Dítě v ohrožení: Role OSPOD a jak postupovat

Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním.

Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti.

Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm.

Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, věnuje pozornost dětem a rodině v článku 32 tak, že dává rodičovství a rodinu pod ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní ochranu.

Zákony proto také respektují jeden ze základní principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je toho třeba, požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají a nebo se o děti nemohou nebo nechtějí starat.

Čtěte také: Ochrana práv dětí

Co se rozumí sociálně-právní ochranou dětí vyjadřuje konkrétně zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje sociálně-právní ochranu dětí v § 1 jako:

• ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
• ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
• zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině,

přičemž zdůrazňuje, že nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které též upravují ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.

V zákoně o SPO jsou upravena jen některá opatření směřující k ochraně dětí, další jsou obsažená v řadě právních předpisů, které se vždy věnují specifické oblasti.

Z výše popsaných základních právních dokumentů lze odvodit hlavní principy právní úpravy sociálně právní ochrany dětí: Předním hlediskem poskytování sociálně-právní ochrany dětí je nejlepší zájem, prospěch a blaho dětí, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.

Sociálně-právní ochrana se poskytuje všem dětem bez rozdílu, bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu. Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně.

Čtěte také: Jak řešit neklidný spánek u dětí?

Orgány s obecnou působností na úseku ochrany dítěte jsou soudy a orgány určené zákonem o SPO, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské a obecní úřady a ve vztahu k zahraničí Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.

Vůdčím pravidlem pro činnost orgánů sociálně právní ochrany je princip preventivního působení na rodinné vztahy, jsou-li zasaženy tak, že přichází v úvahu působení veřejné moci. Opatření sociálně-právní ochrany jsou hierarchicky uspořádána ve vnitřně provázaný celek umožňující volbu nástrojů podle konkrétní situace, v níž se dítě nachází, a podle intenzity ohrožení.

Děti dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo děti, které nemohou být ponechány v tomto prostředí, mají právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem v podobě některé z forem náhradní výchovy. Při volbě řešení je nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ.

Děti, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana

Zákon o SPO definuje v souladu s Úmluvou o právech dítěte pojem dítě tak, že dítětem je osoba nezletilá. Podle čl. 1 Úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.

Sociálně-právní ochrana náleží bez ohledu na státní občanství všem dětem, které se nacházejí na území České republiky. Rozdíl spočívá pouze v rozsahu, v jakém se sociálně právní ochrana poskytuje.

Čtěte také: Podmínky účasti: Neočkované dítě a škola

Zákon o SPO v § 2 odst. 3 ukládá povinnost poskytovat sociálně právní ochranu i dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují, s tím rozdílem, že sociálně právní ochrana se poskytne jen v nezbytném rozsahu, vymezeném přímo v § 37 zákona o SPO.

Kdo zajišťuje poskytování sociálně-právní ochrany dětí

Ve smyslu hlavních principů jsou obecnými orgány určenými k ochraně dětí soudy a k poskytování sociálně právní ochrany pak specializované orgány. Ty určuje zákon o SPO v § 4 odst. 1 a současně dále vymezuje i jejich působnost.

Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou:

• obecní úřady obcí s rozšířenou působností (městské úřady, ve statutárních městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí),
• obecní úřady a újezdní úřady,
• krajské úřady (v Praze Magistrát hl.

Sociálně-právní ochranu dětí zajišťují také obce a kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně právní ochrany pověřeny (§ 4 odst.

Dalším orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), do jehož působnosti patří obecně péče o rodinu a ohrožené děti. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“) je správním úřadem s celostátní působností, jemuž přísluší řešení otázek ochrany dětí ve vztahu k cizině.

Ohrožené dítě ve škole: Jak ho poznat a jak mu pomoci

Podle zákona č. 359/1999 Sb. má občan právo informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) o případech ohrožení dětí nebo špatného zacházení s nimi. Škola a další instituce (školská zařízení, poskytovatelé zdravotní péče a další) mají informování OSPOD jako povinnost.

Podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. jsme všichni povinni nahlásit podezření z páchání trestného činu na dítěti. Platí, že neoznámení zvlášť závažného zacházení s dětmi samo o sobě může být považováno za trestný čin.

Zároveň je důležité si být vědomi, že našim úkolem ani jako občanů ani jako učitelů není vyšetřit a vyhodnotit situaci nebo doložit důkazy - to vše je v kompetenci pověřených orgánů. My bychom pouze měli rozpoznat znaky špatného zacházení a oznámit ohrožení dítěte příslušným orgánům.

Ze statistik vyplývá, že každoročně je nově zaevidováno přibližně 10 000 dětí, u kterých je podezření na špatné zacházení. Je velmi pravděpodobné, že se spíše než o konečné číslo jedná o špičku ledovce a že je takovýchto dětí mezi námi násobně více.

Prevence, jako například poskytování školního stravování, doučování a možnost konzultace s odborníky, může předejít potenciálním problémům, které by mohly ohrozit děti. Klíčovou roli v úspěšné prevenci hrají kvalitní vztahy mezi dítětem, rodinou, školou a zdravotnickým či sociálním prostředím.

Co je „špatné zacházení“ s dětmi?

Špatné zacházení je Ptáčkem a Pemovou, předními odborníky na identifikaci a práci s ohroženým dítětem, definováno jako používání jakýchkoliv podob fyzického nebo psychického násilí, poškození nebo zneužití, zanedbávání nebo nedbalého zacházení, obchodního, sexuálního a jiného vykořisťování, při němž dochází k přímému nebo potenciálnímu ublížení na zdraví dítěte, ohrožení života, narušení vývoje nebo lidské důstojnosti, a to zneužitím odpovědnosti, důvěry nebo moci, kterou zneužívající osoba ve vztahu k dítěti má.

Jak můžeme poznat, že se něco děje?

• Fyzické znaky u dítěte: poranění kůže, zranění neodpovídající poskytnutému vysvětlení, neadekvátní oblečení, které může zakrývat zranění, časté bolesti břicha a nevolnost, časté bolesti hlavy, náhlá změna váhy, špatný celkový fyzický stav, nedoléčené zdravotní problémy, zanedbané zdraví.
• Chování dítěte: dítě nás přímo informuje o špatném zacházení, opakované projevy násilí a dalšího špatného zacházení v kresbě, psaném či herním projevu, nápadná opoždění ve vývoji (biopsychosociálním), změny v chování (zhoršení prospěchu, nervozita, deprese, ztráta motivace, snížená pozornost, apatie, hyperaktivita, pomočování), projevy závislostního chování, nechut jít domů, ostražitost či strach z rodičů, nápadný strach z fyzického kontaktu, věku neodpovídající sexuální aktivita, špatná sebepéče, vlastnění drahých dárků nebo peněz, nápadnosti ve stravování, předčasné převzetí pečovatelské role, nápadné chránění rodinných příslušníků, projevy závislostního chování, sebepoškozování, ubližování druhým, častá neomluvená nebo nedůvěryhodně omluvená absence.
• Chování pečující osoby: násilí mezi rodiči, kruté nebo nedůstojné výchovné metody, nevhodné chování k dítěti, nedůvěryhodné vysvětlení zranění dítěte, intoxikace, nezabezpečování základních potřeb dítěte, nápadně ochranitelské nebo kontrolující chování k dítěti.

Co můžeme/máme dělat?

Postup naší pomoci je určen podle toho, jestli vyhodnotíme, že se dítě nachází v akutním ohrožení, nebo v ohrožení chronickém. Akutně ohrožené je dítě ve chvíli, kdy se jedná o jeho zdraví nebo život. V tomto případě je nutné splnit oznamovací povinnost a poskytnout dítěti bez prodlení pomoc.

Pokud jsme tedy přítomni některé z výše uvedených situací, je nezbytné:

1. zajistit fyzické i emocionální bezpečí dítěte (např. nechat jej s bezpečnou osobou);
2. kontaktovat OSPOD a Policii a postupovat dle jejich instrukcí;
3. zajistit bezpečí ostatním přítomným dětem, pokud tam nějaké jsou;
4. provést záznam.

Ve chvíli, kdy vyhodnotíme, že se jedná o chronické ohrožení dítěte, což může být např. domácí násilí, zanedbávání dítěte, intoxikace rodiče apod., je vhodné se řídit tímto doporučeným postupem:

1. konzultovat situaci dítěte s odborníky - pokud bude vyhodnoceno dítě jako ohrožené;
2. zhodnotit míru ohrožení dítěte. Pokud je aktuálně v péči ohrožující osoby nebo té, která jeho ohrožení umožnila, postupujeme jako v případě akutního ohrožení.

Role OSPOD

Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je totiž orgánem veřejné moci, podobně jako stavební nebo živnostenský úřad. Jeho specifikem je, že pracuje s tím nejživelnějším, nejproměnlivějším a nejcitlivějším. S rodinou a dítětem.

Jeho veškerá práce přitom podléhá jedinému a základnímu: zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Zaměřením jeho práce a hlavní postavou se v práci OSPOD stává dítě a jeho práva.

Každý OSPOD se řídí několika zákony, které mu jasně určují mantinely jeho práce - možnosti, povinnosti a práva. Základním zákonem, podle kterého OSPOD pracuje, je Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.).

Kde OSPOD najít?

S trochou nadsázky se dá říci, že má každé dítě potencionálně svého sociálního pracovníka. Sociální pracovník je jedním z reprezentantů OSPOD. Konkrétní osoba, která na OSPOD pracuje a její náplní práce je výkon sociálně-právní ochrany dítěte podle zákona.

Již z dosavadních informací vyplývá, že OSPOD je součástí samosprávy. Tedy klasickým oddělením na městském úřadě. Pracují tam sociální pracovníci.

Práva a povinnosti OSPOD

Aby mohl OSPOD s rodinou pracovat, musí mít možnost s rodinou a dítětem mluvit. Z tohoto důvodu má právo si OSPOD předvolávat na jednání rodiče a děti. Na toto předvolání je povinnost se dostavit a s OSPOD spolupracovat.

Jedním ze základních práv OSPOD je právo jednat s dítětem o samotě bez přítomnosti rodičů. Toto právo je dáno OSPOD z pochopitelného důvodu, aby případný názor dítěte nebo jiné věci, které OSPOD potřebuje zjistit, nebyly ovlivněny tím, že vedle něj sedí rodič a kouká na to, jestli dítě řekne to, co si přeje. S tím souvisí i právo OSPOD na návštěvu dítěte ve škole nebo školce, kde s ním může také hovořit bez přítomnosti dalších osob.

Dalším právem OSPOD je provádět šetření v místě bydliště, škole a dalších zařízení, a to bez předchozí domluvy. Prakticky to znamená, že OSPOD má právo na vstup do domácnosti bez předchozího ohlášení.

Pro OSPOD je nezbytné shromažďovat informace i z jiných zdrojů, než jen od rodiny. Mnohé může OSPOD říct zpráva ze školy nebo od lékaře. Z tohoto důvodu má OSPOD možnost vyžádat zprávy od institucí a odborníků, kteří s dítětem pracují (škola, lékař apod.).

Při řešení případů sociální pracovníci spolupracují s odborníky, kteří mohou s rodinou pracovat a pomoci jí při řešení těžkostí. V případech soudních řízení, má povinnost na žádost soudu psát zprávy k těmto jednáním.

V situacích, kdy OSPOD vyhodnotí, že je dítě ohroženo na zdraví nebo vývoji má povinnost zajistit jeho bezpečí a další vývoj. V případě, že je to nezbytné a dítě je přímo ohroženo na zdraví má povinnost podat návrh k soudu na vydání opatření (předběžného opatření), které takové bezpečí zajistí.

Vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

Po přijetí je bez rozdílu každý případ vyhodnocován konkrétním sociálním pracovníkem. Vyhodnocením zjistí sociální pracovník rizikové faktory v rodině, přání dítěte a potřeby dítěte, na kterých je nutno pracovat.

V případě, že je s rodinou nutné dále pracovat, je vypracován ve vzájemné spolupráci Individuální plán ochrany dítěte. Ten umožňuje definovat cíle, které by měli situaci stabilizovat a kroky, jak k takovým cílům rodina dospěje. S plněním tohoto plánu pomáhá OSPOD a další instituce a odborníci.

Vyhodnocování potřeb rodiny a dítěte, společně s individuálním plánem dává OSPOD návod na další kroky, jak s rodinou pracovat. OSPOD má přitom povinnost dělat maximum pro to, aby zachoval rodinu a stabilizoval její funkce.

OSPOD má povinnost rodiče informovat o všech krocích, které dělá. Stejnou povinnost má podle zákona i u dětí starších 12 let. Ty jsou definicí zákona již dostatečně staré, aby mohly vyjádřit na projednávané věci svůj názor (§ 8, odst. 3). S tím souvisí i právo rodiče na nahlédnutí do spisové dokumentace, pokud o to požádá.

Každý se může obrátit na OSPOD a žádat o jeho pomoc. I rodiče nebo samo dítě mohou na OSPOD přijít a požádat o jeho pomoc. Každá taková pomoc musí být poskytována zdarma a bez ohledu na věk, rasu a náboženské vyznání. O pomoc může požádat každý, kdo zjistí, že se v jeho okolí děje něco špatného.

Oznamovací povinnost

Institut má zásadní význam, jeho smyslem je dostat informaci o ohrožení dítěte k orgánu, který je pověřen jeho ochranou. Oznamovací povinnost dle ZSPOD dopadá na značné množství subjektů.

Dle § 10 odst. 4 ZSPOD jsou povinni oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že dítě uvedené v § 6 ZSPOD je ohroženo:

• státní orgány,
• orgány územních samosprávných celků,
• pověřené osoby,
• školy a školská zařízení,
• poskytovatelé zdravotních služeb,
• další zařízení určená pro děti.

Veškeré tyto subjekty jsou tak povinny učinit příslušné oznámení obecnímu úřadu s rozšířenou působností, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o takovéto skutečnosti dozví.

Pro úplnost je třeba se zmínit i o tom, že nesplněním oznamovací povinnosti dle § 10 odst. 4 ZSPOD se povinný subjekt dopustí přestupku, za který je možno podle § 59c odst. Oznamovací povinnost, jak je popsána v předchozím odstavci, je třeba odlišit od tzv. oznamovacího oprávnění, která je upravena v § 7 ZSPOD.

Povinnost některé trestné činy oznámit dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) je mezi veřejností známá, tento článek jen shrnuje zásadní skutečnosti. Tato povinnost samozřejmě není omezena na zařízení pro děti, jedná se o obecnou zákonnou povinnost pro všechny.

V některých případech se může stát, že bude mít subjekt oznamovací povinnost jak dle trestního zákoníku, tak vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Tak tomu je u ohrožených dětí dle § 6 písm. c) a e), tedy u dětí, které spáchaly trestný čin, nebo na kterých je trestný čin páchán (např. u týrání dítěte). Oznámení vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí nenahrazuje povinnost oznámit spáchání trestného činu (nebo překazit trestný čin), je třeba učinit oznámení i na policii nebo státní zastupitelství.

tags: #dítě #v #ohrožení #ospod #co #dělat

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace aut v Jenišově a Karlových Varech
• České řeky a znečištění
• Strojní čištění podlah: Průvodce
• Dopad uhelných elektráren na životní prostředí
• Výměna odpadní nádobky Canon