Podmínky pro novou výsadbu stromů dle zákona o ochraně přírody a krajiny

Standard „Výsadba stromů“ definuje účel a náplň pracovních operací, realizovaných při výsadbě stromů rostoucích mimo les. Standard je určen k aplikaci při výsadbě stromů, které plní mimoprodukční funkce tedy, jejichž hlavním účelem není produkce plodů, dřeva a dalších komodit. Standard řeší výsadbu stromů od velikosti špičáků.

Rámcově se zabývá i souvisejícími fázemi přípravy (projektovou přípravou) jako jedním z předpokladů úspěšné realizace výsadby stromů. Ve standardu nejsou zahrnuty lesnické způsoby výsadby stromů. Výsadbu keřů a dřevitých lián řeší standard SPPK A02 003 Výsadba a řez keřů a lián.

Právní rámec

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - (ustanovení § 5 odst. 4 a 5, § 16 odst. 1 písm. h), § 26 odst. 1 písm. d), § 29 písm. e), a § 34 odst. 1 písm. d)) reguluje záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin a kříženců druhů rostlin v krajině a dále záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin ve zvláště chráněných částech přírody (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky).

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 2 váže až na uvedené výjimky výsadbu stromů a keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry na povolení vodoprávního úřadu.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, stanoví určitá omezení pro výsadbu dřevin; v podrobnostech jsou tato omezení řešena ve standardu SPPK A02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury.

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (ustanovení §§ 14 a 17) upravuje mimo jiné podmínky výsadby a péče o dřeviny v památkově chráněných objektech a zónách, které jsou kulturní památkou, národní kulturní památkou nebo památkovou rezervací, památkovou zónou nebo v jejich ochranném pásmu.

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a jeho prováděcí vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin upravují používání přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) stanoví určitá omezení pro výsadbu dřevin; v podrobnostech jsou tato omezení řešena ve standardu SPPK A02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury.

Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, stanoví určitá omezení pro výsadbu dřevin; v podrobnostech jsou tato omezení řešena ve standardu SPPK A02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (§ 102) definuje ochranná pásma telekomunikačních zařízení, v nichž nelze vysazovat trvalé porosty bez souhlasu vlastníka komunikačního vedení.

Čtěte také: Postup vyrozumění spolku

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v ustanovení § 1017 upravuje výsadbu stromů (a následky této výsadby) v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Kvalifikační předpoklady

Výsadbu stromů by měla vždy provádět kvalifikovaná osoba. Je doporučeno vyžadovat alespoň minimální kvalifikační předpoklady, např. vzdělání v oboru zahradnictví/arboristika, příslušnou úroveň oborové certifikace nebo profesní kvalifikace.

Řez stromů je činnost odborná. Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící řez stromů po výsadbě (5.12) je středoškolské, vyšší odborné či univerzitní vzdělání v oboru zahradnictví/arboristika nebo jiný uznávaný národní nebo mezinárodní doklad prokazující odborné znalosti pracovníka v této oblasti.

Výklad a definice pojmů

Pro lepší orientaci v problematice výsadby stromů je důležité znát následující definice pojmů:

