Dopad znečištění ovzduší a snahy o jeho omezení: Dokumenty Leonarda DiCapria a aktuální výzvy

25.11.2025

Koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého dosáhla v loňském roce rekordní hladiny, s níž budou obyvatelé planety bojovat několik příštích generací a to i navzdory aktuálním snahám vlád o omezení globálního oteplování.

Aktuální problémy a výzvy v oblasti energetiky a životního prostředí

Země Evropské unie zažívají s nastupující zimou renesanci uhlí a prudký nárůst jeho cen. Hlavní příčinou jsou v této době rozsáhlé odstávky francouzských jaderných elektráren a ke zvýšenému využití uhlí ve výrobě elektrické energie přispívá i snížená produkce větrných elektráren v Německu a napjaté vodní rezervy hydroelektráren ve Skandinávii, napsala agentura Reuters.

Evropská komise zvyšuje tlak na německý automobilový koncern Volkswagen kvůli jeho emisnímu skandálu. Program svolávání problémových vozů k opravě podle komise dostatečně neřeší újmu způsobenou evropským zákazníkům a Volkswagen by měl zvážit odkup alespoň části jejich aut.

Pokud Energetický regulační úřad (ERÚ) neschválí dotace na výrobu energie z biomasy, hrozí Plzeňské teplárenské, že by musela výrazně zdražit teplo. ERÚ zatím v cenovém výměru podporu tohoto paliva odmítá, stejně jako loni, kdy ale nakonec čtyři dny před koncem roku rozhodnutí změnil. Informoval o tom Tomáš Drápela, předseda představenstva městské teplárny, která vyrábí z obnovitelných zdrojů 37 procent elektřiny a tepla.

Případná úprava současného evropského cíle v oblasti energetických úspor může pro Česko znamenat do roku 2030 další dodatečné náklady až 650 miliard korun. Na setkání s novináři to dnes uvedl generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Evropská komise (EK) předloni stanovila, že členské státy EU mají do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost svých soustav o 27 procent proti roku 1990.

Čtěte také: Budoucnost přírody

Výrobci elektřiny z rekonstruovaných malých vodních elektráren možná znovu získají nárok na podporu státu, o kterou byli počátkem roku připraveni. Změnu má přinést senátorská novela o podporovaných zdrojích energie, jejíž návrh horní komora schválila.

Teplárna Mělník, která je poblíž Horních Počapel u Mělníka, bude vypouštět méně sloučenin síry. Začnou v ní fungovat nová opatření za 1,6 miliardy korun. Na uskutečnění opatření získá provozovatel 400 milionů korun z evropských dotací. Úpravy budou rozdělené do dvou etap, hotovo má být v roce 2020. ČTK to dnes řekl mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy Ota Schnepp.

Česká republika nebude mít podle ministra životního prostředí Richarda Brabce problém splnit nyní debatovaný limit snížení emisí skleníkových plynů v oblastech mimo evropský systém obchodu s emisními povolenkami.

Na zateplení bytových domů má ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připraveno celkem 17 miliard korun, z velké části z evropských fondů. Cílem je podpořit energeticky úsporná opatření minimálně ve 100 000 bytech. Ministerstvo do této chvíle přijalo žádosti na bytové domy, které zahrnují 7500 bytů ve všech krajích ČR s výjimkou Prahy. Téměř pětina žádostí přišla z Moravskoslezského kraje.

Obě uhelné elektrárny v Pardubickém kraji měly minulý rok nižší emise znečišťujících látek než v roce 2014. Elektrárna Chvaletice jich vypustila u většiny sledovaných prvků a sloučenin o pět až deset procent méně, elektrárna Opatovice téměř o třetinu méně.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Dopady živočišné výroby na klima

Dr. Frank Mitloehner, profesor na University of California, Davis, odborník na živočišnou výrobu a zemědělství, uvádí, že přežvýkavci produkují plyny, především oxid uhličitý a methan. Z dojnice odchází nejen CO2, ale i téměř 500 litrů metanu. Za rok to dělá úctyhodných 120 kilogramů.

V klimatologických časopisech se rojí články, nabádající k boji se změnou klimatu vybitím stád a apelujících na změnu našeho jídelníčku. Klimatologům z řad alarmistů se podařilo u veřejnosti vsugerovat, že skot škodí planetě víc, než všechna auta i s letadly dohromady.

Veřejnosti skot presentují jako něco, co metan v atmosféře akumuluje, a že čím více krav, nebo čím déle je chovatel má, tím větší akumulaci methanu má na svědomí. Realita je ale taková, že stejným tempem, jakým methan z krav uniká, stejným tempem se v atmosféře rozpadá (odborně se tomuto procesu říká oxidace hydroxylovým radikálem).

