Pěstování malin: Hnojivo, kompost a správná péče pro bohatou úrodu

Pěstování malin není složité, ale vyžaduje dodržování několika základních pravidel. Pro maliny vybíráme světlá, slunná stanoviště, v přílišném stínu špatně rodí a mají tendenci vytahovat se za sluncem do délky. Doporučuje se pěstování v oblastech do 500 m.n.m. Při vyšších nadmořských výškách nerostou zrovna ideálně.

Vysazujeme je do humózní, středně těžké, dobře propustné půdy, s dostatkem vláhy a mírně kyselou reakcí. Pakliže máme do půdy již předem zapracovaný uleželý kompost, poté postačí vyhloubit jámu o velikosti 30x30x30. Rostliny zasadíme cca o 5cm níže než rostly ve školce. Snažíme se nepoškodit pupeny.

Výsadba a péče o maliník

Ideální pro výsadbu prostokořenných sazenic je měsíc říjen nebo jarní měsíce. Kontejnerové sazenice lze vysazovat v libovolný termín od jara do podzimu. Sazenici sázíme do jamky o rozměrech 0,3 x 0,3 x 0,3 m. Kořeny zasypeme prokypřenou zeminou a přitlačíme. Je vhodné provést zálivku. Po vysazení nadzemní část (výhon) seřízneme na 2 - 3 očka. Při podzimní výsadbě přihrneme k sazenicím zeminu, slouží jako ochrana před vymrznutím.

Maliník roste ve tvaru keře s dvouletým vývojovým cyklem. Nové výhony se rozvětvují až v druhém roce, kdy přinesou plody a odumírají. Odplozené výhony odstraňujeme po sběru úrody, prosvětlíme tím porost, nové jednoleté výhony se mohou optimálně rozvíjet a zabrání se tím případnému rozšíření houbovitých chorob. Je dobré odstranit i jednoleté výhony, které porost nadmíru zahušťují.

Řez maliníku

Maliny mají totiž svoji vlastní speciální logiku růstu a jarní řez je tím nejdůležitějším krokem, kterým rostlině ukážete, kam má napřít svou životní sílu. Jaké maliny máte na zahradě? Než se pustíme do práce, bude dobré si ujasnit, jaké maliny na zahradě vlastně máme. Může jít o rostliny, které plodí jen jednou v sezóně, nebo o ty, které dávají plody dokonce dvakrát v jediném roce. Jednou plodící odrůdy totiž vyžadují v březnu pouze jakýsi kosmetický zásah. Odstraňujeme u nich jen ty výhony, které v loňském roce odplodily, a nic víc není třeba.

Čtěte také: Nový Malín a efektivní třídění odpadu

Naopak mladé, zdravé výhony, které loni vyrostly a letos se chystají ke květu, dostanou více prostoru a zůstanou nůžkami zcela nedotčené, případně jim jen zakrátíme oschlé špičky nad prvním zdravým a silným pupenem. Tím porost prosvětlíme, zajistíme lepší proudění vzduchu a snížíme riziko plísní. To je u těchto malin absolutně dostačující.

Jiná práce je s malinami, které v průběhu jedné sezóny plodí opakovaně, tedy s odrůdami takzvaně remontantními. V tomto případě je nutné zvolit v březnu poněkud radikálnější zásah, který je ale na druhou stranu také jednodušší, než v prvně popsaném případě. V čem je tak velký rozdíl? Tyto rostliny totiž plodí na výhonech vyrostlých v aktuálním roce, takže se nemusíme bát vzít nůžky a celou hromadu loňských prutů kompletně odstranit až u samotného povrchu půdy.

Hnojení malin

Maliny mají zvýšené nároky na hnojivo. Hnojíme v předjaří před kvetením vícesložkovými hnojivy jako je NPK a Cererit. Na hnojení maliníku není co zkazit. Zaměřit bychom se měli zejména na hnojení malin na jaře a na podzim. Podzimní hnojení malin provádíme naprosto shodným postupem jako z jara. Změna nastává pouze v případě, že se rozhodnete hnojit dle postupů ekologického zemědělství. V takové situaci odpadá jarní hnojení a každý lichý podzim maliny přihnojíme kvalitním kompostem.

Hnojení maliníku není složité na provedení, pokud se držíme ověřených rad odborníků. V případě našeho organicko-minerálního hnojiva pro maliny rozhoďte na každý metr čtvereční přibližně půl kilogramu směsi a zapravte ji do půdy hlouběji pod povrch. Při zapravování však dávejte pozor, abyste nepoškodili kořenový systém maliníku. Platí, že na lehčích půdách by mělo být hnojivo hlouběji než na těch těžších.

Jak už jsme zmínili na začátku článku, nejsnazší je zakoupení organicko-minerálního (částečně umělého) hnojiva určeného přímo pro maliníky. V takovém případě si práci velmi zjednodušíte a bude třeba hlídat jen dobu přihnojení. Čím hnojit maliny, pokud chceme plody v BIO kvalitě? Při výsadbě použijte například 5 až 8 kg koňského hnoje (organické hnojivo) na metr čtvereční půdy.

