Dobrodružné Hry v Přírodě: Nápady pro Rodinnou Zábavu a Vzdělávání

Jste rodičem předškoláka nebo malého školáka? Je těžké přimět dítě k akci, když může pasivně sledovat televizi nebo hrát hry na počítači.

Podle výzkumů stráví více než tři čtvrtiny dětí denně až 4 hodiny u televize či u počítače. Děti tráví málo času společně s rodiči. To, že se rodiče nacházejí ve stejném bytě jako dítě, nestačí. Podstatou aktivně stráveného společného času je, že se během něho vytváří vzájemná vazba, tedy jedinečné a pevné pouto mezi rodičem a dítětem.

Časem pro dítě je takový čas, kdy jsou rodič a dítě na sebe vzájemně vyladěni, společně něco prožívají. Rozvíjí se tak osobnost dítěte a jeho začlenění do společnosti (dle PhDr.

Proč Zvolit Dobrodružné Hry v Přírodě?

Dobrodružné hry v přírodě jsou ideálním způsobem, jak děti nenásilně dostat ven do přírody. Hry děti nejen zabaví, ale zároveň rozvíjejí jejich fantazii, touhu po dobrodružství a také potrénují jejich mozek: příběhy jsou totiž doplněny i úkoly, za jejichž splnění děti dostanou malou odměnu.

Dobrodružné hry jsou umístěny v těch nejkrásnějších, turisticky navštěvovaných místech České republiky, takže se ideálně hodí pro rodinné výlety. Podél cest jsme schovali krabičky s pohádkovými příběhy a úkoly, které se k příběhu vztahují a nebo jen úkoly (např. Babiččino údolí a plnění bobříků).

Čtěte také: Dobrodružné filmy a příroda: Top filmy

Hru si vytisknete. Vyrazíte na výlet a krabičky hledáte. Krabičky můžete hledat pomocí GPS souřadnic, fotek míst úkrytů krabiček a zákresů na mapě. Když krabičku najdete, přečtete si příběh a splníte úkol. Pak krabičku zase důkladně zavřete a dobře schováte na místo, kde jste ji našli.

Krabičky jsou pokud možno rovnoměrně rozmístěné podél trasy a podle délky trasy jich budete hledat cca. 10, přičemž trasa je max. 6 km dlouhá - u každé hry je vše uvedeno v popisu. Hry je možné hrát 24 hodin denně 7 dní v týdnu, protože krabičky jsou trvale umístěné v přírodě (sledujte, prosím, ve kterém časovém období je hra otevřena, některá může být např.

Krabičky pravidelně každý týden kontrolujeme, ale občas se stane, že nám někdo některé krabičky ukradne nebo krabičky schová jinam. Dobrodružné hry v přírodě si od roku 2014, kdy jsem začali, do prosince 2016 zahrálo téměř 5.000 hráčů.

Chodíte s dětmi rádi na výlety, poznáváte nová místa? Máte rádi dobrodružné hry, stopovanou, lovíte kešky? Proměníme Vaše výlety v zážitek pro celou rodinu! Zahrajte si s dětmi dobrodružnou hru v nejnavštěvovanějších místech v Čechách.

Prázdniny a hezké počasí lákají k aktivitám venku. Čas venku se dá trávit nejen koupáním, ale i hravým vzděláváním a přirozenému způsobu učení se novým věcem. Rodiče nám každé léto na chalupě připravili stopovačku s úkoly a dodnes na to s bratrem rádi vzpomínáme. Těšili jsme se na ní každý rok, taky proto, že to byl čas, kdy si s námi rodiče tímto způsobem ještě hráli.

Čtěte také: Seznam dobrodružných knih o přírodě

Navíc venkovní prostředí poskytuje inspiraci, učení a radost z objevování. Venkovní stezky nabízejí dětem vzácnou příležitost odpojit se od digitálního světa a propojit se s přírodou. Zbavit se obrazovek a virtuálního prostoru jim umožňuje získat nové perspektivy, vyrovnat se s přirozenými výzvami a objevovat skutečnou krásu světa kolem sebe.

