Dopad klimatických změn na lesy: Studie a perspektivy

Lesy jsou klíčové pro usměrňování klimatu díky zachytávání atmosférického uhlíku a mají chladicí efekt vytvářením přízemní oblačnosti. Protože stromy ukládají oxid uhličitý z atmosféry a přeměňují jej na biomasu, jsou lesy široce vyzdvihované pro svoji roli při zvládání klimatické změny.

Nicméně tým vědců zdůrazňuje, že redukce změn klimatu nad pevninou by neměla být zdůvodňována pouze hlediskem zachytávání uhlíku, tedy hlediskem obnovy lesů a bránění odlesňování. Namísto toho by měly přijaté politiky zahrnovat širší klimatické přínosy, které lesy nabízejí: jde třeba o zvýšenou oblačnost pro místní ochlazování nebo přínos k tvorbě deště.

Rizika pro lesy vlivem klimatických změn

S probíhající klimatickou změnou se navíc mění frekvence výskytu i intenzita různých typů disturbancí. Lesy jsou neustále narušovány požáry, větrem, škůdci a chorobami či sesuvy půdy. Tato narušení (disturbance) mají zásadní vliv na koloběh uhlíku, druhovou bohatost lesů a zásoby vody.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby.

Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.

Dopady na hospodářské lesy

Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní tým s účastí odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí ČZU, ukazuje, že probíhající změna klimatu výrazně zvýší frekvenci velkoplošných kalamit hospodářských lesů.

Podle údajů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, bylo v roce 2016 zpracováno 4,3 mil. m3 především smrkového dříví napadeného podkorním hmyzem. Toto množství představuje jednu čtvrtinu celkového množství dřeva, které se v ČR každý rok vytěží. Tyto neplánované těžby dřeva mají negativní dopad na celou řadu funkcí, které les naší společnosti poskytuje.

Výsledky studie ukazují, že rizika spojená s požáry a patogeny se v souvislosti s klimatickými změnami zvýší. Příkladem možných dopadů jsou ničivé lesní požáry v Kanadě a Rusku v posledních letech. Požáry jsou v současné době nejvýznamnějším typem narušení po celém světě a podle vědců se stanou ještě vážnější hrozbou v příštích desetiletích.

Převážně jehličnaté lesy v severní a střední Evropě jsou však primárně narušovány vichřicemi a následnou gradací hmyzu, například lýkožrouta smrkového. I u tohoto typu narušení můžeme očekávat výrazný nárůst. Jehličnaté lesy byly dokonce vyhodnoceny jako nejcitlivější ke změnám klimatu a tento trend se týká i hospodářských lesů v České republice.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Ekonomické dopady

Studie publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že změna klimatu má na evropské lesy nejen ekologické, ale i výrazné ekonomické dopady. Extrémní přírodní jevy, jako jsou požáry, bouře a škůdci, zvyšují finanční tlak na lesnický sektor a způsobují kolísání příjmů z dřeva. Evropské lesy čelí rostoucím tlakům způsobeným požáry, bouřemi a kůrovci, které kromě ekologických škod přinášejí i významné ekonomické ztráty. Lesní škody pravidelně dosahují hodnot v řádu milionů eur.

Vědci spočítali, jak by změna klimatu mohla ovlivnit ekonomickou hodnotu evropských lesů. Ve své studii zkoumali očekávané klimatické scénáře ke konci století. Výsledky ukazují, že globální oteplování přinese různorodé, někdy i protichůdné efekty. Zatímco severní Evropa může díky delším vegetačním obdobím, vyšším teplotám a zvýšené koncentraci CO₂ zrychlit růst stromů a tím zvýšit příjmy, střední a jižní Evropa čelí výrazným ekonomickým ztrátám.

Při oteplení o 4,8 °C by náklady spojené s přírodními disturbancemi mohly do konce století vzrůst až na 247 mld. eur, oproti přibližně 115 mld. eur při oteplení o 2,6 °C. Regionální rozdíly jsou zřejmé: ve střední Evropě, včetně Německa, Rakouska a Česka, klesá hodnota lesů i při mírném oteplení o 2,6 °C.

Nedávno zveřejněný výzkum ukazuje, že nejvyšší náklady související s rozpadem porostů v Evropě do roku 2100 lze očekávat v částech České republiky, Německa, Rakouska a Švýcarska. Náklady na hektar by měly dosáhnout v průměru 61 000 korun až 109 375 korun, část modelovaných scénářů ale předvídá náklady půl milionu korun na hektar jako kumulativní částka v roce 2100.

