Greenpeace, Deza Valašské Meziříčí a Fakta o Znečištění

Od jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky, vytrávení pestrého vodního života na čtyřiceti kilometrech řeky Bečvy, uplynuly více než dva měsíce. A policie stále neodhalila pachatele.

Události Kolem Otravy Bečvy a Role Dezy

Deník Referendum přesně před měsícem ve své investigaci prokázal, proč je prakticky vyloučeno, že by zdrojem otravy mohl být šestnáctikilometrový kanál vedoucí z průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Právě na něj policie ukázala 26. září, tedy šest dní po havárii. Z našich zjištění o průběhu otravy naopak vyplynulo, že nejpravděpodobnějším viníkem je chemička DEZA z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka však opakovaně a kategoricky tvrdil, že Deza „není původcem této ekologické katastrofy“. Deník Referendum nyní díky unikátnímu svědectví od současných i bývalých zaměstnanců chemičky zjistil, že Agrofert neříká pravdu. Otravě ryb v Bečvě naopak předcházela havárie na jednom z provozů Dezy. A jak nám potvrdil přímo zaměstnanec, který nehodu způsobil, vše je zdokladováno. Za svoje provinění dostal pokutu dva a půl tisíce korun. Proč Agrofert havárii ututlal?

O havárii z neděle 20. září se od čtvrtka 24. září hovoří jako o otravě kyanidem. Deník Referendum však souborem výpovědí z několika laboratoří a dalších institucí vyvodil, že kyanid buď nebyl hlavní či jedinou příčinou otravy v Bečvě, ba dokonce že jí nemusel být vůbec. Jde o zásadní obrat v šetření celé události.

Podrobnosti o Havárii v Deze

Havárie nastala nad ránem 20. září v části chemičky, kde se vyrábí fenol - v takzvané fenolce, konkrétně v zařízení, jemuž se říká kaustifikační jednotka. Fenolka je nejmladší provoz z celé Dezy, funguje asi od roku 1994. Procesem kaustifikace se vyrábí louh, který Deza používá - jak upřesňuje předloňská bakalářská práce Jakuba Kučery z Univerzity Pardubice - pro „extrakci fenolu z karbolového oleje, což je jedna z frakcí vznikajících při destilaci černouhelného dehtu“.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Metoda kaustifikace je zastaralá a Deza by už dnes patrně ani nedostala povolení k jejímu provozu. Babišova valašskomeziříčská chemička ji používá proto, že se jí hodí takto zpracovat uhličitan sodný, který vzniká jako jeden z odpadních materiálů při extrakci fenolů. Současně Deza spotřebovává příliš málo louhu na to, aby se jí vyplatilo investovat do zavedení modernější elektrolytické výroby.

Kaustifikační jednotku obsluhuje jeden člověk. Jde o relativně nenáročnou práci, ve firmě se jí říká „pohodička“. Celá jednotka sestává ze dvou reaktorů, v nichž se střídavě „vaří“ a posléze se z nich filtruje pro další použití louh do zásobníků ve fenolce.

Proces je následující: Obsluha kaustifikace vydá pokyn do fenolky, odtud pak ze zásobníku H717 potrubím P706 putuje do reaktoru osmnáct kubíků „sody“. Obsluha k nim pak přidá šest kubíků vody a ohřívá směs na devadesát stupňů. Takto popsáno se může zdát, že jde o relativně neškodnou chemickou reakci. Sodu i louh přece používáme běžně i v domácnosti. Jenomže soda používaná pro kaustifikaci v Deze je odpadní materiál, který - připomeňme - vzniká přímo v chemičce. Nejde o čistý bílý „kypřící“ prášek, který známe, ale o smrdutou černou tekutinu, která kromě sody obsahuje i jiné toxické chemikálie.

Osudné noci tedy pracovník obsluhující kaustifikaci spustil někdy před půlnocí ohřev toxické směsi. Pak ale usnul. Směs se přehřála a začala vřít. V reaktoru je také míchací zařízení. Míchání a prudký var vedly k tomu, že směs začala intenzivně vystřikovat ven z reaktoru.

