Domy z odpadu v Česku: Projekty a inspirace

Uvažujete o stavbě domu? Nebo byste rádi renovovali ten stávající? Načerpejte inspiraci, ať už vás zajímá exteriér, interiér, technologie nebo všechno dohromady. Vyberte si otevřené domy, které vás zaujaly a zaregistrujte si termín návštěvy. Vybrat si můžete dům ve vašem regionu.

Co je pasivní dům?

Pasivní domy charakterizuje zdravé a komfortní vnitřní prostředí, extrémně nízké náklady na vytápění, stálý přívod čerstvého vzduchu, vysoká tepelná pohoda v místnosti a příjemné teploty v zimě i v létě - domy se nepřehřívají. Domy díky nízké potřebě energie využívají obnovitelné či alternativní zdroje a řízené větrání s rekuperací tepla. Roční potřeba tepla či chladu je 3x až 4x nižší než u běžné novostavby, investiční náklady přitom bývají podobné nebo jen mírně vyšší (o 5-10 %). Může jít o dřevostavby i zděné domy.

Protože pasivní domy splňují vysoké požadavky na energetickou náročnost, mohou čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám, které pomohou stavebníkům vícenáklady dofinancovat. Pasivní domy také ukazují cestu, jak adaptovat budovy na změnu klimatu a jak naplnit stále přísnější legislativní požadavky na nové budovy, které budou muset postupně dále snižovat emisní zátěž z vytápění i z celého svého životního cyklu.

E.ON Energy Globe Award: Pasivní dům s mokřadní střechou

Absolutním vítězem soutěže E.ON. Energy Globe Award se stal pasivní dům v pražském vnitrobloku, který si díky mokřadům na střeše sám čistí vodu. Soutěž o nejlepší ekologické projekty v Česku vyhrál pasivní dům v pražském vnitrobloku, který si díky mokřadům na střeše sám čistí vodu. Cenu E.ON. Energy Globe Award si ze slavnostního vyhlášení v pražském Fóru Karlín odnesl také tvůrce digitálního nástroje k monitorování včelstev BeeSpy a autor souteže Český ostrovní dům zaměřené na šetrné stavitelství.

Unikátní stavba poutá pozornost květinovou střechou, jež zároveň slouží jako kořenová čistička vody. „Díky bakteriím v substrátu nám střecha pomáhá čistit odpadní vodu, která se pak vrací do domácnosti pro potřeby splachování a zalévání. Kořenová čistička nám tak ročně ušetří až 50 procent vody. Střešní porost navíc tepelně stabilizuje prostředí vnitrobloku a chrání střechu domu před UV zářením,“ říká Michal Šperling, majitel domu.

Čtěte také: Kapsle domy: Ekologická budoucnost bydlení

Letošního ročníku největší tuzemské soutěže oceňující ekologické projekty se zúčastnilo celkem 262 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců. Jde o jednu z nejvyšších účastí v historii této soutěže. V pěti soutěžních kategoriích - Kutil, Obec, Firma, Mládež a Stavba - proti sobě stály vždy dva nominované projekty.

„O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala široká veřejnost prostřednictvím online hlasování. Absolutním vítězem 9. ročníku se stal pasivní dům s mokřadní střechou, který zvítězil též v kategorii Stavba. Rodinný dům stojí ve vnitrobloku na pražské Letné.

Zemělodě: Bydlení z odpadu

Zemělodě (Earthship) brázdí krajinu jako zdivočelé koráby šíleného architekta. Američan Michael Reynolds, čaroděj zemělodí, se vzepřel systému a dokonce přišel na nějakou dobu o licenci architekta. Právě to však rozběhlo jeho kariéru. Budovy z použitých PET lahví, plechovek, pneumatik, skleněného odpadu, hlíny, starých okenních rámů a plechů vysloužilých automobilů začal učit stavět v oblastech postižených přírodními katastrofami (Andamany, Honduras, Mexiko, Haiti).

Zároveň šlo o humanitární činnost, kdy lidem ukázal, že ze všeho toho odpadu, který se po řádění živlů válí všude okolo, lze postavit nové bydlení. A dokonce mnohem odolnější dalším případným katastrofám. Bydlení soběstačné, nezávislé na okolí. Americký architekt Michael Reynolds je považován za průkopníka ekologických staveb stavěných z odpadů.

Stavby tohoto výjimečného experimentátora jsou zajímavé nejen svou myšlenkou, použitými materiály a energetickou soběstačností, ale i architektonicky. Tak trochu připomínají fantaskní projekty Antoni Gaudího, nebo Hundertwassera (vlastním jménem Friedricha Stowassera), ale i jiných. I když v mnohem menším měřítku.

Čtěte také: Bydlení v bytových domech a komunální odpad

Sám Reynolds o sobě tvrdí, že jej inspirovaly reportáže o masivním kácení lesů, odpadcích kolem silnic a problémech s životním prostředím. Na začátku své netradiční tvorby však Reynolds narážel v Americe na velké byrokratické překážky. Po stavbách prvních zemělodí mu dokonce byla v Novém Mexiku za trest na několik let odejmuta licence architekta.

Reynolds tak byl donucen jako pověstný psanec opustit zemi a zkusit to jinde, v oblastech, kde bylo třeba vyřešit po přírodních katastrofách problémy rychle a bez zbytečných úředních průtahů. Tam, kde lidé přišli o své bydlení a umírali na nemoci, hlad a nedostatek pitné vody, bylo paradoxně mnohem snadnější prosadit převratné vize než ve vyspělém západním světě.

Reynolds tak byl donucen jako pověstný psanec opustit zemi a zkusit to jinde, v oblastech, kde bylo třeba vyřešit po přírodních katastrofách problémy rychle a bez zbytečných úředních průtahů. Tam, kde lidé přišli o své bydlení a umírali na nemoci, hlad a nedostatek pitné vody, bylo paradoxně mnohem snadnější prosadit převratné vize než ve vyspělém západním světě.

Již více jak 40 let Reynolds staví z odpadních materiálů - starých pneumatik, plechovek, skleněných i PET lahví a hlíny - ekologické a energeticky soběstačné domy. Domy, které mají i vlastní zdroje vody (filtrovaná a později recyklovaná dešťová voda), tepla, elektřiny a vlastní kanalizaci. Domy, které nepotřebují být připojeny k veřejným sítím. Ve světě Reynoldse proslavil dokumentární film britského režiséra Olivera Hodge Architekt odpadu.

Zemělodě jsou vybavené solárními panely, domácími větrnými elektrárnami, ohřevem interiéru prosklenými plochami, recyklací odpadní vody. Samozřejmostí je minimalizace tepelných ztrát a naopak zisků izolačními schopnostmi použitých materiálů. Skvělým prvkem (nejen zemělodí, jde o velmi známý a rozšířený princip) je takzvaná Trombeho stěna fungující na principu skleníku.

Čtěte také: Dva domy a odpady

Jde o skleněnou předstěnu instalovanou cca 0,5 metru před jižní obvodovou stěnou domu opatřenou černým nátěrem. Mezi stěnami je ponechána vzduchová kapsa. Černá barva stěny domu pohlcuje tepelné záření slunce, akumuluje jej a část předává vzduchu ve vzniklé kapse. V horní a spodní části kapsy jsou na opačných stranách dva průduchy, díky kterým vzduch cirkuluje a ohřívá interiér. Je však nezbytné, aby byla na léto Trombeho stěna zastíněna posuvným překryvem střechy. Ovšem mnohem oblíbenějším Reynoldsovým řešením je vlastně rozšíření prostoru mezi prosklením a stěnou, čímž vznikne skleník vhodný k pěstování rostlin.

Dispozice interiéru je vždy co nejjednodušší, s co nejmenším množstvím dělících příček, minimalizuje se také potřeba dveří. A prostor okolo domu je vlastně jednou velkou terasou, kterou je dům propojen s přírodou. Terasy tvoří hranici mezi domem a zahradou a jsou prokazatelně nejintenzivněji využívanou částí osobního prostoru.

