Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie: Definice a srovnání

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Zatímco výroba v uhelných elektrárnách v České republice narostla o 14 %, prudce zdražující plyn zaznamenal značný propad o 55 %. Vodní elektrárny rovněž zaznamenaly pokles výroby - o 17 %. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %. Pojďme se tedy podívat, z jakých zdrojů se u nás elektřina vyrábí, a jak jsme na tom ve srovnání se sousedy.

Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %. Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na:

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelná energie pochází z obnovitelných zdrojů. To znamená, že se tyto zdroje v průběhu lidského života průběžně obnovují a lze je využívat opakovaně. Co je to vlastně obnovitelný zdroj a do jaké míry se obnovitelná energie v ČR používá? Je to čistá energie získaná z přírodních zdrojů, které jsou schopny se částečně nebo úplně obnovit.

Patří sem především uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje - sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo. Patří sem především sluneční, větrné a vodní elektrárny, ale i geotermální energie a bioenergie (například z biomasy). Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo. Tyto obnovitelné zdroje energie jsou považovány za udržitelné, protože jejich využívání nevede k vyčerpání přírodních zdrojů a jsou mnohem šetrnější k životnímu prostředí ve srovnání s fosilními palivy.

V Evropské unii se za obnovitelný zdroj považuje i spalování odpadu, jenž činí 18 % podílu zdrojů na výrobu energie v rámci Evropy a 0,23 % v České republice.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů energie

Hlavní výhodou je snížení emisí skleníkových plynů a dalšího znečištění. Obnovitelné zdroje energie jsou prakticky nevyčerpatelné a snižují závislost dané země na dovozu fosilních paliv. Výroba a distribuce také podporují místní ekonomiku vznikem nových pracovních míst. Mezi nevýhody patří nepředvídatelnost. Velká část těchto zdrojů totiž závisí na počasí. Výstavba potřebných zařízení vyžaduje vyšší počáteční investici a často i větší prostor, třeba pro větrné farmy nebo solární parky.

V ČR se k výrobě energie využívají oba druhy, ale výrazně převažují neobnovitelné zdroje - uhlí, jádro a zemní plyn. Zdroje obnovitelné energie představují především vodní a větrné elektrárny, solární panely a biomasa, přičemž žebříčku popularity vévodí biomasa. Kromě dřeva a výrobků z něj sem patří také energetické plodiny, biopaliva a organická část komunálního odpadu. Udržitelné využití biomasy však vyžaduje pečlivé řízení, aby nedošlo k nadměrnému využívání těchto zdrojů.

Přehrady a vodní elektrárny

Možnosti využívání energie vody prostřednictvím velkých vodních elektráren jsou u nás již téměř vyčerpány, protože na všech větších řekách již přehrady a vodní elektrárny fungují. Mezi nejznámější patří Lipno I, Orlík, Štěchovice nebo Slapy. Kromě výroby energie tato vodní díla slouží také k regulaci vodních toků a k ochraně před povodněmi. Nabízí se prostor pro rozvoj malých vodních elektráren, jejichž význam spočívá v decentralizaci výroby energie a zvyšování energetické nezávislosti. Svůj podíl mají i přečerpávací vodní elektrárny. Naše největší PVE Dlouhé Stráně se nachází v Jeseníkách.

Větrné zdroje obnovitelné energie

Pro tento obnovitelný zdroj energie nemá ČR vhodnou geografickou polohu, terénní ani větrné podmínky. Bíle větrníky se stávají dominantou horských oblastí a jiných vyvýšených míst, ale celkový instalovaný výkon je v porovnání s jinými státy EU nízký. Výstavba větrných elektráren naráží nejen na administrativní a regulační překážky, ale i na lokální odpor veřejnosti z estetických či ekologických důvodů. Přesto zájem o čistou větrnou energii roste.

Solární panely

V ČR je nainstalováno několik velkých solárních parků i mnoho menších fotovoltaických instalací na střechách domů, podniků a veřejných budov. Tyto systémy majitelům objektů snižují provozní náklady. V posledních letech se zvyšuje zájem o solární panely i mezi menšími podniky a obcemi, které se snaží zvýšit svou energetickou soběstačnost. Tuto cestu výroby energie podporuje prostřednictvím dotací a daňových úlev stát i EU, její další rozšíření je však podmíněno optimalizací energetické sítě tak, aby zvládla větší podíl proměnlivých zdrojů.