Kaustifikační jednotka má mít pro takové situace alarm. Ten je ale, jak nám potvrdilo více zdrojů, dlouhodobě mimo provoz. Reaktor má mít také uzávěr. Ten je ale pro změnu nadzvednutý a podložený dřevěnou fošnou. Na uzávěru se totiž příliš často ucpával píst pro odvod plynu. A konečně, pro úniky z havárií je určená havarijní jímka přímo pod kaustifikační jednotkou - ta je navíc obehnaná betonovým obrubníkem, slangově „bortíkem“, který má zabránit tomu, aby se látky, které by případně z jednotky unikly, nedostaly tam, kam nemají.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

V noci 20. září, poté, co obsluha kaustifikace usnula, všechna opatření selhala. Vroucí toxický koktejl stříkal ven až do vzdálenosti několika metrů za obrubník havarijní jímky - přímo na silnici před kaustifikační jednotkou a tady vše steklo do dvou přilehlých otvorů dešťové kanalizace.

Pracovník, za jehož směny havárie nastala, ji včetně řady detailů potvrdil Deníku Referendum. Jeho jméno jsme se však rozhodli nezveřejnit.

Reakce na Zprávu Sněmovní Vyšetřovací Komise

Závěry v pondělí zveřejněné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické katastrofě na řece Bečvě vzbudily pořádný rozruch. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice mluví o načasování před volbami a špinavé hře, jenže rok vyšetřovaná havárie s sebou nese řadu pochybností i podivností, na které upozorňují i experti.

„V první řadě je dobré, že ta zpráva vznikla, protože detailně popisuje všechny ty chyby,“ řekl Jan Freidinger z organizace Greenpeace. „Když si to člověk přečte, tak má pocit, že jediný, kdo tam svou úlohu sehrál správně, je Český rybářský svaz a pak možná hasiči. Podle všeho ostatní mají máslo na hlavě,“ dodal ekolog.

Podle ekologa Kamila Repeše z neziskové organizace Arnika se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Freidinger také míní, že zpráva ještě zvýraznila, že vyšetřování provází řada pochybností, které zůstávají bez vysvětlení. Zvláštní mu přijde, že dosud nejsou zmapovány výusti na Bečvě. „My máme vlastně rok po havárii a nikdo to ještě pořádně nezmapoval. Což je prostě zarážející,“ konstatoval Freidinger.

Pochybení a Chybějící Vzorky

Komise mimo jiné ve zprávě upozornila na to, že ve výusti z areálu společnosti Deza vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech. Deza patří do svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Ekolog Repeš, stejně jako komise, zmínil právě pochybení v odebrání vzorků ze všech potenciálních výustí průmyslových podniků. „A na co se ptáme dodneška, proč z Dezy nebyl odebrán ani v den havárie, ani v následujícím týdnu,“ konstatoval ekolog.

Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov přesně před rokem. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy dostaly do řeky takzvaným rožnovským kanálem. Rybáři však poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu.

Z otravy Bečvy je obviněna společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její jednatel Oldřich Havelka, vinu odmítají.

ČIŽP Pochybila

„Závěrečná zpráva vyšetřovací komise potvrdila to, co jsme tvrdili od začátku. A to je, že ČIŽP nejenže pochybila, ale od začátku postupovala velice netransparentně. A pravděpodobně i v rozporu se zákonem,“ uvedl Repeš.

Repeš podotkl, že petici po havárii podepsalo 7000 lidí. Požadovala například řádné prošetření neštěstí, ale i zpřísnění limitů pro vypouštění nebezpečných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení ohlašovacích prahů pro kyanidy do Integrovaného registru znečištění či rozšíření monitoringu látek ohrožujících kvalitu vody.

„Od začátku měla ČIŽP postupovat podle zákona o ekologické újmě, což se stalo až teď v červenci, kdy my jsme jí podali podnět spolu s rybáři, občanským sdružením a v zastoupení advokáta. To řízení bylo zahájeno v podstatě skoro až rok poté,“ dodal ekolog. Komise ohledně postupu inspekce v tomto bodě také vyjádřila pochybnosti. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohla vzniknout ekologická újma, má povinnost řízení zahájit.