Pokud pak terasy rozdělíme na čtyři části, můžeme se přesouvat po celý den, podle toho, jaké prostředí potřebujeme. Západní terasu můžeme využívat odpoledne, východní ráno, jižní nejčastěji v zimě, severní za největšího vedra. Prostě a jednoduše vítězí praktičnost a jednoduchost.

Domy Michaela Reynoldse jsou přitom vždy originální a nepřehlédnutelné, zároveň jde o samostatné energeticky udržitelné jednotky, jejichž provozní náklady a energetická náročnost jsou podle zveřejněných informací téměř nulové. Jsou maximálně šetrné k přírodě a dají se postavit prakticky kdekoli, kde lze mít nezastíněnou jižní stranu.

V roce 2007 o něm a o jeho práci natočil Oliver Hodge celovečerní dokument Architekt odpadu (Garbage Warrior). Film získal v roce 2009 hlavní cenu festivalu Ekofilm v Českém Krumlově.

Jednu věc však Reynoldsovy zemělodě nevyřeší, totiž problém s odpady, byť sám hovoří právě o řešení pro produkované odpady. Z pohledu odborníků odpadového hospodářství zůstává idealistou, jelikož odpadů je prostě tolik, že jde jen o kapku v moři vody. Ale důležitou.

Michael Reynolds nám ukazuje, jak kvalitní a trvanlivé materiály vyhazujeme, a jak z nich lze svépomocí stavět doslova za pár korun.

Český vynálezce a cihly z odpadu

Český vynálezce vymyslel, jak stavět domy z odpadu. Díky substanci, kterou vynalezl, je Petr Španiel schopný měnit komunální i průmyslový odpad na stavební materiál. „Místo toho, aby se odpad jen hromadil na skládkách, dává smysl ho zpracovat a znovu využít,“ říká v rozhovoru s Ekonews spoluzakladatel a jednatel společnosti newGreta.

V reklamním letáku stojí: „Cihla či zámková dlažba z odpadu? Jak na to koukám, zní to šíleně, že? Ale určitě to myslím vážně. Dává to totiž perfektní smysl. Na co se více zaměřujete? My se s kolegy ze společnosti newGreta nesoustředíme jen na jednu věc, protože všechno spolu souvisí. Když už odpad vznikne, nechceme ho jen tak odklidit někam bokem. Ideál je ho znovu využít, recyklovat, jak to jen jde. A když už to fakt nejde, tak si s tím stejně poradíme.

Takže když už ten odpad máme, ať se někde neválí po lesích nebo na kopcích u silnice. My ho zkrotíme a uděláme z něj třeba cihlu, co přežije i tchýni. Dáváme mu druhou šanci. A když bude potřeba, klidně i třetí nebo čtvrtou.

Vycházeli jsme z přírody a z materiálu, který lidstvo zná od starověku, ale moderněji se s ním začalo pracovat až v 19. století. Nešlo o náhodu, ale o cílené hledání cesty, jak propojit tradiční přírodní principy se současnými technologickými možnostmi. Věnuji se roky vývoji nových materiálů. Máme za sebou se společníkem třeba nehořlavý polystyren nebo speciální omítky, které doopravdy fungují. Ale pak mi došlo, že nám chybí úplně základní věc - cihla. Bez ní prostě nic nepostavíte.

Odpad, který by jinak překážel, jsme začali přetvářet na pevný a použitelný materiál. Prostě jsme z bordelu udělali cihlu. Zajištění základní suroviny nebyl až takový problém, té máme všude dost. Důležité bylo ji zpracovat tak, že se odpad musí nadrtit na potřebnou velikost.

A právě tehdy, když to nejmíň čekáte, to člověka napadne. Znovu to zkusíte. A ono to funguje. Člověk si pak řekne: To je zázrak. Tedy vzniklo to lidově řečeno na koleně.

