu. Ovlivňuje i půdní reakci a může nahradit vápnění půdy. U vermikompostů, které mají vyšší obsah živin, se pro pravidelnou aplikaci doporučují dávky do 5 tun v sušině na hektar (Kalina, 1999).
Čtěte také: Vše o kompostování
Pro přímou aplikaci do zahradních půd jsou použitelné i separáty. Dávkou 6 t v sušině (kolem 12 t vlhkého kompostu) na ha se při průměrném obsahu živin v kompostu (1,5 % N, 0,6 % P a 1,2 % K v sušině) dodá přibližně 90 kg N, 32 kg P a 72 kg K. To jsou dávky živin při každoroční aplikaci dostačující. Při zakládání zahrad se používají vyšší, meliorační dávky, až 50 t v sušině (kolem 100 t vlhkého kompostu) na ha. Touto dávkou se dodají vysoké dávky živin, které rostliny mohou využívat až po několik vegetačních období (Erhart a Hartl, 2008).
Dávka 100 t kompostu na ha odpovídá dávce 10 kg/m2. Při zakládání zahrad výrobci doporučují aplikovat až 20-30 litrů zahradního kompostu na m2 a zapravit do půdního profilu. Pokud se tato dávka zapraví do vrchní 15cm vegetační vrstvy, podíl kompostu je 13-20 % obj. Což je relativně vysoký, ale odzkoušený podíl z hlediska obsahu přijatelných živin.
tags: #dávkování #kompostu #pro #rostliny #v #kontejnerech