Nekoordinovaný Postup Úřadů

Postup úřadů bezprostředně po otravě Bečvy byl nekoordinovaný, souhlasí náměstkyně zlínského hejtmana Hana Ančincová (Piráti) se závěry sněmovní vyšetřovací komise.

Komise navrhla změnu zákonů i úpravu metodických pokynů. „Ohledně legislativních návrhů se shodujeme, protože jak havárie ukázala, tak ten postup byl nekoordinovaný, byly tam chyby, byly tam zmatky. Takže my opravdu požadujeme vyjasnění kompetencí jednotlivých zainteresovaných subjektů,“ míní Ančincová.

Podle komise je třeba změnit hned několik zákonů. „Co se týče předkládané novely vodního zákona, tak tam v zásadě nesouhlasíme s tím, aby ten míč, když to tak řeknu, kopl na stranu vodoprávních úřadů. I když Česká inspekce životního prostředí a její postup v kauze vzbuzoval pochyby, tak si nemyslím, že to je důvod, aby se jí odnímala odpovědnost. Protože vodoprávní úřady, místní i krajské, nejsou vůbec materiálně, technicky a personálně vybaveny na to, aby toto řešily. Takže tady my opravdu chceme, aby bylo posuzování havárie ponecháno České inspekci životního prostředí,“ uvedla náměstkyně.

Stanoviska k legislativním změnám podle ní Zlínský kraj dával společně s Olomouckým krajem. „Bohužel vždycky až havárie ukáže, jak je legislativa děravá. Tady má být jasný metodický pokyn k tomu, jak subjekty mají spolupracovat a kooperovat,“ dodala Ančincová.

Reakce Ministerstva Životního Prostředí

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) však závěry komise nazval politickým pamfletem. Zároveň uvedl, že ČIŽP je naprosto nezávislou organizací a do jejího fungování nezasahoval.

„Hraje se tu špinavá hra. Není to poprvé,“ řekl. Podle něj tomu tak bylo už před loňskými krajskými volbami. Zprávu komise i letos bere jakožto politikum před říjnovými sněmovními volbami.

Také ČIŽP v prohlášení pro ČTK uvedla, že zprávu bere jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Ve zprávě je podle inspekce bez důkazů poukazováno na údajná selhání ČIŽP, přestože vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad.

Vodoprávní úřad Valašské Meziříčí (VPÚ VM) nechal přitom odebrat vzorky vody povrchových vod a odpadních vod s ohledem na okolnosti a informace, kterými v daný okamžik disponoval, uvedl k havárii mluvčí valašskomeziříčského městského úřadu Jakub Mikuš.

„Ve vzorcích, které nechal VPÚ VM vyhodnotit, se potvrdila přítomnost kyanidů. Hodnotit zpětně rozsah a množství odebraných vzorků je velmi jednoduché s ohledem na rozsah stávajících informací. Dne 20. 9. 2020 ale vše nasvědčovalo tomu, že zdroj možné kontaminace je pod Šnajdarovou lávkou ve Lhotce nad Bečvou. Je smutné, že ani rok po havárii neexistuje jasná metodika, jak mají jednotliví aktéři v obdobné situaci postupovat,“ uvedl Mikuš.

Nedostatečná Koordinace Odběru Vzorků

Odběr vzorků na Bečvě však nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.

Inspektoři se podle ředitele Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáše Kůse případě odběru vzorků rozhodovali na základě dlouholetých zkušeností s jednotlivými provozy. „U 21 subjektů, které jsme zkontrolovali, rozhodl, že se odeberou vzorky u dvou. Tam viděl nějaké markanty, nějakou změnu,“ řekl Kůs. Podle něj tomu tak bylo ve shodě s odborníky z vodoprávního úřadu či Povodí Moravy.

Greenpeace a Chemická Politika

Greenpeace dnes vyzvalo ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, aby okamžitě přijal opatření ke stažení výrobků pro děti z PVC obsahujícího toxické přísady. Greenpeace zároveň odeslalo Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZd ČR) výsledky rozsáhlého průzkumu 54 výrobků pro děti z 20 zemí světa, včetně České republiky.

Analýzy prováděné renomovanými laboratořemi v USA a SRN prokázaly vysoký obsah toxických ftalátů v téměř všech výrobcích z měkčeného PVC. Řada vzorků obsahovala i další nebezpečné látky jako např. olovo, kadmium nebo organické sloučeniny cínu.

