Ekologická výchova je v současné době nezbytnou součástí vzdělávacího procesu, protože naše planeta čelí vážným ekologickým problémům, které mají dlouhodobé dopady na všechny oblasti života. Změny klimatu, znečištění ovzduší, vody a půdy, vyčerpávání přírodních zdrojů jsou jen některé z výzev, které si vyžadují pozornost. Vzhledem k těmto výzvám je klíčové začít s výchovou k ekologii již v raném věku, kdy si děti vytvářejí své první hodnoty a postoj k přírodě. Tato výchova by měla nejen rozvíjet porozumění ekologickým problémům, ale také posilovat osobní odpovědnost a schopnost jednat udržitelně.
Principy environmentální výchovy a vzdělávání je nutné uplatňovat v každém věku; nejefektivnější je však výchova předškolních dětí, které začínají poznávat svět, osvojují si pravidla chování ve společnosti lidí i v samotném prostředí, ve kterém žijí.
Ministerstvo životního prostředí rozdělí celkem 15 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí ČR na ekologické výukové programy pro děti předškolního a školního věku. Dotační podpora je určena konkrétně pro ekocentra a střediska ekologické výchovy, která u nás dlouhodobě zajišťují kvalitní ekologické programy po celé republice.
„Od mého nástupu na ministerstvo podporuji ekologickou výchovu především u školních dětí, protože pozitivní vztah k životnímu prostředí je potřeba budovat od útlého věku, neboť je prokázáno, že tak v nás nejlépe zakoření a zůstane v nás. Na podporu denních a pobytových výukových ekologických programů jsme proto i letos vyčlenili z rozpočtu SFŽP ČR 15 milionů korun, což znamená zhruba stovku nových, většinou celoročních programů, které rozvíjejí a doplňují základní environmentální vzdělávání nad rámec školního učiva. Důraz přitom klademe na využití tvořivých, zážitkových a interaktivních metod a úzký kontakt s přírodou. Tyto požadavky naplňují právě programy a projekty v ekocentrech a střediscích ekologické výchovy, jejichž síť je v České republice unikátní a svým dosahem i odborností poskytují záruku plošné dostupnosti i kvality podpořených environmentálních programů,“ uvádí k výzvě ministr Richard Brabec. Zároveň odkazuje na 180 neziskových organizací registrovaných na webových stránkách www.ekocentra.cz, jež jsou oprávněnými příjemci dotace.
Aktuální dotační výzva je v pořadí již třetí výzvou vyhlašovanou v rámci Národního programu Životní prostředí na toto téma. V předchozích dvou výzvách z let 2016 a 2018 rezort podpořil na 122 žádostí celkovou částkou 21 milionů korun.
Čtěte také: O projektu Klokánek
Oproti dřívějším podobným dotačním titulům obsahuje aktuální výzva, vedená pod číslem 1/2020, několik novinek. „Na jeden projekt mohou nyní ekocentra získat vyšší částku, a to až čtvrt milionu korun. Současně jsme organizátorům prodloužili lhůtu pro podání žádostí a také dobu realizace. Dotační výzva se zaměřuje výhradně na ekologické programy pro žáky mateřských, základních a středních škol. Výše podpory se liší podle délky trvání programu. Denní programy jsou krátkodobé a probíhají venku v přírodě, výjimečně přímo v budovách škol či ekocenter. Trvají nejméně dvě vyučovací hodiny, u předškolních dětí 60 minut, a jsou podpořeny částkou 50 Kč na osobohodinu. Oproti tomu pobytové programy umožňují rozsáhlejší a intenzivnější působení, probíhají minimálně 3 dny a spojují vzdělávací environmentální aktivity vedené odbornými lektory do většího celku.
Příjem žádostí do výzvy 1/2020 z Národního programu Životní prostředí probíhá elektronicky přes systém AIS SFŽP ČR a potrvá od 1. července do 30. října 2020, nebo do vyčerpání prostředků.
V České republice se předškolnímu vzdělávání v environmentální oblasti věnuje řada organizací, přičemž jejich počet je prozatím spíše potěšující než zcela uspokojivý. Za zmínku bezpochyby stojí aktivity Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Prostřednictvím krajských koordinátorů již třetím rokem realizuje v rámci vzdělávacího programu Dítě a svět, určeného dětem předškolního věku a financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, projekt Mrkvička. Dlouhodobým záměrem projektu je zajistit systematickou vzdělávací a informační podporu mateřským školám; jde především o rozvoj sítě mateřských škol na krajských, resp.