Patent však nestačí. Pro průmyslové využití jsou nutné také atesty od pevnosti přes nehořlavost až po zdravotní nezávadnost. Dlouhověkost je složitější otázka, protože ji nelze změřit jedním laboratorním testem jako pevnost nebo nehořlavost.

Existují však zrychlené stárnoucí testy, které simulují dlouhodobé působení vlivů, jako je mráz, vlhkost nebo mechanické namáhání. Tyto testy dávají velmi dobrý obraz o tom, jak se materiál bude chovat v reálném čase za dvacet nebo i více let. A navíc - buďme upřímní - jedná se o komunální odpad. Tedy o materiál, který v přírodě sám od sebe přežívá stovky let. My jsme ho jen kultivovali, zkrotili a dali mu smysl.

Cihla se dá udělat skoro ze všeho, co se nerozpadne, když foukne vítr. Když se to dobře namíchá a zpevní, máte z toho materiál, který drží pohromadě. A co se týče průmyslového odpadu, to je kapitola sama pro sebe. Je ho mnohem víc, často je složitější na zpracování, ale zároveň v sobě skrývá obrovský potenciál.

Zatímco komunální odpad se dá obvykle snadněji roztřídit, ten průmyslový často zůstává nevyužitý, prostě leží ladem a končí zahrnutý v zemi nebo se ještě pálí. Už mám podaný další patent, který se týká použití nerecyklovatelných plastů a škváry ze spaloven komunálního odpadu. Přesně o to nám jde. Aby odpad nekončil zbytečně na skládkách nebo ve spalovnách. Když z něj dokážeme vyrobit něco užitečného, třeba cihlu nebo dlaždici, tak jednak ušetříme přírodu a jednak využijeme něco, co by jinak jen překáželo.

Navíc naše metoda snižuje i uhlíkovou stopu. A bez vypalování, sušení, tedy s výrazně nižšími energetickými náklady. Zkrátka: co jiní považují za problém, my bereme jako výzvu.

Objevil jste ve světě podobnou technologii? O ničem podobném nevím. Navíc při udělování patentů se dělá důkladný průzkum, jestli už něco takového neexistuje.

Slaměný dům v Dobřejovicích

V pražské Čistírně odpadních vod byly v sobotu oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Absolutním vítězem jubilejního 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy v Dobřejovicích u Prahy. V kategorii Stavba zvítězil a celkovým vítězem soutěže se stal slaměný dům v Dobřejovicích u Prahy.

Jde o ekologický skvost postavený z hlíny, slámy a dřeva. Dům využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Obyvatelé slaměného domu tak ročně ušetří až 40 % pitné vody.Autor ekologické stavby v Dobřejovicích u Prahy Jan Chvátal budoval svůj rodinný dům zcela sám tři roky.

Energeticky pasivní stavba harmonicky splývá s okolní přírodou a už při samotné stavbě vzniklo minimum odpadu. Tepelnou izolaci zajišťují slaměné balíky, které jsou zvenku pokryté vápennou omítkou. Dešťovou vodu ze střechy využívá rodina pro splachování na toaletách, zalévání zahrady i pro jezírko.

Letošního ročníku největší tuzemské soutěže oceňující ekologické projekty se zúčastnilo celkem 220 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců. Vítěze jednotlivých kategorií zvolila široká veřejnost prostřednictvím online hlasování. Během slavnostního vyhlášení byly oceněny rovněž nejlepší projekty ostatních soutěžních kategorií.

Jan Chvátal získal za svůj vlastnoručně postavený pasivní dům hlavní výhru v podobě nového vozu Škoda Octavia G-TEC a tepelné čerpadlo aroTHERM od Vaillant.„Do soutěže jsme šli s manželkou bez jakýchkoli očekávání. Vítězství vnímám jako projevení zájmu o to, co jsem udělal, a jako jistý druh ocenění.“

Slaměné domy Joosta Bakkera

Canberra - Australský designér Joost Bakker přišel s převratnou konstrukcí - staví totiž domy ze slámy. Ty izolují, jsou levné, šetří energii a jsou upravené tak, že jsou prakticky nehořlavé. Bakkerovy výtvory jsou k vidění už v několika světových metropolích.