Nová iniciativa Greenpeace navázala na úspěšnou kampaň, která vyústila v zákaz nebezpečných hraček z PVC v řadě zemí světa. Studie sledovala obsah nebezpečných chemických látek ve výrobcích, které děti denně používají.

"Výsledky studie Greenpeace prokazují, že děti jsou doslova obklíčeny výrobky z PVC, které obsahují velice nebezpečné chemické látky. Tyto látky mohou vyvolávat rakovinu, narušovat sexuální vývoj, poškozovat ledviny a nervový systém," varoval MUDr.

Kampaň Greenpeace v České republice vedla koncem roku 2000 k tomu, že řada významných obchodníků stáhla z prodeje nebezpečné hračky z PVC. Od 27. února 2001 platí vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR, která prodej některých nebezpečných hraček z PVC zakazuje, jiné mají být označeny varovným nápisem.

"Toxické látky obsažené v PVC představují zbytečné zdravotní riziko, zvláště pro děti. Výroba a likvidace PVC ohrožují nebezpečnými látkami životní prostředí a zdraví nás všech," uvedl MUDr.

Monopolním výrobcem PVC v ČR je Spolana Neratovice. Producentem ftalátů je podnik DEZA Valašské Meziříčí.

Emise Karcinogenních Látek ve Zlínském Kraji

Chemický průmysl, výroba plastových dílů a laminátů jsou hlavním zdrojem emisí karcinogenních a reprotoxických látek ve Zlínským kraji. Podle hodnot nahlášených v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) je kraj dokonce na prvním místě v emisích těchto látek ze všech krajů České republiky.

Nejvíce jich vypouští DEZA, a.s., Valašské Meziříčí. Ta letos vede také celorepublikový žebříček emisí karcinogenních látek skupiny 1, 2A, 2B především díky svým emisím benzenu a naftalenu, který v loňském roce nenahlašovala.

Největšími zdroji emisí skleníkových plynů a plynů přispívajících k tvorbě kyselých srážek ve Zlínském kraji jsou teplárny, v Otrokovicích a ve Zlíně a DEZA Valašské Meziříčí.

Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek. Samostatně jsme vyhodnotili úniky a přenosy rtuti a emise nebezpečného styrenu. Toho nejvíce vypustila provozovna společnosti FORM, s.r.o., laminovna Střelná.

Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. "V Integrovaném registru znečišťování veřejnost bohužel nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí.

Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž.

Protest Greenpeace v Deze

Čtyři aktivisté - horolezci - z vrcholu stometrového komína spustili dva transparenty, jeden s nápisem Greenpeace, druhý s nápisem Bezpečnou chemii. Přespávají tam ve stanech, zásob prý mají ještě dostatek. Policisté proti nim zatím nezasáhli, ve stometrové výšce je to podle nich nebezpečné. Včera za nimi vylezl policista, který zjistil jejich totožnost a vyzval je, aby slezli dolů.

Ftaláty, které Deza vyrábí, patří podle Greenpeace k nejrozšířenějším a nejvíce znečišťujícím chemickým látkám. Hromadí se v živých organismech a mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví, píší aktivisté.

"Výroba a prodej všech chemických látek a to i ftalátů je ve společnosti Deza plně v souladu se stávající legislativou. Aktivisté ale zatím na komíně sbírají podpisy pro svou výzvu, která má apelovat na politiky, aby schválili nová evropská chemická pravidla, známá pod zkratkou REACH. Nová norma má zpřísnit používání chemických látek.

Tisíce z nich, kterých se v EU vyrobí více než jedna tuna za rok, se mají do třinácti let podrobit testům, aby se zjistil jejich vliv na lidské zdraví. Pak je případně nahradí bezpečné přípravky. Chemikálie si pak výrobci nechají registrovat u nově vzniklého evropského úřadu.

tags: #greenpeace #deza #valašské #meziříčí #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Hodnocení vodních útvarů
• Normy pro emise popílku v ČR
• Příroda a historie Šumavy
• Demolice a odstraňování stavebních prvků
• Pěstování kaktusů: Ideální prostředí