Studenti územního plánování sdružují studenty bakalářských, magisterských oborů na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Konkrétně jde o bakalářské Územní plánování, zkráceně BUP.
Pro obě úrovně studia je společné, že jeho těžištěm jsou Projekty, „ateliérové“ předměty, ve kterých zpravidla ve skupině pracujete na analýzách a návrzích pro určitá území.
Územní plánování je multidisciplinární obor, proto se při studiu seznámíte se širokou škálou přírodních, technických a společenskovědních disciplín. Důležitou součástí studia jsou také předměty, které představují právní souvislosti územního plánování.
Vzhledem k tomu, že se obor vyučuje na Fakultě životního prostředí, zahrnuje studium řadu kurzů se zaměřením na krajinná témata jako vodní hospodářství, půda a protierozní ochrana, krajinná zeleň, ekologie, krajinná ekologie, pozemkové úpravy, lesnictví apod.
Studijní plány obsahují například výuku práce v grafickém softwaru a v prostředí GIS, který se používá pro prostorové analýzy nebo pro vizualizaci územních plánů a jiných ÚPD.
Čtěte také: Environmentální výchova v praxi
Zatímco bakalářské studium (BUP) zahrnuje vesměs povinné předměty, v magisterském studiu si můžete zvolit zaměření (U = udržitelný rozvoj území, K = krajina a plánování, R = regionální rozvoj) a v rámci nich předměty.
Vedle těchto předmětů v rámci zaměření jsou samozřejmě kurzy společné, mezi nimiž stejně jako na bakalářském stupni dominují Projekty M1-M3, ve kterých si vyzkoušíte navrhnout územní plán, koncepci udržitelného rozvoje území a strategický plán. Dále si v rámci magisterského studia rozšíříte znalosti prostředí GIS.
Pro všechny studenty je rovněž povinný tzv. Referendariát, tedy praxe např. na úřadech územního plánování na obecních úřadech ORP (respektive na magistrátech), na krajských úřadech nebo na MMR ČR. Výše uvedené organizace jsou rovněž typickými místy uplatnění absolventů BUP a PRP.
Např. Absolventi, kteří se uplatní typicky ve státní správě jako pořizovatelé ÚPD, skládají zkoušku odborné způsobilosti pro obor územní plánování (tzv. ZOZka) a při splnění praxe 18 měsíců (BUP a PRP = uznaný obor), respektive 3 roky (BUP nebo PRP= pouze příbuzný obor) se stanou oprávněnou osobou pořizovatele.
Pořizovatel může pracovat jako zaměstnanec úřadu, ale též samostatně, jako tzv. létajícího pořizovatele. Jde o osobu, kterou si najímá obecní úřad, který nedisponuje osobou mající ZOZ (typicky malé obce).
Čtěte také: Výběr témat dizertačních prací v ekologii
Po úspěšném absolvování zmíněných oborů je praxí, že absolventi již během magisterského studia či krátce po něm složí v rámci svého pořizovatelského zaměstnání zkoušku odborné způsobilosti.
Někteří absolventi se mohou uplatnit jako projektanti územně plánovací dokumentace v urbanistických ateliérech. Absolventům může být udělena autorizace Českou komorou architektů, předpokladem je však příslušná doba trvání praxe, která byla zmíněna dříve.
Absolventi dále uplatňují své znalosti v mnoha zastupitelstvech v ČR, ale i v neziskovém či soukromém sektoru (např. Ondřej Kalivoda, Ing. autorizovaný architekt, létající pořizovatel, zakladatel ateliéru KOplan
Benefitem pro absolventy je možnost uznání rovnocennosti vzdělání (obecné části). To v praxi znamená, že MVCR doručí vyplněný formulář, k němuž přiloží ověřené kopie diplomu a sylaby těch předmětů, které lze považovat za rovnocenné pro uznání. Pro zájemce, tyto záležitosti upravuje vyhláška 512/2002 Sb. a 304/2012 Sb.
Čtěte také: Témata disertací: ekologie
tags: #prostorove #naroky #ekologie #dizertace