Dům má ocelový rám a mezi stěnami z lepenky opatřenými nehořlavým oxidem hořečnatým je izolace z obyčejné slámy. Přesto plamenům odolává. „Nemyslel jsem si, že vydrží,“ prohlásil designér.

Dům, který navrhl australský designér Joost Bakker, prošel testem Australské vládní vědecké organizace. Teplota v plamenech byla tisíc stupňů Celsia. Čidla uvnitř ale naměřila jen neuvěřitelných 35 stupňů. Závěrečná zpráva: dům prošel bez poškození.

„Sláma je nejběžnějším odpadním materiálem na světě. Můžeme z ní dělat kartony, papír, dokonce i toaletní papír. Šest milionů hektarů lesa padne každý rok jen kvůli toaletnímu papíru,“ konstatoval Bakker.

Ten se zaměřuje právě na udržitelný rozvoj a recyklaci. Chtěl vytvořit levný a dostupný dům, který bude šetřit přírodu a bude bezpečný i během v Austrálii častých požárů. Dá se snadno rozebrat a složit jinde.

Restaurace postavené stejnou metodou už stojí v Sydney, Melbourne a v Perthu. Ekologický je i jejich provoz - recykluje se vše, hosté pijí ze skleniček od marmelády a obsah toalet pak hnojí zeleninu rostoucí na střeše.

„Doufám, že lidi inspiruji, že začnou vymýšlet vlastní projekty. Když mluvím s dětmi, říkám jim - za deset let bych chtěl vejít do domu, který jste navrhli vy, a říct si - co jsem si myslel, vždyť tohle řešení je daleko lepší,“ podotkl designér.

Bakkera už pozvali, ať postaví slámové domy v Londýně, New Yorku, Šanghaji nebo v dánské Kodani.

Dánský dům budoucnosti

V Dánsku přitom rostou i místní zajímavé projekty. Architektonická firma navrhla dům, který se dá na základě počítačového programu vyřezat na přesných obráběcích strojích. „Snažili jsme se vytvořit dům, kvůli kterému během stavby a provozu vypustíme co nejméně škodlivých emisí. Používáme jen dřevo a počítačem řízené obráběcí stroje. Díky tomu můžeme navíc snížit na minimum stavební odpad. Dům vytápí solární panely,“ konstatoval architekt Frederik Agdrup.

Příkladem je vila, která zrovna vyrostla v Asserbu, šedesát kilometrů severně od Kodaně. Stavitelé jí říkají dům budoucnosti. Pilotní projekt zaměřený na udržitelný rozvoj je podle nich levnou alternativou ke konvenčnímu bydlení. Všechny díly vyrobil obráběcí stroj na základě počítačového zadání.

Dům je možné díky specifickým základům jednoduše přemístit. Pro stavbu nového ale stačí, aby cestovala data. Informace o projektu je možné poslat třeba do Číny. Tam na jejich základě vyroste úplně stejný dům. Program se dá upravit podle konkrétních požadavků. „Chceme, aby byly domy jednodušší, aby se při jejich stavbě spotřebovalo a hlavně vyhodilo minimum materiálu. Zároveň chceme, aby byly domy kvalitní a aby si klient mohl navrhnout svůj design,“ řekl architekt Nicholas Bjørndal.

Alternativy a možnosti bydlení

Existují materiály snadné pro stavbu, jako dřevostavby a panelové domy. Všechny tyto materiály dávají výhodu staviteli a znevýhodňují kvalitu. Jsou to zároveň technologie, kde dům v čase rychle ztrácí svoji hodnotu.

tags: #domy #z #odpadu #v #česku #projekty

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s odpady a obce
• Kontejnery na tříděný odpad v Děčíně
• Beton z kameninového recyklátu: Návod
• Množství znečištění
• Učebnice environmentální výchovy