Znečištění Ovzduší a Kauza Deza: Ekologická Havárie na řece Bečvě

Již více než čtvrt roku se kolem havárie na řece Bečvě objevuje více otázek nežli odpovědí. Viník zůstává stále neznámý. Je přinejmenším velmi zvláštní, co se kolem případu otrávené Bečvy za poslední tři měsíce děje a jaký obraz to vrhá nejen na soukromé společnosti, mezi nimiž je i společnost v Holdingu Agrofert pana premiéra Andreje Babiše, ale i na státní instituce, které celou záležitost stále prošetřují.

Co se vlastně stalo?

Ve středu, dne 20. září, došlo k ekologické havárii na řece Bečvě (označeno jako Bečva1), při které uhynulo více jak 40 tun ryb (často ryb matečných). Odběrem vzorků bylo zjištěno, že do řeky unikly chemikálie (kyanidy), které zapříčinily předmětný úhyn, a to nejen ryb, ale též dalších živých organismů.

Kyanidy jsou extrémně toxické chemické sloučeniny, akutní toxicita se pohybuje v jednotkách mikrogramů na litr vody (μg/l). Předpokládané množství úniku je tedy v řádech desítek kilogramů, při běžném průtoku v Bečvě (17,5 m3/sekundu) a množství otrávených ryb cirka 40 tun (sebraných, ovšem velké množství leklých ryb, dle zasahujících rybářů, uplavalo dále po toku řeky). Kontaminovaná voda byla nakonec vlivem množství srážek natolik rozředěna, že se podařilo (jistou samoregulací) zamezit větším škodám.

Mimo jiné kyanidy se ve vodě rychle rozkládají, poločas rozpadu je cirka 15 dnů - vytěkává do ovzduší. Ovšem celková revitalizace řeky byla odborníky odhadnuta až na několik let (odhadem 5-10 let).

Další Úniky Chemikálií

Přestože se jednalo o jednu z největších ekologických katastrof posledních let a případ byl veřejností podrobně velmi sledován, došlo od popsaného incidentu k dalším třem únikům chemikálií do podobné oblasti řeky Bečvy (v říjnu, listopadu a následně rovněž v prosinci). V případě říjnového úniku (Bečva2) bylo již rozborem vody prokázáno, že se jednalo o nadlimitní výskyt těžkého kovu - niklu.

Čtěte také: Deza Valašské Meziříčí a zpráva Greenpeace o znečištění

Pro představu, maximální dovolená hmotnostní koncentrace těžkých kovů v pitné vodě se pohybuje v řádech mikrogramů na litr (μg/l), u niklu se jedná o 20 μg/l (stanoveno vyhláškou č. 252/2004 Sb.). Dle České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) nikl není pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Poté bylo v listopadu (Bečva3) ve vodě zjištěno, na základě rozborů vzorků vody ČIŽP i Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí, vysoké množství dusitanů.

Dusitany, dle informací ČIŽP, vznikají ve vodách při biochemické oxidaci amoniakálního dusíku, tím patří mezi významné indikátory znečištění přírodních vod. V prosinci (Bečva4) bylo nahlášeno ČIŽP ze strany Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí, opakující se „pěnění vody“. Tyto tři znečištění (tzn. v říjnu, listopadu a v prosinci) má na svědomí, dle posledních informací, kanalizace vedoucí z rožnovského areálu bývalé Tesly.

Role Společnosti DEZA a.s.

Pár dní po zářijové havárii ČIŽP potvrdila, že škodlivou látkou, jenž zapříčinila masivní úhyn ryb byla kritická hodnota kyanidu (daná legislativou). Koncentrace, kterou nesmí volné kyanidy překročit (pozn.: při vypouštění odpadních vod do řek), jsou kolem jednoho až pěti mikrogramů na litr vody. Případ byl bez odkladu předán Policii ČR.

Na svých webových stránkách se ČIŽP snaží argumentovat také tím, že se mediální pozornost jen pár dní po havárii stočila jen a pouze na společnost DEZA a.s., nejednalo se tedy o nestranné pozorování. Společnost DEZA a.s. je součástí holdingu Agrofert, který je ve svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše, nejen z uvedeného důvodu se promptně dostala do hledáčku médií. DEZA a.s. je výrobcem aromatických uhlovodíků a dalších chemických látek jako je dehet či benzol.

Společnost ve svém prohlášení reagovala na spekulace ohledně vypuštění kyanidu tímto výrokem: „Okamžitě jsme provedli kontrolu všech technologických celků naší čistírny odpadních vod, při které jsme vyloučili jakýkoliv únik nebezpečné látky.“

Čtěte také: Znečištění benzenem po nehodě v Hustopečích

Deník Referendum později upozornil na to, že přesně v den otravy Bečvy došlo ve společnosti DEZA a.s. k havárii, při které uniklo 12 kubíků toxické směsi do dešťové kanalizace. Erik Geuss, ředitel ČIŽP, v návaznosti na výrok Agrofertu poznamenal, že se o této mimořádné provozní události inspektoři dozvěděli až díky médiím, o celé záležitosti se nyní vede správní řízení.