• Aklimatizace: Proces přizpůsobování se rostlin novému prostředí, které se svými podmínkami odlišuje od podmínek prostředí dosavadního.
• Antropogenní půdy: Souhrnný název pro půdy ovlivněné činností člověka; obvykle se vyznačují nevyrovnanou zásobou živin, nedostatkem humusu a nízkou biologickou aktivitou.
• Dokončovací péče: Péče o sazenice po výsadbě, zahrnující soubor prací, potřebných k dosažení stavu, kdy jsou sazenice schopné předání a převzetí.
• Druh původní: Druh, který v území vznikl v průběhu evoluce nebo se do něj dostal přirozenou migrací (bez přispění člověka) z území, kde je původní.
• Druh nepůvodní (nebo zavlečený): Druh, který se na území dostal v důsledku činnosti člověka z území, kde je původní nebo přirozenou cestou z území, kde je nepůvodní; jde o úmyslné či neúmyslné zavlečení.
• Mulč materiál vhodný k pokrývání půdy mezi rostlinami ve výsadbách; brání růstu plevelů, omezuje výpar z půdy, zabraňuje promrzání kořenového prostoru u stálezelených dřevin aj.
• Mykorhiza symbiotické soužití kořenů vyšších rostlin s hyfami hub; umožňuje kořenům lepší příjem vody i živin, mykorhizní houby poskytují rostlinám některé růstové hormony.
• Sazenice prostokořená (dřevina, strom) sazenice (výpěstek) expedovaná bez zemního balu.
• Sazenice kontejnerovaná (dřevina, strom) sazenice (výpěstek) vypěstovaná v kontejneru (nádobě, obalu).
• Sazenice balová (s balem) sazenice (výpěstek) vypěstovaná ve volné půdě a expedovaná se zemním balem.
• Vegetační klid období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.
• Výsadbová jáma jáma, vytvářená záměrně pro účely výsadby dřeviny; šířka výsadbové jámy je minimálně 1,5 násobkem průměru zemního balu, kontejneru či šířky kořenového systému prostokořenné sazenice, hloubka odpovídá přibližně jeho výšce.

Plánování (projektová příprava)

Předpokladem úspěšné realizace a dlouhodobé funkčnosti výsadby je komplexní zhodnocení stanovištních podmínek a následná volba vhodného taxonu. Ke klasifikaci stanovištních poměrů lze využít některou z rajonizací, např. systém třídění zemědělských pozemků zpracovaný v rámci bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ), lesnickou typologii dle souborů lesních typů (SLT) nebo zemědělské výrobní oblasti a podoblasti. Dále lze využít geobiocenologickou klasifikaci, geobotanické mapy, biogeografické členění ČR atd.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Důležité údaje o stanovišti jsou zejména: nadmořská výška, expozice ke světovým stranám a sklon terénu, průměrná roční teplota a specifika lokality (mrazová kotlina, inverzní poloha apod.), bilance srážek a jejich průběh, pedologické charakteristiky a vodní režim (výška podzemní vody, zaplavování apod.).

Pro podrobné zhodnocení stanoviště z hlediska půdního prostředí lze použít standard SPPK A02 007 Úprava stanovištních poměrů dřevin.

Vysoká hladina podzemní vody v dané lokalitě ovlivňuje výběr taxonů i technologii výsadby. V místech s příliš vysokou hladinou podzemní vody je nutné aplikovat speciální technologické postupy (viz 5.4.8 a Příloha č. 10, obrázek 8-9).

Ve specifických případech (výsadba na svazích, v limitovaném prokořenitelném prostoru, ztížených stanovištních podmínkách apod.) je nutné řešit dodávku vody ke dřevinám (viz 5.9.8).

Charakteristika stanovišť

Stanoviště se zachovaným půdním profilem: Jedná se o stanoviště se standardními typy půdy, která většinou nacházíme ve volné krajině, parcích a zahradách. Vyžadují pouze standardní úroveň přípravy před výsadbou (viz 5.3).

Pozměněná stanoviště: V urbanizovaném prostředí, zejména při výsadbách ve zpevněných plochách, jsou podmínky pro růst stromů často ztížené. Půda mívá změněnou strukturu, vysoké pH, bývá zhutněná. Nepropustné povrchy zabraňují výměně vzduchu a vsakování vody či tyto procesy omezují. Často dochází ke kontaminaci stanoviště (např. zasolením, úniky ropných látek, těžkými kovy a podobně). Antropogenní půdy se obvykle vyznačují nevyrovnanou zásobou živin, nedostatkem humusu a nízkou biologickou aktivitou.

V případě výrazně kontaminovaných stanovišť je nutné přistoupit k výměně půdy v prokořenitelném prostoru, případně k použití taxonu.