Tipy pro Vytvoření Vlastní Dobrodružné Stezky

1. Bezpečnost je na prvním místě: Při přípravě stezky pro děti je nejdůležitější zabezpečit prostor tak, aby byl pro ně bezpečný. Odstraňte překážky, které by mohly způsobit úrazy, jako jsou ostré předměty nebo nebezpečné oblasti. Je dobré znát terén, ve kterém stezku plánujete.
2. Vyznačte trasu (pokud nejdete stezku všichni pohromadě): Značení trasy je důležité, aby děti věděly, kudy se mají pohybovat.
3. Interaktivní prvky: Přidejte na stezku různé interaktivní prvky, které budou děti bavit a zapojí je do aktivit.
4. Přírodní prvky: Využijte přírodních prvků, které jsou ve vašem okolí. Můžete zařadit přírodní překážky, například klády nebo kameny, které děti budou muset překonat.
5. Vzdělávací prvky: Stezka může být skvělou příležitostí k nenásilnému vzdělávání dětí o přírodě. Přidejte informační tabule, které poskytnou zajímavé informace o místních rostlinách, zvířatech nebo geografii.
6. Tvořivost a umění: Zahrňte tvořivé prvky do stezky, které umožní dětem vyjádřit svou kreativitu.
7. Zábavné aktivity: Přidejte různé zábavné aktivity na trase, které budou děti bavit a zároveň je naučí o přírodě. To může zahrnovat hry, jako je kvíz o přírodě, stopování zvířat nebo rozpoznávání rostlin.
8. Bezodpadová stezka: Použijte ekologický přístup při přípravě stezky tím, že minimalizujete množství odpadu. Používejte recyklovatelné nebo biologicky rozložitelné materiály a přemýšlejte o tom, jak minimalizovat zátěž na životní prostředí.
9. Bezpečnostní pravidla: Ujistěte se, že děti jsou obeznámeny s bezpečnostními pravidly a doporučeními, které se týkají chování na stezce.
10. Udržování a údržba: Pokud stezku připravujete na delší časový úsek, ne pouze na jeden den, pravidelně ji udržujte a kontrolujte, aby zůstala v dobrém stavu.
11. Orientační prvky: Zařaďte do stezky orientační prvky, jako jsou kompasové body nebo mapy.
12. Hmatové prvky: Přidejte do stezky prvky, které podporují smysl hmatu.
13. Vodní prvky: Pokud je k dispozici vodní zdroj, jako je potok nebo jezero, zařaďte do stezky aktivity spojené s vodou. To může zahrnovat hledání vodních živočichů, stavění přírodních přehrad nebo zkoumání vodních rostlin.
14. Noční stezka: Pokud je možné, uspořádejte noční stezku, kde děti mohou objevovat přírodu za šera. Přidejte do stezky světelné prvky, jako jsou svíčky, lucerny nebo světelné značky, které budou děti provázet. Můžete stezku udělat i strašidelnou.
15. Povídání a příběhy: Na různých místech na stezce vyprávějte dětem příběhy nebo pohádky spojené s přírodou. To ještě více oživí jejich zážitek a zapojí jejich fantazii. Oblíbené jsou nejen stezky, ale také bojovky s dalšími prvky. Děti hodně táhnou pohádkové bytosti nebo skřítci.
16. Ochutnávky: Pokud je to bezpečné a vhodné, zařaďte do stezky možnost ochutnávání různých rostlin, ovoce nebo bylin.
17. Fotografická výzva: Dejte dětem na stezce fotografické úkoly, kde mají najít určité přírodní prvky a vyfotografovat je.
18. Biologický průzkum: Vyzvěte děti, aby se staly malými biology a zkoumaly živočichy a rostliny na stezce.
19. Přírodní herci: Připravte překvapení na trase v podobě "přírodních herců" - lidí, kteří se maskují jako zvířata nebo rostliny, případně jako pohádkové postavy.
20. Stavění přírodních úkrytů: Přidejte na stezku úkoly, ve kterých si děti mohou postavit přírodní úkryty nebo přístřešky.
21. Pohybové stanoviště: Zařaďte na stezce různá pohybová stanoviště, jako jsou branky, překážky nebo cvičení pro rovnováhu.
22. Přírodní stopování: Umístěte různé stopy zvířat na stezku a vyzvěte děti, aby je identifikovaly. Tím rozvíjíte jejich pozorovací schopnosti a znalosti o zvířatech.
23. Minikomunita: Vytvořte na stezce miniaturní "komunitu" pro hmyz, například umístěním hmyzích domků, květinových luk nebo vodního zdroje pro vodní živočichy.
24. Stopy a stopařské znaky: Naučte děti, jak vytvářet stopařské odlitky nebo umísťujte takové stopy na stezce, které budou vést ke skrytým objektům nebo stanovištím.
25. Geocaching: Zorganizujte geocachingovou aktivitu na stezce, kde budou děti hledat ukryté poklady pomocí GPS nebo indicií. To je skvělý způsob, jak rozvíjet jejich dovednosti v orientaci a odhalování tajemství.
26. Přírodní hudební nástroje: Na stezce umístěte přírodní hudební nástroje, jako jsou dřevěné xylofony nebo bubny z větví.
27. Dočasné umělecké dílo: Vytvořte na stezce stanoviště, kde si děti mohou vytvořit dočasné umělecké dílo z přírodních materiálů, jako jsou kamínky, větve, šišky nebo listí.
28. Vědecké experimenty: Zařaďte na stezku jednoduché vědecké experimenty, které děti mohou provést, například zkoumání vody, předmětů, které plavou nebo se potopí, případně různé životní cykly rostlin a plodů.
29. Přírodní puzzle nebo skládačky: Vytvořte na stezce různé přírodní puzzle nebo skládačky, kde si děti musí složit obrázek nebo obrazec pomocí nalezených přírodních prvků, jako jsou kameny, větve nebo listy.
30. Přírodní kvízy: Vytvořte na stezce kvízové stanoviště, kde děti musí odpovědět na otázky týkající se přírody. Připravte si otázky o rostlinách, zvířatech, geografii nebo ekosystémech a nechte děti své znalosti otestovat. Tyto kvízové karty můžete na cestě schovávat chvilku předtím, než tudy projde dítě, nebo vytvořit vědomostní stezku s jednotlivými úkoly.
31. Mapování terénu: Předveďte dětem základy mapování terénu a poskytněte jim jednoduché mapy, které jim pomohou orientovat se na stezce.
32. Práce s přírodními materiály: Umožněte dětem pracovat s přírodními materiály, jako jsou hlína, písek, listí nebo větve.
33. Stop-motion animace: Dejte dětem na stezce jednoduché nástroje pro vytváření stop-motion animací, jako jsou plastelína nebo větvičky.
34. Vědomá meditace: Vytvořte na stezce místo pro vědomou meditaci nebo relaxaci.
35. Fotografický lov: Vyzvěte děti, aby na stezce hledaly specifické přírodní objekty, které budou fotografovat svými mobilními telefony nebo fotoaparáty.
36. Botanický průzkum: Na stezce vyhledejte různé druhy rostlin a připravte si jednoduché botanické úkoly pro děti.
37. Životní prostředí a recyklace: zařaďte na stezce ukázky dobrého životního prostředí a recyklace. Připravte stanoviště, kde budou děti vidět, jak správně třídit odpad, udržovat čisté prostředí a šetřit energii.
38. Přírodní abeceda: Přiřaďte každému písmenu abecedy přírodní prvek (např.