Ať už jde o elektrárny, auta, letadla,… spalují něco, co bylo po dlouhé věky uloženo a zakonzervováno. Je smutné, že demagogie slaví vítězství a společnost je přesvědčena, že skot škodí víc, než auta.

Technologická řešení a jejich účinnost

Co se spalování fosilních paliv týče, tam se ujalo vychytávání CO2 pomocí různých chemicko-fyzikálních udělátek. Profesor Mark Z. Jacobson ze Stanford University se podrobně podíval na zoubek dvěma již provozovaným zařízením na eliminaci uhlíku. Ukázalo se, že ani zdaleka nesnižují podstatná množství uhlíku, ale jen jeho malý zlomek.

Čtěte také: Ekologická témata v Powaqqatsi

Provoz obou jím sledovaných „vysavačů“ skleníkových plynů, byl udržován v chodu energií pocházející z klasických fosilních zdrojů. Standardní prezentovaný odhad účinnosti technologií zachycování uhlíku se uváděl 85 - 90 procent. Žádné z nich ale toto očekávání nesplňovalo.

Pokud se tedy veřejnosti předkládá účinnost 85 až 90 procent, ale skutečnost, při deklarované době provozu dvaceti let a započítání nákladů na provoz převedených na ekvivalent produkce skleníkového plynu spolu s náklady spojenými s těžbou, surovin, uhlí, plynu, ztrátami,...) je ve finále pouhých 10 procent, tak bez ohledu na to, o jak inženýrsky zajímavá řešení jde, z laického pohledu to je katastrofa.

Jeho závěr se ale od toho našeho, moc neliší: Pokud provozujeme zařízení na eliminaci CO2 a jsou vyráběna a provozována energiemi pocházejícími z fosilních paliv, je při tak nízké účinnosti, pro lidské zdraví lepší, je nerealizovat.

Ekologické zemědělství a jeho dopady

Země, která nám z EU ukazuje záda, se začíná odklánět i od u nás praktikované podpory ekologického zemědělství. U pozemků převedených z klasického, do tzv. ekologického hospodaření, produkce klesá. Pokles si následně vynucuje dovoz potravin, a tak jde tedy jen o jakési přesouvání produkce skleníkových plynů jinam.

Angličané teď k řečenému „á“ dodávají ještě „bé“. Pokud totiž jejich zemědělci přestanou přihnojovat dusíkem a omezí se jen na hnojení čistě organické, výnosy jim klesají až o čtyřicet procent. Jinak řečeno, k zajištění stejné produkce, vznikne potřeba obdělat větší kus země. To znamená delší pojezdy techniky, její větší opotřebení, nárůst spotřeby pohonných hmot,…

Mají-li vědci, jako je profesor půdoznalectví Guy Kirk, pravdu, tak podpora ekologie (ve smyslu omezení umělých hnojiv, pesticidů a insekticidů), přivodí pokles výnosů s dominovým efektem. Ten by zdražil nejen buchty a vaječné nudle, ale i vepřové a bílé maso. Protože žádná direktiva z nás vegetariány neudělá, výpadek vepřového a kuřat s rodokmenem i bez něj, by začalo na talíři suplovat hovězí. Spolu s tím by se navyšovaly stavy skotu.

Vliv streamování videa na životní prostředí

Elektroinženýři spočítali, že on-line streamování videí v uplynulém roce „vyprodukovalo“ tolik emisí, jako je veškerá roční emisní produkce Španělska. Rovněž ale po všech těch masových školních stávkách ve většině zemí světa.

Poskytovatelé internetových služeb náš optimismus, že se mládí uskrovní, nesdílejí. Odhadují, že se během let 2017 až 2022 internetový přenos videa zvýší čtyřikrát a začne tvořit 80 % provozu. Kvapně se budují stále nová datová centra a streamingové služby letos zavádějí i Disney, Apple,...

Filmy a dokumenty o klimatických změnách

Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky.

Praha - První ročník přehlídky filmů věnovaných globálním klimatickým změnám Třetí pól se bude konat první čtyři listopadové dny v pražském kině Aero. Zahájí ji dokument Ztracená rovnováha poukazující na vliv aktivit jedné z amerických ropných společností na znečišťování ovzduší, na programu je také snímek 11. hodina, na jehož vzniku se podílel herec Leonardo DiCaprio.Celkem se uskuteční osm projekcí šesti celovečerních snímků, které doplní čtyři diskuse s odborníky.

Navíc každou z projekcí uvede krátký snímek Lednice režisérky Lucie Štamfestové, který v minulých týdnech získal tři ocenění na festivalech ve světě. Ve svém podobenství o planetě Zemi použili animaci, aby s nadsázkou znázornili, co se může dít v ledničce, jejíž dveře zůstanou nedopatřením pootevřené.

