Dokumentace nakládání s odpady ve firmě: Vzor a povinnosti obchodníka s odpadem

V novém zákoně č. 541/2020 Sb. dochází ke změně v oblasti obchodování s odpady. Obchodník už není nucen provozovat mobilní či stacionární zařízení, ale na základě uděleného souhlasu krajského úřadu může obchodovat s odpady, ovšem jen s takovými, které mají kladnou hodnotu.

Vyřízení žádosti a získání souhlasu

Výčet obsahových náležitostí žádosti o povolení k obchodování s odpady a povolení k obchodování s odpady jsou stanoveny v příloze č. 3 nového zákona. Žádost obsahuje obvyklé informace pro její vyřízení.

Jejich seznam je uvedený pod písmeny níže:

• a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,
• b) identifikační číslo žadatele,
• c) jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele a
• d) seznam druhů a kategorie odpadů, na které se má povolení vztahovat.

Pro žádost není vydaný formulář, jedná se o volně psanou žádost, kterou žadatel odesílá v ideálním případě datovou schránkou na místně příslušný krajský úřad.

Vzor žádosti o povolení k obchodování s odpady

Pro snadnější použití uvádím vzor žádosti sepsané fiktivním panem Novákem.

Čtěte také: Budoucnost přírody

V Praze dne 1. 1. 2021

Věc: Žádost o povolení k obchodování s odpady dle § 26 zákona o odpadech číslo 541/2020 Sb.

Ve smyslu ustanovení § 26 zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. a přílohy č.3 zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. Vás žádám jako věcně a místně příslušný orgán státní správy o udělení povolení k obchodování s odpady.

Obchodní firma: Novák s.r.o.

Sídlo: U Nováka 123/4, PSČ 100 00, Praha 10

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

IČO: 12345678

Osoby oprávněné jednat jménem společnosti: Ing. Jaroslav Novák - jednatel společnosti

Seznam druhů odpadů dle Katalogu odpadů (uvedené v samostatné příloze žádosti )

podpis: Ing. Jaroslav Novák

Seznam samostatných příloh žádosti:

Čtěte také: Ekologická témata v Powaqqatsi

• Výpis z OR
• Seznam druhů odpadů

Seznam druhů a kategorie odpadů upravuje zákon tak, že v seznamu může být žádáno výhradně o odpady s kladnou hodnotou při obchodování na trhu. Pokud by nastala situace, že všechny odpady zahrnuté pod požadovaným katalogovým číslem kladnou hodnotu nemají, je nutné odpady dále specifikovat.

Je třeba například uvést, při jaké kvalitě budou obchodníkem vykupovány a případně odůvodnit jejich zařazení do kvalitativních tříd. Bez dostatečného odůvodnění žádosti nemusí krajský úřad daný odpad povolit.

Krajský úřad má možnost dále zjišťovat na základě § 3 zákona 500/2004 Sb. u žadatele informace potřebné pro vydání žádosti. Tato situace nastane, pokud neexistují jasně daná kritéria pro zjištění kladné hodnoty u odpadu, o který žadatel požádal.

V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 a 2 správního řádu je účastník řízení případně jeho zástupce oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko pro podpoření argumentace o kladné hodnotě odpadů, o které žádá. Činit takto může po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí krajským úřadem.

Přidělení identifikačního čísla obchodníka

Obchodníkovi s odpady přiděluje krajský úřad identifikační číslo obchodníka (IČOB) současně s vydáním povolení k obchodování s odpady.

Po úspěšném získání povolení vzniká obchodníkovi (a stejně tak zprostředkovateli) povinnost oznámit zahájení svojí činnosti ve lhůtě do 15 dnů prostřednictvím formuláře v ISPOPu. Zahájení a obnovení činnosti se ohlašuje předem.

Přerušení nebo ukončení činnosti se ohlašuje do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Průběžná evidence a ohlašování

Obchodník, na rozdíl od zprostředkovatele, přebírá odpad do svého vlastnictví. V systému nakládání s odpady tak o tom logicky musí vznikat záznamy u toho, kdo takovou činnost provozuje a záznamy musí také být kontrolovatelné a statisticky vyhodnocované.

