Dodržování ekologického účinku: Co to je?

Ekologická produkce je celkový systém řízení zemědělského podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené postupy v oblasti životního prostředí a klimatu, vysokou úroveň biologické rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování přísných norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a norem produkce v souladu s poptávkou rostoucího počtu spotřebitelů po produktech získaných za použití přírodních látek a procesů.

Jak zdůrazňuje sdělení Komise ze dne 28. května 2009 o politice jakosti zemědělských produktů, ekologická produkce tvoří součást režimů jakosti zemědělských produktů Unie, a to společně se zeměpisnými označeními a zaručenými tradičními specialitami podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 a s produkty nejvzdálenějších regionů Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013.

Cíle a priority ekologické produkce

Cíle politiky ekologické produkce jsou začleněny do cílů SZP zejména tím, že pro zemědělce dodržující pravidla ekologické produkce je zajištěn spravedlivý zisk. Ekologická produkce kromě toho představuje systém, který přispívá k integraci požadavků na ochranu životního prostředí do SZP a podporuje udržitelnou zemědělskou produkci.

Politické priority strategie Evropa 2020 uvedené ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ zahrnují dosažení konkurenceschopné ekonomiky založené na znalostech a inovacích, podporu ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností, a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku účinně využívající zdroje.

Legislativní rámec a jeho vývoj

Vzhledem k dynamickému rozvoji sektoru ekologické produkce bylo v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 stanoveno, že je zapotřebí pravidla Unie pro ekologickou produkci v budoucnu přezkoumat, přičemž se zohlední zkušenosti získané při jejich uplatňování. Z tohoto přezkumu provedeného Komisí vyplývá, že právní rámec Unie upravující ekologickou produkci je třeba zlepšit tak, aby obsahoval pravidla, která odpovídají vysokým očekáváním spotřebitelů a zaručují dostatečnou jasnost pro ty, jimž jsou určena.

Čtěte také: Ekologické centrum a proměny Mostu

Dosavadní zkušenosti s používáním nařízení (ES) č. 834/2007 ukazují, že je třeba vyjasnit, na které produkty se toto nařízení vztahuje. V prvé řadě by se mělo vztahovat na produkty pocházející ze zemědělství, včetně akvakultury a včelařství, jak jsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Kromě toho by se mělo vztahovat na zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny nebo krmivo, protože jejich uvádění na trh jako ekologických produktů představuje významné odbytiště pro zemědělské produkty a zajišťuje informovanost spotřebitelů o ekologické povaze zemědělských produktů, z nichž jsou zpracovány.

Stejně tak by se toto nařízení mělo vztahovat na určité jiné produkty, které se zemědělskými produkty souvisejí podobně úzce jako zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny nebo krmivo, neboť tyto jiné produkty buď představují pro zemědělské produkty významné odbytiště, nebo tvoří nedílnou součást procesu produkce. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by rovněž měla být zahrnuta mořská sůl a jiné soli používané v potravinách a krmivu, neboť mohou být vyrobeny pomocí přírodních výrobních technik, a protože jejich výroba přispívá k rozvoji venkovských oblastí, a spadá tedy do cílů tohoto nařízení.

Přenesení pravomoci na Komisi

Za účelem doplnění nebo změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Vzhledem k místní povaze činností spojených se společným stravováním se pro zajištění fungování jednotného trhu považují v této oblasti za dostatečná opatření přijatá členskými státy a soukromými systémy.

Výzkumné projekty ukázaly, že na trhu s ekologickými potravinami má zásadní význam důvěra spotřebitelů. Z dlouhodobého hlediska mohou pravidla, která postrádají důvěryhodnost, ohrozit důvěru veřejnosti a vést k selhání trhu. Toto nařízení by mělo poskytnout základ pro udržitelný rozvoj ekologické produkce a jejích příznivých účinků na životní prostředí při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu s ekologickými produkty a spravedlivé hospodářské soutěže, a pomoci tak zemědělcům dosáhnout spravedlivého příjmu, zajistit důvěru spotřebitelů, chránit zájmy spotřebitelů a podporovat krátké distribuční kanály a místní produkci.

Čtěte také: Získejte dotaci na nové vytápění

Přechodné období a řízení zemědělských podniků

Riziko nesouladu s pravidly ekologické produkce se považuje za vyšší v zemědělských podnicích zahrnujících jednotky, které nejsou řízeny podle těchto pravidel. Proto by po uplynutí přiměřeného přechodného období měly být všechny zemědělské podniky v Unii, které se chtějí stát ekologickými, plně řízeny v souladu s požadavky platnými pro ekologickou produkci.

Vzhledem k tomu, že v ekologické produkci by mělo být omezeno používání vnějších vstupů, by měly být stanoveny určité účely, pro které jsou při produkci zemědělských produktů nebo zpracovaných zemědělských produktů produkty a látky často používány. V případě, že se produkty nebo látky k těmto účelům běžně používají, mělo by být jejich použití umožněno pouze tehdy, pokud byly povoleny v souladu s tímto nařízením. Takové povolení by však mělo být platné pouze za předpokladu, že právo Unie ani vnitrostátní právní předpisy založené na právu Unie nezakazují použití těchto vnějších vstupů v konvenční produkci.

