Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.
Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Studium klimatu města je v současné době velmi aktuální téma, a to i díky změně klimatu, která se na život ve městech výrazně podepisuje. Ve městech se soustřeďuje stále více obyvatel vyspělých i rozvojových zemích. Polovina obyvatel naší planety žila v roce 2007 ve městech, přičemž více než 70% této populace připadlo na rozvojové země.
Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.
Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.
Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.
Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku
Obrovský dopad klimatických změn na zemědělství a nerovnoměrné srážky způsobují nedostatek úrody. To vede ke zvyšování cen potravin a k natlačení dalších milionů lidí do chudoby. Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Právě farmáři ale silně pociťují dopady měnícího se klimatu. Na místech, kde se ještě před několika lety dalo díky drobnému zemědělství bez problémů uživit, je dnes těžké či dokonce nemožné s farmařením pokračovat. Kvůli nepředvídatelným změnám počasí nemohou farmáři spoléhat na srážky, a mají tak mnohem menší úrodu. Intenzivní deště zaplavují pole a ničí úrodu, málo srážek zase vede k suchu a nedostatku vody.
Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.
Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Až polovina světové populace trpí alespoň po část roku vážným nedostatkem vody. Očekává se, že se číslo bude zvyšovat. Kvůli nedostatku vody nemají lidé ve zranitelných regionech přístup k nezávadné vodě pro pití a základní hygienu, ať už v domácnostech, ve školách, ale i ve zdravotnických zařízeních. Nedostatek vody vede k selhání kanalizačních systémů. Čím je vody méně, tím je také dražší.
Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Nedostatek potravin, vody a dalších faktorů vede miliony lidí k útěku ze svých domovů.
Obzvláště patrné jsou důsledky klimatických změn v regionu Blízkého východu a velké části Afriky. Tyto oblasti se oteplují rychleji než zbytek světa. Extrémní výkyvy počasí už teď způsobují výrazné rozdíly ve srážkách, což se bude nadále zhoršovat. Většina farmářů v Africe je přitom závislá na dešťových srážkách pro své zemědělství.
Čtěte také: Následky Globálního Oteplování
Klimatická krize už dnes znemožňuje život v řadě oblastech světa. Už nyní každoročně opustí své domovy kvůli přírodním katastrofám na 20 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2050 bude na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí své domovy, protože se kvůli měnícímu klimatu nedokážou uživit. Afrika a Blízký východ, regiony výrazně zasažené měnícím se klimatem, se již potýkají s mnoha uprchlickými krizemi. Nedostatek vody, sucho a extrémní výkyvy počasí donutí k útěku další miliony lidí.
Měnící se klima nezpůsobuje jen uprchlické krize, ale přímo dopadá na bezpečnostní situaci ve zranitelných regionech. Rostoucí konkurence o zdroje, jako je úrodná půda a čistá voda, způsobuje či prohlubuje konflikty v daných oblastech.
Klimatické změny zvýšily riziko nákazy u téměř 60 procent všech známých infekčních onemocnění, včetně nemocí přenášených klíšťaty a komáry, jako je borelióza a horečka dengue, a dalších infekcí přenášených potravinami a vodou. Hrozí, že riziko se bude nadále zvyšovat s rostoucími teplotami a dalšími důsledky změny klimatu. Zejména rozvojové země také nemají dostatečné zdroje a často i fungující systém veřejného zdravotnictví, aby se s následky infekčních onemocnění dokázaly vyrovnat.
Charita Česká republika dlouhodobě pomáhá lidem ve znevýhodněných regionech vyrovnat se s následky změny klimatu. V Zambii a Iráku jsme farmářům zajistili školení moderních zemědělských metod a seznámili je se způsoby, jak hospodařit a sklízet úrodu navzdory měnícímu se klimatu. V adaptaci na změnu klimatu využíváme také inovace. Například v Zambii mají farmáři přístup k mobilní aplikaci, ve které mohou sledovat srážky, dostat svou úrodu na trh, a také uzavřít pojištění proti klimatickým rizikům. V zemích jako Moldavsko a Gruzie podporujeme kompostování organického odpadu, aby nekončil na skládkách. V Moldavsku jsme také vybudovali funkční a udržitelné odpadové hospodářství ve městě Criuleni.
Prověřování z hlediska klimatického dopadu je proces, který do budoucí infrastruktury pomáhá začleňovat opatření pro zmírňování změny klimatu a opatření pro přizpůsobení se klimatické změně. Tento proces umožňuje žadatelům o finanční prostředky z fondů a nástrojů EU tam, kde je to vyžadováno, i soukromým investorům činit informovaná rozhodnutí o projektech, které lze považovat za slučitelné s Pařížskou dohodou. Systém vyhodnocení klimatického dopadu tedy zohledňuje podmínky a pravidla příslušných metodických postupů na úrovni Evropské komise.
Čtěte také: Změna klimatu: Co můžeme dělat?
Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody. Je třeba zlepšit vodohospodářství, posílit komunitní solidaritu a rozšířit moderní zemědělské postupy. Podpora afghánských farmářů je investicí do stability a budoucnosti celé země.
Zabýváme se problematikou interpretace výsledků mezinárodního výzkumu v oblasti klimatické změny. Poskytujeme konzultace k interpretaci problematiky klimatické změny pro území ČR, včetně rozvoje adaptačních opatření a zmírňování dopadů klimatické změny v národní podmínkách. Úzce spolupracujeme s Mezivládním panelem OSN ke změně klimatu a Evropskou agenturou životního prostředí.
Nejvýznamnější organizací zajišťující syntézu výsledků výzkumu změny klimatu je Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který byl založen Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostřední (UNEP) v roce 1988. Vznikl z podnětu rezoluce Valného shromáždění OSN č.43/53 jako nezávislý vědecký a technický orgán, který má za úkol soustřeďovat a analyzovat nejaktuálnější vědecké poznatky a vytvořit tak odborný základ, mimo jiné i pro politická jednání.
Panel v nepravidelných intervalech publikuje tzv. Hodnotící zprávy, které jsou k dispozici široké veřejnosti na portále IPCC v části Reports. Každá z těchto zpráv se skládá ze tří tematických částí zaměřených na fyzikální popis změny klimatu, její dopady a možnosti zmírnění těchto dopadů či přizpůsobení se probíhajícím změnám. Jednotlivé zprávy jsou vždy k dispozici v několika verzích, mimo celkový report je k dispozici i Technické shrnutí a tzv. Shrnutí pro tvůrce politik (Summary for Policymakers, SPM). Tato krátká shrnutí mohou sloužit jako rozcestník k dalším informacím nejen ve zprávách IPCC.
V roce 2015 177 členských států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu podepsalo Pařížskou dohodu, ve které se zavazují k cíli udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslové revoluce a usilovat o to, aby oteplení pokud možno nepřekročilo hranici 1,5 °C.
Klíčová fakta o Afghánistánu:
Klíčová fakta o Etiopii: