Emisní limity uhelných elektráren a jejich dopad na životní prostředí v České republice

Před dvěma lety, 17. srpna 2021, vstoupily v platnost nové emisní limity pro velká spalovací zařízení, které se v Česku týkají zejména hnědouhelných elektráren. Zpřísnily se tak požadavky na ochranu zdraví lidí před vypouštěním škodlivých plynů, jako jsou oxidy dusíku, mikroskopický prach a poprvé se začalo regulovat vypouštění toxické rtuti do ovzduší.

Zavedení nových evropských limitů pro znečištění z velkých spalovacích zařízení donutilo uhelné elektrárny upravit provoz a instalovat filtry a další technologie na snížení emisí. Nestalo by se to však bez práce nevládních organizací. Zejména u elektráren ve vlastnictví miliardáře Pavla Tykače totiž jejich provozovatelé limity plnit nechtěli a usilovali o rozsáhlé výjimky, které jim krajské úřady také vydávaly.

Úloha nevládních organizací

Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací - expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov - ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů.

Velkými úspěchy v ochraně životního prostředí jsou řešení elektráren Prunéřov II a Počerady, kde byl na návrh nevládních organizací stanoven emisní strop a závazné ukončení provozu po jeho vyčerpání. V případě Počerad došlo k redukci budoucích emisí rtuti o 30 % a záruce, že další emise už vypuštěny nebudou. Elektrárna Ledvice zase získala jen kratší výjimku a musí rychleji snižovat emise rtuti, což omezí vypuštění této toxické látky o 156 kilogramů.

I v případě elektrárny Chvaletice došlo díky účast nevládních organizací ke zkrácení požadované výjimky 8 na 6 let (do 18. 8.). V případě elektráren Počerady a Chvaletice však byla cesta k prosazení ochrany životního prostředí a zdraví lidí dlouhá a náročná, neboť provozovatel (firma Seven Pavla Tykače) usiloval o co nejvyšší a nejdelší výjimky a emise snižovat nechtěl. Navíc příslušné krajské úřady vydávaly výjimky podle přání provozovatele.

Čtěte také: Uhlí a elektromobilita: Paradox?

Výjimky z emisních limitů

100 ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR výjimku na rtuť nepotřebovalo. Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly v době ministra životního prostředí Richarda Brabce uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice. Elektrárna Chvaletice již před více než rokem o výjimku přišla, přesto limity stále neplní.

Úplně největší výjimku z emisních limitů (na čtyřnásobné překračování limitu u rtuti a celkově na 1250 kg této látky) obdržela od úřadů uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En Energy AG Pavla Tykače, požádal o ni však ještě předchozí vlastník - Skupina ČEZ. Kvůli nezákonnosti však tuto výjimku žalují nevládní organizace. Druhou největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) obdržela elektrárna Chvaletice stejného majitele. Tato výjimka však již od 22. června 2022 neplatí, neboť ji pozastavil a následně zrušil soud, protože byla svým rozsahem nezákonná. Elektrárna však kvůli nečinnosti úřadů limity stále nemusí plnit ani více než rok po zneplatnění výjimky. Nedávno dokonce Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl, že elektrárna nemusí emisní limity plnit až do 31. 5. Třetí největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) dostala elektrárna ČEZ Ledvice.

Za pozornost stojí případ elektrárny Prunéřov II, kde ČEZ napřed obdržel krátkou výjimku pro účely dosažení emisních limitů se zpožděním. Následně však zažádal o prodloužení výjimky až do roku 2029. Zároveň však přistoupil na zásadní omezení provozu elektrárny (kterým má dosáhnout udržení celkového množství vypuštěné rtuti na stejné úrovni, jako by emisní limit plnil) a závazné stanovení termínu odstavení elektrárny nejpozději do 31. 12. 2030. V případě vyčerpání emisního stropu přitom bude muset elektrárna začít plnit limity, nebo uzavřít svůj provoz dříve.

Dopad na životní prostředí a zdraví

Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česku kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Rtuť se v sladkovodním i mořském prostředí mění na methylrtuť, která má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy.

Čtěte také: Náhradní doprava Uhelná

Z elektráren Počerady a Ledvice bude vypuštěno do ovzduší o 532 kg toxické rtuti méně, díky emisním limitům a práci nevládních organizací.

Reakce na limity

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Již dva roky mělo být zdraví lidí v Česku lépe chráněno před zplodinami z uhelných elektráren a dalších velkých spalovacích zařízení. Naprostá většina zařízení se přizpůsobila. Bohužel zdaleka největší zdroje toxické rtuti - elektrárny Počerady, či Ledvice - pokračují ve znečišťování kvůli výjimkám z emisních limitů. Uhelná elektrárna Chvaletice pak kvůli nečinnosti úřadů limit překračuje dokonce bez platné výjimky."

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká: “Po dvou letech je čas bilancovat. Na některých elektrárnách se buď úplně bez výjimek, nebo s krátkými výjimkami již podařilo dosáhnout úrovně emisních limitů. Ovšem u některých elektráren stále tlačí jejich provozovatelé na co nejdelší a nejbenevolentnější limity. A případ elektrárny Chvaletice, která výjimku z emisních limitů nemá, a přesto limity neplní, je naprostá fraška."

Eliška Beranová, právnička Frank Bold, která se emisním limitům dlouhodobě věnuje, říká: „Česká republika je jednou z nejštědřejších zemí v EU, pokud jde o udělování výjimek z emisních limitů pro znečišťovatele. Limity přitom prošly dlouhým procesem příprav a konzultací, aby odrážely účinky nejlepších ekonomicky dostupných technologií. Po schválení limitů navíc následovala čtyřletá lhůta, během které se jim měly uhelné elektrárny přizpůsobit.“

Čtěte také: Podmínky v NP Podyjí

tags: #uhelná #elektrárna #emise #limity

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečí hadích toxinů
• Nové plány ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů
• Co je ekologie?
• Definice a význam ekologické stability
• Efektivní metody čištění betonu