Přestože ČIŽP již potvrdila, že příčinou úhynu ryb je kyanid, stále se objevují další teorie. Mluvčí společnosti DEZA a.s. odmítl, že by chemička vůbec jakkoliv pracovala s těmito sloučeninami, což rozporuje například biochemik Marek Petřivalský z Palackého univerzity v Olomouci a investigativní novináři z Deníku Referendum.

DEZA výše zmíněná obvinění později rozporovala výskytem živých ryb u její výpusti do Bečvy, což bylo následně potvrzeno svědky. Ohledně místa výskytu živých a následně již uhynulých ryb ale stále není jasno.

Přestože k tomu s největší pravděpodobností nebyl žádný důkaz, ČIZP i Policie ČR vyloučila DEZU a.s. jako možného původce znečištění. Místo toho se soudobá pozornost přesunula k areálu bývalé Tesly Rožnov.

Za zmínku stojí ovšem fakt, že pan ministr Brabec v minulosti řídil sesterskou chemičku DEZY a.s., společnost Lovochemie, která je taktéž součástí Holdingu Agrofert. Ministr Brabec následně společnost DEZA a.s. obhajoval takto: „Hodně se spekulovalo o roli Dezy. Chci znovu zdůraznit, že Dezu jako možného původce vyloučila na základě rozboru její výpusti Česká inspekce životního prostředí už minulé úterý, která provedla rozbory jak ve výpusti, tak po celé trase. Také Dezu vyloučila policie, protože uvedla, že výpusť je v katastrálním území obce Juřinka.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Role recyklace skla

V současné době ČIŽP kontroluje 15 firem, které jsou možným původcem havárie, a to včetně společnosti DEZA a.s. a Energoaqua, která zajišťuje čištění odpadních vod v areálu bývalé Tesly Rožnov. Policejní vyšetřování stále pokračuje a nyní se čeká na znalecký posudek, který měl však policistům být k dispozici již koncem minulého roku, dne 20.

Informační Embargo a Další Vyšetřování

Celý případ je o to zamotanější a těžce řešitelný, jelikož to, s ohledem na nedostatečnou komunikaci ze strany příslušných státních orgánů, vypadá, jako by na něj bylo uvaleno tzv. informační embargo. Koncem minulého roku se do kauzy vložil taktéž ombudsman Stanislav Křeček, který vede vlastní vyšetřování. Jeho iniciativa je reakcí, dle jeho slov, na rozpačité informace o postupu úřadů, které se v této záležitosti objevují. Rozhodl se tedy postup správních orgánů prověřit.

Po novém roce debata v médiích o zářijové havárii na řece Bečvě znatelně utichla. Zatím tedy není jisté vůbec nic. V současnosti jen lze tento případ označit za značně zpolitizovaný. Ovšem dne 20.01.2020 uvedl chemik z, Centra pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykovy univerzity, profesor Ivan Holoubek, který pro ČIŽP vyhodnocuje vzorky odebrané po havárii, že chybí klíčové vzorky z časového období - od úniku látky do řeky v dopoledních hodinách, až po 13:30 (pozn.: kdy byl odebrán první vzorek u Hustopečí). Tedy dle jeho slov, nelze zatím určit konkrétního viníka.

Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) přislíbilo, ve spojitosti s havárií způsobenou kyanidy, více než 7 milionů CZK rybářům, kteří se starají o řeku Bečvu. Rybářům bude každý rok vyplaceno 750 tisíc CZK po období deseti let, rybáři tak celkově dostanou kompenzace v sumě 7,5 milionu CZK.

Zpřísnění Limitů a Novela Vodního Zákona

Nejen výše uvedené nám napovídá, že současná znečištění vodních toků vyžadují lepší postupy ve vyšetřování ze strany státu. Zpřísnění limitů (monitoring toxických látek), se dožadovali i na půdě Poslanecké sněmovny již v prosinci 2020, nejen členové poslaneckého Výboru pro životní prostředí. Dle posledního vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce, které podal dne 03.02.2021 Výboru pro životní prostředí PS, se v současné době čeká na vyjádření Policie ČR, která by měla na základě stanoviska soudního znalce (a jeho posudku) rozhodnout do konce března.

Dále bylo Výboru sděleno, že společně s Ministerstvem zemědělství připraví další novelu Vodního zákona (č. 254/2001 Sb.), kde dojde k úpravě a navýšení sankcí za mimořádná znečistění, dále dojde k vypracování Metodiky postupu při těchto a podobných haváriích.

Kontroverze Okolo Důkazů a Odkládání Znaleckého Posudku

Zajímavým velmi diskutabilním bodem je samotné zkoumání důkazů ze dne havárie (20.09.2020). Přestože byly tento den vzorky odebrány (rybáři) a předány ČIŽP, ta je odmítla s odůvodněním, že byly nabrány do PET lahví, nikoliv do zkumavek. Veřejností dlouho očekávaný znalecký posudek, který měl konečně vnést světlo do vyšetřování ekologické katastrofy na Bečvě, se odkládá na neurčito.