Změny v zákoně o pozemních komunikacích

Prvního července 2024 vstoupil v platnost zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který mění dosavadní právní úpravu. Ve stínu „velkých věcí“, jako je omezení výstavby hal na orné půdě, nebo stanovení pravidel pro agrovoltaiky, zůstala neprávem skryta změna zákona o pozemních komunikacích. Na první pohled ne zcela srozumitelná formulace přináší zásadní změnu: Snížení minimální odstupové vzdálenosti výsadeb stromů podél komunikací od sousedního pozemku ze stávajících 3 metrů na půl metru. Přičemž ale zůstává v platnosti požadavek na zajištění bezpečnosti silničního provozu.

Zákon č. Čl. V § 15 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. „(3) Na silničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m.

Po komplexní pozemkové úpravě navržená polní cesta (modře) v k.ú. Vojkovice u Židlochovic, která propojuje stávající komunikaci s chatovou oblastí. Její pětimetrová šířka ještě před pár týdny umožňovala pouze vytvoření cesty.

Zákon č. 89/2012 Sb. (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.

Najít v naší krajině místo pro liniovou výsadbu dřevin bylo v leckterých katastrech takřka nemožné. Tři metry zabere komunikace, metr až dva je pak rozumný odstup kmene od okraje cesty či silnice. Je přitom potřeba uvažovat nejen velikost sazenice, ale i rozměry dospělého stromu v budoucnu. Navíc je třeba zvážit, jestli se v místě bude pohybovat zemědělská technika. A ještě navíc další tři metry jako nejmenší přípustná vzdálenost od hranice sousedního pozemku!

Pokud bychom zatoužili po výsadbě aleje oboustranné, pak se stejnou úvahou dostáváme na 11 až 13 metrů šířky. Ruku na srdce: kolik je v katastru vaší obce takto širokých cest? Jedna? Tak to máte opravdu štěstí. A předpokládáme, že podél této cesty výsadba už dávno existuje.

V rámci iniciativy Sázíme budoucnost hovoříme s realizátory a identifikujeme bariéry, které brání výsadbám. A právě třímetrová odstupová vzdálenost od sousedního pozemku byla jednou z nejčastěji zmiňovaných překážek, na kterou jsme opakovaně upozorňovali.

Uvedená novela přináší zásadní změnu nejen pro drobné sázející z řad obcí a spolků, ale i pro klíčové hráče jako je Správa a údržba silnic nebo Státní pozemkový úřad. Samozřejmě, řešení existovalo - se souhlasem vlastníka sousedního pozemku bylo možné vysazovat i ve vzdálenosti menší. V praxi ale tento krok znamenal oslovit pro výsadbu aleje desítky - a leckde i stovky vlastníků.

Pro zemědělce jsou v souvislosti s dotační podporou jejich zemědělské činnosti důležité i další aspekty týkající se krajinných prvků, které stojí za to zdůrazňovat. Krajinné prvky mohou být evidovány jako součást půdního bloku a tudíž jsou na ně poskytovány plošné platby. Plochy, na kterých jsou stromořadí či jiné krajinné prvky zakládány není nutné vyjímat ze zemědělského půdního fondu, pokud jsou jejich součástí.

Zmenšením odstupu o 2,5 metru se otevírají nové příležitosti i tam, kde ještě před pár týdny nebyly. To, že zákon o ochraně ZPF zasáhne do zákona o pozemních komunikacích, který svojí právní silou pohne s občanským zákoníkem, je cesta poněkud klikatá.

Společensko-ekologická funkce dřevin

Současné znění paragrafů týkajících se ochrany dřevin rostoucích mimo les už neodpovídá aktuálním odborným zlostem ani společenskému významu stromů v naší krajině a sídlech. Jedná se o definice zapojeného porostu a stromořadí, které jsou dosud uvedeny ve vyhlášce. Nově je však definována také společensko-ekologická funkce dřevin. Právě od ní by se v budoucnu měly odvíjet činnosti potřebné k argumentaci ve správních úkonech a v aplikační praxi.