Mikrodobrodružství: Dobrodružství za Humny

Pokud nemáte čas na velké dobrodružství, jako je třeba výšlap na Kilimandžáro nebo návštěva severního pólu, můžete si i tak užít dostatek vzrušení. Třeba jenom tím, že strávíte noc venku v blízkosti svého domova. To je prostý objev britského dobrodruha Alastaira Humphreyse.

Pro Angličany, kteří jeho jméno dobře znají, jistě nebylo žádným překvapením, když byl v roce 2012 zvolen časopisem National Geographic Cestovatelem roku. V článku ho laskavě popisují jako bláznivého člověka, který je sice bláznivý, ale úžasným způsobem.

„Vždycky jsem chtěl zůstat dětským ve smyslu, dívající se na svět jako prosté, zvědavé dítě, tedy pozor ne dětinské,“ říká o sobě Humphreys. „Je to dobrý způsob, jak zůstat nadšený ze života, být optimistický a vyhledávající vzrušení a zábavu celý ten čas, co žijeme na tomto světě.“

Obzvláště městský způsob života je stresující a často vede k trudnomyslnosti, agresivitě, depresím, a někdy dokonce i k sebevraždě. Potřebujeme pravidelný pobyt v přírodě, potřebujeme vzrušení a dobrodružství jako protipól k jistotám a pohodlí moderního života.

Čtěte také: Výlety s dětmi: Dobrodružství v přírodě

Jednoho dne se ale začal zabývat prostou myšlenkou, že dobrodružství může člověk zažívat každý den a to i v blízkosti svého domova.

„Na mých přednáškách potkávám spoustu lidí, kteří sní o nějakém dobrodružství, ale myslí si, že nemají dost času, dost peněz nebo dost zkušeností, aby je uskutečnili,“ vypráví Alastair Humphreys, „chtěl jsem ukázat, že můžete zažít dobrodružství kdekoliv a že je mnohem, mnohem lepší strávit jednu noc někde na kopci a pak se vrátit do kanceláře, než v té kanceláři zůstat a litovat, že nemám čas zažít nic neobvyklého.“

Sám pro sebe si vymýšlel krátké a nenáročné výpravy do neznámých míst v blízkosti Londýna, kde bydlel. Takže se třeba na dva dny vydal po proudu řeky Temže a spal na jejích březích, v zimě zase obešel londýnský dálniční obchvat M25, vedoucí předměstskou periferií, a zjistil, kolik je tu milých a krásných zákoutí.