Pokud celý podnik nebo jeho části mají produkovat ekologické produkty, měly by projít přechodným obdobím, během nějž budou řízeny podle pravidel ekologické produkce, nebudou však smět produkovat ekologické produkty. Uvedení těchto produktů na trh jako ekologických produktů by mělo být umožněno až po uplynutí přechodného období. Toto období by nemělo začít dříve, než zemědělec nebo hospodářský subjekt produkující řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury oznámí přechod na ekologickou produkci příslušným orgánům členského státu, na jehož území se podnik nachází, a podléhá tedy kontrolnímu systému, který mají členské státy zřídit v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a s tímto nařízením.

Zákaz nevhodných postupů

S konceptem ekologické produkce a vnímáním ekologických produktů ze strany spotřebitelů je neslučitelné používání ionizujícího záření, klonování zvířat a uměle vzniklých polyploidních živočichů nebo geneticky modifikovaných organismů (GMO), jakož i produktů získaných z GMO nebo za použití GMO.

S cílem podpořit a usnadnit dodržování tohoto nařízení by hospodářské subjekty ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce měly v příslušných případech přijmout preventivní opatření v zájmu zachování biologické rozmanitosti a kvality půdy, zabránění výskytu škodlivých organismů a ochrany proti nim a v zájmu prevence a tlumení chorob, jakož i v zájmu zamezení negativním dopadům na životní prostředí a na zdraví zvířat a rostlin.

Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu

Produkty vyprodukované během přechodného období by neměly být uváděny na trh jako ekologické produkty.

Rostlinná výroba a půdní ekosystém

Jelikož ekologická rostlinná výroba je založena na tom, že vyživování rostlin se uskutečňuje především prostřednictvím půdního ekosystému, měly by být rostliny pěstovány na živé půdě a v živé půdě ve spojení se spodní vrstvou a podložím. Měly by však být povoleny některé pěstitelské postupy nevázané na půdu, jako je produkce naklíčených semen nebo čekankových puků a pěstování okrasných rostlin a bylin v květináčích, které jsou v květináčích prodávány spotřebitelům a u nichž není vhodné se řídit zásadou pěstování plodin vázaného na půdu nebo u nichž nehrozí riziko, že bude spotřebitel uveden v omyl ohledně metody produkce.

Zásada pěstování plodin vázaného na půdu a vyživování rostlin především prostřednictvím půdního ekosystému byla stanovena nařízením (ES) č. 834/2007. Některé hospodářské subjekty však rozvinuly hospodářskou činnost spočívající v pěstování rostlin na „ohraničených záhonech“ a jejich vnitrostátní orgány je certifikovaly jako ekologické podle nařízení (ES) č. 834/2007. Dne 28. června 2017 bylo v rámci řádného legislativního postupu dosaženo dohody, že ekologická produkce by měla být založena na vyživování rostlin především prostřednictvím půdního ekosystému a měla by být vázána na půdu a že pěstování rostlin na „ohraničených záhonech“ by již od uvedeného data nemělo být povoleno. S cílem poskytnout hospodářským subjektům, které do uvedeného data takovou hospodářskou činnost vykonávaly, možnost přizpůsobit se by jim mělo být povoleno zachovat jejich produkční plochy, které před uvedeným datem jejich vnitrostátní orgány certifikovaly jako ekologické podle nařízení (ES) č. 834/2007, po dobu dalších deseti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komisi byla přede dnem 28. června 2017 uvedená činnost v Unii povolena pouze ve Finsku, Švédsku a Dánsku.

Zatímco konvenční zemědělství má více externích prostředků umožňujících přizpůsobit se životnímu prostředí v zájmu dosažení optimálního růstu plodin, systémy ekologické rostlinné výroby potřebují rozmnožovací materiál rostlin, který je schopen se přizpůsobit z hlediska odolnosti vůči chorobám a různých místních půdních a klimatických podmínek i z hlediska specifických pěstitelských postupů ekologického zemědělství přispívajících k rozvoji sektoru ekologické produkce.

Používání přípravků na ochranu rostlin by mělo být výrazně omezeno. Měla by se upřednostnit opatření, která zamezují vzniku škod způsobených škodlivými organismy a plevely prostřednictvím metod, které nezahrnují použití přípravků na ochranu rostlin, jako je například střídání plodin. Přítomnost škodlivých organismů a plevelů by měla být sledována s cílem rozhodnout, zda je případný zásah z hospodářského a ekologického hlediska odůvodněný.

Rozvoj ekologického zemědělství

Za účelem uspokojení potřeb ekologických producentů, podpory výzkumu a vypěstování ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci s přihlédnutím ke konkrétním potřebám a cílům ekologického zemědělství, jako je větší genetická rozmanitost, odolnost či tolerance vůči chorobám a přizpůsobení se různým místním půdním a klimatickým podmínkám, by měl být zorganizován časově omezený test v souladu se směrnicemi 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES. Tento časově omezený test by měl probíhat po dobu sedmi let, měl by zahrnovat dostatečná množství rozmnožovacího materiálu rostlin a měly by o něm být každoročně předkládány zprávy.