Pokud je náhradní výsadba stanovena, nesází se nové stromy často tam, kde došlo ke kácení vzrostlých stromů, ani tam, kde stromy potřebujeme ve veřejném prostoru. V zákoně je sice už hezkých pár let paragraf o finančním odvodu při kácení z důvodu výstavby, ale použít v praxi se nedá. Obcím chybí vhodné pozemky i peníze na výsadby a péči.

Pokud jde o kácení kvůli stavebnímu záměru, který vyžaduje JES (jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb.) nebo tzv. společné rozhodnutí (vydává se pro stavební záměry ve zvláště chráněných územích), orgán ochrany přírody žadateli stanoví přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce, vzniklých pokácením dřevin. To není nic nového.

Nyní má být i podle zákona prioritou náhradní výsadba tam, kde došlo ke kácení. Pokud to není vůbec možné, nebo nelze náhradní výsadbu uložit v plném rozsahu, bude stavebník povinen zaplatit poplatek za kácení dřevin. Poplatek poputuje do fondu obce, kde má být využit zejména na výsadbu, péči o dřeviny a nákup pozemků. Stavebníky by to mělo motivovat ke kvalitnější přípravě záměru, k hledání alternativ, jak přesunout stavbu jinam, nebo jak stávající dřeviny vhodně začlenit do plánované stavby.

Při definování poplatku za kácení z důvodu výstavby byl uplatněn podobný přístup, jak je tomu například u poplatku za vynětí ze ZPF (Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Odborníci přitom vycházeli také ze zkušeností v jiných zemích a městech. V Berlíně si např. žadatel o stavební povolení může vybrat mezi náhradní výsadbou nebo zaplacením tzv. vyrovnávacího poplatku. Finanční prostředky použije město výhradně na opatření k podpoře ochrany, zachování a rozvoje přírody a krajiny ve městě. Ve Vídni příslušný úřad v rozhodnutí uvede, v jakém rozsahu nebylo možné náhradní výsadbu nařídit, za tuto část je pak žadatel povinen uhradit tzv. vyrovnávací poplatek.

Pokud nejde o kácení v souvislosti se stavebním záměrem, novela zákona nic nemění. Tedy např. pokud chce žadatel pokácet vzrostlý strom v zahradě rodinného domku, orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin, uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce, vzniklých pokácením dřevin.

Ve městech přicházíme o místa, kde rostly nebo by mohly růst dospělé stromy. Výstavba a údržba technických sítí, která je jistě ve veřejném zájmu, probíhá bez zohlednění jiného veřejného zájmu - zájmu na ochraně dřevin. Údržba a budování inženýrských sítí s sebou nese stavební práce s negativním vlivem na stromy - zabírání volných ploch, pojezdy mechanismů, výkopy v kořenovém prostoru.

Ochranné pásmo stromořadí

Stanovit v zákoně ochranné pásmo stromořadí na veřejném prostranství. Ochranné pásmo stromořadí na veřejném prostranství je v návrhu novely definováno jako souvislý prostor vymezený vodorovnou vzdáleností 3 metry od osové roviny stromořadí na obě strany. V tomto ochranném pásmu má mít obec právo vyjádřit se k žádosti o povolení kácení dřevin tvořících stromořadí.

Je to nástroj pro zajištění bezpečnosti stromořadí a společensko ekologických funkcí stromů, které jsou součástí zelené infrastruktury měst. Zrovnopravňuje ochranná pásma zelené infrastruktury s ochrannými pásmy technické infrastruktury. Smyslem ochranného pásma je mj. přiznat právo obcím, aby mohly rozhodovat o stromořadích ve veřejném prostoru.

Výsadba stromů kolem silnic a cest

Stromy, stromořadí i ostatní dřeviny podél silnic jsou fenoménem a typickým prvkem naší krajiny, které navíc významně pomáhají adaptaci krajiny na změnu klimatu. Stará výsadba se ale kácí a novou často komplikuje povinnost dodržovat tří metrový odstup u vzrostlých stromů od pozemků, které sousedí s těmi silničními. To nyní změní novela zákona o zemědělském půdním fondu, kterou brzy projedná Senát. Platit by měla od 1. července.