National Geographic přináší strhující dokument v režii Fishera Stevense. Ústřední postavou snímku je herec a posel míru při OSN Leonardo DiCaprio, který odkrývá alarmující svědectví o současných problémech spojených s klimatickými změnami a hledá řešení, jak předejít fatálním dopadům na náš budoucí život.

Odpadové hospodářství a recyklace

V České republice bylo v loňském roce recyklováno celkem 5,8 milionů tun odpadu, což je téměř o čtvrtinu více, než v roce 2010. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu mapující stav životního prostředí v roce 2013. Kromě nárůstu celkové recyklace odpadu se výrazně zvýšil i objem zpracovaného elektroodpadu, který během posledních dvou let vzrostl téměř o polovinu. Důvodem je přísnější legislativa i větší společenská odpovědnost tuzemských firem.

Ministerstvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností. Cílem zákona je především zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví před negativními dopady ze vzniku odpadů z vybraných výrobků v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie.

Ministerstvo dnes posílá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky k třídění odpadu, která odráží aktuální změny v zákoně o odpadech. Nově budou mít obce od 1. ledna 2015 povinnost zajistit vedle odděleného sběru papíru, skla a plastů i třídění bioodpadu a kovů.

Obce budou mít možnost volby při stanovení konkrétních požadavků na sběrnou síť na svém území. Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce si tedy stanoví samy obce v obecně závazné vyhlášce.

Obce a města v dobíhajícím Operačním programu Životní prostředí 2007-2013 čerpaly skoro 14 mld. Kč na víc než 2500 projektů na zlepšení nakládání s odpady, sběr a třídění. V novém programovém období OPŽP 2014-2020 si obce budou moci sáhnout skoro až na 6 miliard korun, které jsou alokovány na výstavbu či modernizaci např.

Investice do životního prostředí

Životní prostředí v České republice se za posledních 25 let zásadně změnilo, zlepšila se kvalita vzduchu, vody i třeba lesů. Od roku 1989 vzrostly podle údajů Českého statistického úřadu investice do ekologie více než sedmapůlkrát. Zatímco v roce 1990 činily 6,05 miliardy korun, loni to bylo 27,07 miliardy.

Objemy investic se od roku 2000 do současnosti ustálily s výjimkou roku 2002 na zhruba 20 miliardách Kč. Až 60 procent veškerých investic (217 miliard Kč) šlo v letech 1994 až 2007 z podniků. Po vstupu Česka do Evropské unie začaly do ekologie výrazně přispívat také evropské fondy.

Klimatické cíle a finanční kompenzace

Česko souhlasilo s klimatickými cíli EU s podmínkou, že získá dodatečné finanční kompenzace. Množství peněz, které může získat, závisí na ceně emisních povolenek. Systém emisního obchodování zatím funguje špatně. Podle ekologů za tím stojí i nepřehlednost systému a přidělování bezplatných povolenek některým podnikům.

Aktivismus mládeže a role Leonarda DiCapria

Ve 13 letech viděla ponuré obrázky v dokumentu „Je s námi konec?“, kterým provází Leonardo DiCaprio. Dokument v ní zanechal pocity deprese a „ekologické úzkosti“. Uvědomila si, že globální ekonomická krize neprobíhá kdesi ve světě. Najednou si začala všímat, že známky zhoršování životního prostředí jsou všudypřítomné i v jejím vlastním světě a zemi.

Garima, poháněná nově nalezeným smyslem pro zodpovědnost a vzpomínkami na přírodu z dob, kdy se utvářela její osobnost, nyní patří k rostoucí komunitě mladých dívek po celé planetě, které následují kroky švédské aktivistky Grety Thunbergové a bijí na poplach ohledně klimatických změn.

Zatímco se Garima připravuje na případnou právnickou kariéru, demonstruje pravidelně každý pátek podél jednotlivých ramen VIP Road, 20 minut od továrny na pesticidy. Z mladé ekoložky se stala neznámější bhopálská tvář globálního hnutí Thunbergové Pátky pro budoucnost.

Leonardo DiCaprio a jeho angažmá v oblasti životního prostředí

DiCaprio už rozhodně není tím romantickým hrdinou, po němž pokřikují fanynky se zápisníčky kvůli podpisu. Herectví bere Leonardo jako výzvu. A občas se mu podaří překročit profesní omezení a dostat se například na půdu mezinárodní politiky nebo klimatologie.

Herec inicoval vznik Nadace Leonarda DiCapria, která se věnuje problematikou znečišťování životního prostředí, a je v roli producenta podepsán pod tématickým dokumentárním filmem 11. hodina (2007) nebo Je s námi konec? (2016). Za snižování znečišťování ovzduší lobboval například u prezidenta Baracka Obamy, ten však již v úřadu není a Donald Trump se vydal diametrálně odlišným směrem.

Tabulka: Investice do ekologie v ČR