Živočišná výroba v ekologickém zemědělství

Jelikož živočišná výroba přirozeně zahrnuje obhospodařování zemědělské půdy, kdy se používají statková hnojiva k výživě v rámci rostlinné výroby, měla by být s výjimkou včelařství zakázána živočišná výroba bez zemědělské půdy. Pro potřeby zemědělců, kteří si přejí založit nové stádo či hejno nebo zvýšit počet hospodářských zvířat či obnovit stádo těchto zvířat, nejsou ekologicky chovaná zvířata vždy k dispozici v dostatečném počtu a kvalitě.

Hospodářská zvířata by měla být krmena krmnými surovinami vyprodukovanými v souladu s pravidly ekologické produkce, nejlépe pocházejícími z vlastního zemědělského podniku dotyčného zemědělce, s přihlédnutím k jejich fyziologickým potřebám. Zemědělcům by však mělo být za určitých podmínek umožněno používat rovněž krmivo z přechodného období pocházející z jejich vlastních zemědělských podniků.

Péče o zdraví zvířat by měla být především založena na prevenci nákaz. Kromě toho by se měla uplatňovat zvláštní opatření v oblasti čištění a dezinfekce. V ekologické produkci by nemělo být povoleno preventivní používání chemicky syntetizovaných alopatických léčiv včetně antibiotik. V případě choroby nebo zranění zvířete vyžadujících okamžité ošetření by použití takových léčiv mělo být omezeno na minimum nezbytné k obnovení dobrého stavu zvířete.

Podmínky ustájení hospodářských zvířat v ekologickém chovu a chovatelské postupy u těchto zvířat by měly odpovídat etologickým potřebám zvířat a měly by zajišťovat vysokou úroveň životních podmínek zvířat, která by v některých ohledech měla jít nad rámec norem Unie pro dobré životní podmínky zvířat v živočišné výrobě obecně. Ve většině případů by hospodářská zvířata měla mít trvale přístup na otevřená prostranství za účelem pohybu. Zvířata je třeba ve všech stádiích života ušetřit utrpení, bolesti a strachu nebo působit jim takovou újmu co nejméně.

Vzhledem k tomu, že ekologická produkce je nejvíce rozvinuta v případě skotu, ovcí, koz, koňovitých, jelenovitých a prasat, jakož i drůbeže, králíků a včel, měla by se na tyto druhy uplatňovat další podrobná pravidla produkce. Je nezbytné, aby Komise pro tyto druhy zvířat stanovila určité požadavky, které jsou důležité pro jejich chov, jako jsou požadavky na intenzitu chovu, minimální plochy a parametry a technické požadavky týkající se ustájení.

Ekologická akvakultura

Toto nařízení zohledňuje cíle nové společné rybářské politiky, pokud jde o akvakulturu, která hraje zásadní úlohu při zajišťování udržitelného, dlouhodobého zabezpečení potravin, jakož i růstu a zaměstnanosti a současně snižuje tlak na volně žijící rybí populace v souvislosti s rostoucí celosvětovou poptávkou po potravinách z vodních organismů.

Sdělení Komise ze dne 29. dubna 2013 o strategických pokynech pro udržitelný rozvoj akvakultury EU upozorňuje na hlavní problémy, jimž akvakultura v Unii čelí, a na její potenciál růstu. Ekologická akvakultura je v porovnání s ekologickým zemědělstvím, kde na úrovni zemědělských podniků již existuje dlouholetá zkušenost, relativně novou oblastí ekologické produkce. Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů o produkty ekologické akvakultury se dá očekávat, že tendence k přechodu na ekologickou produkci u akvakulturních jednotek ještě zesílí.

Ekologická akvakultura by měla být založena na odchovu mladých jedinců pocházejících z ekologických produkčních jednotek. Pro potřeby hospodářských subjektů produkujících živočichy pocházející z akvakultury nejsou vždy k dispozici v dostatečném počtu a kvalitě živočichové z ekologické akvakultury určení k plemenitbě nebo odchovu.

Zpracování ekologických potravin a krmiv

Hospodářské subjekty produkující ekologické potraviny nebo krmiva by měly dodržovat vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických kroků při zpracovávání s cílem zajistit, aby zpracované produkty splňovaly pravidla ekologické produkce. Měla by být stanovena ustanovení týkající se složení zpracovaných ekologických potravin a krmiv. Zejména by tyto potraviny a tato krmiva měly být vyprodukovány převážně z ekologických zemědělských složek nebo z jiných složek spadajících do oblasti působnosti.

tags: #dodrzeni #ekologickeho #ucinku #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Růžové trendy podzimu
• Návod na bivakování
• Křížovka o dodo
• Ropa z břidlice a životní prostředí
• Měření emisí Kutná Hora