Sněmovnou schválené změny v zákoně o zemědělském půdním fondu, které upravují podmínky v zákoně o pozemních komunikacích, umožní snadnější výsadbu stromů a keřů v případě, že na ni podél silnic nebo polních cest není dostatek místa. Výsadbu silniční zeleně dnes komplikuje nutnost třímetrového odstupu od hranice sousedního pozemku, kterou stanovuje občanský zákoník u stromů vyšších než tři metry. Nově se díky úpravě Ministerstva životního prostředí vzdálenost zmenší na půl metru.

„Podle statistik za každé tři vykácené stromy nebyly vysázeny ani dva nové. Staré stromy, třeba šedesátileté třešně nebo hrušně a další dřeviny se podél silnic i polních cest kvůli dožití kácí, ale nové se příliš nevysazují. Důvodem je, že doteď měli silničáři často problém s odstupovými vzdálenostmi, kdy museli sázet tři metry od hranice sousedících pozemků - často zemědělských ploch - a například za příkopy tak na vysázení stromů nezbýval prostor. To teď měníme - vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními bude od 1. července jen půl metru.

„Například tak, že na těch nejnebezpečnějších místech v zatáčkách se stromy sázet nebudou. Jsem rád, že jsme se správci komunikací nalezli společný zájem na tom, aby v místech, kde je to možné, stromy a další dřeviny zůstaly zachovány nebo byly nově vysázeny,“ dodal ministr Hladík.

Změny podpořilo i Ministerstvo zemědělství. „Z pohledu resortu zemědělství mají krajinné prvky, tedy kromě jiného stromořadí, pozitivní vliv na odolnost krajiny. Zvyšují odolnost vůči erozi, zadržují vodu v krajině, pomáhají při suchu i při povodních. Ministerstvo životního prostředí na ochraně dřevin podél silnic dále spolupracuje především s Ministerstvem dopravy.

Dotační možnosti pro výsadbu stromů

Jedním ze základních problémů české krajiny je nedostatek stromů ve volné krajině. Nyní je situace odlišná. Finanční prostředky jsou k dispozici, myslivci je mnohdy ale neumí čerpat.

Národní program životního prostředí - Výzva č. Subjekty s prokázaným vztahem k místu výsadby stromů. - zajištění odborného dozoru (max. Uznatelné náklady jsou rovněž náklady vynaložené na výdaje na zpracování odborného posudku a zajištění odborného dozoru při realizaci a v rámci následné péče podporovaných opatření v požadovaném rozsahu. Výsadba musí být realizována se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém má být realizována. Žadatel musí mít prokazatelný vztah k místu realizace projektu.

Předmětem podpory z této výzvy není: výsadba stromů sloužících k podnikatelským účelům (plantáže rychle rostoucích dřevin, intenzivní ovocné sady apod.), výsadba na pozemcích plnících funkci lesa, výsadba plnící funkci živého plotu, herních prvků či živých staveb a náhradní výsadba ve smyslu § 9 zákona ČNR č.

Žadatel je povinen zajistit následnou dokončovací a rozvojovou péči po dobu alespoň tří let od ukončení realizace projektu (tj. 1. stanovení žadatele, tj. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. akceptace žádosti - tj. státní fond potvrdí, že splňuje podmínky výzvy a je možné výsadbu realizovat, tj. 9.

Finanční prostředky na pořízení stromů a dalších nezbytně vynaložených prostředků probíhá tzv. ex post, což znamená, že žadatel předloží skutečně vynaložené finanční prostředky, které investoval do pořízení sazenic stromů, dalších uznatelných nákladů, zajištění odborného posudku a podobně. Vše probíhá na základě doložení faktur nebo jiných uznatelných dokladů prokazujících bezhotovostní úhradu nákladů.

tags: #dle #zákona #o #ochraně #přírody #a

Oblíbené příspěvky:

• Legální podvod Volkswagenu?
• Principy ekologického zahradního města
• DVD Strelec v ohrozeni - recenze
• Recepty s houbami
• Průvodce výběrem HG čističe odpadů