Ekologické normy a legislativa v České republice

Ekonomika EU je velmi závislá na přírodních zdrojích. Dopady na životní prostředí a biodiverzitu jsou silně propojeny s udržitelnými dodavatelskými řetězci, ale také se zemědělstvím.

Legislativa EU a její dopad na ČR

Důležité je vědět, jak legislativa na úrovni EU vzniká. Řádný legislativní postup (ukotvený v Lisabonské smlouvě, dříve “postup spolurozhodování”) se stal hlavním rozhodovacím postupem používaným pro přijímání právních předpisů EU. Právními akty EU jsou: nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Směrnice stanovují závazné cíle, jichž mají dosáhnout členské státy, jimž jsou určeny. Rozhodnutí jsou rovněž závazná v celém rozsahu.

Zelená dohoda (The European Green Deal) je dokument z roku 2019 nastiňující politické iniciativy, které mají EU nasměrovat na cestu k ekologické a spravedlivé transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a cílů Pařížské dohody. Jejím cílem snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Klíčovým prvkem je spolupráce mezi unijními státy na všech úrovních: regionální, národní a mezinárodní.

Dohoda se zaměřuje na sedm hlavních oblastí:

• ČISTÁ ENERGETIKA
• UDRŽITELNÁ MOBILITA
• RENOVACE BUDOV
• DEKARBONIZACE PRŮMYSLU & OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
• UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
• OCHRANA BIODIVERZITY & EKOSYSTÉMŮ
• NULOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ

V roce 2021 byly přijaty dva závazné právní rámce, které ukotvují cíle stanovené v Zelené dohodě. Jedná se o Evropský právní rámec pro klima (The European Climate Law, předkládáno jako Evropský klimatický zákon) a balíček legislativní aktů Fit for 55.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), někdy se hovoří o uhlíkovém clu): zaměřuje se na dovoz produktů v odvětvích s vysokými emisemi uhlíku a dovozci budou muset od roku 2026 na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv.

Je důležité si uvědomit, jak obrovský přesah problematika ESG má. Není totiž jen o plnění právních povinností primárními subjekty (zejména dotčené společnosti) vyplývajících z (nejen) unijní legislativy s cílem dojít k uhlíkové neutralitě, ale jde o komplexní balíček mnoha právních a finančních aspektů implementace ESG pravidel, která ovlivňují fungování firem i jednotlivců.

Ať už se jedná o plnění smluvních povinností, odpovědnost statutárních orgánů, transakce a due-dilligence či fungování odeběratelsko-dodavatelských vztahů napříč celým dodavatelským řetězcem, ale i financování a investiční strategie, compliance nebo zapojení a informování všech zúčastněných stran (stakeholders).

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) je v současnosti hlavním právním předpisem představující legislativní rámec Evropské unie, který zavádí přísnější pravidla pro nefinanční reporting společností. Jejím cílem je zajistit, aby firmy poskytovaly jasné, srovnatelné a ověřitelné informace o svých dopadech na udržitelnost. Důležitým principem posuzování a reportování společností je tzv. princip dvojí materiality, jenž zahrnuje faktory pro analýzu vnitřní a vnější materiality.

Nařízení k environmentální taxonomii zavádí jednotný systém pro klasifikaci ekonomických aktivit z hlediska jejich dopadu na udržitelnost a životní prostředí.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

ESRS (European Sustainability Reporting Standards) jsou standardy vypracované Evropskou unií pro podporu nefinančního reportingu podle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).

Jedním z nejnovějších legislativních dokumentů je nařízení EU o zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce. Nařízení zakazuje uvádět na trh Unie a dodávat na trh Unie nebo vyvážet z trhu Unie jakýkoli výrobek vyrobený za použití nucené práce.

Dopad na stavebnictví a dotace

Od 28. května 2024 platí nová směrnice EU, která zpřísňuje pravidla pro novostavby, rekonstrukce i energetickou náročnost budov. Cílem je postupně snižovat emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, ke které se EU zavázala v Pařížské dohodě o klimatu. Od 1. ledna 2030 bude možné stavět pouze budovy s nulovými emisemi. Zároveň bude vyžadována nízká energetická náročnost, minimálně na úrovni pasivního domu. Pasivní domy spotřebují na vytápění méně než 15 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy ročně.

To vše vytváří tlak na kvalitní zateplení a výměnu starých kotlů za moderní technologie, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrické vytápění. Modernizaci se nevyhnou ani domy, které už stojí. Aby EU naplnila své klimatické cíle, bude muset většina budov projít rekonstrukcí. Dobrou zprávou je, že kromě přínosu pro životní prostředí může modernizace přinést i výraznou úsporu nákladů za energie.