Poskytuje pedagogům nejen mateřských škol základní informace o problematice environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty včetně platných předpisů a dokumentů, přináší také informace z oboru dětské psychologie a seznamuje čtenáře se zajímavými publikacemi, metodickými materiály, které lze při environmentální výchově v mateřských školách velmi dobře využít. Do celostátní sítě Mrkvička se doposud zapojilo na 700 mateřských škol z celé ČR. Každá obdržela od jednoho ze 14 krajských koordinátorů osvědčení o účasti v síti s platností do 31. prosince 2009.
Vedle významné koordinační činnosti v oblasti environmenální výchovy dětí předškolního věku lze uvést i konkrétní příklady projektů či samotných programů určených právě malým dětem. Jedním z nich je projekt Dětského dopoledního klubu Šárynka, který připravuje občanské sdružení Ekodomov a který se inspiroval lesními mateřskými školami fungujícími například v Německu, Dánsku či ve Švédsku. Podle informací hlavní koordinátorky projektu Kateřiny Hodkové využívá program prvky waldorfské a Montessori pedagogiky.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
S ohledem na roční období i samotné počasí pracují zkušení pedagogové s asistenty v přírodě, kde lze využít pomůcky, jako jsou tráva, hlína, dřevo, kámen, akvarelové barvy s přírodními pigmenty, pastely a bločky z včelího vosku, ovčí vlna apod. Cílem je rozvíjet individuální přístup, nápaditost a tvořivost samotných dětí, seznámit je s přírodními zákony prostřednictvím osobních zkušeností, učit je vzájemné spolupráci a rozvíjet poznání. Klub Šárynka je jedním z mála projektů v České republice, které navazují na odkaz práce Emilie Strejčkové (✝2009), nestorky environmentální výchovy pro nejmenší, která v roce 2004 zahájila činnost ekologicky orientované dvoutřídní mateřské školy Semínko při Toulcově dvoře.
Zatímco v ČR se podobné projekty se-tkávají s řadou překážek (např. požadavek na dodržování hygienických norem), počet lesních mateřských školek, též zvaných outdoor preschool, nature preschool či forest kindergarten, v západní Evropě každoročně stoupá. Například v Německu vznikla první lesní školka už v roce 1968. U nás byla první „zelená školka“ na Liberecku a založila ji na svém statku v roce 2007 Linda Kubale.
Další z vhodných příkladů představuje celoroční projekt pro mateřské školy s názvem Vyprávění starého stromu, který pro školní rok 2007/2008 přípravila Lipka - školské zařízení pro enviromentální vzdělávání a který byl určen dětem z Jihomoravského kraje. Program se zaměřil na strom a jeho život. Děti se vydaly na cestu stromem od kořene k listům. Seznámili se tak s jeho životem v průběhu jednoho roku. Poznaly jeho obyvatele - veverku, tesaříka či datla. Dozvěděli se, odkud pochází dřevo, k čemu slouží a jak je strom důležitý pro přírodu a člověka.
V projektu byly využity praktické pracovní listy, tzv. „klíčidlo“ (skleněná nádoba určená pro naklíčení semen) a sada semen stromů včetně návodu na jejich výsadbu a pěstování. Děti si ve škole pověsily na nástěnku velký obrázek stromu a vlepovaly do něj vystřižené a vymalované dílky, které dostaly za splněné úkoly. Stejně jako v minulých letech přibýval počet environmentálně-výchovných programů pro žáky a studenty základních a středních škol, lze doufat, že se v budoucnu zvýší i počet programů pro děti v předškolním věku. Pobídkou může být vzrůstající zájem mateřských škol o programy či exkurze pořádané pracovníky některých správ chráněných krajinných oblastí.
U dětí již od předškolního věku je klíčové budovat povědomí o ochraně přírody a učit je základním ekologickým principům. Pozitivní zkušenosti s přírodou a ekologickým chováním pomáhají dětem rozvíjet zájem o přírodu a její ochranu.
Čtěte také: Dětské ekologické aktivity
Děti předškolního věku projevují spontánní zájem o vše živé- živočichy, rostliny a houby. Pokud tento zájem není vhodnými způsoby rozvíjen, zaniká a někdy se dokonce změní v odpor. Prvním krokem je dát jim čas a prostor k pozorování. Předškolním dětem poskytujeme dostatek možností k pozorování každého zákoutí s rostlinou nebo se starým pařezem. Všude se něco hýbe, všude něco voní, všude lze nalézt něco zajímavého. Učitelka by měla trpělivě a pozorně naslouchat, když dítě vypráví, co objevilo a pochválit dítě, které něco zajímavého zjistilo. Učitelka dětem poskytne lupy, skleničky, nádoby, barevná sklíčka, dalekohledy, mikroskopy nebo nádobky s lupou ve víčku.
Děti experimentují přirozeně, někdy i zkoušení maličkostí během dne jsou pro ně jejich malé osobní experimenty. Dětem nabízíme pokusy s barvami, skupenstvími, kapalinami, látkami, aby získali praktické zkušenosti.