Nám stačí jen navázat na trampskou tradici, kdy jsme byli zvyklí pravidelně, třeba i víkend co víkend, vyjet několik stanic vlakem za město a tam pár nocí kempovat pod širákem. Ale možná by nás nenapadlo, to co britského cestovatele, totiž vzít to okruhem kolem dálnice M25, která tvoří kruhový obchvat kolem Londýna.

Ukázalo se, že dobrodružství je magické slovo a nápad se začal rychle šířit, lidé po celém světě začali podnikat vlastní jednoduché výlety podobného typu a pak se chlubili fotografiemi, jak se ráno probouzejí na louce či na zahradě u svého domu. Mikrodobrodružství je jakýkoli zážitek, které je blízko bydliště, dostatečně krátký, abyste si nemuseli brát dovolenou, dost levné a dostatečně pohodlný, aby ho mohl uskutečnit každý, komu to zdraví jen trochu dovolí.

Každopádně Humphreys svým jednoduchým objevem přesně vystihl pocit, který intuitivně cítíme všichni - obsah pojmu dobrodružství se dnes zásadně posouvá, většina z nás chce dobrodružství zažívat, ale zároveň máme pocit, že není už co nového objevovat, anebo, že výlety do exotických míst jsou velmi nákladné a i náročné na fyzickou přípravu.

Součástí dobrodružství není jenom vzdálenost, kterou urazíme, ale může to být také to, že vyrazíme na výpravu s minimálním vybavením, že se pokusíme si většinu věcí vyrobit sami, jako si například Alaistar vyrobil kamínka na vaření z velké plechovky od piva. Vyřezávání vlastní dřevěné lžíce může být docela zábava, sám jsem si to zkusil, a polévka pak chutná úplně jinak.

Ti z nás, kteří žijí ve městech, si už téměř odvykli vidět hvězdy. Přitom pohled na vesmír nás upomíná na to, že jsme jen zrnko prachu v tom obrovském prostoru a že naše každodenní starosti a strasti nejsou zase až tak veliké a důležité. Spát pod hvězdami ve spacáku je levné a zábavné a dává nám překvapivě zranitelný pocit - a pokud neprší, může to být kouzelně krásná noc. Pokud zaprší, zvyšuje to naše sebevědomí, později totiž na takové chvíle vzpomínáme s nostalgickým: no ano, přežil jsem to, jsem dobrej!

Dnešní dobrodruzi si už jen plní své osobní výzvy. „Jet na kole kolem světa, přejít poušť nebo sjet na lyžích nějaký kus ledu v Grónsku je úplně zbytečné. Máme dopravní prostředky, s nimiž to zvládneme jednodušeji,“ konstatuje Humphreys. To nejdůležitější je totiž poznávání sebe sama.

Stopovací Hry: Zábava pro Celou Rodinu

Stopovací hry, které vytvářím, jsou skvělá malá dobrodružství připravená pro rodiče s dětmi. Na výlet do přírody s dětmi se dá buď jít jen tak obyčejně, že si sbalíte svačinu a pití a zabodnete prst do mapy - ovšem, to je potřeba děti pořádně motivovat - nebo, že vymyslíte nějaký zábavný cíl, kam se už z domova těší.

Pestrý a pro děti zajímavý program můžete ale mít i na celou tůru. Na internetu najdeme množství venkovních her. Jsou to většinou varianty slovních her, jako je slovní fotbal, nebo jsou založené na sledování okolí - kdo první spatří dub, jelení stopu, houbu…

Když jsme začali s dětmi chodit na výlety, většinou se musel člověk obrnit trpělivostí. Odpovídat stále na otázku: „Když už tam budeme? Už mě bolí nohy.“ není zrovna povzbuzující. Jednou z možností, jak vyřešit motivaci dětí a program, je jít na stopovací hru. Trasy bývají různě dlouhé a jsou dnes už rozesety po celé republice.

Stopovačka, bojovka, nebo též pátrací hra je zábava a dobrodružství od začátku až do konce. K hraní potřebujete jen plán hry a případně tužku. Nic jiného, všechno je už připraveno, poschováváno na trase v tajných schránkách a vymyšleno v plánu hry. Každá taková hra je založena na zajímavém příběhu, který si vyprávíte za pochodu.

