Dopady měnícího se klimatu na zemědělskou produkci v České republice

Klimatická změna významně ovlivňuje zemědělství, narušuje tradiční vzory počasí, zvyšuje teplotu a mění srážkový režim, což zvyšuje četnost a intenzitu extrémních jevů, jako jsou sucho, povodně nebo vegetační mrazy.

Projevy a dopady změny klimatu v ČR

Hlavními projevy změny klimatu v ČR jsou:

• Dlouhodobé sucho
• Povodně a přívalové povodně
• Vydatné srážky
• Zvyšování teplot
• Extrémně vysoké teploty
• Extrémní vítr
• Požáry vegetace

Každý projev je v publikaci základně popsán a jsou k němu přiřazeny dopady v relevantních oblastech. Změna klimatu může mít také pozitivní dopady, například zlepšující se podmínky pro zemědělství v určitých oblastech severní Evropy.

Změny ve vodní bilanci a půdě

Výsledky ukazují, že zejména rostoucí teploty - nikoli nedostatek dešťů - vedou k deficitnímu hospodaření s vodou. Podle normy ČSN 750434 existuje optimální množství srážek, jež by zajistilo maximální výnosy pro každou z uvažovaných plodin. Výzkum odhalil, že u všech těchto plodin dochází k dlouhodobému deficitnímu hospodaření s vodou - ne proto, že by deště chyběly, ale kvůli postupně rostoucím teplotám, které urychlují evapotranspiraci. Jinými slovy, naše půda ztrácí svou kvalitu, a tím pádem klesá i její schopnost vodu udržet (retenční schopnost).

Graf ukazuje, kolik srážek v milimetrech průměrně chybělo rostlinné produkci v Česku mezi roky 1961-2019, aby dosáhla optimálních výnosů. Každé barevné kolečko odpovídá jednomu roku a vyjadřuje tento „srážkový deficit“. Barvy koleček se vztahují k průměrné roční teplotě (viz legenda).

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Zjištěné údaje jasně ukazují, že klíčovým problémem není tolik diskutovaný nedostatek srážek či změny v jejich rozložení, ale rostoucí teploty, které způsobují vysoušení půdy. Výzkum dále zdůrazňuje, že tyto rostoucí teploty vedou k deficitnímu hospodaření s vodou v české rostlinné produkci. Nevhodná skladba plodinového mixu, která neodráží podmínky měnícího se klimatu, pak přispívají ke snížené schopnosti půdy vodu zadržovat.

Pro zajištění dlouhodobé ekonomické a environmentální udržitelnosti je proto nezbytné přijmout nová řešení. Doporučovaná opatření zahrnují zvyšování obsahu organického materiálu v půdě, který výrazně zlepšuje její retenční schopnosti, a zavádění moderních technologií pro šetrné hospodaření s vodními zdroji. Úzká spolupráce mezi vědci, zemědělci a politiky je klíčová k prosazování inovativních opatření, která zabrání dlouhodobé degradaci půdy a zajistí nejen stabilitu výnosů, ale také budoucí stabilitu potravinové produkce tváří v tvář měnícímu se klimatu.

Dopady na ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství samo o sobě pomáhá krajině přizpůsobit se klimatické změně a také její tempo zmírňovat. Protestujícím zemědělcům totiž mimo jiné často vadí právě evropské regulace, jež mají přispět ke snižování emisí, ochraně zemědělské půdy či k podpoře druhové pestrosti - zjednodušeně tedy to, co z principu dělají ekologičtí zemědělci. Co ale všechny zemědělce spojuje, jsou stížnosti na byrokratickou zátěž.

Menší ekologické farmy často trápí, že jejich útrapám není v oceánu stížností a zájmů velkých agropodniků a jejich lobbistických skupin nasloucháno. „Problém je, že nás vůbec neregistrují. Veškerá infrastruktura, tabulky, systémy - všechno je nastavené pro velké agropodniky,“ popisuje pocit zmaru Kožnar.

Adaptace a řešení

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody. Z hlediska environmentálních kritérií je důležité zaměření na energetickou náročnost a odolnost nemovitostí před klimatickými riziky - již zmíněné zachycávání a zasakování dešťové vody, například formou poldrů, přináší vícero pozitivních dopadů, od snižování spotřeby pitné vody (i ta má uhlíkovou stopu) nebo sucha po ochranu před záplavami, zátopami a tak dále.

Zásadní je také vytvoření krizových plánů a investice do adaptace na změnu klimatu. Česká veřejnost v prezentovaném výzkumu vyjádřila vysoké preference přírodním adaptačním opatřením v lesní a zemědělské krajině, stejně jako v oblasti vodního režimu a ekosystémů. Významným faktorem, prolínajícím se odpověďmi respondentů, je role státu v podpoře zavádění adaptačních opatření, ať už tuto podporu představovalo zavádění nových zákonů, či finanční pobídky.

Projekt STARGATE

Dr. Ing. Jaroslav Šmejkal, z firmy LESPROJEKT-SLUŽBY s. r. o. v této souvislosti představuje ve svém článku publikovaném v časopise Úroda (12/2021) mezinárodní projekt Evropské unie z programu HORIZON 2020 s názvem “STARGATE“. Na tomto projektu se podílí 28 partnerů z EU a Izraele, doba jeho řešení je čtyři roky (od 10/2019 do 09/2023). Na zpracování analýz spolupracovaly následující země: Belgie, Česká republika, Izrael, Lotyšsko, Řecko a Španělsko. Každá z těchto zemí si zvolila několik referenčních bodů, u kterých byl následovně proveden klimatický popis.

Analyzovaná a prezentovaná klimatická data pocházejí z historických simulací modelu NEMS30 pokrývajícího období od roku 1985 do roku 2018. Model má rozlišení 30 km a globální pokrytí. Všechny modely řady NEMS jsou pravidelně a rozsáhle ověřovány jejich porovnáním se skutečnými údaji o měření a pozorování.

Jednotliví piloti projektu STARGATE (celkem na šestnácti pracovištích) navrhli nové pilotní přístupy k řešení nepříznivých klimatických změn v zemědělství pro své oblasti výzkumu. Uvedené nové návrhy a modely jsou nyní ve stadiu testování a ověřování jejich vhodnosti pro širší využití.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Dlouhodobé trendy a potřeba akce

Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Odborníci tvrdí, že je nutné se změnám přizpůsobit, stejně jako je nutné připravit se na přesídlení milionů lidí. Adaptace je klíčová, ale sama o sobě nestačí. Je potřeba zastavit klimatickou změnu.

tags: #dopady #meniciho #se #klimatu #na #zemedelskou

Oblíbené příspěvky:

• Skladka Jablonec: Podrobná recenze
• Ekosystém Pole: Učební materiály pro 4. ročník
• Ochrana životního prostředí
• Návod na etapové hry
• Princip recyklace výfukových plynů