Dělnické Domy a Svoz Odpadu v Historickém Kontextu: Kolonie Pod Bohdalcem

Nouzová kolonie Pod Bohdalcem se rozkládala na pozemcích pražské obce v katastru Michle mezi železniční tratí Vršovice-Strašnice a ulicemi U vršovického hřbitova, Pod Bohdalcem I a Pod Bohdalcem II. Zahrnovala dnešní ulice Sedmidomky a Za Sedmidomky. Název kolonie odkazuje k blízkému vrchu Bohdalec. V počátcích byla kolonie zmiňována též jako Rafanda nebo pouze jako kolonie na katastru 470/1.

Vznik a Charakteristika Kolonie

Nouzová kolonie Pod Bohdalcem zvaná místními také „baráčky“ vznikla na pravidelně rozparcelovaných pozemcích pražské obce. K parcelaci došlo pravděpodobně v roce 1924. Stavět se začalo v horní části kolonie snad již koncem roku 1924 a v lednu 1925 se do kolonie nastěhovali první obyvatelé. Barákovou kolonii tvořily jednotlivé, zpravidla svépomocí postavené provizorní domky s malými parcelami o přibližné velikosti 200 m².

Lokalitu Pod Bohdalcem sice obývali lidé z nižších společenských vrstev, životní úroveň obyvatel se však lišila v závislosti na způsobu bydlení. Z hlediska typu a úrovně bydlení byla tvořena třemi částmi - kolonií nouzových domků a bud v místním názvosloví nazývaných „baráčky“, obecní kolonií provizorních obecních „baráků“ zvaných Sedmidomky a řadovými rodinnými domy. Vedle nich se v kolonii nacházela ještě zástavba takzvaných „dekeráků“.

V západní části kolonie vedle „baráčků“ vzniklo sedm dispozičně identických podlouhlých zděných provizorních domů Sedmidomky, místními zvaných rovněž „šedé“ nebo „šedivé domky“. Opatřeny byly řádnými čísly popisnými 457-463. V každém ze sedmi domů bylo 10 bytů o jediné obytné místnosti (přibližně 20,8 m²) s předsíňkou a suchým záchodem. Sedmidomky nechala vystavět pražská obec a obyvatelé se do nich stěhovali snad již v lednu 1925, protože v dubnu 1925 již byly prokazatelně obydlené.

Při dnešní silnici U vršovického hřbitova vedle Sedmidomků o něco později vyrostlo 48 řadových rodinných domků sdružených do šesti řad po osmi vchodech. Místní je zvali „červené domky“. „Červené domky“ čp. 532(1037)-579 měly zastavěnou plochu podobnou jako byty v Sedmidomcích. Disponovaly ovšem obytným podkrovím a byly podsklepené. Domky vystavělo pravděpodobně město v roce 1926, měly však vždy jiný vlastnický, a tím i vyšší sociální status než domky „šedivé“.

Čtěte také: Kapsle domy: Ekologická budoucnost bydlení

Nad „červenými domky“ se z jihu nacházely ještě další tři obecní podlouhlé stavby - dřevěné obytné pavilony, tzv. dekeráky.

Život v Kolonii a Hygiena

Nouzové kolonie obecně stigmatizovala nedostatečná, zpočátku v podstatě neexistující infrastruktura. Komunikace, voda, elektřina, kanalizace, svoz odpadu, dostupnost dopravy - vše bylo budováno pomalu a postupně. Užitková voda se zprvu chytala ze srážek a pitná voda se nosila z daleka, po nějakou dobu byla dovážena dvěma obecními voznicemi. Od konce roku 1925 byly k dispozici uliční vodovodní stojany.

V kolonii působila dvě pohostinství a několik obchodů - konzumy, řeznictví, trafika a svou živnost zde provozovali krejčí a truhlář. Konzum Včela, později Pramen, zůstal v provozu jako poslední obchod v kolonii asi do roku 1985. Sídlil v objektu č. n. 2. Pod kopcem měla otevřeno hospoda U Fürstů (č. n. 298), vedle „červených domků“ hospoda U Mrázků (č. n. 165, později čp. 1507).

Ze spolkových organizací, mezi jejichž funkcionáři byli uvedeni buď výhradně, nebo alespoň většinově obyvatelé kolonie Pod Bohdalcem (včetně „červených domků“), uvádím následující:

1. Sbor dobrovolných hasičů v Michli Bohdalci (1926-1943)
2. Vlastenecko dobročinná sdružená Obec Baráčníků Jana Žižky z Trocnova Michle-Bohdalce (1929-1951)
3. Jednota proletářské tělovýchovy Michle-Bohdalec (1929-1930)
4. Dramatický a divadelní spolek ochotníků „Jirásek“ Michle-kolonie (1930-1933)
5. Sdružení proletářských bezvěrců v Michli, kolonie Bohdalec (1931-1939)
6. Dělnický dramatický kroužek (1933-1939)
7. Spolek Československého červeného kříže v Bohdalci (1931-1950)
8. Tělocvičná jednota Sokol Michle pod Bohdalcem (1931-1951, rozpuštěn 1941-1945)
9. Dělnická tělocvičná jednota v Michli-Bohdalec (1932-1950)
10. Svaz přátel SSSR v Československu, odbočka v Praze XIX. (?) - Michle Bohdalec (1936-1951, přerušení činnosti 1939-1946)
11. Odbočka Svazu československé mládeže socialistické v RČS pro Prahu XIV.

Současnost a Budoucnost Lokality

Část nouzové kolonie Pod Bohdalcem byla asanována v sedmdesátých letech 20. století, část dodnes existuje v reziduích původní zástavby. „Červené domky“ a několik rodinných domů v místní části „Baráčky“ slouží trvalému bydlení. Sedmidomky slouží ponejvíce jako objekty pro podnikání, na místě jednoho z nich vyrostl moderní komplex obecních holobytů. Plochy uvolněné po asanaci obsadily zahrádkářské chatky. V lokalitě zůstala zachována původní uliční síť a atmosféra městské periferie.

Čtěte také: Bydlení v bytových domech a komunální odpad

Celkový stav nouzové kolonie je ale dnes spíše zanedbaný. Území je součástí širšího tzv. rozvojového území Brownfield Bohdalec-Slatiny se záměrem výstavby nové obytné čtvrti.

Svoz bioodpadu v Kopřivnici

V dubnu nastává období častějšího svozu biologicky rozložitelného odpadu. Bioodpad z kompostejnerů od rodinných domů i ze sídlišť bude opět svážen jednou za čtrnáct dní, zatímco v zimním období od konce listopadu dostačuje svoz jednou měsíčně. Svoz v dvoutýdenním intervalu bude zahájen po Velikonocích.

Kompostejnery mohou Kopřivničané získat od města zdarma. Zažádat o ně může každý majitel rodinného domu v Kopřivnici nebo místních částech, který zde má trvalé bydliště a nemá vůči městu dluh na poplatcích za odpady. Kompostejnery jsou lidem poskytovány na základě smlouvy o výpůjčce na dobu deseti let, poté přecházejí do jejich vlastnictví. Do nádob je možné vyhazovat biologicky rozložitelný odpad ze zahrádek a domácností, jako je tráva, listí, spadané ovoce, plevel, rostlinný materiál, dřevní štěpka z větví stromů apod. Svážený bioodpad je předáván na kompostárnu k dalšímu využití.

Čtěte také: Dva domy a odpady

tags: #dělnické #domy #svoz #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Půdní skladba Kutnohorska
• Využití kávy a novin
• Životní prostředí: Nový pohled
• Ochrana vodních zdrojů
• Co je to Index etického klimatu?