Ztráty způsobené rozpadem porostů mohou při zesilující změně klimatu do roku 2100 v Evropě vzrůst více než dvojnásobně na ekvivalent 6,1 biliardy korun (247 miliard Euro), což by snížilo celkový hospodářský přínos lesnického sektoru až o 15 %. Náklady na hektar by měly dosáhnout 2 460 Euro při scénáři mírné změny klimatu RCP2.6 až 4 375 Euro při scénáři vážné změny klimatu RCP8.5.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Tabulka: Odhadované náklady na rozpad porostů v Evropě do roku 2100

Adaptace lesů na změnu klimatu

Je proto v budoucnu nutné očekávat rostoucí rizika pro hospodářské lesy a negativní vliv na služby, které společnosti poskytují. "Klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné kalamitám zcela zabránit," uvádějí autoři studie.

Jednou z cest je například větší důraz na pěstování smíšených lesů složených z více druhů dřevin. "Zároveň si je třeba uvědomit, že velkoplošná narušení byla a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky přirozených lesů a nelze je tedy vnímat pouze negativně, a to zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody a demonstrace přírodních procesů bez vlivů člověka, např. v národních parcích a národních rezervacích," dodávají prof. Ing. Miloslav Svoboda, Ph.D., a doc. Ing.

Studie vědců z deseti evropských zemí, včetně tří odborníků z ČZU, analyzovala více než 1600 odborných publikací s cílem najít závislosti mezi velkoplošným poškozením lesa a klimatickými faktory (např.

Proto vědci na Fakultě lesnické a dřevařské v rámci projektů zaměřených na výzkum podkorního hmyzu nebo změny hospodaření v lesích v souvislosti s klimatickou změnou (např.

„Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesní hospodaření se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné škodám zcela zabránit,“ říkají autoři studie. Návodné jsou v tomto směru další výsledky studie, podle nichž například změna druhového složení lesů probíhající v souvislosti s klimatickou změnou snižuje dopady i výskyt narušení lesa.

„Zároveň je ovšem třeba si uvědomit, že disturbance byly a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky lesa. Nelze je tedy a priori odmítat a zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody, je nutné jejich působení akceptovat,“ dodává J.

Výsledky byly jasné: změna klimatu výrazně změní vhodnost různých evropských regionů pro různé druhy lesních dřevin. Tyto výsledky sice poukazují na nutnost přechodu od převážně jehličnatých k odolnějším listnatým druhům, studie však zdůrazňuje, že pouhá druhová změna nepostačí.

Autoři studie proto doporučují, aby se úsilí na adaptaci lesů zaměřilo především na oblast Střední a Jižní Evropy, kde podle jejich zjištění jinak budou zvyšující se náklady související s rozpadem porostů nejvíce ohrožovat dosavadní způsob lesního hospodářství.

Udržitelné lesní hospodaření

Aby ale hospodaření v nich mohlo být trvale udržitelné a ziskové, nemůžeme už dál meškat s jejich přípravou na změnu klimatu. Výzkumy ukazují, že má-li středoevropské lesnictví do budoucna prosperovat, musí se na změnu klimatu rychle připravit.

Správný výběr generálního ředitele rozhodne o tom jestli budou továrnou na dřevo nebo místem, kde se uplatňuje mnohem více funkcí i na úkor zisku. Volba ředitele LČR bude mít zásadní a přímý dopad na 45 % rozlohy českých lesů a jejich budoucnost.

„Pro uložení uhlíku v krajině je nezbytné rychlé přijetí klimaticky inteligentního lesního hospodaření, které počítá s rozšířením míst pro divokou přírodu a odkladem těžby starých listnatých lesů. I uhlík v mrtvém dřevě ponechaném v lese se do atmosféry neuvolňuje okamžitě, ale trvá desetiletí, než se rozloží. Kromě toho je větší zastoupení starých stromů a mrtvého dřeva nezbytné pro zpomalení poklesu biologické rozmanitosti v lesích.

tags: #změny #klimatu #dopad #na #lesy #studie

Oblíbené příspěvky:

• Rakouská energetika a obnovitelné zdroje
• Odpad Zdrojem a REMA Systém: Recenze
• Studium ekonomické ekologie na MENDELU
• Úkoly krajského ministerstva životního prostředí
• Průvodce výběrem odpadkového koše