Čtěte také: Boj za čistší budoucnost

Organická hnojiva i kompost pro účely hnojení maliníku můžeme nahradit tzv. zeleným hnojením, vhodným zejména pro větší plantáže, a následným mulčem. Zelené hnojení spočívá v zasetí ideálně vikvovité rostliny kolem malin, kterou v červnu posečeme (mulčování) a před zimou zapravíme do půdy - zryjeme. Z důvodu biodiverzity je vhodné vikvovitou plodinu každý rok střídat.

Pokud maliny hnojíte, je velmi nepravděpodobné, že dojde k újmě v důsledku nevhodného množství fosforu v půdě. Kationty draslíku zajišťují dopravu látek. Významným znakem nedostatku jsou výrazně poškozené listy, které však neopadávají! Ovoce má také zhoršenou chuť. I zde platí, že pokud hnojíte dle našeho návodu, jen příležitostně se můžete setkat s nedostatkem.

Pokud se vám zdá, jakoby maliník postupně odumíral od spoda (spodní listy začínají mizet), pravděpodobně za to může absence hořčíku. Hořčík totiž rostlina dokáže přemisťovat a prioritu dává novým listům, kam se jeho množství přesouvá na úkor starých částí.

Ačkoliv je železo hojně zastoupeno v půdě, často lze narazit na maliníky, které jej mají nedostatek. Může za to fakt, že jeho příjem blokuje hned několik faktorů. Překážkou může být příliš zásaditá půda, nadbytek fosforu nebo stopových prvků (Cu, Mn, Ni, Zn a Cd) a vysoký obsah vápníku ve formě uhličitanů. Zajímavostí je fakt, že rostliny nedokáží přemístit železo ze starších částí, které mají tohoto prvku dostatek. Vada se tak často projevuje na mladých výhonech, které se zbarvují do žluta, a řešíme ji aplikací roztoku zelené skalice každý druhý týden.

Nevhodný obsah manganu souvisí v tomto případě naopak s příliš kyselou půdou, kdy v takovém případě dochází k jeho nadměrnému příjmu. Nedostatek manganu se projevuje výskytem teček a mramorování na listech. Vápněním půdy a využitím kyselých hnojiv (např. Zinek je nezbytný pro tvorbu růstového hormonu - auxinu. Proto se jeho nedostatek projevuje zakrslými listy i malinami a kratšími přírůstky. Doplnění provádíme postřikem síranu zinečnatého ke konci kvetení.

Čtěte také: Efektivní metody kompostování

Při absenci bóru se setkáváme s růstovými anomáliemi. Typickým znakem jsou zaschlé skvrny na listech a ohýbající se nebo dokonce zasychající nové výhony.

Škůdci a choroby maliníku

Maliníky mohou trpět několika houbovými či virovými onemocněními, jež způsobují deformování listů a květních pupenů. Přenašeči jsou různé druhy hmyzu (mšice ad.). Poradíme si běžně dostupnými přípravky jako Mospilan, Pirimor, Plenum, Metation ad. Pakliže se objeví modrošedá skvrnitost na mladých výhonech, sáhneme po Championu 50WP (ten lze použít i preventivně). Pokud se potýkáme se žlutými až hnědými skvrnami na listech, které postupně odumírají, pravděpodobně náš maliník napadla rez maliníková.

Významnými škůdci jsou houbovité choroby. Jejich rozšiřování je možné bránit udržováním porostu bez plevele, odstraňováním odplozených, zahušťujících či poškozených výhonů nebo preventivním ošetřením fungicidy (ošetřuje se při velikosti výhonů 15 - 20 cm), např. Kuprikol. Dalším nejčastějším škůdcem je mšice, květopas a svilušky. Na ochranu proti těmto škůdcům použijeme insekticidy, např. Pirimor, Mospilan.

Závlaha maliníku

Na zálivku je vhodné dbát zejména v průběhu vegetace (fáze období květu, tvorby plodů) a v letních měsících (červen, červenec).

Výběr stanoviště a půdy

Tento vytrvalý keř řazen do skupiny drobného ovoce je nenáročný na pěstování, vyžaduje půdu neutrální až slabě kyselou, humózní, propustnou. Vhodné je slunné stanoviště, které podporuje vyšší výnos a kvalitu plodů. V polostínu jsou plody méně sladké a více kyselé. Po dobu vegetace je třeba dbát na zásobení vodou.

Odrůdy malin

Maliník (Ostružiník maliník) je hojně rozšířená rostlina s mnoha odrůdami. Nejvýznamnější dělení odrůd je z hlediska doby zrání. Maliny mohou být jednou za rok plodící, přičemž mají kompletní dvouletý cyklus. Během prvního roku z nich vyrostou silné výhony, které se do dalšího roku rozvětví a v červenci obvykle plodí. Remontantní odrůdy se vyznačují tím, že většina výhonků přinese úrodu již v roce, kdy vyrostly (v srpnu až září), a v dalším roce - v červenci - mají plody znovu.

tags: #maliny #hlína #vs #kompost

Oblíbené příspěvky:

• TOP 09 a životní prostředí
• Možnosti recyklace plastových van
• Zápach z odpadu v paneláku: příčiny a řešení
• Zdroje pro environmentální výchovu
• Litva: písečné duny a historie