Ve školce děti zapojujeme do činností spojené s úklidem své pracovní plochy, hraček, ale také do činností spojených s údržbou a zvelebování zahrady, krmení ptáků nebo zvěře, nebo dokonce přípravu jídla i úklidem.
Ve školce je realizována péče o zvířátko (oblovka africká) vybrána kvůli alergenům. Děti se podílejí na péči o šnečka- voda, rozmanitá potrava. V zimě se jedná o přikrmování ptáčků, věšení krmítek, budek a dolévání vody do pítka. Vodní nádrž umístěna na zahradě obývaná vodními živočichy nabízí spoustu možností pro pozorování. Prostředí kolem mateřské školky nabízí mnoho možností pro kontakt s přírodou- lesy, louky, pole, kaluže. Ve školce nás navštěvuje pejsek a v rámci cannesterapie se učíme, jak se o něj starat a jak k němu chovat.
Děti poznávají všemi smysly. Kontakt s přírodninami je přirozený. Přírodniny mohou sloužit jako levné a každoročně dostupné hračky, nahradit žetony, nebo materiál na výrobu. Děti se setkávají při pobytu venku, mohou z nich tvořit (skořápky, mech, šišky, klacíky, mušle,…) a v koutku pokusů a objevů je pozorovat pod lupou, osahávat.
Můžeme použít celou řadu písní o přírodě, o vztahu člověka k přírodě, písní, ve kterých člověk oslavuje přírodu nebo její prvky. Učíme děti písně nejen proto, aby rozvíjely hudební gramotnost, ale také proto, aby v budoucnu uměly ventilovat silné emoce vhodným způsobem (písní). Příroda ovšem poskytuje také hudební inspiraci- zvuky, dunění, rezonance, ozvěny.
Je prostředkem pro vyjádření emocí, zprostředkovává situace chování mezi lidmi a zvířaty. Využíváme příběhy z přírody, pohádky s tématem zvířat, rostlin, vztahů. Dramatickou výchovu zařazujeme i do pohybové chvilky- růst rostlinek, zvířátka.
Pro realizaci environmentální výchovy je velmi efektivní forma oslav a slavností. Nejznámější slavnost je Den Země, mezi další tradiční slavnosti patří masopust, dožínky, hody, Vánoce, Velikonoce.
Příroda a přírodniny poskytují příležitost pro mnoho aktivit rozvíjejících předmatematické schopnosti a logické myšlení. Na zahradě realizujeme aktivity, při kterých se děti učí hledat rovnováhu a těžiště předmětů i svého těla při pohybových aktivitách.
V rámci každodenního pobytu venku děti poznávají okolí mateřské školy.
Po realizaci ekologických aktivit můžete organizovat výstavu, kde děti představí výsledky své práce - například jejich komposty, umělecké výtvory z přírodních materiálů, nebo výpisky a kresby z pozorování přírody.
Ekologická výchova je klíčovým nástrojem pro rozvoj zodpovědného vztahu dětí k přírodě. Pedagogové mají velkou roli v tom, jak děti vnímají ekologické hodnoty a jak je vedou k tomu, aby se staly aktivními ochránci životního prostředí.
Environmentální výchova vede dítě (dospělého) k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Environmentální výchova od roku 1989 dosáhla v ČR mnoha významných úspěchů a stala se povinnou součástí všech školních vzdělávacích plánů, na řadě škol má své koordinátory, děti se s ní setkávají prostřednictvím desítek rozmanitých a nápaditých aktivit.
Záměr (cíl) vzdělávání v environmentální oblasti = založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí - počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu a vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí.
Východiska pro vymezení pojmu Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO), právní východiska EVVO vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. Cílem EVVO je objektivní informovanost o stavu a vývoji životního prostředí. Tak, aby lidem, kteří ztratili přímý kontakt s přírodou, bylo vráceno povědomí o prostředí, ve kterém se pohybují a aby se začali chovat šetrně a předvídavě, což vyžaduje určité znalosti, dovednosti a hlavně silnou motivaci k pozitivním změnám, které povedou ke zdravému a funkčnímu prostředí kolem nás. Obsahem EVVO je nejen vytváření pozitivních postojů k životnímu prostředí, k úctě k životu ve všech jeho formách, znalost a péče o prostředí kolem nás, ale i pochopení vzájemné provázanosti oblastí, které jsou na první pohled odlišné a přece k sobě patří. Environmentální výchova je úzce spjata i se sociální, ekonomickou a kulturní oblastí a vede k pochopení zákonitostí, které tato vzájemná vazba vytváří.
tags: #deti #predskolniho #veku #ekologicka #vychova