Obchodník má v § 94 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., danou povinnost vést průběžnou evidenci a ze zadaných záznamů v ní má pak povinnost na základě § 95 odst. 4 podat hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok. Toto hlášení obchodník podává prostřednictvím formuláře v ISPOPu, a to do 28. února.

Pro obchodníka neplatí žádný limit. V případě podávání hlášení je na něho pohlíženo jako na zařízení. Tedy podává hlášení vždy. Nemusí jej podat pouze v případě, když měl svoji činnost přerušenou po celý uplynulý kalendářní rok.

Staronovou povinností zůstává uchovávat průběžnou evidenci po dobu pěti let od provedení záznamu do evidence.

Obchodník má jasně nastavena pravidla fungování. Ve chvíli, kdy přebírá odpad v provozovně a zahajuje přepravu odpadu, už musí mít zajištěnou písemnou smlouvou předání odpadu do zařízení určeného pro nakládání s obchodovaným odpadem.

Existuje také možnost předat odpad jinému obchodníkovi. Ovšem pouze jednomu a ten je povinen mít již sjednané převzetí do určeného zařízení. Odpad si mohou předat tedy nejvýše dva obchodníci.

Ze smluv mezi oběma obchodníky pak musí být zřejmé, kdo je vlastníkem odpadu během přepravy a kdo má všechny povinnosti k přepravovanému odpadu.

Jako velice efektivní se nabízí spolupráce obcí a škol s obchodníky, protože ti budou v systému vždy vystupovat jako ti, kteří vykupují odpady a dále je prodávají. Musí ovládat zákonné povinnosti a mít přehled o zákaznících a dodavatelích na trhu.

Školy jsou oprávněné k provozování školního sběru, který počítá se sběrem vyjmenovaných odpadů s kladnou hodnotou a přesně takové odpady má povoleno převzít obchodník.

Obchodník má zakázáno přebírat odpad od nepodnikající fyzické osoby. Může tedy obchodovat pouze s právnickými nebo fyzickými osobami oprávněnými k podnikání.

Zprostředkovatel a jeho rozdílné postavení v systému oproti obchodníkovi

Základní rozdíl v činnosti zprostředkovatele v systému nakládání s odpady je ten, že zprostředkovatel odpad nepřebírá do svého vlastnictví. Logicky z toho plyne, že nevede průběžnou evidenci a nepodává hlášení.

Zprostředkovatel poskytuje pouze jakýsi servis mezi původcem odpadu a oprávněnou osobou, původce odpadu nese odpovědnost za odpad zprostředkovávaný zprostředkovatelem do doby předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

V praxi může zprostředkovatel například obstarávat dopravu, komunikovat s oprávněnými osobami či vyřizovat povinnou dokumentaci.

Zahájení svojí činnosti musí oznámit do 15 dnů podáním hlášení do ISPOPu. Zprostředkovatel se nemusí omezovat ve své činnosti pouze na odpady s kladnou hodnotou. Je přímý spojovací článek mezi původcem odpadů a provozovatelem zařízení pro jejich přijetí.

Zákon dále zprostředkovateli v § 45 odst. 2 ukládá povinnosti, aby měl uzavřenou smlouvu jak s původcem odpadů, tak s provozovatelem zařízení, kam bude odpad předán.

Kódy odpadů vhodné pro obchodování obchodníkem

S ohledem na povinnost kladné hodnoty jsou určeny odpady vhodné k následnému zpracování do výrobků, tedy druhotných surovin. Stejně tak zajímavé ale mohou být i některé chemikálie, například ty laboratorní s obsahem drahých kovů.

V prvním případě se jedná o kategorii ostatní odpady a v případě druhé jde o nebezpečný odpad. Obchodník nejčastěji obchoduje s odpady v různém stupni úprav, a tedy v jeho zájmu budou také odpady skupiny 19 (ze zařízení).

Určitý omezený výběr odpadů z rozsáhlého katalogu odpadů vhodných k obchodování je uveden v následující tabulce.

tags: #dokument #nakladani #s #odpady #firmy #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Zubři v české přírodě
• Diskuze o úložišti v Rudíkově
• Mytologie Keltů: Symbolika a příroda
• Koše na tříděný odpad – srovnání modelů
• Objevte krásy Orlických hor