Čtěte také: České startupy a energie

Obnovitelné zdroje energie nabízejí ekologicky udržitelnější a nezávislejší cestu. I v ČR se stávají stále významnější složkou energetického mixu, ačkoli za evropským průměrem značně pokulháváme. Je tu však jistý potenciál pro další rozvoj. Navzdory výzvám spojeným s vyššími počátečními investicemi a potřebou integrace do stávající infrastruktury. Přechod k obnovitelným zdrojům energie je nezbytný pro dosažení cílů v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Zároveň přináší nové příležitosti pro ekonomiku a společnost jako celek.

Konkrétně se tedy jedná o: sluneční záření, vítr, déšť, mořské vlny, příliv, geotermální teplo, biomasu. Ovšem zařazení biomasy mezi obnovitelné zdroje energie rozděluje společnost na dvě skupiny. Odpůrci totiž argumentují tím, že při pěstování biomasy vzniká uhlíková stopa, která tím pádem odporuje jejímu zařazení na seznam alternativních zdrojů energie.

Neobnovitelné zdroje energie

Tyto zdroje jsou opakem obnovitelných - nejen, že se nám jejich zásoby krátí, ale jejich využívání produkuje velké množství CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Již podle jména je zřejmé, že neobnovitelné zdroje energie jsou takové, které po vyčerpání není možné obnovit, případně by jejich obnova trvala velmi dlouho.

Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina. Momentální teorie a odhady počítají s tím, že neobnovitelné zdroje energie, tedy: uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná energie, rašeliniště, se vyčerpají v následujících stovkách let. Přesto že se fosilní paliva nepřestávají přirozeně vytvářet, tento proces je příliš pomalý na to, abychom je mohli považovat za obnovitelný zdroj.

Ve vyspělejších krajinách se využívání fosilních paliv čím dál tím více snižuje a nahrazuje se obnovitelnými zdroji, naopak v rozvojových krajinách se zvyšuje.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Jaderná energie

Jaderné elektrárny mají v současné době přibližně 70 % podíl na výrobě veškeré světové elektřiny. Jaderná energie se vyrábí z uranové rudy, řadí se tedy mezi neobnovitelné zdroje. I v tomhle odvětví se ale vyvíjejí nové technologie a můžeme tedy očekávat, že v budoucnosti bude tento proces efektivnější. Jaderné elektrárny, na rozdíl od těch, co využívají jiné neobnovitelné zdroje, neprodukují skleníkové plyny a pro své okolí jsou zcela nezávadné.

Srovnání se sousedními státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji.

Pojďme se podívat na konkrétnější čísla u našich nejbližších sousedů. Použité údaje jsou z roku 2022.

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie jsou nezbytnou součástí fungování dnešního světa.

Snahu o udržení planety v co nejlepším stavu má i Evropská unie. Proto také vznikl Evropský Green Deal nebo též Zelená dohoda pro Evropu. V čem spočívá? Členské státy EU se zavazují k tomu, že podniknou určité kroky k tomu, aby společnými silami zabránili klimatické katastrofě a pokusí se dosáhnout toho, aby v roce 2050 byla Evropa klimaticky neutrální kontinent. Co to znamená a zahrnuje? Čistou a nezávadnou vodu, čisté ovzduší, zdravé a zároveň cenově dostupné potraviny pro každého, recyklovatelnost výrobků, rozšíření veřejné dopravy, využívání ekologické energie. Extrémní horka a sucha mají negativní vliv na plodiny, ale znamenají také vyšší riziko vzniku požárů. Znečištěný vzduch ohrožuje jak životní prostředí, tak i lidské zdraví a tak dále. Je tedy očividné, že pokud nebudou podniknuty razantní změny, klimatická katastrofa je neodvratná.

tags: #obnovitelné #a #neobnovitelné #zdroje #energie #definice

Oblíbené příspěvky:

• Příklady a principy ekologicky šetrných služeb
• Chov koní a ekologie
• Historie Tereziánské emise
• Klimatické změny a lesní ekosystémy
• Zdroje a dopady znečištění moře v New Yorku