Nejde o žádné skřítky nebo jiné vymyšlené postavičky, příběhy se vypráví o Keltech, indiánech, o bájné potopené Atlantidě, vyprávíte si pověst o Dívčí válce nebo třeba o rytířích krále Artuše. Je to zajímavé a poučné pro děti všech věkových kategorií, je to zajímavé i pro dospěláky.

Hrát můžete kdykoliv sedm dní v týdnu. Na trasu vyrážíte sami jen s plánem hry, vybaveni papírem a tužkou. Není potřeba se nikde registrovat. V plánu máte popsáno, kudy vede trasa, ale někdy je další pokračování naznačeno šifrou, kterou musíte vyluštit, nebo je směr určen pomocí nejrůznějších indicií a znamení vyskytující se přirozeně po cestě. Do přírody tedy nedoplňuji žádné cedule nebo předměty. Je potřeba trochu všímavosti, ostražitosti a důvtipu.

Každá hra také obsahuje čtyři pět různých úkolů pro děti, některé se dají plnit i za pochodu a nápady úzce souvisí s tématem hry a s příběhem. Po cestě musíte hledat ukryté schránky, které obsahují buď šifru, nebo úkol, nebo část příběhu. Na konci cesty na děti čeká v poslední schránce poklad. Jsou to barevné žetony a mohou si vzít jeden na památku. Schránky na trase pravidelně kontroluji a každá má svoji zálohu ukrytou poblíž.

Záměrně pro stopovačky nepoužívám GPS souřadnice, protože to už by nebylo žádné dobrodružné stopování, takže to prosím vnímejte tak, že si jdete odpočinout od moderních technologií.

Odměnou z absolvování hry má být pro děti i rodiče zážitek z týmové spolupráce a výprava do míst, která jsou sama o sobě krásná, zajímavá a dobrodružná, výprava zajímavější a napínavější než jen sledování žluté či modré turistické značky.

Mnoho dospělých baví takové bojovky nebo stopovačky pro děti vymýšlet, koneckonců moje aktivity vznikly tak, že jsme s kamarádem pro naši skupinku dětí na jejich chalupě a okolí trasy vymýšleli. Po několika letech zkušeností jsem tedy sepsal i ebook, v kterém každý najde rady, jak se taková hra dá připravit, najdete tam nápady na množství úkolů a šifer, také témata pro příběhy a nejrůznější varianty použití - v lese, doma, na zahradě, nebo jak stopovačku využít o Vánocích pro hledání a rozbalování dárků.

Pojďme dětem vysvětlit, že skutečná dobrodružná výprava jim přinese ještě větší zážitek. Bude to vyžadovat jen trochu pohybu.

V plánu každé venkovní hry v přírodě hráči naleznou pokyny, kudy dál pokračovat, často jsou tyto informace v podobě šifry nebo úkolu. Půjde o týmovou spolupráci, na odpovědi se musí shodnout celá rodina, aby se dál vydali všichni stejným směrem.

K stopovacím hrám si vybírám zajímavá místa v Praze a její blízkosti, parky, okolí rybníků a přehrad, přírodní rezervace. První hra, která vznikla, se jmenuje Hledání ztracené Atlantidy, a dozvídáme se v ní příběh Lemurie a Atlantidy. Hledači si v plánu hry čtou příběh o zkáze Atlantidy, hledají správný směr cesty podle šifer a úkolů.

Potkáte čtyři sta let staré duby, naleznete šifrovací přístroj, vyluštíte tajnou zprávu, najdete staré listiny v kořenech stromu a ještě mnoho dalšího. Úkoly jsou jednoduché a zvládne je každý. Trasa vede přibližně údolím Botiče a trvá tři hodiny. Start a cíl je deset minut chůze od stanice metra Háje.

Při vymýšlení, jak by měly stezky pro děti i jejich rodiče vypadat, jsem chtěl, aby hry měly především zajímavý, poutavý a dobrodružný příběh. Také, aby se z toho příběhu něco dozvěděly, něco naučného, poučného, dějepisného. Základem příběhů jsou tedy zkazky, legendy, mýty o Indiánech, Keltech nebo o bájné Atlantidě.

K tomu v největší možné míře využívám znamení vyskytující se přirozeně po cestě. Nesnažím se tedy stále ukrývat nějaké zprávy nebo kreslit šipky. K určení směru je třeba trochu všímavosti, logiky a důvtipu.

tags: #dobrodružné #hry #v #přírodě #nápady

Oblíbené příspěvky:

• Význam Srdce pro Energii Přírody
• Focení západu slunce v přírodě
• Příčiny a důsledky znečištění ovzduší v Polsku
• Máchal a ekoslovníček
• Tipy pro focení rodiny v přírodě