Spoustě lidí připadá získání dotací složité, nevědí, na co mají nárok a bojí se papírování. Maximální výše dotace: 500 000 Kč, může pokrýt všechny výdaje. Na webových stránkách programu je zároveň seznam registrovaných poradců, kteří s vyřízením dotací pomohou.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

O dotaci mohou žádat i lidé usilující o výstavbu nebo nákup rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností a využívajícího energii z obnovitelných zdrojů.

Přehled některých vyhlášek a zákonů

• Vyhláška 72/2013 Sb. mění vyhlášku 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Nabývá účinnosti 1.
• Vyhláška č. 64/2013 Sb. mění vyhlášku č. 136/2004 Sb. a vyhlášku č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona. Nová vyhláška nabývá účinnosti 1.
• Vyhláška 34/2013 Sb. stanovující veterinární požadavky na porážení krokodýlů z farmového chovu a požadavky na další zpracování masa nabývá účinnosti 1.
• Vyhláška 122/2011 Sb. mění vyhláška 4/2008 Sb. s účinností od 1.
• V souladu se směrnicí 2011/3/EU se vyhláškou 121/2011 Sb. mění vyhláška 235/2010 Sb. s účinností od 1.

Legislativní proces v roce 2009

PRAHA (Ekolist) - V druhé polovině dubna informovalo ministerstvo životního prostředí o šesti zákonech týkajících se životního prostředí, které by měla stihnout projednat současná poslanecká sněmovna. Podle MŽP je nyní - díky pádu vlády - možné o zákonech rozhodnou ne na základě vládní nebo opoziční příslušnosti, ale věcně.

Poslanci mají projednat vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, vládní návrh na doplnění horní legislativy, vládní návrh na rozšíření zákazu víkendového zákazu jízd kamionů, vládní novelu zákona o odpadech a novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která vzešla z iniciativy poslanců.

České republice podle současného ministra životního prostředí Ladislava Mika hrozí za nesoulad české legislativy s unijním právem žaloba k Evropskému soudnímu dvoru a případné sankce. Jde konkrétně o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny a tzv. „baterkové novely“ odpadového zákona.

Podle Robina Böhnische z ČSSD byla podoba návrhu zákona výsledkem dlouhodobé diskuse zejména na půdě výboru pro životní prostředí. Kompromis, který ve výboru vznikl, je podle Böhnische přijatelný.

„Poslanecký klub ČSSD neměl před třetím čtením zákona zásadní problém zákon podpořit. Významným důvodem k odmítnutí normy jako celku by ale bylo případné přijetí pozměňovacích návrhů poslance Evžena Snítilého, které výrazně zhoršují možnosti ochrany přírody,“ říká Böhnisch.

Jak uvádí MŽP, Mostecká uhelná tak už 14 let dokončuje podklady k odpisu zásob uhlí za limity uhlí v severních Čechách.

Podle ní má u nás tzv. „dotčená veřejnost“ neobvykle široký přístup k informacím i k právní ochraně. Za „dotčenou veřejnost“ je podle zákona považována každá nevládní organizace či účelové sdružení, které o sobě prohlašuje, že má zájem na ochraně životního prostředí.

„Nikdo nezkoumá, zda jsou aktivity mnoha nevládních organizací v oblasti životního prostředí skutečně motivovány zájmem o životní prostředí nebo zájmy zcela jiného charakteru,“ říká Kateřina Konečná. Důsledkem tohoto stavu podle ní je, že každoročně probíhají stovky správních a soudních řízení, jejichž cílem není skutečná ochrana životního prostředí, ale účelové zamezení realizace konkrétních investičních akcí.

„Otevření dalšího prostoru pro takto účelové chování nevládních organizací je pro naši společnost za současných podmínek velmi riskantní, protože existuje vysoce pravděpodobné riziko zneužívání novelizovaných ustanovení zákona EIA,“ tvrdí Kateřina Konečná a dodává, že pokud ministerstvo životního prostředí neumí Evropské komisi vysvětlit dostatečnost naší platné právní úpravy, mělo by nejdříve navrhnout způsob nového vymezení tzv. „dotčené veřejnosti“.

Václav Mencl zmiňuje, že červnová schůze má na programu celkem 235 bodů. „To je k projednání nereálné množství. Nebudu ale spekulovat, které ze zákonů se v ostré konkurenci v posledních schůzích ještě projednají, ale budu usilovat o maximum,“ říká Mencl.

tags: #ekologické #normy #a #legislativa #v #České

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné stavebnictví a recyklace papíru
• Problémy s bublající vanou
• Efektivní recyklace
• Role lišky v přírodě
• Ekologická vize Jana Pokorného