Reakce Místních Obyvatel a Aktivistů

V neděli 20. září se moravská řeka Bečva v úseku pod chemičkou Deza ve Valašském Meziříčí proměnila v mrtvou stoku. Prudce jedovatý kyanid otrávil tok v délce čtyřiceti kilometrů a pozabíjel až čtyřicet tun ryb, které skončily v kafileriích. Případ od té doby řeší vsetínští kriminalisté. Je však logické, že dokud neskončí vyšetřování, trvá i podezření některých lokáních politiků, ekologických aktivistů a obyvatel Valašského Meziříčí, že s únikem jedu může mít něco společného i Deza.

Samosprávu přitom ovládá hnutí Andreje Babiše: „O úhynu ryb v Bečvě se vědělo už v neděli 20. září, ale pan starosta Robert Stržínek za ANO informoval o katastrofě na webu města až ve čtvrtek 24. září. Proč tak pozdě? Asi v tom budou nějaké společné zájmy s chemičkou.“ Radnice se podobným nařčením usilovně brání. Až pátý den poté, co ryby v Bečvě začaly plavat břichem vzhůru, starosta za ANO požehnal následujícímu varování: „Důrazně nedoporučujeme veřejnosti až do odvolání vstup do řeky Bečvy ani koupání zvířat či jakýkoliv odběr vody od mostu v místní části Juřinka směrem dále po toku řeky.“

Zakladatelka valašskomeziříčské iniciativy Deza není Bezva Taťána Míčková Muchová přitom vyrůstala právě na Ostravsku, a když se stěhovala do Valašského Meziříčí, naivně tam očekávala čirý vzduch a velebné lesy. „To bylo v roce 1986, ve Valmezu se tehdy kvůli chemičce dýchalo ještě hůř než v Ostravě,“ vzpomíná 56letá aktivistka. „Pamatuji si, že když večer napadl sníh, ráno byl černý. Z dehtu a sazí. Zaplaťpánbůh, tak strašně už dneska Deza neškodí, ale žít ve stínu chemičky je pořád horor.“

„Když žena otěhotní a z neznámých příčin potratí už v prvním anebo druhém měsíci, tak to je horor,“ vypráví Muchová. „Deza patří k fabrikám, které dlouhodobě vypouštějí nejvíce rakovinotvorných látek v celé republice. Mohu dosvědčit, že je to ve Valašském Meziříčí docela častý jev, ženy tady ztrácejí první a někdy i druhý plod a dítě pak bezpečně donosí až při třetím těhotenství. Děvčatům se to tady prostě stává,“ líčí.

Na zdraví nenarozených dětí mají podle vědců zásadní vliv třeba takzvané ftaláty a ty Deza podle oficiálního Integrovaného registru znečišťování skutečně produkuje. Loni proto aktivistka sepsala petici, která putovala k Evropskému parlamentu. Evropská unie ftalát DEHP dokonce zařadila na index látek ohrožujících lidské zdraví a zavázala se látku stáhnout z trhu.

Produkce Rakovinotvorných Látek

Z oficiálního Integrovaného registru znečištění za roky 2005 až 2007 vyplývá, že závod Deza byl tehdy největším zdrojem emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek do ovzduší v České republice. Podle neziskové organizace Arnika, která situaci v Deze dlouhodobě sleduje, se produkce rakovinotvorných látek od té doby snížila, chemička je ale v tomto směru pořád velkým znečišťovatelem.

DEZA a Kyanidy: Rozpory v Informacích

Iniciativu Deza není bezva překvapilo, jak rychle Česká inspekce životního prostředí stačila oznámit, že chemičku vylučuje z okruhu podezřelých. Ve firemních novinách přitom Deza před dvěma lety sama přiznala, že kyanidy odbourává při zpracování dehtu a benzolu.

Mluvčí Argofertu Karel Hanzelka přesto krátce po tragédii na Bečvě tvrdil: „S kyanidy nemáme nic společného. Naše výrobní spektrum je zcela jiného charakteru.“ Za pár dnů ale Hanzelka výpověď přece poopravil: „Deza se zabývá zpracováním dehtu. Zde vstupní surovina obsahuje tři až pět procent vody a v této vodě je stopově obsažený kyanid.“

Dle vyjádření rybářů i ČIŽP byly první úhyny ryb hlášeny v neděli 20.9. kolem 10h dopoledne. Pokud podrobíme „Stanovisko (firmy DEZA) k ekologické havárii na řece Bečvě“ z 24.9. 2020 (zdroj: deza.cz) detailnější analýze, narazíme opět na řadu nesrovnalostí. Ty vyplývají na povrch i při analýze protokolu o rozborech vody na výpusti odpadních vod z DEZA do Bečvy, které mluvčí Agrofertu poskytl médiím.

tags: #deza #jurinka #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Jak namontovat objímku na odpady?
• Udržitelnost skrze recyklaci
• Sazby za Odpad v Rychnově a Okolí
• Bella Trash Can od Home Design – recenze
• Elena Priroda: Klíč k udržitelnému zahradničení